ecomonitor.cz
verze pro tisk
Čeští vědci rozluštili pradávnou paleooceánologickou záhadu
29. ledna 2023 05:40
PRAHA (Ekolist) - Biologové v současné době stále častěji přicházejí se zjištěními, že za mnoha procesy v živém světě stojí nečekaní hráči: prvoci. Studie, publikovaná nedávno týmem českých vědců ukazuje, že významnými hráči v koloběhu prvků ve světových oceánech je málo známá a dlouho zcela přehlížená skupina, tzv. diplonemy.

Schéma vlivu diplonem na koloběh stopových prvků baria (Ba) a strontia (Sr) v oceánech. Bičíkatí prvoci neboli diplonemy v sobě akumulují Ba a Sr v podobě mikroskopikých krystalů baritu (BaSO4) a celestitu (SrSO4). Zooplankton se diplonemami a jinými mikroorganismy živí a nestrávené zbytky projdou jeho trávicím traktem včetně krystalů do fekální pelety. Ty pak klesají na dno, kde mohou dát vznik geologickým vrstvám a sedimentárním horninám. Většina biogenních krystalů baritu a celestitu se však opět rozpustí v nekonečném koloběhu. Čím více mají diplonemy potravy, tím více se množí a také o to více produkují svých krystalů, je to tak vysvětlením korelace Ba/Sr a produktivity oceánů, které se používají pro paleoceánogragické rekonstrukce klimatu.
Schéma vlivu diplonem na koloběh stopových prvků baria (Ba) a strontia (Sr) v oceánech. Bičíkatí prvoci neboli diplonemy v sobě akumulují Ba a Sr v podobě mikroskopikých krystalů baritu (BaSO4) a celestitu (SrSO4). Zooplankton se diplonemami a jinými mikroorganismy živí a nestrávené zbytky projdou jeho trávicím traktem včetně krystalů do fekální pelety. Ty pak klesají na dno, kde mohou dát vznik geologickým vrstvám a sedimentárním horninám. Většina biogenních krystalů baritu a celestitu se však opět rozpustí v nekonečném koloběhu. Čím více mají diplonemy potravy, tím více se množí a také o to více produkují svých krystalů, je to tak vysvětlením korelace Ba/Sr a produktivity oceánů, které se používají pro paleoceánogragické rekonstrukce klimatu.
Foto | Jana Pilátová / PřF UK, MFF UK a BC AV ČR
Paleoceánografové, neboli odborníci na procesy v oceánech minulosti, mají stopové prvky barium a stroncium v oblibě. Používají je jako okno do minulosti, když se snaží rekonstruovat produktivitu oceánů a globální změny klimatu v minulých geologických érách. Dodnes se jen spekulovalo o tom, odkud se bere souvislost mezi těmito usazenými stopovými prvky a produktivitou oceánů. Tento ukazatel je zásadní pro porozumění globálním cyklům CO2 a historických změn teploty zemské atmosféry. Studie, která aktuálně vyšla v odborném časopise mBio, nabízí nové vysvětlení.

Podle autorů článku, mezi nimiž je řada specialistů na jednobuněčné organismy a procesy v nich, v tom mají prsty diplonemy, vzdáleně příbuzné například původcům spavé nemoci trypanozomám. Biokrystaly, které nacházíme v jejich buňkách, přesně odpovídají datům, získaných z analýzy sedimentů. “Nevím, zda láska prochází žaludkem, ale biogenní sedimentární horniny určitě,” říká korespondenční autorka studie Jana Pilátová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, která na studii úzce spolupracovala s kolegy z Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.

A jaká je vlastně souvislost s cyklem uhlíku v oceánech a usazeninami, které obsahují sloučeniny baria a stroncia? Uhlík fixují organismy, obsahující fotosyntetická barviva, tedy sinice a řasy. Ty jsou konzumovány zooplanktonem nebo odumírají po infekcích bakteriemi a viry. Diplonemy se živí organickými zbytky z primárních producentů a zároveň jsou hyperakumulátory Ba-Sr.

Poznání těchto jednobuněčných organismů je pro vědu teprve na svém začátku. Jen nedávno se zjistilo díky velkým sekvenační projektům, kterých se účastnili i čeští vědci, že tito průhlední mikroskopičtí prvoci patří k nejčastějším obyvatelům oceánů a zejména dominují hlubokým vodám, kam slunce už nesvítí (pod 300 m). Desetitisíce druhů tak čekají na své objevení a doslova vynesení na světlo světa.

Diplonema Namystinia karyoxenos (hlavní hrdina naší studie) je hyperakumulátor strontia a baria, její buňka je cca 15 µm dlouhá a tvoří krystaly o velikosti stovek nm po 2 µm. V tomto případě jsou krystaly celestitu (SrSO4) vidět jako drobné tečky po stranách buňky.
Diplonema Namystinia karyoxenos (hlavní hrdina naší studie) je hyperakumulátor strontia a baria, její buňka je cca 15 µm dlouhá a tvoří krystaly o velikosti stovek nm po 2 µm. V tomto případě jsou krystaly celestitu (SrSO4) vidět jako drobné tečky po stranách buňky.
Foto | Daria Tashyreva / Parazitologický ústav, Biologické centrum AV ČR, České Budějovice

Dnes víme, že se diplonemy živí organickou hmotou a bakteriemi. “My jsme navíc zjistili, kdo se živí diplonemami,” vysvětluje jeden z přínosů studie Jana Pilátová. Zooplankton z vody filtruje spolu s ostatní jednobuněčnou kořistí také diplonemy. A ve fekálních peletách, tedy jakémsi “trusu zooplanktonu”, jsou mezi nestrávenými zbytky biokrystaly baritu (BaSO4) a celestitu (SrSO4) tvořené diplonemami. Takto dopadnou na dno oceánu a můžou to nakonec dotáhnout až do geologické vrstvy, která se uchová budoucím generacím jako svědek své doby. Odborník, který umí číst takto zanechané stopy, pak dokáže využít tyto stopové prvky jako svědka komplexních procesů, které hýbaly celou planetou.

“Čím bohatší atmosféra na CO2, tím tepleji a tím také více řas v mořích a více fixovaného uhlíku, potažmo i hodně spokojených vypasených diplonem, které mohly přenést i skrze své predátory stopové prvky ke dnu, odkud je pak vykutali geologové,” popisuje souvislosti Jana Pilátová.

Otázkou stále zůstává, proč tito výstřední prvoci tvoří své biokrystaly. Autoři spekulují, že je mohou používat jako potápěči svá závaží pro pohyb v hlubokých vrstvách vodního sloupce oceánů.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2853655


Online diskuse
Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13

() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)

Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)

Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40

(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)

Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33

OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)

První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08

() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)

Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53

PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)

Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41

(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)

Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10

PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40

(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29

LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)

V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05

PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)

BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00

NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54

PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)

Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)

Agrovoltaika by v Česku mohla vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy
22. dubna 2024 00:47

(ČTK) - Agrovoltaické výrobny elektřiny by v Česku mohly vzniknout na více než 70 000 hektarech půdy, taková je souhrnná výměra ploch povolených pro využití agrovoltaických systémů. Vyplývá to z informací Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. Rozvoj solárních panelů na zemědělské půdě může podle nevládních zemědělských organizací a distributorů fotovoltaiky brzdit například výběr zemědělsky využívaných pozemků, na kterých lze panely instalovat, ale také hodnota investic či kapacita distribuční sítě.
(Celý text)

Na technické zasněžování jde až polovina ze všech investic ski areálů, uvedl ředitel Asociace horských středisek
22. dubna 2024 00:25

(ČTK) - V sobotu uplynulo 70 let ode dne, kdy v USA získalo patent první sněhové dělo na světě. České ski areály investují každoročně do technického zasněžování mezi 300 až 400 miliony korun, což je 30 až 50 procent z celkových investic. ČTK to řekl ředitel Asociace horských středisek ČR Libor Knot. Technické zasněžování podle něj pro provozovatele představuje zásadní nástroj, jak čelit výkyvům počasí. Doplnil, že k tomu, aby se umělé zasněžování dále rozvíjelo, je potřeba budovat nové akumulační nádrže na vodu. V Česku je ale podle Knota schvalování jejich výstavby pomalé.
(Celý text)

Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28

VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)

Ve Velkém Boru lidé protestovali proti jadernému úložišti, chtějí právo veta
21. dubna 2024 23:28

VELKÝ BOR (ČTK) - Ve Velkém Boru na Klatovsku se konal už osmý ročník protestní akce Den proti úložišti. Lokalita nedalekého Březovského potoka je jednou z vytipovaných lokalit, kde by úložiště jaderného odpadu mohlo stát. Místní jsou ale proti. Protestovalo se i na dalších místech, kde by mohlo úložiště stát. Podle mluvčího Platformy proti hlubinnému úložišti a starosty Horažďovic Michaela Formana přišly na akci zhruba dvě stovky lidí. Boj proti úložišti i přes dílčí neúspěchy bude pokračovat, řekl dnes ČTK.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2132 | Další