ecomonitor.cz
verze pro tisk
Bezzásahové zóny na Šumavě počasí v Čechách neovlivňují
18. září 2019 01:54
PRAHA (Ekolist) - Stále častěji se objevují zprávy o tom, že hřebeny Šumavy, na kterých odumřela většina dospělých smrků kvůli kůrovci a vichřicím, způsobují sucho v českém vnitrozemí. Nejrůznější vědecká měření však nic takového nenaznačují a ani meteorologové nepotvrzují, že by odumřelé horní stromové patro nějak významně ovlivňovalo počasí v České republice. Informuje o tom Národní park Šumava.

„Na šumavských hřbetech se prý vzduch přehřívá a způsobuje tak nedostatek srážek na Strakonicku a Plzeňsku – to tvrdí docen Jan Pokorný. To zní jako poplašná zpráva,“ říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený. „Ale není to pravda,“ dodává. „Nejrůznější vědecká měření a také samotný proces vytváření oblačnosti nad územím dokládají, že se pan Pokorný dopouští velkého zjednodušení. Skutečnost je prostě jiná“.

S tvrzením pana Pokorného nesouhlasí také ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder: „Projevuje se zde srážkový stín Šumavy. Strakonicko, Táborsko, část Plzeňského kraje a další leží ve srážkovém stínu Šumavy na tzv. závětrné straně. Srážky k nám často postupují od jihozápadu, nejvíce srážek spadne na tzv. návětrné straně Šumavy, tj. v Bavorsku, k nám potom dorazí sušší vzduchová hmota. Šumavské bezlesí má jistě svoje mikroklima, které pravděpodobně hraje roli v lokálních konvektivních jevech (místní bouřky, které na Šumavě vzniknou a zůstanou až do svého zániku), nicméně nemění počasí a množství srážek na závětrné straně Šumavy.“

Pro vznik bouřkových mraků je nejdůležitější teplota vzduchu, množství vodní páry, tlak vzduchu a rosný bod. Nic z těchto veličin “les“ či „neles“ na Šumavě zásadně nemění.

„Ke změně by mohlo dojít v případě, že by voda v půdě na Šumavě stále více vysychala. A s ní i celý vegetační kryt. Ale nic takového nepozorujeme. Stav půdní vody je na Šumavě dlouhodobě lepší, než v jiných českých pohořích, a pod odumřelým lesem roste nový les. A nejen ten. Také borůvkové keře, trávy, rašeliníky nebo mechy,“ vysvětluje Pavel Hubený

Ani za extrémně horkých odpolední se teplota vzduchu v suchém lese příliš neliší od teploty pod zelenými korunami smrků. Rozhodně to tedy není nijak atypicky přehřátý vzduch. Ležící souše se sice na části svého povrchu zahřívají více, než okolní porost, ale pod nimi je naopak hluboký stín.

„A samy souše jsou plné vody a houbových mycélií. Zjistili jsme, že 90 % ležících smrkových kmenů starých 20 let je napadeno různými typy hniloby a 80% kmenů pod zdánlivě suchým povrchem skrývá velmi vysokou vlhkost rozpadlého dříví. Téměř v polovině ležících kmenů najdete po odstranění vyschlého povrchu kapsy se stojící vodou. A více jak polovina ležících kmenů vytváří tak vlhké mikroklima, že se kolem nich mění vegetace na vlhkomilnou. Objevují se tam mechy a rašeliníky,“ dodává ředitel Správy Národního parku Šumava.

Jeho slova podporují také detailní měření z povodí Plešného jezera. Ta ukazují, že během vegetační sezony průměrná denní teplota vzduchu a půd na bezzásahových plochách vzrostla oproti porostu vzrostlých smrků pouze o 0,8–1,2 °C. Tento přírůstek byl dokonce menší, než vzrůst teplot za posledních 20 let v důsledku klimatické změny.

„Překvapivě malá je i změna relativní vlhkosti vzduchu. Ta se v celoročním průměru na bezzásahových plochách snížila pouze o 4 procenta,“ uvádí profesor Jiří Kopáček z Hydrobilogického ústavu Akademie věd z Českých Budějovic.

„Pro někoho může být překvapivé i to, že po odumření dospělých stromů začalo na povrch půd dopadat více srážek než ve vedlejším živém dospělém lese. V něm je totiž poměrně vysoký přímý odpar vody z povrchu korun stromů. Do půdy tak po ztrátě dospělých stromů vstupuje více vody, než do půdy zeleného dospělého lesa,“ dodává Jiří Kopáček.

Z uvedených dat a výsledků sledování vyplývá, že každá životní etapa vývoje lesa, má svoji jedinečnou a nezastupitelnou funkci. Části vzrostlého, tzv. zapojeného lesa byly na Šumavě po staletí v kontrastu se stovkami nebo i tisíci hektary lesa, kde například vlivem kůrovcového žíru došlo k odumření horního stromového patra. A jak dokládají data z pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích, kde dlouhodobě sledují počasí v oblasti Šumavy, tento přirozený přírodní proces nijak neovlivňuje ani bouřkovou činnost

„Na základě dat a klimatologického hodnocení potvrzujeme, že nelze tvrdit, že vlivem posledních suchých let dochází k nějakému výraznému zvýšení či snížení počtu bouřek na našich stanicích za rok. Vyskytují se roky, kdy je bouřek méně, například v roce 2004. Dále jsou roky, které byly suché a teplé, například rok 2003, kdy bylo bouřek až kolem 35/stanice/rok. Nebo velmi suchý a teplý rok 2015, kdy bylo bouřek méně - průměrně 11/stanice/rok, ale hned v dalším velmi suchém a teplém roce 2018 bylo bouřek více – průměrně 22/stanice/rok. Počty bouřek během let kolísají. Nevidím souvislost mezi velikostí bezlesí na Šumavě a počtem bouřek. Záleží na převládajícím trendu počasí ve střední Evropě,“ doplňuje konkrétní čísla klimatoložka Eva Kalná, pobočky ČHMÚ v Českých Budějovicích.

Jak ukazují předložená data, bouřky jsou stále nevyzpytatelným přírodním fenoménem, který může i na Šumavě zaskočit nepřipravené turisty.

„Turisté mohou využít mobilní aplikaci ČHMÚ, kde mají k dispozici jednak aktuální snímky meteorologického radaru s extrapolací na nejbližší hodinu, jednak předpověď srážek modelem ALADIN, který má od března 2019 podrobnější rozlišení 2,3 km,“ popisuje Radmila Brožková, vedoucí oddělení numerického modelování ČHMÚ.

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2566172


Online diskuse
Hladík předpokládá projednání NP Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim
30. dubna 2024 10:05

NIŽBOR (ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) předpokládá projednání zamýšleného národního parku Křivoklátsko Sněmovnou letos na podzim. Místním podle něj chybí informace o skutečných dopadech národního parku. Starostům opakovaně nabídl, že je s nimi schopen podepsat dohody týkající se zón, péče o park a podobně, aby měli jistotu, že co dnes ministerstvo říká, to naplní. Tyto podmínky podle Hladíka nemohou být obsaženy v chystané novele zákona o ochraně přírody. Hladík to ČTK řekl po včerejší návštěvě Křivoklátska.
(Celý text)

Jasoň červenooký. Příběh dramatické záchrany motýla s pohádkovým jménem
30. dubna 2024 05:38

PRAHA (Ekolist) - Jasoň červenooký lehce klame tělem. Když je v klidu, je to prostě bílošedivý motýl s černými skvrnami. Když se ale cítí ohrožen, svá křídla roztáhne, a hned je jasné, odkud se vzalo jeho jméno. Na zadních křídlech září jasná červená oka.
(Celý text)

Pásmo Gazy kromě války sužují i tisíce tun odpadků, množí se tam krysy a hmyz
30. dubna 2024 01:02

(ČTK) - Obyvatele Pásma Gazy, kde od loňského října Izrael vede válku proti palestinskému hnutí Hamás, každý den čelí obavám z bombardování a mají problém sehnat jídlo. Kromě toho je ale ohrožují také tisíce tun odpadků, které se tam hromadí kvůli kolapsu základních služeb a ve vedru se rozkládají. Informovala o tom agentura AFP.
(Celý text)

Pojišťovny odhadují škody na plodinách po mrazech na stovky milionů korun
30. dubna 2024 00:50

(ČTK) - Pojišťovny odhadují pojištěné škody na zemědělských plodinách po nočních mrazem, které zasáhly Česko v minulém týdnu, na stovky milionů korun. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími pojistiteli zemědělců. Jde podle nich o rekordní škody v tomto pojištění.
(Celý text)

Šanci získat dotaci mají strategické projekty ústecké univerzity a Ústí nad Labem
30. dubna 2024 00:03

(ČTK) - Projekt ústecké Univerzity J. E. Purkyně (UJEP), který je zaměřený na výzkum v energetice, a projekt zavádění vodíkové mobility v Ústí nad Labem mají šanci získat dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace (OPST). Rozhodne o nich v nejbližších měsících ministerstvo životního prostředí, řekla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková. Jediným doposud podpořeným strategickým projektem je transformační centrum Ústeckého kraje.
(Celý text)

Karlovy Vary pořídí drtič, který zpracuje i dřevo, které zatím končí na skládce
29. dubna 2024 23:24

KARLOVY VARY (ČTK) - Karlovy Vary koupí do svého sběrného dvora drtič na dřevo. Zpracovat může i vyhozený nábytek a další dřevní materiál, který se objevuje ve skládkových dvorech. Drtič dřevní hmoty má stát 11,3 milionu korun a město na něj požádá o dotaci, která by mohla pokrýt 40 procent nákladů na pořízení, řekl ČTK radní Karlových Varů Petr Bursík (ODS).
(Celý text)

Africký mor se potvrdil u dalších dvou prasat z Hrádku nad Nisou a Mníšku
29. dubna 2024 23:10

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Africký mor potvrdila laboratoř Státního veterinárního ústavu u dalších dvou divokých prasat na Liberecku. U Hrádku nad Nisou našli myslivci uhynulý kus, u Mníšku nakažené zvíře ulovili. U Hrádku nad Nisou, který leží v takzvaném nárazníkovém pásmu, jde o druhý nakažený kus, hranice pásem se proto v nejbližší době posunou, řekl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Vorlíček.
(Celý text)

Turisté se v noci do lesa v Českém Švýcarsku kvůli počasí nedostanou
29. dubna 2024 19:43

KRÁSNÁ LÍPA (ČTK) - Národní park České Švýcarsko omezuje s ohledem na výstrahu Českého hydrometeorologického ústavu před nebezpečím vzniku požárů vstup turistů do lesa v nočních hodinách. Informoval o tom mluvčí správy parku Tomáš Salov. Počet strážců přírody se před hlavní sezonou zvýší. Vybaveni budou i dronem s termokamerou. Protipožární opatření v parku postupně roste od největšího požáru v ČR v roce 2022 v okolí Hřenska na Děčínsku.
(Celý text)

Podmáčená louka s masožravými rostlinami je novou přírodní památkou v Brdech
29. dubna 2024 19:05

(ČTK) - Novou přírodní památkou v Brdech je podmáčená louka s masožravými rostlinami. Jde o čtrnácté maloplošné zvláště chráněné území v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Svažitá a silně podmáčená louka o rozloze 2,6 hektaru pojmenovaná Licitanta leží u Malého Drahlína na Příbramsku. Roste tam například masožravá rosnatka okrouhlolistá, suchopýry a nejrůznější druhy mechů, zalétá tam vzácný motýl modrásek bahenní, žijí tam zmije obecná a užovka hladká, řekl ČTK vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer.
(Celý text)

Výborný: Česko brzy odešle žádost o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 18:53

LUCEMBURK (ČTK) - Česko v nejbližších dnech pošle Evropské komisi žádost o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, které zasáhly jarní mrazy. V prohlášení pro média to dnes uvedlo ministerstvo zemědělství, jehož šéf Marek Výborný dnes v Lucemburku o situaci jednal s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství. EK by podle Výborného měla k pomoci využít finanční prostředky ze zemědělské rezervy či jiných nástrojů Evropské unie. Škody, které mrazy podnikům napáchaly, se v Česku podle ministerstva vyšplhaly na miliardu korun, pro pěstitele vína pak až na dvě miliardy.
(Celý text)

Mráz na jihu Čech poškodil kromě ovoce zřejmě i obiloviny a řepku
29. dubna 2024 18:50

(ČTK) - Jihočeští zemědělci odhadují, že minimálně polovinu až dvě třetiny květů a plodů ovocných stromů nenávratně poškodil mráz. Jsou i pěstitelé, kteří hlásí úplné zničení letošní úrody v některých sadech. Kromě ovoce mráz poškodil také obiloviny, pícniny, mák, ale i rozkvetlou řepku. Ta sice vypadá netknutě, ale při bližším pohledu jsou na rostlinách vidět popraskaná pletiva. To znamená velké oslabení porostů a snížení odolnosti vůči nákazám, například hlízenkou obecnou. ČTK o tom informovala ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje Hana Šťastná.
(Celý text)

Šest lidí dostalo tresty za požáry u Atén. V roce 2018 si vyžádaly přes sto obětí
29. dubna 2024 17:02

(ČTK) - Soud v Aténách uznal vinnými šest lidí z nedbalosti kvůli lesnímu požáru, který si v červenci 2018 vyžádal 104 obětí a desítky zraněných a stal se tak nejhorším v novodobé řecké historii. V procesu bylo obžalováno 21 osob, z nichž 15 bylo dnes obžaloby zproštěno. Informovala o tom místní média.
(Celý text)

Nejnavštěvovanějším přírodním cílem v ČR loni opět byly Adršpašské skály
29. dubna 2024 13:53

(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)

Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37

() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)

Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2136 | Další