PRAHA (Ekolist) - Dokud jsou svahy hor bílé a na sjezdovkách se to dá pořádně rozpálit, není jediný důvod se bát o globální klima. Zima přeci je, jak má být. Umělé zasněžování už dvacet let vytváří iluzi pohody, která nás i přírodu vychází hodně draze.

Lyžování se zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, sláva zimního sportu přišla až mnohem později. Mezi prvním párem lyží (nalezeným archeology) a populární sezónní aktivitou dlí rozdíl 7-9 000 let. Dlouhá doba na to, aby se změnilo mnohé. Nejen design lyží a oděv lyžařů, ale také průměrný stav sněhové pokrývky v zimním období. Tu podle všeho nyní silně ovlivňují i klimatické změny, takže zdaleka ne ve všech jindy tradičně zasněžených lokalitách narazí nadšenci moderního lyžování na potřebnou vrstvu sněhu.

Majitelé ski-resortů, provozovatelé sjezdovek a lanovek, kteří jsou na sněhu ekonomicky závislí, si teď musí všemožně vypomáhat. Typicky umělým zasněžováním.

Přečtěte si také |

Pravá sněhová vločka a umělý sníh se od sebe zásadně liší. A to má vliv i na tání sněhu a odtok vody, říká Michal Jeníček

Své o tom ví například ve Švýcarsku. Lyžařský resort Zermatt Bergbahnen je pro místní obyvatele i větší část Evropy synonymem pohodové zimní dovolené. Báječného lyžování, sáňkování a bobování, dovádění v závějích sněhu. První bílá nadílka se tu obvykle přihlásila v polovině listopadu a do začátku prosince tu měli sněhu víc než dost. Posledních 20 let se už na to ale nedá úplně spoléhat, počasí tu umí být dost nepředvídatelné. Turisté a milovníci lyžování, kteří tu v sezóně umí utratit v přepočtu 1,6 miliardy českých korun za měsíc, se ale nechtějí dívat na blátivé stráně. Těžko jim vysvětlit, že celkový úhrn sněhu ve švýcarských Alpách je nyní o 40 % nižší než v minulém století. A proto se tu uměle zasněžuje. Zermatt má od roku 2002 jeden z nejobsáhlejších arzenálů umělých zasněžovačů v celé Evropě.

Pořádně žíznivá zábava

O zachování iluze věčně bílé zimy se tu stará 1200 sněžných děl pořízených za víc než 100 milionů dolarů. Mají tu i unikátní Snowmaker, třicetitunovou velkokapacitní mašinu, která vyrobí 1900 tun sněhu každý den sezóny. Háček je v tom, že abyste na jednom hektaru sjezdovky vytvořili čerstvý třiceticentimetrový prašan, budete mimo jiné potřebovat 2 223 900 litrů vody, jen k nakrmení tohoto super-stroje. Je tu pochopitelně oněch 1200 menších děl, které ale nejsou o nic méně žíznivé a v sezóně jedou každý den.

Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Voda je přitom v zimě překvapivě nedostatkovým zbožím, které musí být k zasněžování svahů čerpáno ze stabilního povrchového zdroje. V horské krajině se tak vytváří nebezpečný sezónní deficit vláhy, byť účet za něj splácí příroda až v horkém létě, když už jsou lyžaři dávno pryč. Problémy se suchem ale mohou nastat už na jaře, protože umělý sníh taje o 2-3 týdny později. Pravděpodobně kvůli své ledovitější konzistenci.

S tím se pojí i jeho nepříjemná funkční vlastnost. Umělý sníh má nižší tření, víc to po něm klouže. Můžete si tedy užít pekelnou jízdu divokým šusem, ale pozor na brždění. Umělý sníh se chová jinak, a po pádu je tvrdý jako beton. Že jízda po umělém sněhu v ničem nepřipomíná klasiku nasněženou z nebe, ostatně zmiňují i sami vrcholoví sportovci. Kteří opatrně připouští, že nynější časové rekordy ve sjezdu a slalomu mají nejspíš jen pramálo společného s k dokonalosti vypilovanou dovedností, jako spíše s odlišnými vlastnostmi sněhového podkladu, na němž to prostě letí rychleji. Určitou komplikaci vidí i v tom, že většina sjezdovek světa je designována svým profilem, zatáčkami a průběhem tratě na obyčejný sníh, a ten uměle dotovaný neúměrně zvyšuje rizika sjezdu. Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.

Přečtěte si také |

Technický sníh: čistá voda, nebo chemický koktejl?

Napodobenina, která je dnes vlastní z 60 % všech sjezdovek světa. Ve Státech se z 88 % lyžuje jen na umělém sněhu, v Itálii z 87 %, v Rakousku ze 70 %, ve Španělsku z 60 % a ve Švýcarsku ze 49 %.

Trvalý hluk i proměnlivá efektivita provozu

Čerpaná povrchová voda pro sněhová děla je bohatá na minerály, po roztátí sněhu funguje trochu jako hnojivo. A nejrůznější přípravky a aditiva, usnadňující dělům sněhotvorbu, pak silně degradují půdu nejen kolem sjezdovek. Voda se ale musí k dělům nějak dostat, a tak ve skrytu podél sjezdovek vznikají v průsecích potrubní systémy. Roury s padesáticentimetrovým průměrem, lemující v diskrétním odstupu lanové dráhy, rozhodně nevypadají jako dílo přírody. V zimě jsou sice k přehlédnutí, ale až sejde sníh, jsou jako pěst na oko. Je tu samozřejmě i provozní hluk, ne nadarmo se strojům na sníh říká děla. Kravál o síle 60-80 decibelů tak vytrvale rozbíjí tichou kulisu zimní divočiny. Že takové procesně umělé zasněžování musí být také dost náročné na energii?

Přečtěte si také |

Ta zima je taková – divná…

Průměrná spotřeba energie na výrobu jednoho kubíku sněhu může být 0,6 kWh, ale také klidně 2,5 kWh. A v extrému třeba 14 kWh. Záleží na počasí. Když jsou teploty pod nulou a současně je nižší vzdušná vlhkost, dá se provoz sněhových děl považovat za vcelku efektivní. S narůstající teplotou a zvyšující se vzdušnou vlhkostí to je ale horší. Sněhová děla se ale používají právě proto, že podmínky podnebí příhodné nejsou. Tedy na hranicí 2,5 °C v plusu, kdy už je ekonomika provozu sněhotvorby hodná zpochybnění. A často až do limitu 6 °C, kdy už nedává smysl vůbec.

Provozovatelé sjezdovek a lanovek investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury ve francouzských Alpách 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Zhoubná spirála závislosti

Ekonomika provozu sněhových děl je ale celkově dost zapeklitou oblastí. Majitelé ski-resortů, provozovatelé sjezdovek a lanovek totiž investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury miliony. Přesněji, ve francouzských Alpách investovali do této technologie 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů. A pochopitelně chtějí, aby se jejich investice zaplatila a vrátila se ziskem nazpět. Provoz a údržba zasněžování není zadarmo. Jenže čím jsou zimy slabší a příchod sněhu nevyzpytatelnější, tím smysluplněji se pořízení dalších sněhových děl z provozního hlediska jeví. Jenže právě tím se utužuje nebezpečný kruh závislosti. Nesněží přirozeně, a proto zasněžujete uměle. A čím méně sněží, tím více děl k umělému zasněžování potřebujete, a tím více umělý sníh potřebujete, aby se vám ta bílá nádhera zaplatila.

Přečtěte si také |

Před olympijskými hrámi v Pekingu rostou obavy z ekologických dopadů umělého sněhu

Není v tom ani náznak udržitelnosti, jen známka setrvalé spotřeby hnané hladovou ekonomikou. Provozovatelé zimních středisek ve Švýcarsku se sice pyšní tím, že 60 % jejich spotřeby energií k zasněžování dotují ze solárních farem, Norové zasněžují díky vodním elektrárnám 100 % čistou elektřinou a Italové kompenzují svou bilanci výsadbou nových stromů. Ale ta energie (a voda) by nejspíš mohly být využity naprosto jinak. Ne k vytváření nákladné iluze zimní pohody a uměle klouzavého sněhu. Klimatické změny jsou nejspíš tím důvodem, proč ze sjezdovek mizí sníh. Ale tuhle souvislost si těžko můžeme uvědomit, když zůstanou sjezdovky stále bílé, byť uměle zasněžené. Lyžování se sice zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, ale princip umělé sněhotvorby vychází jen z nutnosti udržení sezónní lidské zábavy. A tahle zábava prostě nikoho nevyjde lacino.

Hry, na které svět nezapomene

Zimní Olympijské hry v Číně jsou na spadnutí, v únoru ta velká sportovní sláva započne. Od skoků na lyžích po biatlon nám pořadatelé i sami sportovci naservírují tu nejlepší podívanou. Háček je v tom, že zima se letos v Číně zrovna nevyvedla, a tak si regiony Yanqing a Zhangjiakou, ústřední místa konání olympiády, musí vypomoci umělou sněhotvorbou. Komplikovanější o to, že oba regiony sice mají potřebnou nadmořskou výšku, ale klimatem se blíží spíše tropům na dohled pouště. To vše ne extrémně daleko od Pekingu, který s nedostatek vody a vodních zdrojů dlouhodobě zápolí. Odhad spotřeby energií na umělé zasněžení oblastí činí 14 milionů kWh a provoz zázemí dalších 7 milionů kWh. Je sice fajn, že energie pro konání téhle mezinárodní akce zajišťují solární a větrné elektrárny, ale k udržitelnosti to má hodně daleko.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2769711

(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)

Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01

LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)

Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10

BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)

Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09

BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)

Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07

BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)

Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04

(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)

Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01

(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)

Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45

PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)

Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58

PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11

OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)

Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44

PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38

() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30

() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)