Laurie Wright, přednášející ze Solent University v Southampotnu, nehodnotí přímo krok premiéra Johnsona. Ale upozorňuje hlavně na to, že uhlíková stopa může být velmi zcestným měřítkem. Stačí se podívat na podíl emisí letecké přepravy osob, které globálně činí jen 3,5 %. Tedy vlastně úplně nejméně. Jsou proto nejlepší? S prostým podílem emisí tu nevystačíme, je prý třeba vzít v potaz samotný efekt emisí skleníkových plynů letadel. A protože létají v nadoblačných výškách a jejich kondenzační čáry skutečně přímo napomáhají skleníkovému jevu, je i při 3,5 % podílu emisí jejich efekt bližší spíš 4,9 %.
Jsou tedy vlaky lepší? Wright naštěstí nemá spadeno jen na letadla, a tak dodává, že v případě porovnávání vlakové a letecké dopravy se nikdy nebude dát hovořit o nějaké funkční kompenzaci: „Dokud vlaky nebudou jezdit tam, kam létají letadla“. Protože jen tak by vlaky mohly „stáhnout“ pasažéry z přepravy regionální, letecké. A z tohoto úhlu pohledu se pak nejeví podpora vysokorychlostní dráhy HS2 ekonomicky/ekologicky prozíravá. Z letadel totiž ubere jen 1 % pasažérů a 4 % řidičů automobilů. Bude to jen další stavba, která ale neznamená změnu.
„Při porovnávání různých modelů přepravy můžete prostě spočítat emise, na které nás přijde přesunutí cestujícího o jeden kilometr,“ pokračuje Wright. Je to sice tradiční přístup, ale má pořádný háček. „Takový přístup naprosto ignoruje, kolik emisí skleníkových plynů produkují budovy, provoz, údržba přepravní infrastruktury.“ Je snadné ukázat prstem na zlý letecký sektor a vidět železnici jako hodnou nízkouhlíkovou alternativu. Do nádrží letadel se přece tankuje palivo, shoří, vyprodukuje emise. Zatímco železnice má čistou nulu, ne?
Jenže i elektrifikované tratě někde musí energii brát a v Británii to zatím z čistých zdrojů rozhodně není. Projekt HS2, si bude žádat opravdu rozsáhlou infrastrukturu. A pokud ji, v rámci zhodnocení celého životního cyklu započítáme též, zvýší se tím uhlíková stopa dosud čisté železnice 1,8-2,5 krát. Pokud to samé započítáme pro letectví, zvýší se nám bilance o 1,25 násobek. Letiště s ranvejemi je sice pořádná stavba, ale ojedinělá. Ocelových kolejnic ale potřebujeme tisíce kilometrů. A u automobilů? Když vezmeme v potaz infrastrukturu, bude to o 1,4-1,6 násobek více. „V silniční i letecké přepravě dominují emise produkované létáním a jízdou, pro železnici jsou závažnější emise spojené s budovami a infrastrukturou,“ dodává Wright.
V případě, že do bilance různých módů přepravy započítáme i předchozí kompletní produkci paliva, zjistíme, že uhlíková stopa silničních vozů rázem stoupne o 63 %. U letadel o 31 %. A u vlaků? Alespoň u těch britských o 155 %! „Za každý model přepravy musíme zaplatit životním prostředím,“ říká Wright. „Být přitom schopni dobře spočítat skutečnou spotřebu energií a produkci emisí je prvním krokem, jak adresně zasáhnout proti klimatickým změnám.“ A vysokorychlostní trať HS2 je v tomto případě horší, pro životní prostředí škodlivější řešení, než regionální letecká přeprava.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2589126
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02
CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)
Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17
PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)
Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11
PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)
Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39
PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)
MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18
(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)
Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34
(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)
Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11
FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)
Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04
PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)
Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53
PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)
Slovenská vláda navrhla nová opatření ohledně odstřelu problémových medvědů
17. dubna 2024 16:48
BRATISLAVA (ČTK) - Slovenská vláda schválila návrh nových opatření, kterými chce zjednodušit udělování výjimek na odstřel problémových medvědů. Původně kabinet premiéra Roberta Fica navrhoval zavedení možnosti plošných odstřelů medvědů při jejich výskytu u obydlí, a to formou ústavního zákona. Na jeho schválení ve sněmovně by ale vládní koalice neměla dostatek hlasů.
(Celý text)
Aktivisté před prodejnou IKEA v Praze vyjádřili nesouhlas s kácením starých lesů
17. dubna 2024 16:37
PRAHA (ČTK) - Před prodejnou švédské nábytkářské firmy IKEA v pražském Zličíně se dnes dopoledne sešla desítka aktivistů z ekologické organizace Greenpeace, kteří upozorňovali kolemjdoucí a zákazníky na to, že dřevo několika produktů firmy patrně pochází z vzácných starých lesů v rumunských Karpatech. Na místě sestavili dětskou postel a židli, které do řetězce dodávají rumunští výrobci Plimob a Masifpanel spojení s kontroverzní těžbou dřeva. Aktivisté rozdávali informační letáky a fotografie z kácení v rumunských Karpatech, přinesli si rovněž transparenty.
(Celý text)
Jižní Morava vysychá, přípravy staveb zavlažovacích zařízení jdou ale pomalu
17. dubna 2024 10:27
(ČTK) - Jižní Morava vysychá a podle předpokladů klimatologů vysychat bude, ovšem nové zavlažovací systémy se zatím nestaví a příprava jde podle předsedy Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václava Hlaváčka velmi pomalu, řekl ČTK. Podle něj je potřeba odvážné politické rozhodnutí, které stavbu závlah jednoznačně podpoří, protože než začnou fungovat, uplyne od rozhodnutí nejméně 15 let, míní.
(Celý text)
Klimatické cíle EU nejsou udržitelné, řekl slovenský premiér Fico
17. dubna 2024 10:26
BRATISLAVA (ČTK) - Klimatické cíle Evropské unie obsažené v takzvané Zelené dohodě (Green Deal) nejsou udržitelné, řekl dnes slovenský premiér Robert Fico. Dodal, že hodlá podpořit případné návrhy na omezení jejich praktických dopadů. Šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár zase praktický zákaz výroby spalovacích motorů ve schválené podobě označil za diktát.
(Celý text)
Lidé na Vysočině si připomenou Den Země čištěním pastvin i happeningy proti úložišti
17. dubna 2024 10:21
JIHLAVA (ČTK) - Jihlavané oslaví Den Země koncem týdne na Masarykově náměstí, kde také mohou darovat bicykly do sbírky Kola pro Afriku. Program tam bude 19. dubna. V Novém Městě na Moravě se děti o den později vydají na noční výpravu. V Radoníně a v údolí Brtnice mohou lidé pomoci ochráncům přírody s čištěním pastvin a opravami ohrad pro ovce. Na dvou místech Vysočiny bude 20. dubna Den proti úložišti.
(Celý text)
Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)
Když se ochrana přírody dělá bagrem
17. dubna 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Takzvaná Východočeská Sahara na Pardubicku. Bývalá cihelna na Kutnohorsku. Mokřad na jižním okraji Prahy. Pozemky podél Bakovského potoka na Rakovnicku. Co tato místa spojuje? Všechna jsou v péči pozemkových spolků a na všech vznikly koncem loňského roku díky finanční podpoře Nadačního fondu Veolia nové tůně, které již nyní zabydlují nejrůznější živočichové.
(Celý text)