ecomonitor.cz
verze pro tisk
Šumavská jezera i lesy se uzdravují. Podle přírodovědců regeneraci pomohly i mrtvé stromy
29. listopadu 2020 14:49
PRAHA (Ekolist) - Šumavská příroda se uzdravuje. Ani dvě gradace kůrovce, před 25 nebo 10 lety, ji neproměnily v poušť. Naopak, podle správy šumavského národního parku jsou ekosystémy horského lesa stále zdravější. A odumřelé smrky k tomuto ozdravování nebrání, ale naopak výrazně pomáhají. Bezzásahovost se tak podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného ukázala jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny.

Za čerstvý důkaz ozdravného procesu považuje správa návrat pstruhů obecných do jezera Laka. Přitom podle správy národního parku lesní porosty na hoře Plesná, která se nad jezerem tyčí, byly právě gradacemi kůrovce silně ovlivněny. „První z nich, podpořená kyselými dešti, přišla v roce 1996, a protože se tu kůrovcem napadené smrky kácely, proředěný les se stal labilním. To zesílilo dopad vichřic v letech 1998 a 2003, ale nejvíce orkánu Kyrill, který v roce 2007 vyvrátil velké plochy lesů. Z nich pak kolem roku 2010 gradoval kůrovec," vysvětluje tiskový mluvčí parku Jan Dvořák.

Regeneraci jezera pomohl jak dlouhodobý pokles emisí sloučenin síry a dusíku vypouštěných do atmosféry, tak pro mnohé možná překvapivě i odumření a následná přirozená obnova lesa v povodí, uvádí zástupci parku.

V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry.
V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Luboš Kočvara / Biologické centrum AV ČR

Návrat ryb do jezera Laka je podle Jakuba Hrušky z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR jasným důkazem, že snižování emisí z elektráren a průmyslu mělo smysl, protože ryby ze šumavských jezer vymizely kvůli jejich okyselení. „V kyselé vodě ryby žít nemohou, ale ani ne tak kvůli vlastní kyselosti, ale proto, že kyseliny z půd uvolňují hliník, který se vyplavuje do vod a následně se sráží rybám na žábrách a udusí je. A také zahubí nakladené jikry,“ vysvětluje Jakub Hruška.

Spad síry a dusíku se na Šumavě začal snižovat už od konce 80. let minulého století. I přes zlepšení kvality atmosféry však půdy v povodí jezer zůstaly dále kyselé, protože jim trvá déle, než se zregenerují. Proto mělo i složení jezerní vody zpoždění za poklesem emisí a depozice.

Jak rozpad lesa pomohl půdě a jezerům

Do úspěšně nastartované regenerace pak vstoupil rozpad lesa, který spustil orkán Kyrill v roce 2007. „Možná to někomu zní divně, ale přirozený rozpad smrkového lesa a následná stejně přirozená obnova, jednoznačně napomohly regeneraci vody v jezeře,“ pokračuje Jakub Hruška, který chemizmus jezer a jejich okolí dlouhodobě sleduje.

Rozkládající se mrtvé stromy sice nejprve uvolňovaly dusík, ze kterého se tvořily dusičnany a kyselina dusičná, která má na zhoršení kvality vod podobný dopad jako kyselina sírová, po zhruba deseti letech se ale tento zdroj dusíku v povodí vyčerpal a koncentrace dusičnanů klesly. A to dokonce na nižší hodnoty než před úhynem lesa. „Ani to není nic divného – nově rostoucí les totiž dusík potřebuje jako základní živinu, a bude nadále většinu sloučenin dusíku několik desetiletí spotřebovávat a vázat v biomase,“ tvrdí Jakub Hruška. Podobné procesy se ale netýkají jen Laky. Postupné ozdravování se odehrává i na Plešném jezeře.

Výzkumná plocha ve spodní části Plešného jezera v roce 2008 (cca rok po uschnutí stromů, pod kterými bylo pouze borůvčí a semenáčky chyběly) a v říjnu 2017.
Výzkumná plocha ve spodní části Plešného jezera v roce 2008 (cca rok po uschnutí stromů, pod kterými bylo pouze borůvčí a semenáčky chyběly) a v říjnu 2017.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Kopáček / archiv autora

Půdy i voda v jezeře zregenerovaly zejména díky jejich obohacení o vápník, hořčík a draslík, které částečně zneutralizovaly kyselé půdní prostředí. Tento proces by ale neproběhl, kdyby v povodí nezůstala celá biomasa odumřelých stromů, vysvětluje Jiří Kopáček z Hydrobiologického ústavu Biologického Centra Akademie věd ČR, který se detailním výzkumem Plešného jezera zabývá již od počátku tohoto století. „Pokud by se jako v běžném hospodářském lese kmeny vytěžily a odvezly, regenerace by se nekonala,“ dodává.

„Výpočty biogeochemického modelu jednoznačně ukazují, že Plešné jezero zregenerovalo nejen díky poklesu atmosférické depozice, ale i rozkladu biomasy odumřelých stromů. Bez něho by pozorovaná regenerace jezera proběhla mnohem pomaleji, jak jsme ještě před zhruba 15 lety očekávali. I v budoucích desetiletích se bude jezero zotavovat lépe, než by tomu bylo bez odumření lesa a jeho ponechání přírodnímu vývoji,“ vysvětluje Filip Oulehle z České geologické služby a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, který vývoj chemismu Plešného jezera modeloval pro roky 1850-2050.

Také stromy se uzdravují

Hana Šantrůčková se svým týmem z Jihočeské univerzity prováděla analýzy smrků, které rostly alespoň 100 let v oblasti Plešného jezera, Trojmezí a Čertova jezera. Ty zcela jasně vypověděly, že se od 60. let minulého století začal zhoršovat fyziologický stav smrků a v osmdesátých a devadesátých letech stromy strádaly. Záznamy z nejmladších letokruhů, které se vytvořily krátce po roce 2000, ale ukázaly, že šumavské smrky se už zotavují, i když jsou stále ještě oslabené.

Ozdravují se i další druhy. Například jedle bělokorá, strom velmi citlivý na kvalitu ovzduší. Znečištění ve druhé polovině 20. století vedlo k tomu, že její podíl výrazně klesl v lesích celé Evropy, někde až na pokraj vyhubení.

Tisíce ležících kmenů a vývratů mění mikroklima a umožnily růst mladých stromků.
Tisíce ležících kmenů a vývratů mění mikroklima a umožnily růst mladých stromků.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

„Z letokruhových analýz bylo patrné, že jedle na Šumavě až do začátku 90. let minulého století strádala nebo přímo odumírala vlivem imisí. V současné době se zotavila a v době klimatické změny jde dokonce o velmi perspektivní dřevinu,“ říká Pavel Šamonil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy (VÚKOZ). Na postupné uzdravování šumavských ekosystémů, například přímo Boubínského pralesa, podle jeho slov ukazují i šířky každoročních přírůstů stromů.

Tisíce ležících kmenů a vývratů navíc mění podle národního parku mikroklima a umožňují růst množství mladých stromků. Takové prostředí zárověň nabízí útočiště mnoha organismům, a tak zachovává nebo i zvýšuje původní biodiverzitu lesního ekosystému. Ležící kmeny a vývraty zadržují vodu ze srážek a zajišťují její lepší vsakování do půd. Přechodně zvýšená půdní vlhkost pomohla k udržení vydatnosti pramenů a jezerních přítoků v dobách sucha, uvádí zástupci parku.

Postupně se z kmenů uvolňují také živiny, které se v nich za dvě století nashromáždily. „Kmeny s kůrou obsahují přes 100 kilogramů čistého vápníku na jednom hektaru. S větvemi a jehličím je to téměř dvojnásobek. Tato zásoba pomohla k rychlé změně chemizmu půdních vod," připomíná Jan Dvořák.

„Bezzásahovost se tak jednoznačně ukazuje jako velmi vhodnou a funkční cestou k uzdravení krajiny alespoň v národních parcích a v přírodních rezervacích,“ uzavírá ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

zv

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2647082


Online diskuse
Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na Skřivánku
27. dubna 2024 01:08

JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)

Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)

Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00

SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)

Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14

(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)

Prase nakažené africkým morem ulovili u Hrádku nad Nisou, ochranná pásma se rozšíří
27. dubna 2024 00:12

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vytyčená kvůli africkému moru prasat se na Liberecku opět rozšíří. Je to kvůli nakaženému divočákovi, kterého myslivci ulovili v katastru Oldřichova na Hranicích u Hrádku nad Nisou. ČTK o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Majer.
(Celý text)

Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12

JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)

Odpor proti D52 polevil, ale obce mají podmínky, uvedl ředitel silničářů
26. dubna 2024 21:37

(ČTK) - Odpor proti dostavbě dálnice D52 od Pohořelic k hranicím s Rakouskem polevil. Obce a jejich obyvatelé, kteří podél současné silnice první třídy a budoucí dálnice žijí, už s ní spíše počítají. Kladou však Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) řadu podmínek, za jakých jsou ochotni ji akceptovat, uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl v návaznosti na středeční veřejné projednání vlivů na životní prostředí (EIA), které se uskutečnilo v Pohořelicích na Brněnsku.
(Celý text)

Svahy Lovoše v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky
26. dubna 2024 19:01

LOVOSICE (ČTK) - Svahy kopce Lovoš v Českém středohoří pokryly opuncie, kaktusy původem z Ameriky. Botanici z přítomnosti rostliny v unikátní stepi velkou radost nemají, chová se invazně, bere prostor chráněným druhům, proto proti ní zasahují. ČTK to řekla botanička z Chráněné krajinné oblasti České středohoří Kateřina Tremlová.
(Celý text)

Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
26. dubna 2024 17:10

BERLÍN (ČTK) - Ázerbájdžán, který letos hostí klimatickou konferenci OSN, bude hájit právo zemí produkujících ropu a plyn dále investovat do těchto odvětví. Řekl to dnes podle agentury Reuters ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Podle něj svět fosilní paliva potřebuje. Na loňské klimatické konferenci státy schválily usnesení, v němž se zavázaly přispívat k postupnému odklonu od fosilních paliv s cílem dosáhnout v roce 2050 uhlíkové neutrality.
(Celý text)

Německý parlament schválil spornou novelu o snižování emisí, vychází z průměru
26. dubna 2024 17:09

BERLÍN (ČTK) - Německý parlament dnes přes odpor opozice schválil kontroverzní novelu zákona o ochraně klimatu. Kritici nové podobě právního předpisu vyčítají, že rozvolňuje dohled nad snižováním emisí v jednotlivých sektorech ve prospěch celkového průměru. Vláda naopak tvrdí, že díky tomu bude moci pružněji postupovat k cílům, kterými jsou snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) o 65 procent do roku 2030, o 88 procent do roku 2040 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
(Celý text)

Noční mrazy posledních dnů poškodily i polní plodiny, upozornili odborníci
26. dubna 2024 17:07

BRNO (ČTK) - Noční mráz, který se vyskytoval v noci na území Česka v minulých dvou týdnech, poškodil nejen ovoce a révu vinnou, ale také ozimou řepku i ozimé obiloviny a další polní plodiny. Extrémní průběh jarního počasí už se na polích projevil brzkým nástupem škůdců a také mimořádným rozsahem virové zakrslosti, vyplývá z informací, které dnes zveřejnili tvůrci webu AgroRisk na sociální síti X a odborníci na webu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ).
(Celý text)

Průzkum: Za polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem
26. dubna 2024 11:04

(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)

Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01

(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)

Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45

PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)

Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58

PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11

OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)

Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44

PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2134 | Další