A pokud se rybí obsádka sloví, přitékající voda je dobrá a bahno se odstraní, musí se správce potýkat s příliš prudkým růstem ponořených rostlin či s rozvojem zelených vláknitých řas a držet v mezích rybí obsádku. Jinak se rybník rychle vymkne kontrole. Ano, i zde platí, že je třeba dobrého stavu nejen dosáhnout, ale hlavně ho pak udržet.
Proč je dnes tak těžké udržet dobrou kvalitu vody, když dříve to šlo snadno? Dnešní svět je totiž celý někde jinde, než dřív býval. Proto už také nelze řadu věcí dělat jednoduše a lacino, ale vše je komplikované a drahé. Zrovna otázka kvality vody v rybnících je dobrým příkladem. V dnešní krajině je oproti situaci například před druhou světovou válkou daleko větší obsah živin. Vysoký obsah dusíku ve srážkách, spousta fosforu v odpadních vodách i ve splachu ze zemědělské půdy.
Sinice – typická invaze, po níž už nic není, jako dřív
Jako první musím zmínit sinice, tedy cyanobaktérie. Na Zemi existují asi 3,7 miliardy let a umí žít od Špicberk až po 92 °C horké vývěry v Yellowstonu. Dokud jsme nezačali masivně překrmovat vodní prostředí fosforem, nikomu sinice nevadily. Mimochodem, tehdejší mýdlařské společnosti si platily odborné studie, které prokazovaly, že fosfor ničemu neškodí, jen aby udržely svůj byznys. Podvody se naštěstí brzy provalily, ale fosforu ve vodách moc neubylo. A bylo také na nápravu pozdě. Sinice během několika desítek let ovládly všechny úživné stojaté vody – jezera, přehradní nádrže, rybníky. Od té doby už nic není jako dřív. Každý malý nadbytek fosforu už dokážou sinice potrestat vodním květem, který vyřadí lokalitu z rekreačního využívání. Normálně by se rybník vylepšil odebráním alespoň části bahna, částečným snížením rybí obsádky a vylepšením přitékající vody (nepouštět tam splašky). Zbylé ryby by držely na uzdě vodní rostliny a průhlednost vody kolem jednoho metru by ke koupání stačila. Kvůli sinicím se ale musí rybí obsádka zredukovat velmi razantně, protože ryby vylučují fosfor do vody a sinice ho umí výborně využívat. Řídká rybí obsádka ale nedokáže kontrolovat ani vodní rostliny ani vláknité řasy. A hned máme jeden problém k řešení: zvládnout intenzivní růst vodních rostlin. Na dvou lokalitách v ČR už pracují speciální vyžínací lodi, které fytomasu těží – v Plzni a v Hlučíně.
Vodní rostliny
Problém s rozmachem ponořené vegetace v průhledné vodě nám komplikují další invazní druhy. Vodní mor kanadský (Elodea canadensis) už u nás zdomácněl, ale vodní mor americký (Elodea nuttallii) je tu novinkou – je velmi agresivní a táhne vítězně Evropou. Invaze je ale obousměrná – z Evropy byl do Ameriky zavlečen náš stolístek klasnatý (Myriophyllum spicatum), se kterým zápasí za velké peníze zase tam. Do příbuzenstva vodních morů patří také morovinka douškolistá (Egeria densa), která by v našich vodách neměla přežít zimu, protože doma je v teplé Brazílii. Ale adaptovala se. Je to rovněž velmi bujně rostoucí agresivní druh, jehož dopad na poměry v čisté vodě rybníka zatím pouze odhadujeme. Proč to nevíme? Protože rybníků s čistou vodou je velmi málo a morovinka se zatím dostala jen někam – například do Boleveckého rybníka v Plzni. Další noční můrou nádrží s čistou vodou je řečanka přímořská (Najas marina), oprávněně přezdívaná „vodní bodlák“. Po koupání totiž lidé lezou z vody s nohama poškrabanýma do krve. Zatímco řečanka se k nám šíří s oteplováním jaksi „přirozeně“, vodní mor americký a morovinka jsou rostliny běžně pěstované v akváriích. A mezi akvaristy jsou bohužel i takoví, co věci nedomyslí. Dají tedy rostlinám, které v akváriu protrhali, svobodu, protože je přece škoda je jen tak zahodit a zničit. Že vhozením cizokrajných rostlin do čistých rybníků (do špinavých je přece nehodí!) zničí ekosystémy daleko větší, než je jejich akvárium, a že to nejspíš bude daleko větší škoda, už jim nedochází. Je dobré mít na paměti, že kam invazní druh vstoupí, odtud už ho nikdy nedostanete.
Plži – biologické riziko
V průhledné vodě, kde je dostatek vodní vegetace a málo ryb (víc jich mít nemůžeme kvůli sinicím), které by z rostlin obíraly drobné organismy, se snadno rozšíří drobní plži. To by nebylo nic špatného, kdyby většina druhů plžů nebyla mezihostiteli ptačích motolic, tedy drobných parazitů se složitým vývojovým cyklem. Jedno z vývojových stádií (cerkárie) některých druhů motolic napadá i lidskou kůži a způsobuje takzvanou cerkáriovou dermatitidu, tedy svědivé pupínky, které dokážou vyhnat lidi z pláží. Následuje bankrot stánkařů i provozovatele plovárny a nedobře se pohlíží i na garanta projektu zlepšení jakosti vody. Motolice jsou paraziti, které si přinesou ptáci z dalekých krajin. Vajíčka se s trusem ptáků dostávají do vody a vylíhlé mikroskopické larvičky usilovně hledají „svého“ plže. A protože exotické motolice to s našimi plži neumí, larvičky hynou a vše je OK. Pokud se do vodního prostředí dostane ten správný druh plže, vývojový cyklus parazita pokračuje a my máme nečekaný problém. V obrovském množství se v některých našich vodách zabydlel načervenalý, 2–3 mm velký kružník malý (Gyraulus parvus) ze Severní Ameriky. Motolice, které tyto plže využívají, jsou už několikátý rok zajímavým parazitologickým tématem a zároveň zkázou pro čisté koupací vody. Už desítky let žije v našich vodách také drobounký černý písečník novozélandský (Potamopyrgus antipodarum). Ten naštěstí motolice nehostí. Oba plži se ale do našich vod opět dostali z akvárií.
Závěr
Většina zmíněných invazních druhů pocházejících z domácích chovů uniká pozornosti a nikdo je nezná. Řeší se totiž zejména želvy nádherné, které reálně v našich podmínkách významné riziko nepředstavují. Alespoň zatím – v teplejším Chorvatsku už s nimi problém mají. Prosím, rozhodně žádné cizokrajné druhy rostlin a živočichů nikam do naší přírody nepouštějte!
Jindřich Duras
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2565755
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09
(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)
Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55
ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)
Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54
ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)
Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55
(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51
PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)
Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49
(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)
Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05
PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)