Švédští lovci už letos téměř dokázali naplnit svou kvótu, a to odstřel 27 vlků. V Norsku je momentálně v běhu plán na odstranění 51 vlků. Obnáší to praktickou likvidaci 60 % jejich stávající populace, prakticky tu budou zachovány jen tři rozmnožující se páry s mláďaty. A v přeshraničním součtu to znamená, že na území Švédska a Norska možná dohromady nezůstane víc než jen 4-6 rozmnožujících se vlčích párů. To Finsko má vlků na svém území více. Předloni se tu nacházelo v přibližně 28-30 smečkách 216-246 vlků, a počty těchto zvířat jsou momentálně na stoletém maximu. A proto je letos v plánu „početní regulace“ přibližně dvaceti zvířat, respektive likvidace 4 smeček. Vlci se přitom ve Finsku odstřelovali naposled před sedmi lety. Záměr, již schválený, pochopitelně jitří emoce. Skandinávské země totiž byly považovány za záruku zachování existence vlků v Evropě.
Vlci na odpis
Situace vykreslovaná jednostranně lovci i ochránci vlků, je ale poněkud složitější, a největší nejasnosti se tu dlouhodobě pojí se dvěma základními informacemi. A to kolik vlků na území konkrétního skandinávského státu žije, a kolik by jich tu správně být mělo. Ve Švédsku se například nachází něco mezi 289-474 vlků. Rozptyl čísel vychází z toho, že meziročně se může početní stav populace navýšit až o 25 %, v závislosti na tom, jaká bude zima a kolik mladých na svět rodiče přivedou. Jen zlomek z těchto zvířat ale žije na území rezervací a v územích, kde jsou setrvale chráněni a kam lovci vůbec nesmí. Ani mimo tyto oblasti pak vlci oficiálně nesmí být loveni, pokud tedy opakovaně nepáchají škody na majetku lidí nebo jejich hospodářských zvířatech. Protože pak se jejich odstřel stává legálním řešením.
V praxi se to ale dost těžko zajišťuje, vymáhá a kontroluje. A tak se s každou zimou populace švédských vlků sníží zhruba o třetinu až čtvrtinu.
Předloni se podle švédských ochránců přírody například „ztratilo ze záběru“ okolo 95 zvířat. Zatoulali se mimo rezervace, dělali někde problémy? Těžko říct. Ani možnost v případě konfliktu legálně ulovit vlka, který páchá škody, však místním úplně nevyhovovala. Proto tu od roku 2010 přistoupili na model pravidelné regulace početních stavů. Každou zimní sezónu je tu nastavená kvóta k odstřelu několika desítek kusů nadpočetných vlků, aby nedošlo k jejich přemnožení. Pro místní lovecká sdružení je prodej licencí k odstřelu vlků zahraničním lovcům vítaným příspěvkem do rozpočtu, vydělává jim v průměru 5,6 milionů dolarů ročně. Letos tak proti sedmadvaceti k odstřelu schváleným kusům vyrazilo okolo 2200 lovců. A pochopitelně, že při takové přesile a nedostatečné koordinaci v terénu snadno dojde i k odstřelům nad rámec dané kvóty. Výsledkem každé lovné sezóny je tak výrazná redukce švédské vlčí populace.
V Norsku to není o moc jiné. Přibližně 5 % rozlohy území je vyhlášeno chráněnou zónou, refugiem, v níž vlci být loveni nesmějí. Pokud se ale dostanou mimo toto území a dostanou se do konfliktu s člověkem a jeho zájmy, státní ochrana už se na ně nevztahuje. Vlků tu žije přibližně 109-114 kusů, přičemž polovina, zhruba 52-56 kusů, nemá své stálé teritorium a toulá se na pomezí švédské hranice. Dost dobře tak mohou být započítáni do švédské populační bilance a vytvářet zdání nějakého regionálního početního nadstavu. Letošní norský odstřel je od zavedené praxe jiný v tom, že přistupuje k regulaci počtu vlků i uvnitř území navržených pro ochranu vlka. Padnout tu má 25 zvířat, protože prý hrozí přemnožení a následná expanze vlků mimo chráněnou zónu, což by se jistě pojilo se škodami na majetku a vedlo ke kompromitaci politiky dobrých vztahů lidí s vlky. Alespoň tak to popisuje Christian Anton Smedshaug, tajemník norského Ministerstva pro klima a životní prostředí.
Populace, která si nestojí dobře
V celé Skandinávii se tedy dají vlci počítat na stovky, žije tu přibližně 430-450 exemplářů. Což vypadá vcelku slušně. Jenže zdaleka ne všichni žijí v párech a produkují mladé. Stabilních vlčích rodin je mnohem méně a citelně do nich každou sezónu zasahují lovci. Vlčí populace v Norsku je silně nestabilní a navázaná na Švédsko, kde mohou v důsledku schváleného lovu a konfliktů počty vlků meziročně klidně o třetinu nebo slabší polovinu zakolísat. Určitou záruku přežití vlků ve Švédsku a Norsku ještě představovaly vlčí populace z Finska, které teoreticky mohly dotovat zbytek Skandinávie čerstvými geny. Jenže právě na čtyři smečky, nacházející se ve Finsku poblíž hranic s Norskem a Švédskem, teď primárně cílí letošní lovecká kampaň. Severská populace vlků tedy navenek možná působí početně dobře, ale je ve své podstatě velmi křehká, závislá na provázanosti regionálních populací. Ochránci šelem (nejen ze Skandinávie ale z celé Evropy) tvrdí, že k tomu aby byly severské vlčí populace skutečně stabilní, musely by být nutně početnější.
U soudu nenašli ochránci zastání
„Disponujeme habitatem, který by byl schopný bez obtíží ustát přítomnost tisícovky vlků,“ říká Magnus Orrebrant, mluvčí švédské ochranářské neziskovky Svenska Rovdjursföreningen. „A slíbili jsme Evropské unii, že počty vlků ve Švédsku neklesnou pod 300 kusů. Pokud se ale nezmění národní pravidla, tento slib půjde těžko dodržet.“ Podobně to vidí i Siri Martinsenová z norské organizace ochránců šelem Noah. „Norsko by mohlo být domovem zdravé populace 250-300 vlků. Jenže stávající státní správa jejich populací se naprosto vymkla kontrole.“ Dokladem toho má být i ono silně kontroverzní aktuální povolení k odstřelu uvnitř zón, kde by vlci měli být ze zákona chráněni. Martinsenová hodlá toto rozhodnutí napadnout u evropského soudního dvora, s tím, že v Norsku zřetelně dochází k porušení pravidel Bernské úmluvy (o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť).
A ve Finsku? „Podle biologických modelů bychom měli mít ve Finsku alespoň 500 vlků, abychom zachovali geneticky životaschopnou populaci,“ připouští Sami Niemi, úředník Ministerstva zemědělství a lesnictví, pověřený plánem na správu vlčích populací. „Nicméně současná regulace vlčí populace cílí spíše na to, abychom schváleným odstřelem zvýšili toleranci lidí, kteří s vlky sdílí to samé prostředí.“ Což ale rozporuje například Sami Säynevirta z ochranářské charity Luonto-Liitto. „Argument, že vlci škodí zdejším pastevcům, je na stole už léta. Situace je přitom přesně opačná a pytlačení vlků tu mezitím probíhá bez jakékoliv kontroly. Nikdo z vládních činitelů se přitom nesnaží o vykreslení nezbytné úlohy vlků pro zachování zdravých ekosystémů a jejich ochrany, vše se koncentruje jen na popis škod, které působí.“ Švédští a finští ochránci šelem se obrátili na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr, aby tyto instituce prohlásily letošní odstřel za nelegální. Neúspěšně. Norští ochránci, kteří podali stížnost k výboru Bernské konvence, zatím na vyjádření čekají.
Vlci tak letos budou loveni na území tří skandinávských států.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2767238
20. dubna 2024 05:44
PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)