PRAHA (Ekolist) - Do hry o to, jak má vypadat zemědělská krajina, se vložil nepravděpodobný účastník: hlavní město Praha. Chce dokázat, že je možné hospodařit v krajině šetrně. Rozdělilo proto své pozemky mezemi a alejemi a pronajalo je pod podmínkou, že se na nich bude hospodařit ekologicky. Zemědělci ale dlouhodobě tvrdí, že to je ekonomicky nemožné. Praha se tak dostala do jakési opozice proti všeobecně prosazovanému zemědělskému konsenzu. Kdo jsou noví pražští ekozemědělci?

Oceněné Plužiny

Miloslav Král se do zemědělského experimentu Prahy zapojil v Dolních Počernicích v roce 2018, kdy spolu s Prahou pilotně zkoušel, jak hospodaření nastavit. Vznikl z toho projekt Plužiny, který se účastnil soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření, jak krajinu přizpůsobit změně klimatu.

„Sám za sebe jsem zvědavý, jak to půjde. Je to poprvé, jsme takové ‚prvorodičky‘,“ říká Miloslav Král. První rok pěstoval na polích dýně a cukety, které pak putovaly do mateřských, základních i středních škol, domovů pro seniory nebo dětských domovů.

„Letos máme dýně hokaido, cukety, nějaké fazole, pak jsme zkusili dát trochu zelí a kořenící byliny: oregáno, tymián, meduňku, libeček. Ještě máme zaseté konopí a ostropestřec mariánský na olej, cizrnu na humusové pomazánky a slunečnici,“ vypočítává Miloš Král, s čím chce letos hospodařit.

První rok hospodaření Miloše Krále na polích propachtovaných od Prahy.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | VOJTa Herout / Adapterra Awards

Zemědělství pro něj není primární zdroj obživy, tím jsou zahradní a stavební služby. „Zemědělství je svým způsobem koníček,“ říká. Pustil se do něj, protože ho studoval a celý život se kolem něj pohyboval. „Pro hospodaření je ale základní prostředek mít to pole,“ říká Král. A to se naskytlo díky pronájmu od hlavního města Prahy.

Pětihektarová velikost půdních bloků Miloslava Krále netrápí. Významnější roli pro něj má počasí a dostatek lidí na práci. „Na všechno, co děláte, potřebujete lidské ruce. A ty nejsou. My jsme před dvěma lety začali spolupracovat se zahradnickou školou v Hloubětíně, a to je dobré. Ale jestli v oboru zůstane z třiceti studentů pracovat pět, tak je to moc,“ komentuje Král, s čím se při hospodaření potýká. Požadavek ekologického hospodaření pro něj už představuje větší nárok.

„Na jednu stranu chcete pěstovat v nějakém šetrném režimu, který je ideově hrozně hezký, ale ekonomicky je to trochu pohádkové. A teď musíte najít optimální cestu. Buď se zvedne cena produkce, anebo se řekne, že když takhle budeme hospodařit, tak v tom budeme podpořeni,“ vysvětluje situaci s ekozemědělstvím Král.

A aby toho nebylo málo, tak na pole s dýněmi se po setmění vypravovali „sběrači“ s čelovkami, kteří dýně kradli. „Čtvrtina věcí z pole zmizela,“ říká Miloslav Král. Řešit to není jak, pole se neustále hlídat nedá.

Aleje, ne remízky

Remízky i aleje se musí dát dobře objet zemědělskou technikou, pak je budou zemědělci víc podporovat.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Petr Hykš / Flickr

Prahou podmíněná velikost polí není překážka ani pro dalšího z pachtýřů, Antonína Zemana. Za rozhodující považuje, jak jsou pole „stavěná“, jestli jsou obdélníková, a jakým způsobem je do nich vetkána zeleň. „Jsem zastánce alejí, protože tam jsou stromy po okrajích polí anebo je rozdělují tak, že se dají snadno obdělat,“ vysvětluje Antonín Zeman. Podle něj není vhodné dělat uprostřed polí malé remízky, kde je skupinka stromů v loučce, protože to zhoršuje možnost pozemek obdělat. „Špatně se to objíždí. Jinak jsem rád, že stromy jsou, ještě bych je přidával,“ říká Zeman, který pro magistrát nějaké meze na zakázku zatravňoval.

Největší pachtýř

„Se zemědělstvím máme určité zkušenosti, ale projekt, který ve spolupráci s pražským magistrátem vzniká, je ojedinělý,“ říká Přemysl Čech ze společnosti Median, která v roce 2020 získala do pronájmu největší množství pozemků. Median se sice přednostně zabývá průzkumy veřejného mínění, jeho ředitel Přemysl Čech coby vystudovaný zemědělec ale zároveň provozuje Biofarmu Zelený dvůr, pro kterou pachty v Praze nedávno do roku 2025 uzavřel.

Pěstování pícnin Biofarnou Zelený dvůr.

Zdroj | Biofarma Zelený dvůr

„Zemědělství se věnujeme už asi 15 let, máme farmu v Jižních Čechách, kde chováme masný skot v biorežimu. Zkultivovali jsme řadu pozemků, které byly velkovýrobním způsobem těžko obdělávatelné,“ uvádí Přemysl Čech. Hovězí maso a další bio produkty dodávají především okruhu pražských zákazníků.

Na pozemcích Prahy se Zelený dvůr zaměřil především na pěstování pícnin. „Na nově získaných pozemcích jsme zaseli vojtěšku, od které si slibujeme kvalitní krmivo a zároveň přípravu půdy na další roky. Vypěstované krmivo chceme v budoucnu využít jak pro rozšíření chovu skotu a ovcí, tak i nabídnout dalším subjektům. Na části pozemků pak připravujeme pastviny,“ uvádí Přemysl Čech.

Podle Antonína Zemana je právě živočišné zemědělství je jediným možným způsobem, jak v Praze hospodařit a přitom naplnit podmínku ekologie. „V ekologii se dají v Praze dělat jenom trvalé travní porosty a chovat zvířata,“ tvrdí Antonín Zeman. Sám chová ovce a kozy na maso. Živočišnému zemědělství se věnuje od roku 2003 a živí se jím. Je tak mezi aktuálním pachtýři jediným „zemědělcem na plný úvazek“.

V ekologii se v Praze dá dělat jenom živočišné zemědělství, říká hospodář Antonín Zeman.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | praha-priroda.cz

Antonín Zeman má od Prahy propachtováno pozemků více, v ekologickém režimu je to nově 15 hektarů. „Ekologické zemědělství nás neomezuje ani nám nijak nepomáhá. Nemá to pro mě žádnou výhodu, protože Praha je vyškrtnutá z evropských dotací Programu rozvoje venkova. Takže je to jenom nějaká administrativa navíc,“ komentuje Zeman podmínku Prahy, aby zemědělci na jejích pozemcích hospodařili ekologicky.

Tohle je ta ekologie?

Výměna hospodářů a změna v přístupu k zemědělství se v Praze ale neobešla bez zádrhelů. Pole, na kterých dnes hospodaří firma Přemysla Čecha, dříve obhospodařovala zemědělská společnost VIN agro. A ta zveřejnila na sociálních sítích výhrady k přístupu nového hospodáře.

Na některých pronajatých polích totiž po 1,5 roku neproběhla žádná činnost. Zůstala neobdělaná a zarostla plevelem. V něm se ztratily i meze, které magistrát založil, aby rozdělil pozemky na malé celky. Některé ze stromků vysazených v mezích uschly. To vzbudilo kritiku a diskuzi, jestli takhle vypadá žádoucí podoba ekologického hospodaření v Praze.

V pleveli se ztrácí nově vysazená alej.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Facebook VIN agro

Magistrát vysvětloval, že pozemky zarostly, protože původní hospodáři přestali na pozemcích hospodařit záhy po obdržení výpovědi z nájmu. A zarůstání pozemků tak jde na vrub starým pachtýřům.

Jenže ani noví nájemci se do obdělávání pozemků nepustili ihned, když jim začala platit nájemní smlouva. „Přechod z konvenčního do ekologického režimu hospodaření je náročný, je potřeba přechodné období, navíc letošní rok provází řadu nestandardních problémů jako je covid-19, onemocnění moje i pracovníků, rozbité stroje, nedostupnost techniky, úsušky a pak lijáky,“ vyjmenovává Přemysl Čech důvody, proč ještě nedávno byl na poli u Kbel plevel.

Přečtěte si také |

Jaké je to být zemědělcem v Praze? Rozhovor s Petrem Řebíčkem

Přemysl Čech dodává, že na některých pozemcích je práce poměrně náročná. „Řada pozemků je neskutečně zanedbaných a zaplevelených, jsou na nich hromady dřeva, odpadků, kamení, betonů, PET lahví, přesto se podařilo řadu z nich ‚zazelenat‛,“ popisuje.

O kauze jsme psali v článku Proč některá pole v majetku hlavního města Prahy zarostla plevelem?, v komentáři se k ní vyjádřil i pražský magistrát.

Problém s ekologickým hospodařením navíc v Praze je, že na něj není možné čerpat dotaci jako jinde v republice, protože Praha je městský region, dotace pro ekologické zemědělství lze čerpat jen na venkově. A chybějící dotační podpora je důvod, proč v pronájmu pozemků od Prahy nepokračovali někteří dlouhodobí pražští zemědělci, například Vin agro, které hospodaří v pražské Vinoři. „Měli jsme snahu přejít na ekologické zemědělství, ale narazili jsme na to, že není podporováno z Programu rozvoje venkova a na ekologické zemědělství nedostanete žádné peníze navíc. A tím pádem je to pro nás ekonomicky neuchopitelné,“ řekl v rozhovoru pro Ekolist Petr Řebíček, jednatel Vin agro.

Přečtěte si také |

Proč některá pole v majetku hlavního města Prahy zarostla plevelem?

Praha sice vypisuje každý rok granty, které se dají využít i pro přechod k ekologii, ale není to systémová podpora. „Abychom mohli všech námi obdělávaných 900 ha převést na ekologické zemědělství, to v současné době z našeho pohledu možné není. Míra nejistoty je tak velká, že si to prostě nemůžeme dovolit. A to říkám s tím, že jsem to promýšlení přechodu k ekologii v Praze sám inicioval,“ komentoval situaci Petr Řebíček.

Magistrát je podle Roma ochotný podpořit ekologické zemědělství i jinak. „Podmínkou výběrových řízení tak není žádný minimální nájem. Teoreticky platí, že kdyby v rámci výběrového řízení někdo podal nabídku za 0 Kč a byl by jediný, smlouvu na předmětné pole by získal,“ říká Jiří Rom.

Malá pole, meze a stromy

Pole, jejichž pronájem se v roce 2020 soutěžil, byla rozdělena do několika desítek bloků. Oddělují je od sebe travnaté meze se stromy – nové uspořádání zajistil magistrát, až poté pole pronajal. U některých bloků bylo více zájemců, u některých pouze jeden zájemce a asi dva půdní bloky nechtěl nikdo. V roce 2020 byla pole pronajatá šesti pachtýřům, Ekolist.cz mluvil s třemi největšími.

Zemědělské pozemky města se nacházejí hlavně v katastrech Běchovice, Dolní Počernice a Dubeč. Méně je jich v Hloubětíně, Horních Počernicích, Kbelích, Královicích, Křeslicích, Kunraticích, Kyjích, Nedvězí, Satalicích, Suchdolu, Šeberově, Třeboradicích, Velké Chuchli, Vinoři a Vysočanech.

Nové smlouvy se uzavíraly ve většině případů na pět let, v několika málo případech na tři roky. Magistrát doufá, že se spolupráce se zemědělci osvědčí a budou spolupracovat i nadále.

„Od začátku je nám jasné, že rozjíždíme něco nového, pro co nemáme oporu ve zkušenostech jiných měst,“ říká Jiří Rom. „A i proto jsme připraveni podmínky měnit, pokud by se ukázalo, že jsou nastaveny špatně.“ Podle něho zatím žádný zásadní problém nenastal. „To se ale samozřejmě ještě může změnit. Každopádně se tomu poměrně dost věnujeme a drobné zádrhele za pochodu řešíme,“ uzavírá za magistrát Prahy Jiří Rom.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2736245

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38

() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30

() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)