Zeptali jsme se proto vedení města, jestli se po ukončení prací dočkáme dlouho diskutovaného a slibovaného omezení tranzitu na Smetanově nábřeží a Malé Straně. Z jejich odpovědí je bohužel zřejmé, že k tomu v tomto volebním období nedojde a změna dopravního režimu se opět odsouvá na neurčito.
Proč by byl na dopravní zklidnění nábřeží právě teď ideální čas a proč je i plánovaný stav promarněnou šancí? Z důvodu rekonstrukce Divadelní ulice došlo k odstranění drtivé většiny úprav na Smetanově nábřeží: těch vysmívaných, jako bylo “lego” před kavárnou Slavia, i těch, co nenápadně zlepšily průjezdnost pro veřejnou dopravu, jako byl zákaz odbočení vlevo z mostu Legií. Rekonstrukce potrvá do poloviny dubna a mezitím se začne s první fází projektu přestavby Smetanova nábřeží: zřízením zastávky Karlovy lázně u Anenského trojúhelníku směrem ke Staroměstské a posunutím zastávky Národní divadlo před křižovatku. Vrátí se jednosměrnost úseku před Hollarem a jako bonus možná pro cyklisty vznikne kousek “dánského pásu”. Co ale bude dál?
Městské části vycouvaly
Zeptali jsme se pražského radního pro dopravu Adama Scheinherra, zda se po ukončení uzavírky Divadelní ulice počítá s regulací automobilové dopravy na nábřeží, jak bylo původně navrhováno. Průjezd po obou březích měl být povolen jen přes den a pro vozidla s možností parkovat v modré zóně Prahy 1, pro obyvatele Prahy 2 a 5 pak na “jejich“ březích. Dozvěděli jsme se ale, že se s regulací v této podobě nepočítá. Důvod, který nám radní Scheinherr v dopise uvedl, je nesouhlas dotčených městských částí.Zadřený kompromis
Přitom ještě před rokem se zdála přestavba Smetanova nábřeží spojená s regulací průjezdu pro nerezidenty na Smetanově nábřeží a Malé Straně reálnou variantou – odsouhlaseným, byť obtížně vyjednaným kompromisem. Souhlasy si Praha 2 a Praha 5 vymínily výjimkou pro své rezidenty na příslušném břehu a Praha 1 nakonec opatrně souhlasila též. Nyní, když do voleb zbývá necelý rok, je ale opět vše jinak. Radnice se zřejmě začaly strachovat o hlasy motoristů.Proč teď?
Přitom výrazné zklidnění teď Smetanovo nábřeží potřebuje víc než kdy jindy. Během pandemie covid-19 vzrostla nedůvěra k používání veřejné dopravy, a s tím o několik procent automobilový provoz ve městě. Stížnosti na kolony slyšíme ze všech stran. Nicméně právě v této situaci by bylo velmi krátkozraké ustoupit od (beztak nepříliš ambiciózních) plánů na regulaci automobilové dopravy v historickém centru. Alespoň dílčí omezení automobilové dopravy je jedinou cestou, která může zabránit dalšímu zahlcování centra, dalším kolonám, dalším problémům (se zpožďováním) MHD. Omezení tranzitu na nábřežích je dluhem, který se táhne od otevření tunelového komplexu Blanka. Dluhem, jehož nápravu slibovali prakticky všichni primátoři bez ohledu na politickou příslušnost, ale bez valného výsledku. Doprava v centru města se dostala do bludného kruhu, kdy je na jakákoliv opatření zároveň příliš brzy (po volbách, před dokončením všech myslitelných okruhů, před zavedením mýtného,..), nebo příliš pozdě (blíží se volby).Jen zastávky nestačí
Přestavba tramvajových zastávek plánovaná na tento rok nepovede k výraznému snížení průjezdní kapacity pro motorovou dopravu. Vznikne sice nová zastávka, ale kolony aut zůstanou stejné a průjezdnost tramvají, které v tomto úseku nabírají zpoždění, se nezlepší. A to vůbec nehovoříme o bezpečném a pohodlném průjezdu na kole koridorem, který je pro cyklisty v Praze srovnatelně důležitý jako pro motoristy Jižní spojka. Toho bez regulace automobilů také nelze dosáhnout.
Mýtus okruhů
Aktuálně jsou kolony na Smetanově nábřeží srovnatelné se stavem před rokem 2015. To bohužel potvrzuje, že tunelový komplex Blanka neplní jako obchvat chránící centrum svou funkci. Z této 46miliardové investice nemá historické centrum Prahy žádný prospěch. Dopravní indukce veškeré úspory po pár letech zcela pohltila, nezlepšila se plynulost provozu a index TomTom byl v předcovidovém roce 2019 stejný jako rok před zprovozněním Blanky. Potvrzuje se tak opět smutná pravda, že velké dopravní stavby v Praze neslouží ani k ochraně centra, ani k ochraně životního prostředí – ať nám to někteří politici a dopravní experti namlouvají, jak chtějí. Vznikají pouze nové kapacity silnic uvnitř města, které bez doprovodného dopravního zklidnění neslouží k ničemu jinému, než ke stále intenzivnější automobilové dopravě. V tomto kontextu pak musíme pochybovat o tom, že pražští politici vůbec chtějí regulovat dopravu uvnitř Městského okruhu po jeho dokončení. Jeho projekční příprava a harmonogram prakticky nevyhnutelně povedou k porušení podmínek posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vyžadujících zprovoznění Městského okruhu až poté, co bude hotový celý okruh vnější a zavedeno zpoplatnění vjezdu do centra Prahy. Tomu nasvědčují i poněkud alibistické odpovědí pražských radních, kteří se k závazkům podmínek EIA příliš nehlásí a nechávají je na svých nástupcích, kteří budou Městský okruh někdy v budoucnu otevírat.
Muži chodí po městě jinak než ženy, říká o chůzi architektka Rozálie KašparováMáme šanci příště, nebo nikdy?
Doprava je přirozeně klíčové téma pro rozvoj města i pro programy politických stran, které se ucházejí o jeho vedení. Příběh (doufejme, že nikoliv osud) Smetanova nábřeží do značné míry ilustruje nešťastný postoj, který k dopravě v Praze zaujímá drtivá část místní politické reprezentace. Postoj, který je v lepším případě příliš opatrný, v horším až destruktivní, kdy obrovské investice nevedou k žádnému zlepšení. Respektive už ve střednědobém horizontu dopravu a životní prostředí ve městě naopak výrazně zhoršují. Přitom politická odvaha, vize udržitelného rozvoje hlavního města a především schopnost tyto vize začít naplňovat jsou jedinou cestou, jak se z této situace dostat. Bez této odvahy, bez zodpovědnosti ke všem obyvatelům metropole (nikoliv jen jedné hlasité části) není možné zvrátit trend, který nevyhnutelně povede ke stále častěji kolabující dopravě a stále horšímu životnímu prostředí, nárůstu respiračních onemocnění a zhoršení kvality života. Nezbývá než doufat, že se konečně najde politický subjekt, který tuto odvahu nalezne.
Martin Šotola
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2768008
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)