ecomonitor.cz
verze pro tisk
Současná epidemie nám připomene hodnotu přírody. Ale ne nadlouho, říká ekopsycholog Jan Krajhanzl
7. dubna 2020 02:26
PRAHA (Ekolist) - Příroda je v současné koronavirové krizi útočištěm většiny lidí, kteří potřebují na čerstvém vzduchu načerpat energii. O tom, jak nám právě pobyt v přírodě pomáhá obnovovat dobrou náladu a duševní rovnováhu, jsme si povídali se sociálním psychologem a ekopsychologem Janem Krajhanzlem.

Jak nám v situaci sociálního odloučení příroda pomáhá? Nabídka toho, co můžeme dělat mimo domácnost, je omezená a je doporučeno chodit právě do přírody.

Je určitě otázka, kolik lidí se dostane ven. Vláda možnost chodit do přírody a do parku povolila, ale myslím i na seniory, kteří třeba sami nemají možnost dostat se mimo okruh své domácnosti. A to může být problém.

Čili příroda pomůže těm šťastnějším, kteří mají možnost se dostat ven, mají třeba i osobní automobil, nechodí do práce, mají home office nebo mohou využívat nějaký čas o víkendech. Pro ty je to velmi důležitá podpora.

V čem konkrétně?

Vyzdvihnul bych asi dvě věci. Výzkumy už od 70. let ukazují, že příroda umí snižovat úroveň našeho stresu. To platí jak na úrovni subjektivního prožitku, tak na úrovni stresových hormonů adrenalinu a kortizolu v krvi. Pobyt v přírodě nám opravdu snižuje jejich výskyt v krvi.

Druhá věc je, že příroda zmírňuje naši duševní únavu. Ten druh únavy, kdy už se nám nechce nic dalšího číst a nejsme schopni se dobře soustředit. Vyhledáváme pak spíš různé banality na internetu, koukáme na zábavná videa na YouTube. Příroda dokáže tuto naši vnitřní schopnost koncentrace obnovit.

Takže moje rada je, choďte ven, choďte ven, choďte ven. Když můžete, tak opravdu jděte, nezakopejte se u zpravodajství a sociálních sítí.

Není moc jednodušších, dostupnějších a levnějších způsobů, jak si udělat příjemně a zbavit se stresu, než vyrazit ven.

Jan Krajhanzl je ekopsycholog a sociální psycholog, který se zabývá vztahem lidí k přírodě a životnímu prostředí, kontaktem s přírodou a tím, jak komunikovat s českou veřejností o ochraně přírody a životního prostředí. Působí v Brně na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Je editorem portálu Ekopsychologie.cz a autorem publikací Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí a Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí, spoluautorem publikace Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí.
Jan Krajhanzl je ekopsycholog a sociální psycholog, který se zabývá vztahem lidí k přírodě a životnímu prostředí, kontaktem s přírodou a tím, jak komunikovat s českou veřejností o ochraně přírody a životního prostředí. Působí v Brně na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Je editorem portálu Ekopsychologie.cz a autorem publikací Psychologie vztahu k přírodě a životnímu prostředí a Dobře utajené emoce a problémy životního prostředí, spoluautorem publikace Vztah české veřejnosti k přírodě a životnímu prostředí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Krajhanzl / archiv autora

Dá se popsat, co je to, co nám chybí, pokud ven nemůžeme? Respektive v čem je jiné prostředí uvnitř domu, venku ve městě a venku v přírodě?

Úplně jasná exaktní odpověď na to ještě není. Teorie, které se tím zabývají, předpokládají, že významnou roli v tom hraje naše evoluční genetická zkušenost. Že se cítíme lépe v prostředí, ve kterém jsme se evolučně vyvíjeli po desetitisíce let.

Pak je celá řada druhotných vysvětlení, které pracují s tím, že když jsme v přírodě, zapojujeme takovou tu mimoděčnou pozornost. Já teď během našeho rozhovoru stojím v lese, kde občas zaštěbetá pták. Před chvílí mi přes cestu přeběhl zajíc. Moje pozornost volně klouže po okolí.

Zatímco když jste někde „v civilizaci“, tak se musíte neustále soustředit. Koukáte například do excelovské tabulky, nebo posloucháte rozhovor, jste na poradě. Ve městě potřebujete sledovat dopravu, když přecházíte přes silnici. Naše přímá pozornost je neustále zatěžována. Příroda jí dá ale odpočinout.

A pak jsou ještě další vysvětlení, která pracují s tím, že příroda má jakýsi charakter fraktálu, že v ní jsou tvary, které se opakují na makroúrovních a pak se projevují na mikroúrovních. A i tahle soběpodobnost má být pro naši mysl obnovující.

Má člověk vrozenou potřebu být v kontaktu s přírodou, jak tvrdí koncept biofilie?

Biofilie je koncept Edwarda O. Wilsona. Už kvůli svému názvu je často a možná chybně interpretována jako vrozená láska k přírodě. V tom se Wilson nevyjadřoval konzistentně, v některých textech biofilii vykládal tímto způsobem, ale v jiných mluvil o tom, že její součástí jsou všechny naše reakce na přírodu, to znamená například i odpor k pavoukům nebo hadům, který je jak upozorňuje vrozený napříč kulturami.

A z toho ohledu se mi zdá, že velkou slabinou biofilie je, že všechno, co se odehraje mezi přírodou a člověkem, je Edwardem O. Wilsonem považované za vrozenou predispozici. Což je takový trochu důkaz kruhem. Že když něco děláme, tak k tomu musíme mít predispozici – a ano, každá predispozice je vrozená.

Ta teorie nálepkuje nejrůznější chování v našem životě jako součást biofilie, ale není úplně jasné, co tam patří, co tam nepatří a co z toho vlastně vyplývá.

A z čeho tedy myslíte, že naše potřeba být v kontaktu s přírodou vyplývá?

Přiznám se, že si nejsem jistý, jestli je tak důležité to vědět. Myslím si, že na to jasnou odpověď nezjistíme. Já jsem spíš v roli výzkumníka, kterého zajímá, zda to tak je, zda to tak je pro všechny lidi, proč se mezi lidmi liší míra, v jaké vyhledávají kontakt s přírodou a v jakých podobách vyhledáváme kontakt s přírodou.

Tedy spíše si zmapovat to, co se odehrává, než spekulovat, jaké to má kořeny. To je otázka mnohem složitější a já jsem v tom trochu agnostik. Nejsem si jistý, jestli se na to někdy přijde.

V čem se pobyt v přírodě liší od pobytu ve městě nebo uvnitř?
V čem se pobyt v přírodě liší od pobytu ve městě nebo uvnitř?
Licence | Volné dílo (public domain)

Oceňujeme přírodu jako něco, co nás přesahuje, anebo spíše tehdy, když odpovídá našim požadavkům? Narážím na to, že například stromy v ulicích chceme tam, kde je vidíme, ale zároveň nám nemají bránit ve výhledu, v létě v jejich stínu můžeme zaparkovat auto, ale nemají ubírat parkovací místa...

Vztah ke stromům bude velmi různorodý u různých skupin obyvatelstva. Na jednu stranu tady budou ti, kdo by rádi vykáceli všechny stromy, protože jim z nich padá listí na auto.

Na druhou stranu se setkáte s lidmi z odborů ochrany prostředí, kteří potřebují nařídit kácení přestárlých nebo nemocných stromů, a ti často čelí velmi vášnivému odporu místních obyvatel, ve kterém se ztrácí jakákoli racionální diskuze. Jako by každá poražený strom byl vnímaný jako zabitý člověk, a téměř není šance se dohodnout.

Stejně různorodý je i náš vztah k přírodě. Pro někoho může příroda být skutečně něco, co nás přesahuje, a vztahujeme se k ní nějak spirituálně, a pro někoho jsou to krtince na zahrádce, které potřebují zlikvidovat. Nebo dvorek, který potřebuje vybetonovat, aby tam nemusel sekat trávu.

Pro ekopsychologii je fascinující, jak velké rozdíly jsou mezi lidmi v rámci jedné společnosti. Dokonce v rámci jedné socioekonomické skupiny nebo jedné rodiny. Odlišnosti v tom, jak vyhledáváme kontakt s přírodou, jaká dáváme přírodě práva, nakolik jí přičítáme vlastní hodnotu nebo ne, jsou obrovské. Proto je často potřeba jít na úroveň jednotlivců a snažit se pochopit jejich individuální vztah k přírodě.

Dá se ve vztahu k přírodě mluvit o konzumu? Jak by vypadal spotřební vztah k přírodě?

Bezpochyby. Stejně jako můžeme sbírat auta a módní doplňky, tak se dají sbírat zážitky z druhého konce světa, spojené s mimořádnou až extrémní uhlíkovou stopou.

Asi je dobré říct si, co je to konzum. Jestli je to jenom frekvence toho, jak některé věci užíváme a spotřebováváme, anebo, a to je pro mě možná psychologicky zajímavější, i to, že něco hltáme, aniž bychom k tomu měli silnější prožitek.

Spousta lidí cestuje, a na nových místech se jim sice líbí, ale nemusí tam mít hlubší prožitek než v lese za domem. Nemusíme chodit ani do vztahu k přírodě. V Praze potkávám řadu turistů, kteří přijeli asi poměrně zdaleka, a pak se toulají městem se znuděným výrazem. A já si říkám, proč vážili tu cestu, stálo to za to?

Zážitky a příroda se dají konzumovat jako cokoli jiného.

Stromy rovná se příroda?
Stromy rovná se příroda?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Když si dnes vybavím nejpopulárnější činnost, jakou chceme pomoci přírodě, je to sázení stromů. Jak tomu rozumíte?

Já vidím velkou zálibu ve stromech obecně. Spousta lidí to má tak, že strom anebo les rovná se příroda.

Na jednu stranu tomu fandím. Pokud bude víc stromů třeba ve městech nebo v české zemědělské krajině, je to jenom dobře.

Meze, remízky a aleje mezi rozpálenými širými českými a moravskými lány krajině rozhodně prospějí. A to nejen z hlediska biodiverzity, půdy a půdní eroze, ale bude to dobře i pro naši středoevropskou duši, která má ráda kulturní krajinu a která by ráda okem spočinula na pestré krajinné mozaice, jež tady bohužel byla kolektivizací v 50. letech dost výrazně narušena. A dnes máme jedny z největších půdních celků ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie.

Stačí se podívat přes hranice do Rakouska nebo do Polska a vidíme, jak krajina vypadá, když je pestřejší.

Z tohoto hlediska je strom bezvadná věc. Ale zároveň se začínám trochu ošívat, když v tom slyším představu, že čím více stromů a lesů, tím více přírody. A tam je strašně důležité s tím průběžně polemizovat.

Kde bychom byli, kdyby nám zarostly bělokarpatské louky nebo krkonošské a šumavské horské louky? Kdyby nám zarostlo vřesoviště v Podyjí?

I bezlesí je důležité. Jak z hlediska přírodní rozmanitosti, tak z hlediska krásy krajiny. Takže je bezvadné sázet, ale je potřeba promýšlet kde. A co to bude pro konkrétní místo v příštích letech reálně znamenat.

Může současná situace pobytu v přírodě v průběhu koronavirové krize pomoci uznat zeleni větší význam v územním plánování nebo architektuře?

Současná epidemie lidem připomene spoustu hodnot. Vždycky je složité uvědomit si hodnotu věcí, pokud máme všeho dost. To, co pro nás má opravdu význam, si uvědomíme ve chvíli, kdy to ztratíme.

Spousta lidí si třeba v tuto chvíli může uvědomovat hodnotu svých kamarádských vztahů, když s kamarády nemůže trávit tolik času. Řada z nás si uvědomí hodnotu klidné kanceláře, kterou na home office nemáme.

Jděte ven!
Jděte ven!
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

A do tohoto patří i příroda. Zvlášť posílí její hodnota pro ty, kteří ji mají „z ruky“ a nemohou buď nasednout do auta a odjet do přírody, nebo vyjít do zahrady či vyrazit do lesa. Stejně tak půjde asi nahoru hodnota cestování.

Očekávám, že až se budou uvolňovat současná zdravotní opatření, věřím tedy, že s koncem epidemie, budeme se více radovat z kamarádských vztahů, klidných pracoven, vycházek do přírody, případně cest do zahraničí.

Ale jiná otázka je, jak dlouho nám to vydrží.

Zkušenost ukazuje, že obnovená radost netrvá věčně. Do určité míry se brzy nasytíme, stane se to zase běžnou samozřejmostí. A pokud nebudeme vystavováni průběžným vracejícím se omezením, tak se zase vrátíme do nastavení, že je normální jít do přírody a vidět kamarády. A nemusí to vést k nějaké hlubší transformaci na úrovni lidí nebo celé společnosti.

Objevila ekopsychologie něco, co vede k hlubší transformaci nebo k ovlivnění hodnot ve vztahu k přírodě?

Když se řekne transformace, a ještě ve spojení transformace společnosti, tak si to představuju jako něco opravdu velkého, jako přechod na průmyslovou společnost. Nic tak velkého mě nenapadá.

Ale poznatky ekopsychologie z mnoha studií prokazují, jak je kontakt s přírodou pro naše duševní zdraví důležitý. Zvyšuje naši životní spokojenost, posiluje kvalitu našich vztahů.

Na jednu stranu zažíváme pohyb jedním směrem: čím dál více lidí bydlí ve městech, je velký tlak developerů na zahušťování zástavby, na úbytek zeleně ve městech, zažíváme tlak výkonové společnosti na pracovní flexibilitu, na permanentní stav být on-line, být připraven řešit pracovní záležitosti, vypořádáváme se s velkým rozvojem sociálních médií.

A rozsáhlé výzkumy ekopsychologie připomínají, že je potřeba to vyvažovat. Že je potřeba být offline, nedělat nic, někdy se jen tak toulat po břehu řeky nebo vzít batoh a vyrazit jen do hor. Tyhle věci jsou pořád důležité a vzhledem k těm trendům, které jsem pojmenoval, ještě důležitější.

Tlak na to, abychom byli permanentně on-line, je dobré vyvažovat pobytem v přírodě, kde si může naše pozornost odpočinout.
Tlak na to, abychom byli permanentně on-line, je dobré vyvažovat pobytem v přírodě, kde si může naše pozornost odpočinout.
Licence | Volné dílo (public domain)

Poradil byste organizacím, které pracují s ochranou přírody, jak v současné situaci vztah k přírodě komunikovat?

Když to vezmu obecně, tak je dobré být realisty a být vnímaví k tomu, že málokteré téma má teď šanci uspět v konkurenci s tématem koronaviru. Přitáhnout pozornost veřejnosti k něčemu jinému, než co se týká epidemie a vyhlídek České republiky a každého z nás, je velmi náročný úkol.

Takže bych zvažoval, jestli se v tuto chvíli nezaměřit na práci v ústraní, promýšlení projektů do budoucna, přípravu komunikačních strategií. Na tu tichou a soustředěnou práci, která vyžaduje určitou míru ponoru, na niž není v tom běžném spěchu prostor. Zavřít se teď za dveře a vymyslet něco, co může do budoucna pomáhat, je teď možná užitečnější, než se za každou cenu snažit procpat do veřejného prostoru.

Vidíte v současné komunikaci ochrany životního prostředí i nějaká rizika?

Určitě bych považoval za dost riskantní jásat, jak se životní prostředí v určitém směru zlepšuje nebo jak se příroda navrací do některých míst. Tyto zprávy mají příchuť misantropie,nelásky k lidstvu. Pokud denně v Itálii umírá bezmála tisíc lidí, tak radovat se z toho, že se tam zlepšuje ovzduší, je chucpe. To prostě není slušné, citlivé ani etické.

Ale je naopak potřeba připravovat se na roli hlídacích psů environmentální politiky, když se začnou z aktuální situace vyvozovat dlouhodobé závěry, třeba ve vztahu k naší politice k ochraně klimatu.

Jestliže zaznělo od našich čelných představitelů, že považují současnou situaci za pádný důvod, aby se škrtly klimatické závazky Evropské unie, tak je potřeba promýšlet, jakým způsobem na to reagovat. A bleskově na to reagovat, což už se teď děje.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2596233


Online diskuse
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42

BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02

PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)

Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13

() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)

Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)

Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40

(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)

Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33

OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)

První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08

() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)

Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53

PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)

Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41

(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)

Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10

PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40

(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
22. dubna 2024 18:29

LUCEMBURK (ČTK) - Cíl nulových emisí z automobilů je chvályhodný, je ale třeba zajistit aby Evropská unie za tento plán nezaplatila příliš vysokou cenu, jak z hlediska průmyslové nezávislosti Unie, tak pro její občany. V dnes zveřejněné zprávě to uvedl Evropský účetní dvůr (EÚD), který se zabývá kontrolou finančních prostředků Evropské unie.
(Celý text)

V JAR veterináři opět uřezávají nosorožcům rohy, aby je zachránili před pytláky
22. dubna 2024 11:05

PRETORIA (ČTK) - V jihoafrické provincii KwaZulu-Natal začali tento měsíc veterináři uřezávat nosorožcům rohy, aby jim zachránili život před pytláky. Přistoupili k tomu proto, že počet nosorožců zabitých pytláky se v JAR loni zvýšil na 499 oproti předchozímu roku, kdy pytláci zabili 448 těchto ohrožených zvířat právě zejména kvůli jejich rohům. Informoval o tom deník El País.
(Celý text)

BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
22. dubna 2024 11:00

NEW YORK (ČTK) - Přechod na zelenou energii si v příštích deseti letech vyžádá celosvětově čtyři biliony USD (téměř 95 bilionů Kč) ročně. Uvedl to server zpravodajské televize CNBC s odvoláním na prognózu americké investiční společnosti BlackRock. Nová částka je dvojnásobek předchozích očekávání, která počítala s investicemi dva biliony USD ročně, a bude vyžadovat navýšení kapitálu ze státního i ze soukromého sektoru.
(Celý text)

Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, uvedl Pellegrini
22. dubna 2024 10:54

PRAHA (ČTK) - Kvůli ochraně přírody nelze zlikvidovat ekonomiku, Evropa nejednou jde za hranice selského rozumu, uvedl zvolený prezident Slovenska Peter Pellegrini u příležitosti Dne Země, který připadá na dnešek. Dosluhující slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, kterou Pellegrini vystřídá v úřadu v polovině června, se naopak dlouhodobě zasazuje za důraznější kroky na ochranu klimatu.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – taxonomie EU
22. dubna 2024 05:47

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti.
(Celý text)

Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)

Hospodaření s vodou k umělému zasněžování je šetrnější. Jiné problémy s technickým sněhem ale nezmizí
22. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Moc nástrojů, jak zabraňovat úplnému vypumpování vodního toku pro technické zasněžování, není. Jedním z nich jsou vodní nádrže, které fungují dobře, nebo legislativa a regulace. Využívání vody je v současné době šetrnější k přírodě, než tomu bylo v minulosti. Ostatní problémy, které se pojí s technickým zasněžováním, ale ani zmizet nemohou, řekl ČTK Josef Fuksa z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematické pro okolní ekosystémy je podle něj umělé prodloužení zimy.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2132 | Další