ecomonitor.cz
verze pro tisk
Kočky z Islandu mají po setmění zákaz vycházení
26. června 2022 03:19
PRAHA (Ekolist) - Řada měst, vesnic a osad na Islandu nyní přistoupila k plošné inventarizaci domácích mazlíčků, koček. Lokálně jsou tu přijímány poměrně radikální vyhlášky, jež omezují jejich volný pohyb. Ukládají jim zákaz vycházení v nočních hodinách. Jak k tomu došlo? Kočičí sága se tu píše už dlouho.

Island je ledovci a vulkanickou činností formovaný ostrov s charakterem nehostinné severské pustiny. A jako takový patřil po tisíciletí k ideálním místům pro život mořského ptactva. Už proto, že zdejší rozbrázděné pobřeží nabízelo víc než dost příležitostí k hnízdění, voda byla plná ryb k obživě mláďat a na souši nebylo suchozemských predátorů.

Island nebyl námořníkům zcela neznámý. Zmatek v přesném datu jeho objevení dodnes působí nález římských mincí z 3. století našeho letopočtu, a prokazatelně u jeho břehů několikrát zakotvili vikingští mořeplavci v 7. století. Ale poprvé osídlen a kolonizován byl nejspíš až v roce 874, jak už dokládají záznamy kronikářů. Spolu s osadníky se sem také poprvé dostala jiná zvířata: krávy, koně, psi, nejrůznější hlodavci. A taky, což bylo pro zdejší přírodu obzvláště nepříjemné, kočky.

Kde kočky a lišky dávají dobrou noc

Kočky tu neměly přirozené ani jiné nepřátele a stály téměř na vrcholu potravní pyramidy. Proč téměř? Krátce před tím, než sem dorazili lidé, se tu zabydlely i polární lišky. Současní genetikové rozpoznali, že jejich prapůvod je kdesi v Grónsku, odkud na Island musely připlout na kře ledové. Osadníci ale lišky lovili kvůli kožešinám. Na rozdíl od koček, které nikdo nelovil. A tak v běhu na trať dlouhou přibližně 1150 let začaly kočky vítězit.

Ono se není moc čemu divit: kočka dosáhne věku vhodného pro zabřeznutí v prvních čtyřech měsících, a může mít 1-6 mláďat v každém vrhu, třikrát do roka. Teoreticky tak z jedné březí kočky může vzniknout za dvě léta koček 150.

Vikingští osadníci nic o kočičí antikoncepci nevěděli a na Island jich s sebou přivezly desítky. To, že na pobřeží podél osad a přístavů vůčihledně ubývalo hnízdících ptáků, se svádělo vždycky spíš na lišky.

I mnohem později – blíže současnosti – tu ochrana přírody sázela spíše na konzervaci přírodních monumentů a geologických útvarů, než třeba na ochranu ptactva, které se tu jevilo být hojné. Byť už zdaleka nebylo tak hojné, jako když se tu začali zabydlovat Vikingové.

S kočkami se to do souvislosti ale nedávalo.

Kočka není pes, tu nezakážeme!

Islanďané se přitom nebáli přijímat nejrůznější (a poměrně radikální) zákony, omezující chov či vlastnictví domácích mazlíčků. Například do roku 1984 platil v Reykjavíku zákaz chovu psů. S odůvodněním, že je to zvíře hospodářské, a tudíž nemá ve městě co dělat. Na kočky se tu ale nikdy nesahalo, nikdo je v pohybu neomezoval.

Postupně se ale rozšiřovalo penzum vědeckých poznatků o tom, co vlastně ty nikým neregulované kočky na Islandu za poslední staletí způsobily. Kolem roku 2010 se tu o tom rozvířila velká debata. Hovořilo se o postupném vybíjení ptačích kolonií na útesech (kočky se měly dobíjet do vajíček i zajišťovat likvidaci ptačích holátek). A měly přispívat k šíření nejrůznějších parazitů a zoonóz (například toxoplazmózy).

Jeden z návrhů, který tehdy zazněl, nápadně připomínal již zmíněný Psí zákon. Tedy, že by kočkám byl plošně zakázán pohyb mimo zastavěné plochy měst. Na venkově, vesnicích nebo v přírodě by automaticky byly považovány za škodnou a střílelo by se po nich. Návrh nicméně neprošel. Kvůli masivnímu odporu obyvatel venkova, kteří ještě pořád tvoří polovinu obyvatel celého Islandu.

Téma zůstávalo dál otevřené, celospolečenská diskuze se k němu často vracela. Třeba když se ukázalo, že toulavé kočky decimují (přímo i svými parazity) ptačí hnízda na Heimaey nebo likvidují hnízdiště ptactva nad Húsvikem. Kočky tu ohrožovaly nejen druhovou rozmanitost, ale i samy pilíře, na nichž dnes stojí zdejší cestovní ruch, jeden z nejvýznamnějších příjmů státní kasy.

Karanténa pro kočky

Zatím předposlední kapitolu islandské kočičí ságy napsala pandemie covid-19.

Karantény a omezení sociálních kontaktů vedly k tomu, že Islanďané mocně zatoužili po blízkosti chápavých němých tváří. Cena koček vystřelila strmě vzhůru, inzeráty nabízející koťata byly poptávané, útulky zely prázdnotou. Z ulic měst a vesnic prakticky kočky zmizely, každý si našel tu svou. Aby s ní mohl být doma. Škod, které měly kočky na svědomí v krajině za městy a vesnicemi, podle ochranářů i biologů výrazně ubylo.

Ukázalo se tím, že problém s kočkami v přírodě může mít řešení, a dá se regulovat, kontrolovat. Tím, že se majitelé postarají o to, že se jejich kočky nebudou toulat a budou doma. A když se po ukončení karantén opět začaly kočky objevovat tam, kde nebyly žádané – například na útesech mezi ptačími hnízdy – přistoupila některá islandská města k tomu, že vyhláškou omezila jejich pohyb.

Jedno z prvních takových sídel bylo letos v květnu Akureyri. To vyhlásilo nejprve kompletní zákaz volného pohybu koček, a posléze (po masivní kampani odpůrců a bojkotu místních výrobků), jej převedlo do podoby zákazu nočního vycházení. Kočka na ulici je tu od půlnoci do sedmi do rána škodnou. Příkladem Akureyri se inspirovala další města, vesnice a osady, která lokálně modifikují časy nočního zákazu vycházení.

Tvůrci těchto vyhlášek si přitom jsou vědomi, že noční zákaz pohybu koček nemá až tak zásadní vliv na škody, které na místní fauně působí. Ale pomáhá zřetelně odlišit kočky domácí od těch toulavých, a takových, o jejichž lovecké spády jejich majitelé moc velký zájem nejeví.

Příznivci a odpůrci protikočičích vyhlášek jsou na Islandu aktuálně početně vyrovnaní. Otázka dalšího osudu koček na Islandu – protože propojuje vlastnická práva, ochranu přírody a cestovní ruch – se tu stává i horkým tématem příštích voleb.

Jak celá kočičí sága tedy dopadne, zatím jisté není.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2800899


Online diskuse
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07

PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)

Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40

() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43

PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)

Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20

BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)

Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42

BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2133 | Další