ecomonitor.cz
verze pro tisk
Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany
19. ledna 2021 07:00
() - Lesy zvláštního určení z důvodu zachování biodiverzity, biosférická rezervace, Ramsarský mokřad, ptačí oblast, evropsky významná lokalita. Soutok je smutným sběratelem řady ochranářských titulů, které se ale v realitě nijak neodrážejí. Často nemají oporu v zákoně, v lepším případě jsou ignorovány, v horším zneužívány. A tak slouží jako skvělá zástěrka k poškozování území. Příkladem budiž biosférická rezervace Dolní Morava.

UNESCO její vznik schválilo v roce 2003, v dalším roce vznikla stejnojmenná, obecně prospěšná společnost Biosférická rezervace Dolní Morava. Snad aby si někdo nemyslel, že jejím posláním je ochrana přírody, vedení o.p.s. záhy rozmělnilo hlavní důvod existence biosférické rezervace slovy: „Svou podstatou nepůsobí jako rezervace, ale spíše jako ‚biosférická rezerva‛, jak zní v tomto případě vhodnější překlad anglického výrazu biosphere reserve.“ Jistě. A národní galerie svou podstatou nepůsobí jako galerie, ale spíše jako „národní galerka“, že?

Naše legislativa tento bizarní výklad anglického pojmu biosphere reserve nevylučuje. Stejně jako žádný jiný výklad. Pojem biosférická rezervace totiž nezná, její existence proto nemá v zákoně oporu a pro správu území mnoho neznamená. Hlavní filosofií Biosférické rezervace Dolní Morava o.p.s. je navíc snaha nikdy neomezovat zájmy potenciálních sponzorů. Spíše než za ohroženou přírodu tak srdnatě bojuje tu za rybáře, tam za lesníky nebo správce obor.

Za letnění rybníka Nesyt v roce 2007, které pomohlo řadě ohrožených druhů a kde po více než půl století zahnízdil tenkozobec opačný, ředitel o.p.s. státní ochranu přírody v tisku ocenil slovy: „Určitá skupina se vymkla jisté morální pokornosti a učinila věc, která může svým způsobem vzácnou krajinu poškodit“ a „nebyly respektovány tři zákony“. Letnění bývalo běžné, než rybníky znárodnili komunisté a začali jejich úživnost místo letněním zvyšovat hromadami hnoje.

Stav vegetace na plochách přístupných zvěři v oboře Bulhary v chráněné krajinné oblasti Pálava byl v suchém roce 2017 zcela zoufalý. Donedávna významné a stále ještě přísně chráněné refugium hájové květeny vonělo a vypadalo jako malý výběh pro mnoho ovcí. Doplatila na to, mimo jiné, naše nejbohatší populace chráněného motýla jasoně dymnivkového. Ředitel biosférické rezervace ale říká: „Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv“.
Stav vegetace na plochách přístupných zvěři v oboře Bulhary v chráněné krajinné oblasti Pálava byl v suchém roce 2017 zcela zoufalý. Donedávna významné a stále ještě přísně chráněné refugium hájové květeny vonělo a vypadalo jako malý výběh pro mnoho ovcí. Doplatila na to, mimo jiné, naše nejbohatší populace chráněného motýla jasoně dymnivkového. Ředitel biosférické rezervace ale říká: „Hospodaření jakéhokoli vlastníka na to nemá vliv“.
Foto | A. Florian

Když byla v roce 2009 u Valtic vykácena alej plná chráněných a ohrožených druhů, BR Dolní Morava o.p.s. psala „o údajně škodlivých zásazích do alejí“ a bagatelizovala problém tvrzením „že život a rozvoj populací i těch nejvzácnějších druhů xylofágního hmyzu je zajištěn“ jinde.

Obecně prospěšnou společnost Biosférická rezervace Dolní Morava od jejího vzniku vede bývalý ředitel Lesního závodu Židlochovice, přičemž Lesy ČR i Ministerstvo zemědělství ji vydatně sponzorují. Není divu. Existence „biosférky“ slouží k matení veřejnosti i jako argument proti zavedení reálné ochrany už druhou dekádu. Co by ti ochranáři ještě chtěli, vždyť je tam přece biosférická rezervace UNESCO! Bez znalosti reálií to zní přinejmenším stejně dobře jako národní park.

Honosně znějící, ale prázdný titul je především pro státní Lesy požehnáním. Pomáhá jim ovlivňovat veřejné mínění lokálně i celorepublikově. Tvrzení, že území Soutoku, kde intenzivní těžby za dvacet let snížily rozlohu starších porostů z poloviny na čtvrtinu, „je spravováno dobře“ a ochranáři a vědci varující před masivními těžbami nebo hynutím starých dubů šíří „poplašnou zprávu“ (Lanžhotský zpravodaj 3/2007, str. 25), zní od ředitele biosférické rezervace podstatně důvěryhodněji, než z úst dřevařů. Stejně jako tvrzení, že za vymizení chráněného motýla jasoně dymnivkového v intenzivně frézované a spárkatým holožírem stižené oboře ve správě Lesního závodu Židlochovice nemůže přezvěření, ale sucho a „hospodaření (…) na to nemá vliv“.

„Biosférku“ proto už 15 let kritizují ochránci přírody, přírodovědci i předseda českého výboru programu UNESCO, pod který biosférické rezervace spadají. Zato Lesnicko-dřevařská a Agrární komora napsaly: „Plně si stojíme za činností Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s.

Dramatický kontrast mezi vegetací pasených a zvěři nepřístupných ploch. Správce obory, Lesy ČR s.p., pochybení nepřipouští. Na vině je prý sucho a klimatická změna, protože „Dávat (...) do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné“. Což by, mimo jiné, znamenalo, že z hlediska přírodní rozmanitosti je úplně jedno, zda někde pěstujete smrkovou plantáž, dubový les, řepku nebo citlivě obhospodařujete orchidejovou louku. Aplikují tento environmentální fatalizmus státní Lesy na celé šestině republiky, která jim byla svěřena do péče?
Dramatický kontrast mezi vegetací pasených a zvěři nepřístupných ploch. Správce obory, Lesy ČR s.p., pochybení nepřipouští. Na vině je prý sucho a klimatická změna, protože „Dávat (...) do spojitosti způsob hospodaření kohokoli s úbytkem v populaci některého přírodního druhu je zavádějící a nesmyslné“. Což by, mimo jiné, znamenalo, že z hlediska přírodní rozmanitosti je úplně jedno, zda někde pěstujete smrkovou plantáž, dubový les, řepku nebo citlivě obhospodařujete orchidejovou louku. Aplikují tento environmentální fatalizmus státní Lesy na celé šestině republiky, která jim byla svěřena do péče?
Foto | A. Florian

Obecně prospěšná společnost se chlubí, že je v rámci programu Man and Biosphere při UNESCO „vzorovým“ územím. Ano. Ale hledejme za tím spíše trochu šikovné diplomacie na ústředí v Paříži, než stav území. UNESCO je nadnárodní organizace, která měla zdání akceschopnosti tak před 40 lety. Dnes chrání také například kuskus, švýcarské hodinky nebo závod v kosení luk v Bosně a Hercegovině. Představa, že dokáže nějak řešit ochranu naší přírody, je méně realistická než očekávání, že stejně nadnárodní, ale podstatně akceschopnější Světová zdravotnická organizace zlepší naše zdravotnictví.

Nejasná je také situace se zonací biosférické rezervace. Má mít tři zóny: Jádrová je určena k „dlouhodobé ochraně“, v nárazníkové jsou „možné lidské aktivity nepoškozující ochranářské cíle“ a v přechodové „je vyvíjeno a propagováno udržitelné hospodaření“. Na svém webu k tomu o.p.s. píše: „Zonace v naší BR není zcela funkční…“, „Ke zlepšení stavu zonace BR Dolní Morava povede mezinárodní projekt“, a „Doba trvání projektu je 2009-2010“. Ještě ve výroční zprávě za rok 2014 přiznává, že zonace „je v procesu zlepšování“.

Aktuální podoba zonace BR Dolní Morava není na webu o.p.s., nemají ji státní ochranáři, ani předseda českého výboru programu Man and Biosphere při UNESCO. Ten k dotazu napsal: „... před námi zonaci v podstatě tajili, vymáhali jsme ji opakovaně...“. Jediným dostupným vodítkem je článek v časopise o chráněných horách, jehož autoři uvádí, že jádrová zóna zabírá 2695 ha a nárazníková 15 804 ha. Bez mapky. Alespoň tedy tušíme, že v roce 2019 obě poměrně přísné zóny zabíraly přes polovinu z celkové rozlohy biosférické rezervace Dolní Morava. Ta celých 17 let od založení finální zonaci nemá, nebo se s ní veřejně nechlubí. Z hlediska její funkčnosti je to totéž. Zonace by znamenala existenci alespoň nějakých pravidel. A zřejmě právě tomu je třeba se vyhnout.

Stav vegetace obory Bulhary na vrcholu deštivého léta roku 2020. Od stavu v suchých letech se prakticky neliší. Jaké vysvětlení nabídnou oficiální a neoficiální „propagační oddělení“ státních Lesů teď? A proč vlastně státní Lesy absurdními výroky popírají zjevnou realitu? Proč prostě neřeknou: „Ano, je zde problém, mrzí nás to a pokusíme se zjednat nápravu?“ Vždyť to je to jediné, oč tu běží. Další obrázky zde.
Stav vegetace obory Bulhary na vrcholu deštivého léta roku 2020. Od stavu v suchých letech se prakticky neliší. Jaké vysvětlení nabídnou oficiální a neoficiální „propagační oddělení“ státních Lesů teď? A proč vlastně státní Lesy absurdními výroky popírají zjevnou realitu? Proč prostě neřeknou: „Ano, je zde problém, mrzí nás to a pokusíme se zjednat nápravu?“ Vždyť to je to jediné, oč tu běží. Další obrázky zde.
Foto | J. Mertlík

Státní Lesy a Ministerstvo zemědělství fakticky z erárních peněz financují navenek nezávislou „ochranářskou“organizaci, která ovlivňuje postoje a názory veřejnosti i s využitím zjevně nepravdivých tvrzení. Čtenář sám nechť posoudí, zda má tento způsob „práce s veřejností“ blíže k praktikám informační války nebo k naplňování veřejného zájmu při správě veřejných statků.

Pan Martin Zajíček, který za státní podnik Lesy České republiky laskavě reaguje na každý díl seriálu, by nám mohl sdělit, jak vypadá aktuální zonace BR Dolní Morava. A také kolik (desítek?) fakticky erárních milionů už Lesy ČR a Ministerstvo zemědělství do diskutované o.p.s. investovaly. Nejzajímavější by ale byla informace, kterou po něm nemůžeme chtít. Totiž zda je takový způsob „práce s veřejností“ v resortu nebo celé státní správě běžný?

Seriál textů Lukáše Čížka k tématu Soutok a reakce na jeho texty:

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les I: Proti nám a za naše peníze? (5. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR (na Ekolistu vydáno 8. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les II: Dohoda pohoda? (11. 1. 2021)

   Odpověď Martina Zajíčka z Lesů ČR Soutok všem není kampaň, válka už vůbec ne (na Ekolistu vydáno 12. 1. 2021)

    Reakce k tématu od Otakara Pražáka Pochybné příměří v třicetileté válce o Soutok (18. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les III: Zdání ochrany (19. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Soutok - Tušení a odhalování důležitých souvislostí ekosystému lužních lesů (26. 1. 2021)

Lukáš Čížek: Informační válka o lužní les IV: Kouzlo nezávislého výzkumu (27. 1. 2021)

   Jan Vybíral: Člověk jako součást vývoje společnosti a změn v přírodě (3. 2. 2021)

       Lukáš Čížek: Biosférická rezervace, nebo Potěmkinova vesnice? (14. 2. 2021)

   Martin Zajíček: Soutok – opravdu černá a bílá? (4. 2. 2021)

    Petr Maděra: Kritika ve vědě a společnosti (10. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Odpověď profesoru Petru Maděrovi (25. 2. 2021)

   Lukáš Čížek: Státní Lesy o Soutoku nediskutují (28. 2. 2021)

   Otakar Pražák: Proč je biosférická rezervace Dolní Morava trnem v oku? 2. 3. 2021)

Lukáš Čížek: Legrace temně zelená (7. 2. 2021)

Lukáš Čížek

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2665885


Online diskuse
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14

PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)

Státní Lesy ČR varují před požáry lesů, posílily protipožární hlídky
30. dubna 2024 13:10

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) varuje návštěvníky lesů před zvýšeným rizikem vzniku lesních požárů kvůli suchu a větru. Podnik, který spravuje téměř polovinu lesů v ČR, proto posílil protipožární hlídky v lesích. ČTK to řekla mluvčí LČR Eva Jouklová. Připomněla, že lesní zákon zakazuje v lesích rozdělávání ohně, kouření a odhazování hořících a doutnajících předmětů, a to až do padesátimetrové vzdálenosti od porostu.
(Celý text)

Hladík předpokládá projednání NP Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim
30. dubna 2024 10:05

NIŽBOR (ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to ČTK řekl po včerejší návštěvě Křivoklátska.
(Celý text)

Lidé v Pardubicích stále častěji odkládají velkoobjemový odpad u popelnic
30. dubna 2024 09:53

PARDUBICE (ČTK) - Lidé v Pardubicích stále víc odkládají nadměrný odpad u popelnic a nevozí ho sběrných dvorů, kam patří. Zástupci městských obvodů upozorňují magistrát, že jde o velký problém. Lidé nechávají u kontejnerových stanovišť nepotřebný nábytek, domácí spotřebiče, koberce. ČTK to řekli náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) a starosta městského obvodu II Radek Hejný (ANO).
(Celý text)

HP Pelzer přesune výrobu izolací z Žatce do Kadaně, lidem vadil zápach
30. dubna 2024 09:52

ŽATEC (ČTK) - Společnost HP Pelzer, která v Žatci na Lounsku vyrábí od roku 1996 akustické izolace do aut, ukončuje ve městě výrobu. Přesune ji do závodu v Kadani na Chomutovsku, Žatec chce opustit do konce příštího roku. Lidem v okolí vadil hluk, prach a zápach, které ze závodu vycházely. Areál firma prodat nechce, plánuje tam výstavbu obytných domů a hal na menší výrobu. Společnost chce podle MF Dnes pro svůj záměr hledat partnery.
(Celý text)

Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
30. dubna 2024 05:38

PRAHA (Ekolist) - Jasoň červenooký lehce klame tělem. Když je v klidu, je to prostě bílošedivý motýl s černými skvrnami. Když se ale cítí ohrožen, svá křídla roztáhne, a hned je jasné, odkud se vzalo jeho jméno. Na zadních křídlech září jasná červená oka.
(Celý text)

Pásmo Gazy kromě války sužují i tisíce tun odpadků, množí se tam krysy a hmyz
30. dubna 2024 01:02

(ČTK) - Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom agentura AFP.
(Celý text)

Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun
30. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazem, které zasáhly Česko v minulém týdnu, na stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojistiteli zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění.
(Celý text)

Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03

(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)

Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24

KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)

Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)

Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43

KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)

Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05

(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)

Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53

LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)

Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50

(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)

Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02

(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)

Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53

(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)

Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37

() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)

Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2136 | Další