PRAHA (Ekolist) - Meandrující říční koryta v české krajině. Není jich mnoho. Postupně se ale začínají objevovat nové. Přirozený tok řek totiž napomáhá zadržování vody při suchu i při povodni. Jenže umožnit, aby se vodní toky kroutily a tvořily meandry, je podobně obtížné jako na těch správných místech v krajině vysázet meze a remízky, ne-li ještě složitější. Obojí naráží na to, že vlastníci a uživatelé pozemků o tyto úpravy většinou nestojí.

Kroutící se potoky a řeky se ale líbí široké veřejnosti a zároveň jsou účinným řešením v ochraně před povodní i před vysycháním krajiny. Například nové meandry na řece Dyji u hranice s Rakouskem získaly nedávno cenu sympatie v soutěži Adapterra Awards, která oceňuje nejnápaditější příklady adaptace na změnu klimatu.

„Zpřírodnění“ někdy proběhne i bez zásahu člověka, nejčastěji si řeka zabere nový prostor při povodni. Jak poukazuje David Veselý z Povodí Vltavy, povodně nám mimo jiné připomínají, že řeka má svou dynamiku, kterou nejsme v plné míře schopni ovládat. „Povodně v roce 1997 nás naučily mnoho, jaksi nás postavily zpátky na zem a od té doby jsme se začali k vodním tokům chovat s větším respektem,“ říká David Veselý.

Povodeň na Bečvě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Povodí Moravy, s. p.

Konkrétním příkladem je řeka Bečva, která si po povodni v roce 1997 vytvořila vlivem přírodních sil nové koryto. Řeka vyrvala z břehů tunové kameny, kterými byly břehy zpevněné, a našla si novou cestu krajinou. Když energie řeky překonala kritickou mez, začala vytvářet štěrkonosná koryta. Potom sílu ztratila a vrátila se do koryta, kde energii opět získala, nasbíraný štěrk a materiál pak opět uložila o kus dál. Na některých místech původní říční trasy tak uložila tuny štěrku a pozemky se tam staly zemědělsky nevyužitelné.

„První vodohospodářský pohled byl zasypat to zpátky a navrátit koryto tam, kde bylo,“ komentuje změnu David Veselý. Ale materiálu bylo tolik, že to bylo obtížné. Zároveň se objevila myšlenka, nechat řeku být tak, jak je. A tak se nakonec stalo.

„Řeka nám na několika úsecích ukázala, jak by měla vypadat,“ říká David Veselý. Těchto úseků je ale ještě relativně málo a řeka tedy zatím nemá potřebný prostor, aby fungovala bez lidských zásahů, vodohospodáři proto musí některá místa na řece upravovat. Veselý představil několik přírodních a přírodě blízkých úprav na webináři konference Říční krajina 2020.

Tok Bečvy u Oseka nad Bečvou s nánosy štěrku po povodni v roce 1997.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Mapy.cz

Přírodní nebo přírodě blízké

Obnova neboli revitalizace řek může být buď přírodní, tak jako se o ni postarala sama Bečva, technická, nebo přírodě blízká, kdy se lidé snaží napodobit fungování přírody.

Přírodní revitalizace vznikají přírodními silami, kdy se řeka sama vytvoří tok, který odpovídá její dynamice. Kromě popovodňových úseků Bečvy může být příkladem Luhačovický potok ve Zlínském kraji, který si ve své dolní části před vtokem do řeky Olšavy začal vytvářet vlastní erozní břehy.

„Je to neupravený tok, který se vyvíjí, vlastník to musí strpět,“ komentuje to David Veselý. Každá další úprava by byla zbytečná, potok se ustálil do podoby, která je mu přirozená. Jinou přírodní silou, která revitalizuje vodní toky, je bobr. V lokalitě Bakoš v okrese Kroměříž vytvořil bobří hráze i bobří louky. „Bobr je nejlepší revitalizátor, řeky s bobrem fungují výborně,“ pochvaluje si David Veselý přítomnost tohoto hlodavce s tím, že jeho působením se zvýší biodiverzita v území až desetinásobně.

„Myslím si, že do budoucna se k tomu musíme vrátit a říct si, jakou hodnotu nám bobří stavby v krajině přinášejí tím, že ji revitalizují, aniž by nás to stálo jediný halíř,“ poukazuje David Veselý. Sám odhaduje, že v lokalitě Bakoš se jedná o přínos v hodnotě milionů korun.

Bobří louka na Moravě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Beleco

Přírodní revitalizace ale mohou být někdy vnímány jako škody, protože k nim dochází neřízeně. Těch, které jsou v krajině ponechány, je minimum, především v krajině zemědělsky využívané. Vodní plochy a vodní toky se nejčastěji upravují technickými řešeními.

„Pokud revitalizace nejsou v chráněných územích, bývají nejčastěji technické, v podobě různých nádrží,“ uvádí k revitalizacím geobotanička Iva Bufková z Národního parku Šumava. Bufková se na Šumavě věnuje revitalizacím přírodě blízkým. Národní park je místo, kde jsou přírodní a přírodě blízká opatření žádaná, vodní toky a plochy se tam proto obnovují jednodušeji.

Mimo chráněná území se objevují i případy, kdy byl přírodní stav toků nebo mokřady vzniklé například poškozením melioračního systému technicky „opraveny“ a přírodní lokalita tak byla zničena.

Přesto ale přírodě blízká řešení do české krajiny pronikají. Někteří odborníci vidí právě nápravu říční krajiny jako základ pro odolnou a zdravou krajinu. „Naše říční krajina je v současnosti velmi poškozená, zkrácená a zahloubená a proto neumožňuje vsakování vody do podzemí, které tak moc potřebujeme,“ uvádí například krajinářská architektka Klára Salzmann.

Technicky upravený Jakubovský potok v Cidlině, okres Třebíč.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jiří Sedláček / Wikimedia Commons

Iva Bufková popisuje poškozenou krajinu podobnými slovy. „Naše krajina není nastavená na zadržování vody, ale v důsledku změn, které se v krajině v minulosti odehrály, spíše na její odtok,“ říká Bufková.

Ve svém nedávném webináři o revitalizacích zdůraznila geobotanička hodnotu příkladů, které umožňují přesvědčit další vlastníky pozemků, aby přírodě blízké revitalizace na svých pozemcích povolili. Často je totiž možné i po revitalizaci pozemky využívat, i když ne k intenzivnímu zemědělství. Díky existujícím příkladům se již dá spočítat, jaký vliv pro ně budoucí změna využití pozemku bude mít a jak to omezí jejich hospodaření.

Iva Bufková apeluje na to, aby se více revitalizovaly mokřady, prameniště a potoky ve volné krajině. Bez jejich revitalizace podle ní není možné v krajině zadržet dostatek vody. Hodně pozornosti by se podle ní mělo zaměřit na revitalizace v lesích, a v nich na prameniště a liniové toky.

„Víme toho hodně o zemědělské půdě a o drenážích. Velké změny se ale odehrály i na lesních pozemcích, a o nich není dostatek dat,“ upozorňuje Iva Bufková.

Při procházce krajinou je běžné potkat rovný zahloubený kanál, na nějž jsou napojeny podpovrchové drenáže. Bufková poukazuje na to, že těmto malým vodním tokům se zatím věnuje méně pozornosti než projektům na velkých řekách.

Baštýnský potok a řeka Dyje u Novosedel

Jednou z větších revitalizací letošního roku je úprava Baštýnského potoka u Novosedel. Povodí Moravy se v nivě mezi Baštýnským potokem, řekou Dyjí a železniční tratí pokusilo obnovit přirozený vodní režim. Voda dostane možnost se při vyšší hladině vody rozlít do okolí a zaplavit krajinu. V místě byly vysázeny stromy jako základ nového lužního lesa.

Mezi Baštýnským potokem a řekou Dyjí byl vasázen základ nového lužního lesa.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Facebook Povodí Moravy, s. p.

Nová podoba toku má mít pozitivní vliv také na protipovodňovou ochranu obcí níže po toku. Povodí Moravy slibuje, že zde dojde ke snížení výšky hladiny v celém rozsahu povodňových průtoků. „...bude docházet k tlumivým rozlivům povodní mimo zastavěná území a oddálení kulminace povodňové vlny, čímž se zlepší retenční schopnost krajiny,“ uvedl v tiskové zprávě k projektu Václav Gargulák, generální ředitel Povodí Moravy. „Až povyrostou vysázené stromy, může revitalizované území zachytit při extrémních situacích až 350 tisíc m³ vody. Už dnes se nám zde při běžných zvýšených průtocích rozlévá na ploše téměř 3 ha vice než 50 tisíc m³ vody,“ popsal Gargulák v lednu 2020.

Řeka Morava u Štěpánova

Na řece Moravě u Štěpánova došlo v průběhu 20. století k odstavení některých meandrů a ke stabilizaci koryta. Břehy byly opevněny těžkými kameny, které znemožňovaly přirozené korytotvorné procesy a podporovaly erozi dna.

Tato část řeky leží v Chráněném krajinném území Litovelské Pomoraví. Povodí Moravy a Agentura ochrany přírody a krajiny se proto rozhodly odstranit z břehů kameny, aby se řeka mohla přirozeně vyvíjet. Břehy se začaly pohybovat, v řece na některých místech vznikly středové ostrůvky a voda se rozlévá tak, že tvoří jakousi vnitrozemskou deltu.

Řeka Morava v revitalizovaném úseku u Štepánova v Chráněné krajinné oblasti LItovelské Pomoraví.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Petr Zifčák / AOPK

„Dnes by nikdo nepoznal, že před půl rokem tady řádila těžká technika a že jeden břeh byl plný kamenů. Nejlepší revitalizace je ta, o které nepoznáte, že proběhla, když na místo přijdete druhý den po skončení. Abyste měli pocit, že ta řeka tak byla odjakživa,“ uvádí nad fotografií povedené revitalizace Moravy David Veselý.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2650926

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26

ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)

Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54

() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)

Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02

(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)

Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51

STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)

Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30

PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)

V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07

PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)

Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40

() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43

PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)

Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20

BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)

Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42

BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)