Ostrovy Torresova průlivu jsou ostrovní pás nacházející se mezi Austrálií a Novou Guineou v Tichomoří. Souostroví patří Austrálii a je tvořeno 274 ostrovy, 14 z nich je obydlených a žije na nich přibližně 4,5 tisíce lidí. Ostrovy jsou různorodé, najdeme zde korálové ostrůvky, bažinaté nebo žulové ostrovy a ostrovy vyrostlé z podmořských sopek. Obývají je desítky ohrožených druhů zvířat, jako například krokodýl mořský nebo varan smaragdový.
Některé z ostrovů jsou nízko položené, a tedy ohrožené stoupající hladinou oceánů. Například ostrov Saibai je v průměru pouhý jeden metr nad průměrnou hladinou moře. Již v roce 2009 požádali obyvatelé několika nízko položených ostrovů australskou vládu o 22 milionů australských dolarů na výstavbu nových mořských zdí, neboť stoupající hladina moře a velké přílivy způsobily záplavy, které poškodily domy, infrastrukturu a hřbitovy, a do zásob sladké vody se dostala sůl. Většina ostrovů je náchylná k záplavám, a to zejména v období dešťů. Pokud se nepodaří stoupající hladinu moře zastavit, budou se muset lidé z řady ostrovů přestěhovat do vyšších poloh nebo je úplně opustit.
Stěžovatelé namítají porušení článků 6 (právo na život), 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Porušení článků vyplývá jednak z nedostatečných cílů a plánů na snížení emisí skleníkových plynů, jednak z nedostatečných financí vyčleněných na ochranu pobřeží.
Obyvatelé ostrovů tvrdí, že stoupající hladina moře způsobená globálním oteplováním ohrožuje jejich domovinu a má přímé škodlivé důsledky pro jejich živobytí, kulturu a tradiční způsob života. Jako jeden z příkladů uvádějí, že silné záplavy v posledních letech zničily rodinné hroby a vyplavily z nich lidské ostatky. Dalším příkladem je znehodnocení půdy a vegetace vydatnými srážkami a bouřemi nebo slanou vodou při záplavách, což vede ke snížení množství potravin dostupných z tradičního rybolovu a zemědělství. V důsledku klimatických změn také dochází k bělení korálů a okyselování oceánů.
Ostrované tvrdí, že australská vláda nezavedla žádná opatření ke splnění cíle země v oblasti snižování emisí a prosazuje zájmy průmyslu fosilních paliv. Australská vláda se v roce 2015 zavázala, že do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů nejméně o 26 %. O rok později tento cíl potvrdila při podpisu Pařížské klimatické dohody. Podle nových údajů však Austrálie není schopna cílů, k nimž se pro rok 2030 zavázala, dosáhnout, protože emise v posledních čtyřech letech rostly. Nejnovější prognózy emisí uhlíku, které zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí a energetiky, však předpovídají, že Austrálie sníží své emise uhlíku do roku 2030 pouze o 7 %, což je mnohem méně než stanovený cíl.
Ve své stížnosti ostrované žádají Výbor OSN pro lidská práva, aby konstatoval, že mezinárodní právo v oblasti lidských práv vyžaduje, aby Austrálie do roku 2030 snížila své emise alespoň o 65 % oproti úrovni z roku 2005. Země by se podle nich měla do roku 2050 stát uhlíkově neutrální a postupně zcela ukončit využívání a vývoz uhlí. Stížnost rovněž požaduje, aby Austrálie vyčlenila 20 milionů australských dolarů na nouzovou infrastrukturu, jako jsou ochranné zdi, které mají obyvatele ostrovů chránit před stoupající hladinou moře. Závěry Výboru OSN pro lidská práva
Dne 23. září 2022 konstatoval Výbor OSN pro lidská práva, že Austrálie tím, že dostatečně nechrání původní obyvatele Ostrovů Torresova průlivu před nepříznivými dopady změny klimatu, porušuje články 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Výbor vzal v potaz tradiční způsob života, jenž je závislý na okolních ekosystémech a omezených přírodních zdrojích, a úzký vztah ostrovanů s přírodou. Dále uvedl, že navzdory opatřením, která Austrálie přijala, jako je výstavba nových mořských zdí, je třeba přijmout další včasná a přiměřená opatření, aby se zabránilo ohrožení života ostrovanů.
Rozhodnutí Výboru je v několika směrech průlomové. Pro přípustnost stížnosti je nezbytné, aby stěžovatelova práva byla porušena. Austrálie tvrdila, že práva stěžovatelů nemohla být porušena v důsledku dopadů změny klimatu, protože se dovolávají újmy, která nastane až v budoucnosti. Výbor tento argument odmítl s odůvodněním tzv. vysokého rizika vůči nepříznivým důsledkům změny klimatu, jimž jsou stěžovatelé vystaveni. Základní otázkou bylo, zda dopady klimatu mohou představovat porušení práv. Při jejím řešení Výbor došel k závěru, že čím větší je zranitelnost stěžovatelů, tím více roste riziko poškození jejich práv v důsledku již nastalých klimatických změn.
Samotné konstatování, že Austrálie neprovedla včasná a přiměřená adaptační opatření na ochranu práv stěžovatelů, je také zásadní, neboť přisuzuje státům povinnost konat a zajistit ochranu svých občanů, aby nedošlo k porušení jejich práv v důsledku nepříznivých dopadů změny klimatu. Výbor otevřel cestu pro jednotlivce k uplatnění nároků v případech, kdy státy nepřijaly vhodná opatření na ochranu těch, které nejvíce ohrožují negativní dopady změny klimatu. Důležitý je i závěr včasnosti takto přijímaných opatření. Výbor shledal, že adekvátním opatřením je takové opatření, jež bylo přijato včas a je i včas realizováno.
Výbor přiznal stěžovatelům pozici zvláště zranitelné skupiny s odůvodněním, že se jedná o příslušníky domorodé menšiny, kteří jsou zranitelnější vůči nepříznivým dopadům klimatických změn pro jejich úzké propojení s přírodou. Některé skupiny nebo jednotlivci jsou tak podle závěrů Výboru vůči těmto následkům zranitelnější než jiní, a to vzhledem ke způsobu života, jenž je úzce spjat s půdou a přírodními zdroji.
Stěžovatelé ve své stížnosti rovněž namítali porušení článku 6 (práva na život) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Povinnost smluvních států respektovat a chránit právo na život se kromě jiného vztahuje i na rozumně předvídatelné hrozby a život ohrožující situace. Státy mohou porušit článek 6, i když takové hrozby a situace nemají za následek ztráty na životech. Výbor připomněl, že státy musejí přijímat opatření k řešení předvídatelných hrozeb a život ohrožujících situací. Mezi tyto hrozby mohou patřit i nepříznivé dopady změny klimatu. Výbor konstatuje, že změna klimatu a neudržitelný rozvoj představují jedny z nejnaléhavějších a nejzávažnějších hrozeb současnosti. Aby se předešlo dalšímu porušování práv, je neodkladně zapotřebí přijmout mitigační opatření v takovém rozsahu a s takovými ambicemi, aby řešila příčinu problému, a nikoli pouze opatření k nápravě následků.
Výbor uznal, že mezinárodní dohody o klimatu jsou relevantní pro posouzení, zdali byla porušena práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Nicméně výbor se při posuzování porušení práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech už nevěnoval významu Pařížské dohody a z ní vyplývající povinnosti přijímat účinná opatření ke zmírnění změny klimatu.
Pařížská dohoda přitom může sloužit jako určitý základ pro výklad dalších mezinárodněprávních předpisů, včetně úmluv OSN o lidských právech. Nepřímo stanoví podstatu závazků smluvních států v oblasti lidských práv s ohledem na klimatické změny, neboť se státy zavázaly přijmout opatření k dosažení teplotních cílů a jejich nesplnění bude mít za následek předvídatelné škody na lidských právech způsobených změnou klimatu.
Kamila Balounová
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2837988
Dolní Lomná (Frýdecko-Místecko) (ČTK) - Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku. Požár zasáhl přibližně hektarovou plochu, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Příčinou požáru byl podle vyšetřovatelů lidský faktor. Národní přírodní rezervace Mionší chrání rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů v Beskydech. Rozloha rezervace je bezmála 170 hektarů, čímž se Mionší řadí mezi největší pralesy v České republice.
(Celý text)
Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18
(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)
Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16
PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)
Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31
(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)
Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
2. května 2024 11:30
(ČTK) - Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy farmaceutický a kosmetický průmysl, vyplývá z úpravy směrnice, kterou schválil v dubnu Evropský parlament. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) uvedla, že směrnici vnímá jako další přítěž již tak těžko konkurenceschopnému odvětví a může to ovlivnit cenu i dostupnost léků. Zavedení dalších opatření se dotkne téměř 600 čistíren v Česku, náklady budou ve stovkách miliard korun během následujících 20 let, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák.
(Celý text)
Produkce elektřiny z větru v USA se loni poprvé po 25 letech snížila
2. května 2024 11:29
WASHINGTON (ČTK) - Produkce elektřiny z větrných elektráren ve Spojených státech se loni poprvé za čtvrt století snížila, a to o dvě procenta. Výroba byla nižší, přestože instalovaný výkon stoupl o 6,2 gigawattu (GW). Mohly za to slabší větry na Středozápadě, než je obvyklé. Vyplývá to ze zprávy amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA).
(Celý text)
Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě
2. května 2024 01:17
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55
LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)
Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci
1. května 2024 12:59
LYSICE (ČTK) - Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.
(Celý text)
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
1. května 2024 05:59
PRAHA (Ekolist) - Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).
(Celý text)
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04
PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
1. května 2024 01:01
CHEB (ČTK) - Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl ČTK, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.
(Celý text)
V centru Českých Budějovic je první ovocný sad, tvoří jej 113 stromů a 177 keřů
1. května 2024 00:56
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - V centru Českých Budějovic vznikl první ovocný sad. Tvoří jej více než stovka stromů a téměř dvě stovky keřů. Projekt sadu, který je poblíž sportovní haly na ploše půl hektaru, zaplatila energetická společnost ČEZ v souvislosti s výstavbou horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Sad má vynahradit stromy pokácené kvůli stavbě, řekli zástupci města, kraje i společnosti ČEZ.
(Celý text)
NP Šumava otevře soví voliéry v Borových Ladách kvůli počasí až 14. května
1. května 2024 00:44
(ČTK) - Šumavský národní park otevře soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku kvůli počasí až 14. května. Standardně je přitom mohou turisté navštěvovat od 1. května. Přípravy voliéry na zahájení provozu ale minulý týden zkomplikoval napadaný sníh. ČTK to řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
(Celý text)
Zoo Ostrava ve speciálním programu představí přírodu Vietnamu
1. května 2024 00:28
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada dnes ve speciálním programu představí návštěvníkům přírodu Vietnamu. Blíže je chce seznámit hlavně s kampaní Vietnamazing. Jedná se o novou kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zaměřenou právě na ochranu přírody ve Vietnamu, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková. Do projektu jsou zapojeny české a slovenské zahrady včetně ostravské zoo.
(Celý text)
Zoo Ostrava ve speciálním programu představí přírodu Vietnamu
1. května 2024 00:28
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada dnes ve speciálním programu představí návštěvníkům přírodu Vietnamu. Blíže je chce seznámit hlavně s kampaní Vietnamazing. Jedná se o novou kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zaměřenou právě na ochranu přírody ve Vietnamu, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková. Do projektu jsou zapojeny české a slovenské zahrady včetně ostravské zoo.
(Celý text)