Byť i ty nejpřesnější čísla o početnosti slonů v Africe na počátku 20. století mají podobu neskromných odhadů, v průměru sází velikost tamní kontinentální populace k 10 milionům kusů. A ještě než pohotově ukážeme prstem na bílé koloniální lovce, připomeňme, že k oněm 10 milionům se dopracovali bez vnější pomoci sami Afričané, a to z 26 milionů sloních exemplářů za necelých 500 let, jen foukačkami, luky a oštěpy. Tato minulost, stejně jako nikdy neklesající cena slonoviny, pak předznamenala velmi neradostnou současnost slonů. Která má aktuálně podobu posledních 415 000 jedinců.
Je to málo, nebo moc? V porovnání s mnohamilionovým propadem se otázka zdá být skoro zbytečná. Jenže není. Zatímco některé africké státy dál hlásí setrvalý propad sloních populací směrem k vyhubení (Mali, Čad, Kamerun, DR Kongo, Angola, Tanzanie, Mosambik), jiné se přidržují pomalé a nejisté stagnace početnosti (Keňa, Zimbabwe, Zambie) a v dalších zemích (Burkina Faso, Benin, Niger, Uganda, Malawi, Jižní Afrika) jsou sloni na vzestupu. A právě tam, kde slonů k upřímné radosti zbytku světa přibývá, otázka: „Kolik slonů je tak akorát?“ padá nejčastěji.
Více slonů, více lidí
Ve 30. letech minulého století se v celé Botswaně nacházelo kolem 2000 slonů, o 10 let později jich mohlo být už kolem 15 000 a dnes se tu nachází něco kolem 130 000 exemplářů. Ano, třetina až čtvrtina všech slonů z celé Afriky je „k vidění“ botswanském v Chobe-Hwange. Místní z toho ale nadšení nejsou.
K pochopení se hodí znát demografický kontext. V roce 1900 žilo na zdejším území (581 730 kilometrů čtverečních, plocha cca 7 Českých republik) 165 000 obyvatel. A k tomu přibližně 0 nebo jen jednotlivé exempláře slonů. Od těch časů se počet zdejších obyvatel znásobil přibližně 17x, na utěšených 2,3 milionů. Jenže mezitím rapidně přibylo i slonů. A na území státu, který je ze 70 % své rozlohy tvořen neúrodnou pouští Kalahari, začalo všem být pořádně těsno.
S pětitunovým zvířetem, které umí být pořádně agresivní a prakticky nezastavitelné, po dobrém nepohnete. Stačí krátká zastávka sloní rodinky na vaší zahradě, jediném zdroji vaší vegetariánské obživy, a je z vás žebrák a bezdomovec. A doživotní nepřítel všech chobotnatců. Tohle téma přitom není vlastní jen Botswaně, ale prakticky celé Africe.
Pokud je budeme jen chránit, dobře se jim nepovede
V roce 1900, kdy se Afrikou (tehdy na území dnešních 32 států) možná prohánělo 10 milionů slonů, tu na celém kontinentu žilo 140 milionů lidí. Dnes slonů drasticky ubylo, ale výrazně přibylo lidí. Už jich tu žije 1,2 miliardy. Skoro by se v tom, že slonů je o 95 % méně (a lidí 8x více) chtěla vidět příčinná souvislost. Lidí tu evidentně bude dál utěšeně přibývat. V roce 2050 jich tu bude žít už 2,5 miliardy, a ve velmi vzdáleném roce 2100 nejspíš 4,3 miliardy. Zbude tu nějaké místo pro slony? Odpověď nepotěší: je to zatím dost nepravděpodobné.
Protože nás, lidi v Africe nežijící ale ochranu slonů aktivně/pasivně podporující, zcela míjí problematika nezbytné regulace jejich početnosti. Nemáme žádný plán B pro nečekaně pozitivní scénář.
Tleskáme, když meziroční čísla populací slonů afrických (aspoň někde) trochu rostou. Ale už ve svém nadšení vynecháváme podstatnou kapitolu o tom, že tam, kde na tom sloni zrovna nejsou nejhůř, dochází nejčastěji ke konfliktům mezi slony a lidmi. Konfliktům, které mohou při setrvalém ignorování a neřešení problému velmi rychle eskalovat k úplnému vyhubení slonů.
Stabilizovaná sloní populace je odsouzena k růstu
Pytláci se momentálně starají o krajně nevybíravou „regulaci“ početnosti sloní populace o 8 % (to je jeden zastřelený slon každou čtvrthodinu), zatímco maximální populační přírůstek stabilní sloní populace činí 7 %.
Jenže mimo hrubé součty bohužel neplatí, že by úbytek slonů v Čadu nebo Tanzanii kompenzovaly přírůstky z Botswany nebo Nigeru. Slonů je tak pořád někde příliš málo a jinde, zdá se, až příliš mnoho. Takový systém má k rovnováze a harmonii daleko.
Do úvah o slonech, které vnímáme jako majestátní ikonu všech ohrožených druhů, dost často nezapadá informace o tom, kdo vlastně je jejich predátorem, přirozeným nepřítelem. Ano, nejriskantnějším obdobím pro slony je první rok jejich dospívání. Kdy krokodýlům, lvům a hladovým hyenám padne za oběť až třetina mláďat. Jenže pak už se slony, zvlášť v rodinné skupince, nehne nic. A mohou se od svých 11 let vesele množit až do 65. V tomto dlouhém období relativní nezranitelnosti měli v posledních 500 letech jediného nepřítele: člověka.
Nikdo jiný jejich dospělce udolat nedokázal.
Totální ochrana, která zamezí všem snahám o regulaci sloní populace (tam, kde jejich početnost roste a nikoliv klesá), se tak snadno může přehoupnout do opačného extrému. S tím, že každý pokus o snižování jejich početnosti, vyvolává značnou mezinárodní nelibost a akceleruje konflikty na africké scéně. Slonů je přeci všude málo, ne? Ne. Ale to už vidět nechceme.
Budou ochranu přírody zajišťovat ploty?
Slon je „naším“ symbolem druhové ochrany v Africe, nikoliv však „jejich“. A právě z tohoto podivného a ne zrovna osvíceného myšlenkového rozpoložení, kdy „my“ chceme chránit „jejich“ slony „před nimi“ a pro „nás všechny“ se rodí třeba takové nápady jako návrh badatelů z univerzity v Helsinkách.
V krátkosti: vzali překryv sloní, lidské (a také lví) populace na mapě Afriky, zachytili vysoce-rizikové zóny případných konfliktů (tam, kde se pole, stáda skotu nebo lidské zasídlení dostalo příliš blízko ke slonům a lvům) a navrhli tam vystavět „mitigační bariéru“. Plot vysoký a silný tak, aby jej ani slon nevyvrátil. Pro zmírnění potenciálních konfliktů mezi lidmi/slony/lvy v Africe by prý do začátku postačilo 10-12 000 kilometrů takových plotů. To je jako obehnat zdí Českou republiku dokola pětkrát.
Nápadu se pro jednoduchost a srozumitelnost dostalo široké mediální podpory, byť celá tahle myšlenka totálního zakonzervování je ve svých důsledcích děsivá. Neřeší totiž úbytek ani přemnožení slonů, problematiku a příčiny pytláctví, kolaps ekosystému a nosnou kapacitu životního prostředí, realitu života lidí v Africe… jen tohle všechno odsouvá za plot, aby se snad sami Afričané nepokoušeli řešit ochranu vlastní přírody po svém.
Je to asi snazší, než připustit, že stejně tak jako jsou sloní populace někde v těžké krizi, jinde jejich populace prosperují a stávají se problémem, který by si zasloužil řešení. A nemusí to být rovnou řešení odstřelem, ale třeba smysluplným transferem, repatriací.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2706676
20. dubna 2024 05:44
PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)