- Lenka Kabrhelová mluví s datovým novinářem serveru iROZHLAS.cz Janem Bočkem

- Radiožurnál získal klíčový dokument - připomínky ministerstva vnitra a tajných služeb k dokumentaci tendru na výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Dukovany. Nedoporučují vybírat Čínu a Rusko.

- Kontrola nad kyanidy vypouštěnými v odpadních vodách se má zpřísnit. Poslanecký výbor pro životní prostředí žádá ministra Richarda Brabce (ANO), aby se zasadil o snížení limitů, po jejichž překročení musí znečišťovatelé kyanidy hlásit. Podle poslanců by se tím dalo předejít takovým katastrofám, jako je otrava téměř 40 kilometrů řeky Bečvy. K ní došlo 20. září a dosud není jasné, kdo za to může.

- Policie s odborníky z České inspekce životního prostředí stále hledá viníka, od něhož pocházel nedávný únik kyanidu do řeky Bečvy. Při příštích podobných incidentech by mohli mít o něco snazší práci najít viníka havárií – vědci spojení v projektu Centrum Voda dávají dohromady centrální databázi chemických „otisků prstů“ společností.

- Investigace DR dospěla ke třem závěrům. Za prvé: hypotéza o kontaminaci řeky z „rožnovského kanálu“ je smyšlená. Za druhé: kyanid se do řeky dostal v místě, kde je jen jeden průmyslový zdroj. Za třetí: úřady zatloukají a klamou.

- Ani po čtyřech týdnech se policii nepodařilo dohledat pachatele ekologické havárie na Bečvě. Prudce jedovaté kyanidy zabily v září v řece 40 tun ryb a výrazně poškodily celý říční ekosystém. Navzdory slibům rychlého dopadení viníka ale vyšetřovatelé tápou. A namísto odpovědí spíš přibývá otázek. Co všechno se o havárii podařilo zjistit? A proč se pachatele otravy nedaří najít?

- Jak sucho změní Česko? Už teď tu máme klima jako v Bulharsku a změna bude pokračovat, tvrdí přírodovědec Jakub Hruška z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Řešení, která teď nabízí vláda, jsou ale nesmyslná. Je potřeba změnit dotační politiku a odvodňování krajiny. Sucho odnesou hlavně běžní lidé, kteří ho pocítí na svých peněženkách. A taky české lesy.

- Stát odtajnil fintu, jak chce od lidí a podniků vybrat peníze na nové bloky.

PRAHA - Aktivisté a aktivistky Greenpeace Česká republika vyvěsili na budovu Ministerstva životního prostředí banner s nápisem „Braňme přírodu“. Jde o důležitý signál. Vedení tohoto důležitého úřadu přebírá Petr Macinka (Motoristé sobě). Je to předseda strany, která má ve svém programu rušení ochrany národních parků, zrušení principu bezzásahovosti v lesích nebo návrat Česka k uhlí. Proto je nanejvýš důležité, aby lidé zůstali aktivní a postavili se za přírodu a životní prostředí.

HOŘICE - Kdyby před rokem 2020 někdo řekl, že o pět let později bude k Hořicím přivedena dálnice D 35, nepochybně by byl okomentován, že je naivní snílek. Že by tomu tak nebylo? Věřte, že ano. Neboť právě takto bylo na tuto ideu nahlíženo. Práce s nákladem 2,44 miliardy korun byly započaty v listopadu 2023. Úsek Hořice – Sadová bude k užívání od úterý cca kolem 13 hod. 2025. Do roka ji pak stavbaři prodlouží až do Hradce Králové, kde se napojí na D11. Kromě toho se významně uleví i dopravě na cestě do Dobré Vody, ke které vede nová komunikace. Z té dřívější bude spojovací cestou pro pěší a cyklisty. Toto dopravní napojení má ale i jiný rozměr.

TURNOV - Ministr Petr Hladík zrušil závazné stanovisko MŽP z roku 2021 k posouzení vlivů uvažované dálnice z Jičína do Turnova na životní prostředí. Hospodářským novinám to sdělila tisková mluvčí MŽP Veronika Krejčí (1). K rozhodnutí ministra došlo na základě květnového podnětu koalice spolků SOS Český ráj zaslaného ministrovi (2) a říjnového doplnění podnětu (3). Písemné rozhodnutí ministra prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. Miloše Tuháčka zatím SOS Český ráj neobdrželo. Zprávu o události přinesly poněkud nepřesně jako první Hospodářské noviny.

PRAHA - Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje novou dotační výzvu z Modernizačního fondu, která podpoří instalaci nových agrofotovoltaických elektráren na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích evidovaných v registru půdy LPIS. Jedná se o moderní solární elektrárny umožňující současně vyrábět elektřinu a nadále hospodařit na stejné půdě. Půda přitom nemusí být vyjmuta ze zemědělského půdního fondu.

PRAHA - Přijetí Pařížské klimatické dohody před deseti lety bylo významný milník v globální reakci na změnu klimatu. Poprvé se téměř všechny země na konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu UNFCCC (tzv. COP, Conference Of the Parties) dohodly, že budou spolupracovat a přijmou opatření k omezení globálního oteplení výrazně pod 2 °C a budou usilovat o jeho udržení na úrovni 1,5 °C. Jak zpětně hodnotíme plnění těchto cílů?