() - V poslední době se pozornost lidí obrátila ke koronaviru a problémům s ním spojených včetně nedostatečné připravenosti na pohromy tohoto typu. Do pozadí se trochu dostala klimatická změna, Greta Thunbergová, snižování emisí či uhlíková stopa a obecně dopady klimatické změny.

Patří k nim i rostoucí počet i síla přírodních katastrof a nutnost lépe jim čelit. Proto je dobré si připomenout letošní, již páté výročí Rámcové úmluvy pro snížení rizika katastrof 2015 až 2030 z japonského Sendai, kde se většina zemí světa včetně ČR zavázala omezit riziko přírodních (sucho, povodně) i technologických katastrof.

Avšak řada zemí, ČR nevyjímaje, není schopna na dostatečné úrovni plnit všechny cíle této Rámcové dohody, zejména při zařazování dostatečných investic do plánů pro snížení rizika katastrof na všech úrovních, počínaje vládami států, privátním sektorem a konče občanskou společností.

Situaci nyní zkomplikoval nedostatek financí v důsledku obrovských výdajů na opatření proti dopadům koronavirové pandemie. Je ale jisté, a občané to tak cítí, že dopady klimatické změny v podobě katastrof často ohrožují bezpečnost lidí a představují pro ně v současné době největší hrozbu.

Nejčastější přírodní katastrofy v Česku - sucho a povodně.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | dasroofless / Flickr

V posledních 5 – 6 letech je u nás touto hrozbou několikaleté sucho spojené s nedostatkem vody. Nelze však opomenout ani povodně, které se určitě opět objeví, a v připravenosti na ně je stále co zlepšovat. Svědčí o tom i řada problémů, které se např. vyskytly při zvládání ničivých povodní v západní Evropě počátkem letošního roku.

Ke snižování dopadů klimatické změny vedou v podstatě dvě cesty. Nejvíce prosazovaným způsobem je zmírnění - mitigace klimatické změny a jejích dopadů pomocí snižování emisí skleníkových plynů.

Tato důležitá, avšak nákladná, cesta má navíc globální charakter, a proto vyžaduje současné snižování emisí ve všech zemích světa a především v zemích s nejvyšší produkcí těchto emisí (Čína, Rusko, USA a další). Zatím se však nedaří právě tyto státy do efektivního snižování zapojit, i když EU se ve svých finančně velmi náročných plánech pro své členy snaží být dobrým příkladem.

Nejprosazovanějším způsobem snižování dopadů klimatické změny je její zmírnění, mitigace.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | ZV / / Ekolist.cz

Pro ochranu občanů a majetku před katastrofami je však důležitý druhý způsob snižování dopadů klimatické změny – adaptace. Tu lze, na rozdíl od mitigace, provádět i na regionální či lokální úrovni bez ohledu na úroveň opatření v jiných zemích či míru, kterou ke změně klimatu přispívá svou činností člověk. K důležitým a zároveň efektivním adaptačním opatřením patří snižování rizika katastrof, založené na připravenosti i dlouhodobém zvyšování odolnosti.

Obecně se vlivem klimatické změny na zvyšování rizika katastrof podrobněji zabýval R. Glasser. Uvádí čtyři druhy aktuálních projevů klimatické změny, platné i pro nás:

1) Klimatická změna se projevuje rostoucí prudkostí či rozsahem katastrof s rychlým náběhem. Může se tak projevit například zvýšením pravděpodobnosti povodní způsobeným vyššími teplotami a následně extrémními dešti. To má za následek i řetězení překážek v evakuaci působením výpadků elektrického proudu, nedostatkem pohonných hmot apod.

2) Rovněž četnost extrémních situací podle řady odborníků vlivem klimatické změny narůstá. Roste tak počet povodní, episod sucha, tropických dnů či větrných bouří. Problémem je i to, že několik extrémů může přijít těsně po sobě nebo současně.

3) Klimatická změna může způsobit i odlišné vlastnosti katastrof (příchod v jiném čase či na jiné oblasti než dříve). U nás se např. posunuje či mění délka ročních období a rozšiřují oblasti i intervaly vyšších teplot či sucha. Povodně mohou být prudší a mít nebezpečný přívalový charakter, způsobený extrémními dešti a zároveň neschopností tyto srážky zachytit v krajině.

4) Dalším projevem klimatické změny je i rostoucí počet katastrof s pomalým náběhem, kam patří sucho a rostoucí intervaly tropických teplot. Projevuje se to i u nás, kde suchá perioda spojená s nedostatkem vody a zvýšenými teplotami trvá déle než pět let.

Není divu, že naši občané mají z hrozby katastrof spojených s klimatem velké obavy. Proto je důležité klást si otázku, zda jsme na zvýšené riziko přírodních katastrof dostatečně připraveni. Máme dlouhodobý plán na snižování tohoto rizika a má jeho plnění dostatečnou prioritu? Domnívám se, že ne zcela.

Rostoucí riziko katastrof a cesty k jeho snižování navrhované odbornou sférou, jsou vládou a dalšími složkami veřejné správy či privátního sektoru dlouhodobě podceňovány jak z hlediska finanční podpory, tak i systematického řízení a plnění dlouhodobých plánů.

Přesto lze uvítat některá konkrétní opatření proti suchu, která v omezené míře a v menších oblastech zejména v krajině, většinou pomalu již probíhají. Zhruba 80 až 90 % rizik katastrof u nás je spojeno s vodou, především s povodněmi a suchem. Rozhodující odpovědnost za tuto oblast včetně adaptačních opatření mají dva rezorty - životního prostředí a zemědělství.

Rezort životního prostředí má dotační programy jako dešťovka, velká dešťovka, podpora přírodě blízkých opatření apod. Rezort zemědělství má dotační programy pro lepší zásobování vodou, snaží se, byť s menším úspěchem, zpřísňovat pravidla hospodaření pro lepší zadržování vody půdou, propojování vodovodů nebo zmenšování půdních bloků atd.

Přírodě blízká opatření k adaptaci na klimatickou změnu - úprava koryta Svépravického potoka v Praze.

Zdroj | Magistrát hlavního města Prahy

Problémem je vyváženost a rozdílná účinnost připravovaných opatření. Zarážející je i to, že se za posledních 30 let nepostavila žádná velká přehrada, která by umožnila zadržet vodu v dostatečném objemu. Ať se už díváme na vystupování a názory Grety Thunbergové jakkoliv, faktem je, že na rozdíl od odborníků dokázala, aby politici v řadě zemí začali dávat aktivitám v oblasti klimatické změny konečně větší prioritu.

Efektivní snižování rizika katastrof spojených s vodou u nás komplikuje odlišný, a často antagonistický pohled obou zmíněných rezortů na to, jak se na tyto extrémy připravovat a čelit jim. Obtížně se tak prosazují ať již přírodě blízká či (naopak?) technologická opatření a nacházení společného kompromisního řešení.

Příkladem může být déle než 5 let trvající příprava a schvalování nového Vodního zákona, který by měl přinést dlouho očekávanou a potřebnou novou „hlavu“ o suchu, obsahující velmi důležité a dosud chybějící postupy efektivnější ochrany před suchem a jeho důsledky. Zákon (konečně) čeká na schválení v parlamentu, ale obávám se, že jej nebude možné uplatnit na nejbližší periodu sucha, která by mohla přijít i letos.

Přečtěte si také |

Experiment pod Javorníkem. Místo lesní cesty řada tůní

Chceme-li suchu, povodním a obecně i nedostatku vody u nás dát větší prioritu a řídit tuto oblast efektivněji, musíme nalézt systémové řízení všech činností týkajících se vody a dopadů s ní spojených extrémů nadrezortním způsobem. Musí současně zahrnovat jak opatření přírodě blízká (životní prostředí), tak i technologická (zemědělství) a také kompromisy při jejich realizaci.

Pomoci, zejména v oblasti zvyšování odolnosti staveb a infrastruktury, by mohl přispět i připravovaný stavební zákon. Nový systémový, adekvátně financovaný a dlouhodobě stabilní přístup ke snižování dopadů extrémů spojených s vodou, by měl zahrnovat koordinaci a řízení všech projektů v této oblasti financovaných z různých zdrojů (eurofondy, státní rozpočet případně rozpočty krajů i obcí) včetně projektů výzkumných.

To si může vyžádat i změny uspořádání a kompetencí v této oblasti s ohledem na nadrezortní přístup. Nabízí se řada možností např. sjednocení kompetencí „ve vodě“ do jednoho řídícího centrálního orgánu pod jedním vedením (vedeného vicepremiérem nebo vládním zmocněncem podle návrhu vicepremiéra J. Hamáčka nebo vytvořením tzv. Vodního úřadu, který by měl fungovat jako nezávislý orgán a být obdobou Energetického regulačního úřadu podle návrhu ministra R. Brabce.

Centrálnímu orgánu by pomáhala Řídící rada, vytvořená z Národní koalice pro boj se suchem (cca 5 – 7 členů – ministrů či náměstků + ředitelé důležitých institucí). Odbornější podklady by mohla dávat Vědecká rada složená z vybraných členů komise VODA – SUCHO. Ale možností je samozřejmě víc.

Každopádně nalezení efektivního jednotného přístupu k řízení problematiky v oblasti vody nebude snadné. Bude třeba nalézt společné a dlouhodobé řešení všemi politickými stranami bez ohledu na to, zda patří k opozici či vládnoucí koalici. Přece jenom se jedná o otázku bezpečnosti jak všech občanů, tak i ekonomiky. Zajištění této bezpečnosti je hlavní povinností každého státu. Je jasné, že v současné době je vše zaměřeno na opatření proti koronaviru, ale o některých výše uvedených možnostech je třeba se bavit již teď.

Ivan Obrusník

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2610158

PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)

Hladík předpokládá projednání NP Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim
30. dubna 2024 10:05

NIŽBOR (ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to ČTK řekl po včerejší návštěvě Křivoklátska.
(Celý text)

Lidé v Pardubicích stále častěji odkládají velkoobjemový odpad u popelnic
30. dubna 2024 09:53

PARDUBICE (ČTK) - Lidé v Pardubicích stále víc odkládají nadměrný odpad u popelnic a nevozí ho sběrných dvorů, kam patří. Zástupci městských obvodů upozorňují magistrát, že jde o velký problém. Lidé nechávají u kontejnerových stanovišť nepotřebný nábytek, domácí spotřebiče, koberce. ČTK to řekli náměstkyně primátora Jiřina Klčová (ANO) a starosta městského obvodu II Radek Hejný (ANO).
(Celý text)

HP Pelzer přesune výrobu izolací z Žatce do Kadaně, lidem vadil zápach
30. dubna 2024 09:52

ŽATEC (ČTK) - Společnost HP Pelzer, která v Žatci na Lounsku vyrábí od roku 1996 akustické izolace do aut, ukončuje ve městě výrobu. Přesune ji do závodu v Kadani na Chomutovsku, Žatec chce opustit do konce příštího roku. Lidem v okolí vadil hluk, prach a zápach, které ze závodu vycházely. Areál firma prodat nechce, plánuje tam výstavbu obytných domů a hal na menší výrobu. Společnost chce podle MF Dnes pro svůj záměr hledat partnery.
(Celý text)

Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
30. dubna 2024 05:38

PRAHA (Ekolist) - Jasoň červenooký lehce klame tělem. Když je v klidu, je to prostě bílošedivý motýl s černými skvrnami. Když se ale cítí ohrožen, svá křídla roztáhne, a hned je jasné, odkud se vzalo jeho jméno. Na zadních křídlech září jasná červená oka.
(Celý text)

Pásmo Gazy kromě války sužují i tisíce tun odpadků, množí se tam krysy a hmyz
30. dubna 2024 01:02

(ČTK) - Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom agentura AFP.
(Celý text)

Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun
30. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazem, které zasáhly Česko v minulém týdnu, na stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojistiteli zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění.
(Celý text)

Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03

(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)

Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24

KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)

Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)

Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43

KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)

Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05

(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)

Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53

LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)

Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50

(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)

Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02

(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)

Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53

(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)

Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37

() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)

Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)