Celkový rozsah holin v současnosti staví lesníky před zásadní otázku, zda volit tradiční jednofázový postup umělé a přirozené obnovy s poměrně vysokým rizikem problémů s jejich dalším vývojem a stabilitou nebo více využít „nové“ způsoby obnovy těchto ploch. Výsledky lesnického výzkumu z posledních let jednoznačně doporučují druhou cestu. Alternativní postupy založené na využití široké škály dřevin a volbě vícefázové obnovy kladou však zvýšené nároky na precizní naplánování postupných kroků a též na vlastní provedení navržených opatření.
Proto vědci z VÚLHM, v. v. i., připravili a začali realizovat ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav projekt příkladného způsobu obnovy lesa po kalamitě „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“.
Vědci zde navrhnou konkrétní způsoby obnovy na základě zmapování stanovištních poměrů, potenciálu přirozené obnovy hospodářských dřevin (existence přirozeného zmlazení, přítomnost mateřských stromů), zhodnocení výchozích parametry biodiverzity v rámci dřevinného patra a přízemní vegetace, vybraných skupin bezobratlých živočichů, ptactva a půdních hub, včetně stanovení celkové zásoby půdního uhlíku jako důležitého parametru sekvestrace uhlíku a základu půdní biodiverzity. Důležitým výstupem bude také informace o přítomnosti zvláště chráněných, ohrožených či vzácných druhů.
Při návrhu konkrétního postupu vědci uplatní individuální přístup ke každé ploše s maximálním zohledněním jejího přirozeného potenciálu a přítomnosti chráněných druhů. Volba diferencovaných postupů obnovy zajistí pestrost a stabilitu vznikajících porostů.
Opatření na podporu biodiverzity budou zahrnovat kombinaci přirozené obnovy a umělého zalesnění pro dosažení pestřejších druhových směsí, využití dvoufázové obnovy pro zajištění druhové, věkové i prostorové diverzity porostů, ponechávání části dřeva (těžebních zbytků i celých kmenů) v lese pro spontánní osídlení dalšími organismy, vytipování a ponechání habitatových stromů a stanovení jejich dalšího managementu.
Při navrhování opatření budou vědci podporovat retenční funkce lesa a péči o přirozeně zamokřená území. Kromě návrhu obnovních postupů na vlastní holině bude součástí projektu i návrh na založení předsunutých obnovních prvků (kotlíků) v navazujících smrkových monokulturách ve stadiu kmenovin, jejichž existence je akutně ohrožena nejen dalším šířením podkorního hmyzu ale i abiotickými faktory, především větrem.
Projekt je realizován na lesním majetku LDO Přibyslav, který se nachází v oblasti Českomoravské vrchoviny (Kraj Vysočina) postižené velkoplošným rozpadem smrkových porostů v důsledku gradace podkorního hmyzu v posledních letech.
Holiny vybrané k obnově se nacházejí na polesích Račín a Nové Veselí. Polesí Račín leží na území CHKO Žďárské vrchy, které je zároveň chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. V okolí zájmových lokalit se nachází řada evropsky významných lokalit (EVL). Na polesí Račín to jsou EVL Ransko, Ranská jezírka, Dářská rašeliniště či Pod kamenným vrchem. Na polesí Nové Veselí se jedná například o EVL Hodíškovský rybník či Znětínské rybníky.
Realizace projektu přispěje k naplňování Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Projekt rovněž umožní přímý přenos výsledků výzkumu do praxe. V rámci projektu proběhne odborné školení a praktická instruktáž pracovníků družstva, kteří tak budou mít přímý přístup k aktuálním poznatkům výzkumu v oblasti alternativních postupů managementu velkoplošných holin.
LDO obhospodařuje lesní majetek o výměře 5 800 ha, kromě toho zajišťuje odbornou správu obecních lesů i lesů drobných vlastníků. Přenos know-how bude tedy možné zacílit i na tyto skupiny vlastníků. Díky zapojení LDO do projektu vznikne v regionu příklad dobré praxe v managementu kalamitních holin.
V budoucnu je bude možno využít také jako demonstrační objekty s ukázkami „nových přístupů“ k obnově kalamitních holin s cílem nejen obnovit lesní prostředí, ale také jako prostředek pro zvyšování biodiverzity a zvýšení potenciální stability nově vznikajících lesních porostů. Plochy bude možno využít při exkurzích v rámci odborných seminářů, praktické výuce na středních a vysokých lesnických školách a vědeckých konferencích.
Projekt je podpořen Norskými fondy a Státním fondem životního prostředí ČR.
Jan řezáč
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2822688
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)