Island je ledovci a vulkanickou činností formovaný ostrov s charakterem nehostinné severské pustiny. A jako takový patřil po tisíciletí k ideálním místům pro život mořského ptactva. Už proto, že zdejší rozbrázděné pobřeží nabízelo víc než dost příležitostí k hnízdění, voda byla plná ryb k obživě mláďat a na souši nebylo suchozemských predátorů.
Island nebyl námořníkům zcela neznámý. Zmatek v přesném datu jeho objevení dodnes působí nález římských mincí z 3. století našeho letopočtu, a prokazatelně u jeho břehů několikrát zakotvili vikingští mořeplavci v 7. století. Ale poprvé osídlen a kolonizován byl nejspíš až v roce 874, jak už dokládají záznamy kronikářů. Spolu s osadníky se sem také poprvé dostala jiná zvířata: krávy, koně, psi, nejrůznější hlodavci. A taky, což bylo pro zdejší přírodu obzvláště nepříjemné, kočky.
Kde kočky a lišky dávají dobrou noc
Kočky tu neměly přirozené ani jiné nepřátele a stály téměř na vrcholu potravní pyramidy. Proč téměř? Krátce před tím, než sem dorazili lidé, se tu zabydlely i polární lišky. Současní genetikové rozpoznali, že jejich prapůvod je kdesi v Grónsku, odkud na Island musely připlout na kře ledové. Osadníci ale lišky lovili kvůli kožešinám. Na rozdíl od koček, které nikdo nelovil. A tak v běhu na trať dlouhou přibližně 1150 let začaly kočky vítězit.
Ono se není moc čemu divit: kočka dosáhne věku vhodného pro zabřeznutí v prvních čtyřech měsících, a může mít 1-6 mláďat v každém vrhu, třikrát do roka. Teoreticky tak z jedné březí kočky může vzniknout za dvě léta koček 150.
Vikingští osadníci nic o kočičí antikoncepci nevěděli a na Island jich s sebou přivezly desítky. To, že na pobřeží podél osad a přístavů vůčihledně ubývalo hnízdících ptáků, se svádělo vždycky spíš na lišky.
I mnohem později – blíže současnosti – tu ochrana přírody sázela spíše na konzervaci přírodních monumentů a geologických útvarů, než třeba na ochranu ptactva, které se tu jevilo být hojné. Byť už zdaleka nebylo tak hojné, jako když se tu začali zabydlovat Vikingové.
S kočkami se to do souvislosti ale nedávalo.
Kočka není pes, tu nezakážeme!
Islanďané se přitom nebáli přijímat nejrůznější (a poměrně radikální) zákony, omezující chov či vlastnictví domácích mazlíčků. Například do roku 1984 platil v Reykjavíku zákaz chovu psů. S odůvodněním, že je to zvíře hospodářské, a tudíž nemá ve městě co dělat. Na kočky se tu ale nikdy nesahalo, nikdo je v pohybu neomezoval.
Postupně se ale rozšiřovalo penzum vědeckých poznatků o tom, co vlastně ty nikým neregulované kočky na Islandu za poslední staletí způsobily. Kolem roku 2010 se tu o tom rozvířila velká debata. Hovořilo se o postupném vybíjení ptačích kolonií na útesech (kočky se měly dobíjet do vajíček i zajišťovat likvidaci ptačích holátek). A měly přispívat k šíření nejrůznějších parazitů a zoonóz (například toxoplazmózy).
Jeden z návrhů, který tehdy zazněl, nápadně připomínal již zmíněný Psí zákon. Tedy, že by kočkám byl plošně zakázán pohyb mimo zastavěné plochy měst. Na venkově, vesnicích nebo v přírodě by automaticky byly považovány za škodnou a střílelo by se po nich. Návrh nicméně neprošel. Kvůli masivnímu odporu obyvatel venkova, kteří ještě pořád tvoří polovinu obyvatel celého Islandu.
Téma zůstávalo dál otevřené, celospolečenská diskuze se k němu často vracela. Třeba když se ukázalo, že toulavé kočky decimují (přímo i svými parazity) ptačí hnízda na Heimaey nebo likvidují hnízdiště ptactva nad Húsvikem. Kočky tu ohrožovaly nejen druhovou rozmanitost, ale i samy pilíře, na nichž dnes stojí zdejší cestovní ruch, jeden z nejvýznamnějších příjmů státní kasy.
Karanténa pro kočky
Zatím předposlední kapitolu islandské kočičí ságy napsala pandemie covid-19.
Karantény a omezení sociálních kontaktů vedly k tomu, že Islanďané mocně zatoužili po blízkosti chápavých němých tváří. Cena koček vystřelila strmě vzhůru, inzeráty nabízející koťata byly poptávané, útulky zely prázdnotou. Z ulic měst a vesnic prakticky kočky zmizely, každý si našel tu svou. Aby s ní mohl být doma. Škod, které měly kočky na svědomí v krajině za městy a vesnicemi, podle ochranářů i biologů výrazně ubylo.
Ukázalo se tím, že problém s kočkami v přírodě může mít řešení, a dá se regulovat, kontrolovat. Tím, že se majitelé postarají o to, že se jejich kočky nebudou toulat a budou doma. A když se po ukončení karantén opět začaly kočky objevovat tam, kde nebyly žádané – například na útesech mezi ptačími hnízdy – přistoupila některá islandská města k tomu, že vyhláškou omezila jejich pohyb.
Jedno z prvních takových sídel bylo letos v květnu Akureyri. To vyhlásilo nejprve kompletní zákaz volného pohybu koček, a posléze (po masivní kampani odpůrců a bojkotu místních výrobků), jej převedlo do podoby zákazu nočního vycházení. Kočka na ulici je tu od půlnoci do sedmi do rána škodnou. Příkladem Akureyri se inspirovala další města, vesnice a osady, která lokálně modifikují časy nočního zákazu vycházení.
Tvůrci těchto vyhlášek si přitom jsou vědomi, že noční zákaz pohybu koček nemá až tak zásadní vliv na škody, které na místní fauně působí. Ale pomáhá zřetelně odlišit kočky domácí od těch toulavých, a takových, o jejichž lovecké spády jejich majitelé moc velký zájem nejeví.
Přečtěte si také |
Jak zabránit kočkám domácím lovit ptáky? Klíč je v jejich chovatelích
Příznivci a odpůrci protikočičích vyhlášek jsou na Islandu aktuálně početně vyrovnaní. Otázka dalšího osudu koček na Islandu – protože propojuje vlastnická práva, ochranu přírody a cestovní ruch – se tu stává i horkým tématem příštích voleb.
Jak celá kočičí sága tedy dopadne, zatím jisté není.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2800899
16. dubna 2024 11:09
(ČTK) - Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. S odvoláním na americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) o tom informovala agentura AP.
(Celý text)
Kolumbijské hlavní město ochromuje sucho. Radnice zavedla přídělový systém na vodu
16. dubna 2024 11:02
BOGOTA (ČTK) - Zhruba deset milionů obyvatel kolumbijského hlavního města Bogotá čelí omezeným dodávkám vody kvůli jejímu ochromujícímu nedostatku způsobenému velkým suchem. Od čtvrtka ve městě platí přídělový systém na vodu, v pondělí vedení města navýšilo poplatky pro domácnosti, které spotřebují více než 22 metrů krychlových vody za měsíc. Městské dopravní podniky omezí mytí autobusů a starosta Carlos Fernando Galán pohrozil i pokutami za plýtvání vodou, píše agentura AP.
(Celý text)
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanu
16. dubna 2024 11:00
KODAŇ (ČTK) - Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení vlády v Kodani.
(Celý text)
Věčné chemikálie: Proč jsou tak diskutované a co to znamená pro společnost, firmy a legislativu?
16. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Koncem března 2024 zaslala Evropská asociace poskytovatelů pitné vody EUREAU prezidentce Evropské komise Ursule von der Leyen otevřený dopis, ve kterém požadovala urychlený postup v procesu zakazování PFAS látek, známých jako věčné chemikálie.
(Celý text)
Moravská firma vyrábí zařízení, které plastový odpad rozkládá na vodík a využitelné části
16. dubna 2024 01:13
OLOMOUC (ČTK) - Unikátní technologii na tepelnou rekombinaci organické hmoty, která plastový odpad či staré pneumatiky rozkládá na vodík, směsný plyn nahrazující CNG a látky využitelné v chemickém či gumárenském průmyslu, vyvinula a vyrábí ve Vlkoši na Přerovsku společnost Alternative Energy Systems. První linku firma zprovoznila ve Vlkoši, technologii už dodala také do Anglie a část zařízení i na Slovensko, řekl obchodní ředitel Alternative Energy Systems Jakub Štefanec.
(Celý text)
Dětí ze základních škol v Mostě vypustily do Bíliny stovky kilogramů ryb
16. dubna 2024 00:52
MOST (ČTK) - Několik skupin dětí z prvního stupně základních škol v Mostě včera dopoledne vypustilo zhruba 400 kilogramů ryb do kdysi velmi znečištěné řeky Bíliny. Učitelky a žáci se akce, kterou pravidelně pořádá společnost Orlen Unipetrol s rybářským svazem, zúčastnili v době školní výuky. Cílem je vrátit život do řeky a utužit vztah mladých lidí k přírodě, řekli ČTK organizátoři.
(Celý text)
Zpoždění s úpravou emisních povolenek ohrožuje investice do průmyslu, uvedl svaz
16. dubna 2024 00:11
PRAHA (ČTK) - Zpoždění se zaváděním nového systému emisních povolenek v Česku ohrožuje investice do tuzemského průmyslu a energetiky. Současný stav navíc komplikuje i přípravu firem na nové podmínky na trhu, uvedl Svaz průmyslu a dopravy ČR, který apeloval na vládu, aby situace urychleně řešila. Emisní povolenky, jejichž předpokládaný výnos bude letos kolem 40 miliard korun, nakupují elektrárny a další průmyslové podniky, které vypouštějí do ovzduší skleníkové plyny, například oxid uhličitý. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit do atmosféry jednu tunu oxidu uhličitého, případně ekvivalentní množství jiného plynu.
(Celý text)
Ruskem se šíří jedovatá invazní rostlina - bolševník Sosnowského
15. dubna 2024 19:14
(ČTK) - Ruští majitelé pozemků už léta sledují, jak se na jejich půdě jako lesní požár šíří invazní jedovatá rostlina, proti které jsou bezmocní. Bolševník Sosnowského, jehož monstrózní stvol se může tyčit až do výšky pěti metrů, se nekontrolovaně rozšířil po celé zemi, zpustošil ekosystémy a každoročně kvůli němu skončí v nemocnici tisíce lidí, napsal list The Moscow Times.
(Celý text)
Ekologické dny Olomouc opět nabídnou debaty odborníků na biologii i klimatologii
15. dubna 2024 18:54
OLOMOUC (ČTK) - Problémy životního prostředí jsou hlavním tématem pro experty na biologii, ekologii či klimatologii, kteří se v tomto týdnu sjedou do Olomouce na festival Ekologické dny Olomouc (EDO). Jejich besedy jsou stěžejní součástí přehlídky, diváci je mohou sledovat v Divadle na cucky, v Arcidiecézním muzeu nebo v pořádajícím centru ekologických aktivit Sluňákov. Největší environmentální festival v České republice začal v Olomoucí minulý týden v pátek a potrvá do 27. dubna.
(Celý text)
Vědci naslouchají velrybám a snaží se naučit jejich řeč
15. dubna 2024 15:08
WASHINGTON (ČTK) - Vědci poprvé na světě vedli "konverzaci" s velrybou. Nyní se snaží zjistit, co si tito savci vlastně povídají. Jejich setkání by totiž mohlo být prvním krokem ke komunikaci s jinou než lidskou inteligencí, napsala BBC.
(Celý text)
Magisterské studium na Katedře environmentálních studií FSS MU v Brně
15. dubna 2024 13:22
() - Zajímají vás společenské vědy a ochrana přírody, krajiny a životního prostředí? Rozhodujete se, kam dál po bakalářském studiu? Zveme vás na Katedru environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.
(Celý text)
Lesy ČR kvůli riziku požárů zakázaly ve svých lesích do konce října pálit klestí
15. dubna 2024 12:38
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) kvůli riziku požárů zakázal ve svých lesích od dubna do konce října pálení klestí. Zákaz se týká pálení klestu lesními dělníky. Letos zatím podnik eviduje 19 požárů celkem na pěti hektarech lesa se škodou milion korun, řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi.
(Celý text)
Hodonín bude mít do roka adaptační strategii na dopady změny klimatu
15. dubna 2024 10:59
HODONÍN (ČTK) - Nadace Partnerství vytvoří spolu s pracovníky městského úřadu adaptační strategii Hodonína na dopady změny klimatu. Do formulace strategie, která má být hotová do roka, se zapojí i veřejnost, spolky a další místní aktéři. Dokument vyjde na 200 000 korun, hradí jej organizace Člověk v tísni, řekl mluvčí Nadace Partnerství David Kopecký. Tvorba strategie je součástí přípravy posttornádového území na stále silněji dopadající projevy změny klimatu.
(Celý text)
ČEZ investoval do britského start-upu Ember zaměřeného na bezemisní dopravu
15. dubna 2024 10:32
PRAHA (ČTK) - Energetická skupina ČEZ vstoupila do britského start-upu Ember, zaměřeného na bezemisní meziměstskou dopravu. Firma provozuje elektrobusy a buduje síť dobíjecích stanic napojených primárně na obnovitelné zdroje. V investičním kole, které spoluvedl investiční fond skupiny ČEZ Inven Capital, získal Ember od investorů v přepočtu 324 milionů korun na další rozvoj. V tiskové zprávě o tom informovala skupina ČEZ.
(Celý text)
Lipová alej v Pardubicích zanikla kvůli terminálu Jih
15. dubna 2024 10:30
PARDUBICE (ČTK) - Lipovou alej v ulici K Vápence v Pardubicích se nepodařilo zachránit. Na jejím místě vznikne přístupová cesta k budoucímu terminálu Jih, kde bude stát parkovací dům a vyústí tam lávka od vlakového nádraží. Ulici je proto potřeba zmodernizovat a rozšířit. ČTK to řekl náměstek primátora Jan Hrabal (ANO).
(Celý text)
Krásný trávník bez motorové sekačky? Překvapivě snadné
15. dubna 2024 05:48
ČESKÉ BUDĚJOVICE (Ekolist) - Když jsem před pěti lety zdědil dvouhektarovou šumavskou louku, bylo mi hned jasné, co se přede mnou otevírá: možnost vlastnoručně si vyzkoušet proces obnovy kdysi bohatého ekosystému, který však v posledních čtyřiceti letech zakusil snad všechny průvodní jevy průmyslového zemědělství včetně chemizace a mechanizace.
(Celý text)
MŽP: Stanovení cílů pro čisté ovzduší zákonem není v kompetenci ministerstva zdravotnictví
15. dubna 2024 01:15
(ČTK) - Ministerstvo zdravotnictví (MZd) chce v návrhu novely takzvaného lázeňského zákona stanovit cíle pro čisté ovzduší v lázeňských městech. Odpovědné za jejich plnění by měly být obce spolu s poskytovateli lázeňské péče. Podle ministerstva životního prostředí (MŽP) na takový krok ale MZd nemá pravomoc. S návrhem podle připomínek nesouhlasí ani Karlovarský kraj, kde sídlí nejznámější české lázně, považuje ho za další zhoršení podmínek pro samosprávu či podnikání.
(Celý text)
Hladík: V programu Oprav dům po babičce byla zatím vyplacena miliarda korun
15. dubna 2024 00:26
PRAHA (ČTK) - O dotaci z programu na zateplení rodinných domů Oprav dům po babičce od jeho spuštění loni na podzim požádalo 1750 lidí a vyplacena byla asi miliarda korun. V pořadu Partie Terezie Tománkové na Primě to řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zájem o dotaci podle něj odpovídá předpokladům, v plánu je v blízké době mírná úprava pravidel. Lidé mohou na opravu domu získat dotaci až milion korun a výhodnou půjčku na spolufinancování.
(Celý text)
Německý ministr dopravy Wissing vystrašil řidiče slovy o zákazech jízdy
15. dubna 2024 00:12
(ČTK) - Německý ministr dopravy Volker Wissing (FDP) podle agentury DPA vystrašil miliony německých řidičů slovy o možných plošných zákazech jízdy autem o víkendech. Ty by podle něj mohly být nutné, protože jen drastická opatření budou stačit k tomu, aby Německo splnilo své klimatické cíle v oblasti dopravy.
(Celý text)
Dobrovolníci uklidili z řeky Sázavy a jejích břehů přes 15 tun odpadků
14. dubna 2024 22:57
(ČTK) - Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy přes 15 tun odpadků. Do tradičního úklidu mezi Kácovem a Pikovicemi se letos zapojilo na 700 dobrovolníků. Kvůli loňským povodním bylo mezi odpadem i hodně drobnějšího odpadu na keřích, ale dobrovolníci museli uklidit i vyházený nábytek z chat. Letos byl 19. ročník akce Čistá řeka Sázava. V uplynulých 18 letech projektu se z přírody podařilo uklidit přes 400 tun odpadu a pomáhalo přes 16 000 lidí, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.
(Celý text)
Dobrovolníci uklidili z řeky Sázavy a jejích břehů přes 15 tun odpadků
14. dubna 2024 22:57
(ČTK) - Dobrovolníci od pátku do dneška odklidili z břehů Sázavy přes 15 tun odpadků. Do tradičního úklidu mezi Kácovem a Pikovicemi se letos zapojilo na 700 dobrovolníků. Kvůli loňským povodním bylo mezi odpadem i hodně drobnějšího odpadu na keřích, ale dobrovolníci museli uklidit i vyházený nábytek z chat. Letos byl 19. ročník akce Čistá řeka Sázava. V uplynulých 18 letech projektu se z přírody podařilo uklidit přes 400 tun odpadu a pomáhalo přes 16 000 lidí, informovala ČTK Jaroslava Tůmová z obecně prospěšné společnosti Posázaví.
(Celý text)