Strom jako kulturní fenomén
Co v člověku vyvolá pohled na vzrostlý strom? Možná představu zdraví, dlouhověkosti, odolnosti, mohutnosti a klidu. Stromy byly součástí biomu savany, kde se odehrál proces hominizace, jehož jsme my po třech milionech let výsledkem. První lidé využívali stínu a bezpečí stromových korun, živili se jejich plody i medem stromových včel. Posléze topili dřevem, které bylo i jedním z prvních konstrukčních materiálů třeba v podobě valů z akáciových větví proti nočním útokům lvů. Když lidé ještě jako nomádi rozvinuli kulturu, malovali na stromovou kůru a ze dřeva vyráběli hudební nástroje. Zřejmě i první náboženské kulty nějak se stromy souvisely. Bylo by podivné, kdyby se tak důležitý fenomén jako strom, provázející nás od počátku lidské existence, nepropsal do našeho genomu, v podobě silné náklonnosti jdoucí napříč věky a kulturami. Toto schéma vězí v našich hlavách i v přetechnizované společnosti a pro mnohé jsou stromy jediným, tenčícím se poutem s přírodou.Kdokoli má přírodu rád, není mu osud stromů lhostejný, zejména těch mohutných a věkovitých. Lidé často brání i nezbytným a dobře odborně podloženým zásahům do korun vzrostlých stromů rostoucích ve městech a mimo les. Jsou přesvědčeni o své pravdě i v případech, kdy zásah stromu jednoznačně prospívá nebo mu zachraňuje život. Příkladem mohou být třeba ořezy vzrostlých pyramidálních topolů Populus nigra ´italica´, které radikální redukci koruny nejen přežijí, ale výrazně jim prodlouží život.
Je však příznačné, že negativní emoce už tolik nevzbuzují třeba nahodilé těžby často velmi starých a vzrostlých jedinců v lesnicky vedených porostech. Zde jsou stromy jaksi anonymizované a lidé chápou přednostně produkční funkci lesa. Odstraňování tak zvaných netvárných, či odumírajících jedinců v hospodářských porostech je zdánlivě prospěšné pro jejich zdraví. Vzniká pak ale stejnověký, tvarově vyrovnaný, plantážovitý porost, který je vychováván k maximální produkci a ekonomicky výhodné holosečné těžbě. Takové porosty vedené k maximální produkci však zároveň bývají náchylné ke kolapsu. Ten startují stresové faktory, jako je sucho, vítr a následně třeba dřevokazný hmyz nebo patogenní houby. Náhlá smrt smrkových plantáží napříč Českem v posledních letech je více než výmluvná. I ekonomický výnos z takového lesa je problematický.
Co se dělo v holocénu
Učiňme veliký skok v čase až na konec poslední ledové doby. Po jejím skončení asi před 11 700 lety začal proces poměrně rychlé stabilizace klimatu do podoby, kterou známe dnes. Ve střední Evropě se začal opět postupně šířit les. Ale už tehdy bychom jen obtížně hledali porosty, úplně ušetřené vlivu člověka. Lovci a později i zemědělci do struktury porostů citelně zasahovali. Nomádští mezolitičtí lovci lesy vypalovali, aby rozšířili pastviny divoké zvěře, usedlí neolitičtí zemědělci odebírali konstrukční i palivové dřevo a žďářili les na místech, kde chtěli pěstovat své plodiny. Na jejich odlesněných políčkách, ale i v lesích, vypásal podrost domestikovaný dobytek, což se u nás dělo od doby asi před 7700 lety.
Pokud chceme dnes spatřit příklady málo dotčeného lesa, nebude naše snaha úplně jednoduchá. Musíme mít též na paměti, že v naší přírodě se už nikdy nebudou pohybovat divoká stáda velkých kopytníků, kteří významně formovali podobu přírodních lesů. S hledáním málo ovlivněného lesa bychom možná uspěli na prudkých údolních svazích v suťových lesích, ale i sem asi někdy dosáhl člověkem založený požár. Ani v horských lesích bychom nemuseli být daleko od ideálu, jenže i zde v minulosti člověk lesy ovlivnil. Dělo se to třeba tak, že nejvyšší partie Beskyd lidé odlesnili a vznikly tu polany či poloniny, trvalé travnaté enklávy pro letní pastvu ovčích stád. Lidský vliv ale nebyl jednoznačně negativní. Po vyhubení a vytlačení megafauny ze střední Evropy nahradil činnost velkých zvířat v lesích člověk.
Lesní pastva i pomístní odlesňování pomohly zachovat a rozšířit některé druhy hmyzu, které dnes hodnotíme jako „pralesní relikty“. Dokud se vše dělo v extenzivním režimu, s možností cyklické regenerace biotopů, dokud byl v lesích dostatek odumřelého dřeva a lidské disturbance byly omezené, většina dnes kriticky ohrožených či již vyhynulých druhů hmyzu tu byla stále doma. Příkladem může být třeba dnes již v Česku vyhynulý brouk Boros schneideri, jehož nevylíhlá imaga byla nalezena ve dřevě subfosilních stromů pohřbených ve štěrkopískových terasách Labe. Tento brouk ještě žije ve slovenských přirozených lesích, podobně jako v Česku od 19. století nezvěstný krasec Eurythyrea austriaca, který je vázán na odumřelé jedlové dřevo.
Saprogylofágní specialisté v přirozeném lese
Důležitou vlastností hmyzu napříč jednotlivými skupinami je tvořit veliké množství poměrně úzce specializovaných druhů, které se v průběhu evoluce našly svou ekologickou niku. Nevýhodou je, že s vymizením svého biotopu zároveň vyhyne i specializovaný druh. Lze předpokládat, že se vznikem prvních mohutnějších rostlin v prvohorách zároveň vznikaly druhy hmyzu, které se v nich vyvíjely. Doklady koevoluce dřevin a saproxylofágního hmyzu jsou zachované třeba v sedimentech s otisky fauny karbonských pralesů nebo v křídovém jantaru z Mianmaru, kde nalézáme hmyz zalitý stromovou pryskyřicí před sto miliony lety. Exempláře uchované v jantaru jsou, třeba v případě brouků, zástupci dnes existujících čeledí, a vypadají často velmi „moderně“. To se týká i dřevin, které je uvěznily. Jedná se o rody dřevin, které rostou v lesích po celém světě dodnes. Funkce saproxylofágního hmyzu v ekosystému, byla u těchto druhů před sto miliony lety stejná jako dnes.
Saproxylofágní druhy hmyzu se naučily využívat pro vývoj svých larev různorodé stromové nehomogenity, jež vznikají v přírodním lese v širokém spektru. V první fázi jsou to jizvy po vylomených větvích, odřeniny kůry na kmeni i kořenových nábězích od velkých zvířat, okusy bobrů, jizvy po úderu blesku, zlomy kmene a terminálních partií, poškozená místa po požárech lesa či pádu okolních stromů atd. Dřevo tak odumře v radiálním sektoru, který se zužuje ke středu kmene, ale zbytek stromu dále roste. Například duby či lípy mají schopnost vytvářet pletiva, která zranění často postupně zavalí. Odumřelé dřevo pak okamžitě obsazují specializované druhy hmyzu a některé druhy hub. Začíná tak proces vzniku nejrůznějších typů stromových dutin a hnijícího dřeva, které je rovněž nezastupitelným substrátem vývoje některých druhů. Dutiny vznikají v přízemní části i vysoko ve kmeni a postupem času a činností dutinových specialistů se mohou i propojovat. V různých fázích vývojového cyklu lesa se tak zastoupení stojících kmenů s různými typy nehomogenit a dutin mění, ale vždy se v širším okolí nějaké najdou.
Jak již ale bylo uvedeno výše, v hospodářských porostech takto přirozeně vzniklé mikrobiotopy neexistují nebo jsou velmi vzácné. Některé druhy specializované na určité typy hniloby a podmínky v dutině, už byly v naší přírodě nepřímo vyhubeny nebo jsou zatlačeny do několika lokalit jako staré obory, zámecké parky a územně chráněné lokality. Evropsky významného kovaříka fialového (Gambrinus violaceus) najdeme přibližně na patnácti posledních lokalitách v Česku, zatímco kriticky ohrožený kovařík Ampedus quadrisignatus přežívá v malé populaci už jen na jediném místě. Jsou-li takové saproxylofágní organizmy specializované na odumřelého dřevo, nepředstavují ze sanitárního hlediska pro zdravé stromy většinou již žádné nebezpečí, zdravé stromy prostě ignorují.
A jak lze tento problém vnímat v Národním parku Podyjí?
V kategorii národní park jsou v České republice vyhlašována, v duchu Zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., území s mimořádnými přírodními hodnotami a s výskytem málo pozměněných ekosystémů. V nich je nutné zachovat či postupně obnovit nerušené přírodní děje v jejich přirozené dynamice, a to na většině plochy území. V NP Podyjí se to týká především svahů údolí Dyje a jejich přítoků. Je třeba si ale uvědomit, určitá omezení vyplývající z faktu, že území je jen o něco větší než 60 km², při lesnatosti 85 %. Proto můžeme jen těžko v budoucnu dokonale rekonstruovat přírodní podmínky s migrační dynamikou velkých kopytníků a výskytem velkých šelem. Také nemůžeme očekávat přirozenou dynamiku velkého lesního cyklu, třeba i s výskytem spontánních požárů většího rozsahu.Jak vyplývá z výše zmíněného zákona, jedním z dlouhodobých cílů ochrany přírody v národních parcích je také zachování a postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, a to takových, které jsou významné svou biologickou rozmanitostí. V Podyjí jsou to především teplomilné, zakrslé, rozvolněné doubravy ve východní části území. Jsou výjimečné svou rozlohou, dávnou minulostí a především bohatstvím druhů, které zde najdeme. Mnohé z nich, zejména ty světlomilné, mají reliktní charakter a vyskytovaly se zde jistě již koncem poslední ledové doby. Reliktním druhem těchto světlých rozvolněných lesů je například koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který zde rostl již koncem poslední ledové doby.
Pro téma tohoto článku jsou klíčové saprogylofágní druhy hmyzu, jež se neobejdou ve svém vývojovém cyklu bez speciálního prostředí stromových mikrobiotopů (viz výše). V Národním parku Podyjí se mnohé z těchto druhů vyskytují v chladném a stinném prostředí suťových lesů na svazích údolí Dyje, kde je odumřelých stromů dostatek. Existují ale i reliktní druhy, kterým takové biotopy nevyhovují a jejich domovem jsou především staré doubravy ve východní nebo dubohabřiny ve střední části území. Zde přežívá reliktní fauna již jen ve zbytcích a mohutné živé duby s dutinami a osluněným odumřelým dřevem jsou zde velmi ojedinělé. Zřejmě proto se již v údolí Dyje nevyskytuje třeba kriticky ohrožený krasec Eurythyrea quercus, který je ve střední Evropě již velikou vzácností. Podmínkou jeho výskytu je kontinuální přítomnost osluněného odumřelého dřeva na živých dubech. V širším okolí jej najdeme v Moravském krasu, v údolí Křemže v Rakousku nebo v údolí Oslavy. Biotopy, kde žije, jsou téměř identické s těmi podyjskými. V minulosti ale byla kontinuita vhodných podmínek přerušena hospodařením v lese, možná i převodem značné části lesů na rozsáhlé pastviny, a tento druh v Podyjí nepřežil.
Jak lze pomoci vymírajícím druhům světlého lesa?
Ze zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, že taková pomoc je povinností Správy Národního parku Podyjí a asi jeden z nejdůležitějších úkolů ochrany přírody v tomto území do budoucna. Pro tuto pomoc slouží především zóna soustředěné péče, která je ve východní části národním parku vymezena v dubohabřinách a především v porostech teplomilných doubrav. Tyto lesy byly v minulosti pěstovány jako výmladkový les, a to po velmi dlouhou dobu. U některých trsů dubových kmenů bylo prokázáno pařezení minimálně v posledních osmi stech letech. Při takovém režimu hospodaření se starší stromy s určitými typy dutin prostě vyskytovat nemohou. Je spíše s podivem, že některé zvláště citlivé a náročné druhy hmyzu dokázaly v území přežít, což zřejmě ovlivnil složitý a nepřístupný terén svahů údolí Dyje. Hospodářský režim pařeziny již minimálně od druhé světové války nebyl obnoven a výmladkový les stárnul. Nebyl však většinou převáděn na nepravou kmenovinu a dál rostl v pařezových trsech. Až do převodu lesů v NP Podyjí pod správu národního parku byl však zdejší les spravován jako les hospodářský.
Dnes po třiceti letech od převodu na les zvláštního určení a minimálně osmdesátiletém stárnutí porostu je zvláště na některých lokalitách patrný markantní nárůst objemu mrtvého dřeva. V zóně soustředěné péče správa NP postupně zavádí velmi pestrou škálu opatření, jako je prosvětlování porostů, výmladkové hospodaření, lesní pastva a je zde i prostor pro individuální péči o cenné stromy. Uvolňujeme například cenné dřeviny jako jalovce, jeřáby či třešně. Vybrané stromy ošetřujeme arboristickými zásahy. I přesto se zde bohužel vyskytuje pouze minimum stromových mikrobiotopů, které by vyhovovaly některým vymírajícím druhům vázaným na takové lesní prostředí. Proto se Správa NP Podyjí rozhodla přikročit ke zkušební veteranizaci vybraných dřevin. Po vyhodnocení reakce a zdravotního stavu takto ošetřených stromů bude tato metoda zavedena i v dalších vybraných lesních porostech národního parku.
Malá rekapitulace toho, o co jde při veteranizaci
Jak již bylo řečeno, mechanické poškození, které vzniká motorovou pilou, sekerou či mačetou při veteranizaci není v principu odlišné od poškození vzniklého v přírodním lese při silném větru, oděrkách kůry při pádu stromů, při úderu blesku, poškození od velkých kopytníků, poškození požárem hrabanky atd. Rozdíl je v čase. Zatímco v přírodním lese tyto nehomogenity vznikají postupně desítky let, při veteranizaci je jejich vznik iniciován a urychlen, aby se vytvořily v mnohem kratším čase. Důvod tkví ve skutečnosti, že v lese, o který pečujeme, takové mikrobiotopy citelně chybí a jejich nepřítomnost znemožňuje výskyt mnoha specializovaných saproxylofágních druhů, které by se v přírodním lese normálně vyskytovaly. Proto je třeba veteranizovat i zdravé silné stromy, které si s mechanickým poškozením bez problémů poradí. Takových stromů je ve vybraném porostu veteranizován jen zlomek v řádu desetin procenta. Strom má dánu schopnost četná mechanická poranění vyspravit, odumřelá pletiva izolovat a bránit svou integritu. Při zásahu jsou kambiální pletiva přerušena maximálně na jedné osmině obvodu kmene. Evoluce dřevin od začátku probíhala jako přetlačování a skrytá chemická válka se saproxylofágním hmyzem i houbami a dřeviny jsou vybaveny mnohými obrannými mechanizmy.V dalším stupni veteranizace bude přikročeno i k inokulaci vybraných stromů dřevokaznými houbami. Například některé rezavce (Inonotus sp.) jsou přímo specializovány na obsazování a tvorbu stromových dutin. Nedávný objev kriticky ohroženého druhu tesaříka Necydalis ulmi v NP Podyjí přímo souvisí s rezavci, které brouk potřebuje ke svému vývoji. Z Česka je tento druh recentně znám méně než z deseti lokalit a jeho objev plně opravňuje správu NP k uskutečnění dalších veteranizačních zásahů. Bez činnosti dřevokazných hub by nevznikaly ani stromové dutiny. Trouchnivé dřevo, které přítomností hub vzniká, je nezbytnou podmínkou vývoje mnohých ohrožených druhů hmyzu, které se vyvíjejí ve stromových mikrobiotopech.
Přirozený vznik takových vhodných mikrobiotopů lze počítat na větší desítky let a třeba přízemní dutiny, kde žije kovařík fialový (Gambrinus violaceus), vznikají ještě déle. Provedené zásahy budeme pečlivě monitorovat a zásahy provedeme i na dalších lokalitách. Vyhodnocené výsledky budeme předkládat odborné veřejnosti. O metodickém a technickém provedení veteranizačních zásahů bychom chtěli v tomto médiu informovat v následujícím článku. Je nanejvýš důležité, aby se veteranizace začala postupně uplatňovat i v dalších zvláště chráněných územích v České republice a také ve volné krajině. Lze jen věřit, že nepochopení, které veteranizace jako nová metoda vyvolává, se podaří brzy zlomit a veřejnost tuto metodu přijme jako důležitý nástroj ochrany přírody.
Martin Škorpík
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2865380
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02
PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13
() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)
Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)
Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40
(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)
Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33
OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)
První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08
() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)