ecomonitor.cz
verze pro tisk
Těžba uranu z mořské vody – bláhový sen?
3. června 2020 05:00
() - Pokaždé, když má jaderný průmysl problém, vytasí se s převratnou novinkou. Jednou to jsou množivé reaktory (asi dvacet neúspěšných projektů na světě bylo ukončeno, poslední francouzský projekt Astrid minulý rok), jednou malé modulární reaktory, které budou mít tu údajnou zázračnou vlastnost, že budu čím menší, tím budou levnější a obrátí na ruby scale effect. Ten definuje pokles ceny při větším objemu výroby, k tomu ale v tuto chvíli neexistuje odpovídající počet objednávek, byť předběžných. Tyto relativně malé reaktory by měly zásobovat jednotlivá střední a větší města. Zde by ale přestaly platit státní jaderné zájmy, včetně netransparentního jednání, jaké dnes vidíme při projednávání výstavby nového bloku v Dukovanech. Rovněž je velmi pravděpodobné předpokládat opozici občanské společnosti, která by obávala finančních i dalších rizik jaderného zařízení v těsné blízkosti.

Pakliže by se jaderná technika chtěla podílet na významném snížení emisí skleníkových plynů, musela by podstatně zvýšit výrobu elektřiny v jaderných elektrárnách. Současné zásoby uranu jsou podle NEA ve výši 5,5 milionu metrických tun a dalších 10,5 milionu metrických tun zůstává neobjeveno – celkem zhruba 230 let při výši současné spotřeby. Další průzkum a vylepšení technologie těžby pravděpodobně tento odhad v průběhu času zvýší. Zde je třeba dodat, že zlepšení technologie nepovede ke zvýšení koncentrace uranu, a když se kovnatost zdrojové rudy bude blížit hranici 0,02 % U půjde k nule energetická výtěžnost, jako důsledek druhé věty termodynamické.

Obrovské množství uranu v mořích vždy přitahovalo pozornost protagonistů jaderné energie. Celkové množství uranu v mořské vodě je téměř 4,6 miliard tun uranu. Toto ohromující množství je ale rozpuštěno 1,34 miliardách kubických kilometrů mořské vody, takže na kubický metr připadá 3,34 mg uranu, rozpuštěného převážně jako uranylkarbonátový ion. Podle teoretické úvahy by se 4,6 miliardy tun uranu v mořské vodě mohly stát palivem. Autor soudí, že by mohly pohánět tisíce 1 000 MW jaderných elektráren po dobu 100 000 let, aniž by bral v potaz, kde je postavit či bezpečnostní a finanční rizika. Považuje jaderné palivo vyrobené z uranu extrahovaného z mořské vody za obnovitelnou energii, neboť soudí, že další uran by se po vytěžení dále rozpouštěl z mořského dna.

Aby byl vyroben jeden kilogram obohaceného uranu s 5 % 235U, je třeba asi deset kilogramů přírodního uranu a jako vedlejší produkt vzniká okolo devíti kilogramů ochuzeného uranu. Spotřeba přírodního uranu na jeden reaktor 3000 MWth je okolo 250 tun přírodního uranu, aby se vyrobilo 25 tun obohaceného uranu. Na roční provoz jednoho takového reaktoru by bylo zapotřebí za rok zpracovat 250000000000/3,34 = 74850299401 m3 mořské vody za rok, tj. 2373 m3/sec při hypotetickém 100 % záchytu uranu.

Je zřejmé, že není možné počítat s čerpáním a filtrací takového množství vody. Pro zásobování všech současných 450 reaktorů na světě by se jednalo teoreticky o 450 * 2373, tedy přes milion kubických metrů za vteřinu. Průměrný průtok‎ Amazonky při ústí do Atlantického oceánu je ‎219 000 m³/s; pro zásobování všech soudobých reaktorů bychom tedy potřebovali filtrovat 4,5násobek průměrného průtoku Amazonky.

Za nižší účinnosti záchytu (což je více než pravděpodobné) bude potřebný objem mořské vody vyšší. Rovněž proto se předpokládá, že by se sorbenty umístily do teplých mořských proudů (kvůli rozpustnosti uranylových komplexů). Rychlost Golfského proudu je 2 m/sec, to znamená, že bychom museli pracovat v průřezu toku (219000/2 = 109500 m2), tady o ploše téměř 11 hektarů. Abychom do této plochy umístili sorbenty v nádržích (pro jednoduchost o čtvercových průřezech 1*1 metr a délce 5 metrů), znamenalo by to celkový objem 547500 m3. Tento objem by musel být pravidelně každých 60 dní dopraven do závodu na pobřeží, tj. 9125 m3 každý den. Kdybychom počítali jednu minutu na vynoření jedné nádrže, při dvaceti čtyř hodinové směně by bylo v tomto uspořádání třeba nejméně 6 lodí, do nichž by se nepřetržitě nakládalo.

Je zřejmé, že uvažovaný čas je pro takovou práci je velmi krátký, a je možná řadově podhodnocen. Dále je nutné počítat s dopravou k pobřežnímu závodu, vyložení a naložení.

Navrženy byly také sorbenty bez klecí či nádrží; při této možnosti se uvažovalo s umístěním zavěšeného sorbentu k mořskému dnu nebo na zavěšená lana na bójích. Při tomto uspořádání by zřetelně vzrostla ztráta sorpčního materiálu, která by současně vedla ke kontaminaci mořské vody značným množstvím polymerního materiálu.

Množství získaného uranu ale bude v každém případě nižší kvůli nezbytným dalším krokům, které musí následovat po proběhlé sorpci:

Ztráty jsou nevyhnutelné a jsou dané entropií systému; každý z uvedených kroků je spojen se ztrátami uranu i dalších komponent. I kdybychom počítali pouze s 10% ztrátou sorbovaného uranu v každém kroku, činily by celkové ztráty 60 % a potřebné množství materiálů i cena by se více jak zdvojnásobily.

Při sorpci a desorpci uranu z polymerního materiálu bychom měli brát v potaz určitou (10 %) ztrátu polymerního materiálu ve formě vláken i s energetickými náklady na dovoz kontejnerů se sorbetem na místo teplého mořského proudu jakými jsou Golfský proud v Atlantiku nebo Černý proud u Japonska, jejich vyložení a opětovné naložení.

Technologie získávání uranu z velmi zředěného substrátu, mořské vody, tak představuje první komplikovaný krok dalšího komplikovaného procesu – provozu jaderného reaktoru.

Milan Smrž

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2609345


Online diskuse
O hledání travičů, výcviku psů a nebezpečnosti karbofuranu. Rozhovor s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické
6. května 2024 05:15

PRAHA (Ekolist) - Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.
(Celý text)

Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné, potvrdila studie
6. května 2024 02:00

BRNO (ČTK) - Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Masarykova univerzita o tom informovala na svém webu.
(Celý text)

Ministr životního prostředí Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě
6. května 2024 01:20

(ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) není proti výstavbě dostupného nájemního bydlení na zemědělské půdě, stavět by na ní ale měly obce, nikoli soukromí developeři. Hladík to uvedl v rozhovoru s ČTK. Vládní novelu omezující výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pátek schválila Sněmovna. Právnické osoby, tedy právě soukromí developeři, mohou za určitých podmínek na stavbu dostupného bydlení získat i státní dotaci.
(Celý text)

Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
6. května 2024 01:15

PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)

U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27

BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)

Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51

QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)

Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58

PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)

Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56

ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)

Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00

LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)

Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23

PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)

Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54

PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)

Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05

VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)

Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50

BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)

Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)

Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42

DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)

Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22

LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)

Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)

Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34

(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)

Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51

PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)

Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44

PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)

Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44

PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2140 | Další