Pro tohle tvůrčí snění není úplně podstatné, jak jsme se k net zero bilanci skleníkových plynů ode dneška za devětadvacet let dopracovali. Dost dobře to mohlo být masivní adopcí obnovitelných zdrojů energie, elektrifikací automobilové přepravy, konzumací laboratorně pěstěného masa a zalesňováním kontinentů. A čert ví ještě čím. Prostě si představme, že to, k čemu se zatím upsalo 121 z cirka 196 států světa, došlo svého naplnění. Podařilo se nám udržet průměrný nárůst globální teploty pod 1,5 °C, jak jsme si předsevzali. Co budeme dělat dál?
Rok 2050 není cíl, spíš další start
V onom památném roce 2050 můžeme sice s nadějí vyhlížet 10 let kupředu (protože Čína přislíbila svou uhlíkovou neutralitu až na rok 2060), ale jinak tím pro nás práce rozhodně nekončí. Jedna věc je totiž uhlíkovou neutralitu dosáhnout a úplně jiná pak ji udržet.
Zvlášť na planetě, kde bude žít něco mezi 9,8-11 miliardami lidí, u nichž budeme společně zajišťovat naplnění 17 cílů udržitelného rozvoje. Včetně těch, které se v souladu se současnou klimatickou politikou zdají být lehce v rozporu. Jako například přiměřený růst ekonomiky, rozumná spotřeba a produkce nebo dostatek potravin a blahobyt bez chudoby pro všechny. Nicméně, až se nám tohle všechno nejpozději v roce 2050 podaří splnit, zjistíme, že to vlastně nestačí.
Oxid uhličitý totiž nehraje podle našich pravidel. Sice patří k těm nejvýrazněji v atmosféře zastoupeným skleníkovým plynům - ale zdaleka ne k těm nejsilnějším. Třeba takový metan, chlorofluorouhlovodíky CFC nebo oxid dusný mají mnohem větší ránu. Jenže na rozdíl od nich je CO2 schopen v planetární atmosféře přetrvávat opravdu hodně dlouho. Zhruba 300-1000 let.
Takže ono tolik pozitivní dosažení klimatické neutrality (z definice: hospodářství s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů) v roce 2050 změnu pro klima vlastně neznamená. Uhlíkové emise nastřádané dlouho před průmyslovou revolucí, před začátkem 20. století, před konferencí v Paříži, tam pořád ještě budou. A budou tam ještě staletí poté.
Tohle naakumulované množství uhlíku dosažení milníku net-zero z atmosféry nevymaže. Maximálně bude charakterizovat jasný zlom, od kterého se budeme snažit uhlík do atmosféry vlastními vlivy nevypouštět. Uhlík, v koncentraci momentálně nejvyšší za poslední 4 miliony let i v roce 2050 atmosféře přetrvá. A lidstvo bude muset začít řešit, jak jej z atmosféry vyvázat.
Uhlík v atmosféře nastřádaný za staletí
Což se samo o sobě jeví být o dost větší výzvou než „jen“ dosažení uhlíkové neutrality. Dílem i proto, že trumfové karty jako plošné vysazování stromů a proměnu globální energetiky hrajeme teď. A do budoucnosti zatím nemáme v ruce nic. Tedy, kromě nejasné představy o tom, že nulová emisní bilance nám stačit nebude a že bude třeba umazat i staletí uhlíkových emisí z historie. Tím se mimochodem otevírá prostor pro dost nepříjemnou debatu. V současnosti totiž není problém ukázat na ty největší znečišťovatele, producenty emisí.
Víme, že 53 % z globálních emisí mělo v roce 2017 svůj původ v Asii. A s 9,8 miliardami tun CO2, tedy 27 % světové bilance, to byla čistě záležitost Číny (zatímco tehdy evropská osmadvacítka s 3,5 miliardami tun CO2 stála za 9,8 % globálních emisí).
Jenže když začneme pracovat s vizí „emisí minulosti“, vypadá mapa největších znečišťovatelů rázem dočista jinak. V součtu za období 1751-2017 už Čína nevypadá jako ten největší znečišťovatel a světovou jedničkou jsou rázem Spojené státy americké (s nasčítanými 399 miliardami tun, tedy 25 % toho, co jsme jako lidstvo do atmosféry nejspíš dostali). A stranou nemůže stát ani historie Evropy (s 22 % podílem toho, co v atmosféře momentálně je).
Je skoro až k neuvěření, jak velký problém máme s utáhnutím globálních emisí nyní, když jde (v roce 2020) o nějakých 31,5 miliard tun CO2 – a přitom na nás v záloze číhá řešení (v případě Evropy) 353 miliard nastřádaných tun. Ti největší znečišťovatelé dneška, které tak rádi peskujeme, totiž zhusta nejsou největší znečišťovatelé minulosti. Za takovou Indií sice stojí dnes podíl 7 % globálních emisí, ale posčítáno za poslední staletí nesou jen břímě 3 %. Byly i časy, kdy produkce emisí Česka (tedy za časů Rakousko-Uherska) byla s celou Indií srovnatelná či vyšší. Takže se hodí férově doplnit, že do stavu celoplanetární klimatické krize nás všechny jen Indie nebo Čína nedostaly.
Pochopitelně, že tohle zamyšlení – kolik kdo přispěl a kolik by tedy měl odstranit - připomíná porcování dosud neuloveného medvěda. A hádka o tom, na jaký způsob a podle jakého receptu jej budeme připravovat, by nám určitě neměla zabránit vyrazit na lov. Rozhodně bychom ale měli mít alespoň rámcovou představu o tom, co bude následovat po roce 2050. Protože dosažení klimatické neutrality není naším skutečným cílem. Je jen bodem na hodně dlouhé cestě, které lidstvo musí urazit. A bylo by dobré vědět, kam vlastně tímhle směřuje.
Pořád ale platí, že rokem 2050 práce rozhodně nekončí, ale spíš začíná.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2706966
27. dubna 2024 01:08
JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)
Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)
Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00
SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)
Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14
(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)
Prase nakažené africkým morem ulovili u Hrádku nad Nisou, ochranná pásma se rozšíří
27. dubna 2024 00:12
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vytyčená kvůli africkému moru prasat se na Liberecku opět rozšíří. Je to kvůli nakaženému divočákovi, kterého myslivci ulovili v katastru Oldřichova na Hranicích u Hrádku nad Nisou. ČTK o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Majer.
(Celý text)
Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12
JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)
Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů
26. dubna 2024 21:37
(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)
Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01
LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10
BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)
Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09
BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)
Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07
BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)
Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)