K dotyčnému usnesení vlády se zvedla velká série nesouhlasných hlasů, bylo vydáno nesouhlasné „Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe“, záporné stanovisko vydala také Komise životního prostředí AV ČR, ale vyšlo i mnoho článků v různých médiích – například Martin Rulík popsal v Deníku Referendum situaci slovy „Zastánci projektu se tu evidentně pouze snaží využít aktuální poptávky a prodat DOL v různých baleních současně“, významný ekonom Miroslav Zámečník pak charakterizoval první plánovaný úsek slovy „Pěstírna žampionů podél Odry“.
Někteří přátelé mne ubezpečovali, že se vůbec nic neděje, že vlastně byla jen vzata na vědomí Studie proveditelnosti a jinak že se stejně nic nepostaví, za příklad mi dávali plavební stupeň v Děčíně a další plánované vodní stavby, jejichž schvalování se táhne již desítky let a že 15 miliard Kč, plánovaných pro začátek – na realizaci prvních necelých 20 km z Ostravy na Polské hranice se nikdy neutratí, protože neprojde EIA atd.
Já osobně si myslím, že v inkriminovaném usnesení vlády je v současné době jeden závažný bod, který zní „...ukládá ministru dopravy… b) v rámci územní ochrany koridoru DOL iniciovat změnu vedení koridorů územní rezervy průplavního spojení dle výsledné varianty SP DOL, a to pro všechny tři uvažované větve.“ S ohledem na to, že Studie proveditelnosti významně změnila trasu koridoru, znamená to, že jednotlivým obcím, které mají tu smůlu, že se ocitly v trase tohoto díla, přibydou významná území, o kterých nebudou moci volně rozhodovat, znamená to zásahy do jejich územních plánů. A že se to opravdu starostům nelíbí, dali jasně vědět ve svém nesouhlasném memorandu, které vydali před rokem. A to považuji za asi největší problém tohoto usnesení vlády.
Nerad příliš spekuluji a ještě méně se zabývám konspiračními teoriemi, ale, s ohledem na další vývoj situace, názor, že schválení usnesení k DOL je ve skutečnosti pouze vypuštěním mlhy kolem dalších aktivit vlády, může mít dost racionální základ. Názor, že toto usnesení bylo ústupkem prezidentu Zemanovi za podepsání odvolání šéfa ÚOHS mi už připadá trochu za vlasy přitažený.
Samozřejmě jsem si přečetl i pochvalné příspěvky, které říkají, jak je to moudré rozhodnutí – nebudu příliš komentovat velmi chaotické výkřiky hlavního protagonisty Studie proveditelnosti Jana Skalického, kterému by možná alespoň někdo mohl dát k přečtení drobnou radu o psaní s Caps Lock, ale můžete si přečíst například názor kapitána Štěpána Rusnáka.
I když mám technické vzdělání, nejsem rozhodně ani ekonom, ani odborník na vodní stavby a tak se snažím hledat argumenty pro a proti různým akcím a snažím se o to i v případě této stavby. I když se mi osobně, jako původně aktivnímu závodníkovi ve vodním slalomu o dost víc líbí přírodní řeky, mám určitě rád i vodní plochy tekoucí minimálně a měl jsem na kole možnost projezdit hodně kilometrů kolem různých vodních kanálů – v Rakousku, Německu, Francii, Švédsku i dalších zemích. Proto jsem se snažil dost podrobně přečíst předloženou Studii proveditelnosti. Po jejím prostudování mi ale v hlavě zůstalo ještě více otázek, než jsem ji začal číst. A možná se najdou lidé, kteří mi některé z těchto otázek pomohou odpovědět – uvedu zde jen některé z nich.
Přečtěte si také |
Vláda dala zelenou kanálu Koźle-Ostrava, který může být součástí kanálu Dunaj-Odra-Labe
Jak je to vůbec s vypracováním studie proveditelnosti?
Samotná studie proveditelnosti byla vypracována zcela jasně firmami a jednotlivci, kteří mají jasný zájem na stavbě tohoto díla v čele s akciovou společností Hydroprojekt, investorem má být ale Česká republika. Ve studii jsem nenašel nikde, že by studie prošla jakoukoliv oponenturou – ano, jistou oponenturou by mělo být mezirezortní připomínkové řízení. Je tento postup při investování veřejných prostředků normální? Proč nebyla vypracována nezávislá oponentura, jak požaduje ve svém usnesení Senát Parlamentu ČR?
Jaký stav vlastně Studie proveditelnosti posuzuje?
Když pročítám celou studii, tak mi připadá, že vůbec nebere v úvahu současný vývoj opatření ke zmírnění klimatické změny – závazek EU k uhlíkové neutralitě do roku 2050, tedy do doby těsně po teoretickém otevření vodního koridoru. Možnost, že by lodě jezdily na elektrický pohon ve studii zmiňovány jsou, ale vůbec tam nevidím úvahy o vynuceném snížení emisí silniční dopravy – v roce 2050 bude zjevně většina nákladní silniční dopravy poháněna buď elektřinou (na dálnicích), či vodíkem. Přitom snižování skleníkových plynů je jeden z hlavních ekonomických argumentů. Přehlédl jsem něco?
Přečtěte si také |
Ostravská univerzita vyzvala vládu, aby znovu zvážila usnesení ke kanálu Dunaj-Odra-Labe
Jak je to s vlivem jednotlivých módu dopravy na klima v roce 2050?
Pokud se podívám do vlastní studie, tak porovnání produkce CO2 jednotlivých módů dopravy najdu na straně 25. Zde ale kupodivu je deklarováno, že vnitrozemská plavba má přibližně 5 krát vyšší měrnou produkci CO2, než doprava železniční a naopak 5 krát nižší měrné emise, než doprava silniční. Ale to je popisována současná situace, v roce 2050 budou zjevně tyto poměry zcela jiné (a vůbec nevylučuji, že by nad kanálem mohlo vést elektrické vedení a měrná produkce CO2 lodí by se mohla přiblížit hodnotám v železniční dopravě). Jaký je pak důvod přesouvat dopravu z želenice na lodě? Kde dělám ve svých úvahách chybu?
Čím bude koridor D-O-L tak odlišný od existujícího kanálu Rýn – Mohan – Dunaj
Kanál Rýn – Mohan – Dunaj je, dle Studie proveditelnosti, postaven s kapacitou 14,2 až 18 mil. tun za rok. Nižší kapacita pro lodě je dána omezením pro lodě na Mohanu. Reálné využití tohoto kanálu je však výrazně nižší – maxima dosáhlo v roce 2000, kdy zde bylo přepraveno 10 mil. tun zboží a od té doby přepravní výkony klesají, v roce 2018 bylo přepraveno pouhých 2,1 mil. tun. Ve Studii proveditelnosti se počítá prakticky s plným vytížením koridoru – tedy více než 30 mil. tun za rok a většina ekonomických parametrů je závislá na objemu přepravy. Co nám dává optimismus, že opravdu bude takové množství zboží přepraveno? Jak se s touto úvahou slučuje předpoklad v Matici rizik (strana 168 Studie), že riziko odchylky reálného vývoje poptávky od plánovaného je označeno jako „nízké“? Zvláště v době, kdy celá EU mluví o cirkulární ekonomice, o snižování potřeb na přepravu atd.
Jsou opravdu v analýze rizik uvedena všechna rizika?
Reálné fungování koridoru D-O-L je plně závislé minimálně na třech okolních státech – na Polsku, které se za současné politické situace tváří relativně příznivě, na Německu, které, jak uvádí i Studie omítá splavnění Labe v parametrech třídy Vb a na Slovensku. Při diskusi se svými slovenskými kolegy se setkávám pouze s údivem, všichni jsou přesvědčeni, že tento projekt je už dávno pohřbený. Neměli bychom náhodou uzavřít napřed závaznou smlouvu s každým z okolních států a pak teprve investovat peníze do dalších studií, do procesu SEA, EIA atd.?
Přečtěte si také |
Rozhazování peněz a hazard s krajinou, prohlašují odborníci ke kanálu Dunaj-Odra-Labe
Tunely
To co mne jako technika zaujalo, jsou průplavní tunely – především v Labské větvi. Tam se počítá se dvěma dvojicemi tunelů o délce přes přes 11 km a jednou dvojicí tunelů o délce přes 6 km. Tunel Blanka v Praze je také dvojice tunelů, má délku 5,5 km a má průřez 119 m2 v částech, kde jsou dva jízdní pruhy a 179 m2 v částech, kde jsou tři jízdní pruhy. Plánovaná plocha výrubu tunelů v koridoru je 294 m2. Tunel Blanka stál nakonec 45 mld. Kč. Jaká je reálná cena těchto plánovaných průplavních tunelů? Druhá otázka je – vím, že stavaři jsou šikovní, ale přeci jen – existují někde na světě tunely podobných parametrů?
Otázek by bylo daleko více, ale možná by bylo zajímavé, kdybychom dostali odpověď alespoň na tyto, celkem velmi konkrétní otázky.
Jiří Dlouhý
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2642044
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04
PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)
České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59
PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)
Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30
PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)
Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)