ecomonitor.cz
verze pro tisk
Sucho a požáry v Portugalsku vylidňují venkov
22. srpna 2005 15:33
PRAHA/LISABON (EkoList) - Toto léto sklízí portugalský farmář António Goncalves Ferreira korek ze stromů svých prarodičů. Připomíná si tím staré pořekadlo: "Eukalyptové stromy jsou tu pro nás, borovice pro naše děti a korkové duby pro naše vnoučata", píše zpravodajský server Světového fondu na ochranu divoké přírody (WWF).

Korkové duby rostou až 500 let. Přestože korek se z nich dá oloupávat každých devět let, trvá 40 let, než je kůra komerčně zajímavá. Také proto si většinu korkových farem předávají generace, protože doufají, že ti další budou mít případně prospěch z tohoto unikátního lesního produktu.

Korkový dub. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty). Využívá materiál z článku Wikipedie "Cork Oak"
Foto: /wikipedia.org
Farma Antónia Ferreiry je v Coruche, hodinu cesty autem severovýchodně od Lisabonu. Rozkládá se na asi 3000 hektarech srdci tzv. "montados" - korkových území, kde se pase dobytek a vedle sebe rostou na plantážích blahovičníky (eukalypty), borovice i korkové duby. Během léta těmito montados všude zní sekery olupovačů korkové kůry. Dlouhé a široké pruhy kůry jsou pak navršeny na hromadu, aby vytvořily "zeď z korku". Pak je odvezou do místní továrny, která je zpracuje na špunty do lahví, izolační materiály, podlahové dlaždice a podrážky bot.

Techniky sklízení se nezměnily od dnů Antóniových prapradědů. Špunty do lahví začal používat v 18. století francouzský průmysl při výrobě vín a šampaňského. V současné době představuje 70 procent korkové produkce Portugalska jako prvního výrobce na světě, následovaného Španělskem, Alžírskem, Marokem, Itálií, Tuniskem a Francií. Trh je mnohem komerčnější a je větší konkurence než za časů mých prarodičů, řekl WWF António Ferreira. "Snažíme se co můžeme, abychom si vedli dobře a udrželi tradici."

Pro Ferreiru i další velké producenty korku v Coruche a sousedním kraji Alentejo vypadá budoucnost celkem slibně, zvláště proto, že jejich farmy jsou rozlehlé a dostatečně rozmanité. Nicméně v oblasti Algarve na jihu Portugalska, kde jsou korkové plantáže malé, nyní pěstitelé korku bojují o přežití.

Někteří zemědělci předpokládají, že aby vydělali průměrný roční příjem 20 000 euro, musela by jejich farma mít alespoň 400 hektarů. Podle Ferreiry jeden hektar korkového výnosu představuje asi 45 eur ročně, zatímco blahovičník, který se dá po 12 letech použít na papír a buničinu, vynese až 150 eur.

V kraji Monchique na jihu Portugalska, jednom z míst nejbohatších na přírodní korkový dub, si to pěstitelé spočítali, a hbitě se přeorientovali na rychle rostoucí blahovičníky - ale nikoli beze ztrát. Blahovičníky totiž hoří mnohem rychleji než korkové duby, jejichž kůra funguje jako ochranná bariéra. Jasně se to ukázalo v roce 2003, kdy při rozsáhlých požárech zemědělci z Monchique ztratili na 70 000 hektarů lesů.

Mnoho vlastníků půdy opustilo své pozemky, z nich někteří směřují k pobřeží. Důsledkem toho však může být ještě větší riziko požárů než předtím. "Pokud tu nejsou sousedé, aby odstranili křoviny, odklidili chrastí a udělali průseky proti požáru, oheň se bude šířit mnohem rychleji," stěžuje si Antonio Sousa, který před dvěma lety ztratil 55 ze 60 hektarů dřevin, a dosud žije z úspor.

Podle portugalského ministerstva lesních zdrojů shořelo od začátku letošního roku přes 68 000 hektarů lesů, přičemž 52 000 ha vzalo za své v červenci. Ve srovnání s rokem 2003, kdy bylo po celé zemi zničeno 425 000 hektarů lesů a šlo o nejhorší požár za posledních dvacet let, to není tolik. Přesto jsou to znepokojující fakta.

"Pokud nezačneme jednat, budeme svědky nezadržitelného vylidňování, což bude mít významný dopad na ekonomiku," domnívá se Luis Silva, koordinátor lesního programu WWF v Portugalsku. Na některých místech je tento hromadný exodus zemědělců zřetelný už déle. Například v údolí Guadiana poblíž jižních hranic se Španělskem - v 60.letech žilo v této oblasti 25 tisíc lidí, v současné době osm tisíc. Většina z obyvatel odešla za prací na pobřeží, další do hlavního města či do ciziny.

Podle Jorge Reveze z organizace pro rozvoj zemědělství ADPM dezertifikace půdy, způsobená intenzivním zemědělstvím a ještě zhoršená klimatickými změnami, je psychologickou ranou pro místní lidi, zvláště farmáře. "Pustiny lidi demotivují. Ztratí vůli být součástí komunity a snažit se o změnu," říká Jorge Revez.

Sdružení ADPM se nyní ve spolupráci s WWF snaží povzbudit farmáře, aby obnovili zpustlá území sázením korkových dubů a dalších původních dřevin, a aby zkusili nové zemědělské techniky, které vyžadují nižší spotřebu vody. Zároveň ADPM založilo lesní školky pro korkové duby, protože je přesvědčeno, že korkové duby hrají velkou roli v obnovení bohatství těchto krajů.

WWF se s některými vlastníky půdy v Algarve na jihu a s portugalskou zalesňovací komisí zahájilo v červnu projekt Cansino, který má za cíl prevenci rozsáhlých požárů v budoucnu. Zahrnuje ozdravování shořelých území a přetváření lesních porostů tak, aby byly odolnější. Okolo klíčových plantáží blahovičníků například budou vysázeny "záplaty" z korkových dubů, aby tvořily bariéru proti ohni. Pilotní projekt, který má pokrýt 4000 hektarů, má sloužit jako model pro další zničená území Portugalska.

Kromě toho WWF vyvíjí snahy předvést takto místním pěstitelům odpovědné hospodaření na základě certifikačního systému Rady lesního správcovství (FSC). V kraji Alentejo už je takto certifikována produkce z 912 hektarů korkových plantáží.

"Korkový dub zaujímá významné postavení v žebříčku biodiverzity ve Středomoří a zároveň je páteří celé ekonomiky," říká Nora Berrahmouni, koordinátorka Programu WWF pro korkové duby. "Certifikace od FSC posílí už tak ekologicky přátelskou povahu pěstování korkových dubů, a přitom vytvoří nové příležitosti na trzích s korkem," domnívá se Berrahmouni.

"Lidé sklízejí korek po generace. My máme morální povinnost přinést tuto tradici našim dětem a vnoučatům," neztrácí naději António Ferreira.

Podle článku Claire Doole, vedoucí tiskového oddělení WWF, z 11.srpna 2005.

Iva Nachtmannová

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=474450


Online diskuse
Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18

(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)

Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16

PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)

Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31

(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)

Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
2. května 2024 11:30

(ČTK) - Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy farmaceutický a kosmetický průmysl, vyplývá z úpravy směrnice, kterou schválil v dubnu Evropský parlament. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) uvedla, že směrnici vnímá jako další přítěž již tak těžko konkurenceschopnému odvětví a může to ovlivnit cenu i dostupnost léků. Zavedení dalších opatření se dotkne téměř 600 čistíren v Česku, náklady budou ve stovkách miliard korun během následujících 20 let, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák.
(Celý text)

Produkce elektřiny z větru v USA se loni poprvé po 25 letech snížila
2. května 2024 11:29

WASHINGTON (ČTK) - Produkce elektřiny z větrných elektráren ve Spojených státech se loni poprvé za čtvrt století snížila, a to o dvě procenta. Výroba byla nižší, přestože instalovaný výkon stoupl o 6,2 gigawattu (GW). Mohly za to slabší větry na Středozápadě, než je obvyklé. Vyplývá to ze zprávy amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA).
(Celý text)

Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě
2. května 2024 01:17

BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)

Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54

BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)

Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49

(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)

V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25

(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.


(Celý text)

Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17

(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)

Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55

LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)

Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51

(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)

Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci
1. května 2024 12:59

LYSICE (ČTK) - Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.
(Celý text)

Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
1. května 2024 05:59

PRAHA (Ekolist) - Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).
(Celý text)

Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04

PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)

CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
1. května 2024 01:01

CHEB (ČTK) - Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl ČTK, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.
(Celý text)

V centru Českých Budějovic je první ovocný sad, tvoří jej 113 stromů a 177 keřů
1. května 2024 00:56

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - V centru Českých Budějovic vznikl první ovocný sad. Tvoří jej více než stovka stromů a téměř dvě stovky keřů. Projekt sadu, který je poblíž sportovní haly na ploše půl hektaru, zaplatila energetická společnost ČEZ v souvislosti s výstavbou horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Sad má vynahradit stromy pokácené kvůli stavbě, řekli zástupci města, kraje i společnosti ČEZ.
(Celý text)

NP Šumava otevře soví voliéry v Borových Ladách kvůli počasí až 14. května
1. května 2024 00:44

(ČTK) - Šumavský národní park otevře soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku kvůli počasí až 14. května. Standardně je přitom mohou turisté navštěvovat od 1. května. Přípravy voliéry na zahájení provozu ale minulý týden zkomplikoval napadaný sníh. ČTK to řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
(Celý text)

Zoo Ostrava ve speciálním programu představí přírodu Vietnamu
1. května 2024 00:28

OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada dnes ve speciálním programu představí návštěvníkům přírodu Vietnamu. Blíže je chce seznámit hlavně s kampaní Vietnamazing. Jedná se o novou kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zaměřenou právě na ochranu přírody ve Vietnamu, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková. Do projektu jsou zapojeny české a slovenské zahrady včetně ostravské zoo.
(Celý text)

Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých, jsou i další přírůstky
1. května 2024 00:15

LIBEREC (ČTK) - Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých. Za úspěch považuje i narození vzácného a silně ohroženého kopytníka uriala bucharského. Přírůstky má také u margayů (ocelotů dlouhoocasých), osináků afrických, surikat či orlosupů bradatých. Od začátku roku přišlo v liberecké zoo na svět zatím 38 mláďat, informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.
(Celý text)

Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých, jsou i další přírůstky
1. května 2024 00:15

LIBEREC (ČTK) - Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých. Za úspěch považuje i narození vzácného a silně ohroženého kopytníka uriala bucharského. Přírůstky má také u margayů (ocelotů dlouhoocasých), osináků afrických, surikat či orlosupů bradatých. Od začátku roku přišlo v liberecké zoo na svět zatím 38 mláďat, informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2138 | Další