PRAHA (Ekolist) - Jedním z důvodů, proč obce sekají všechny své travnaté plochy, je zvyk. Podle zahradníka Ondřeje Fouse by ale bylo mnohem vhodnější, kdyby byly intenzivně založeny a opečovávány jen trávníky, u kterých je to účelné. Ostatní plochy lze založit jako sázená či setá společenstva. Od keřů přes záhony až po louky. Podle něho není nutné mít všude hladce posekáno.

Existuje příklad dobře udržovaného městského trávníku?

Central Park v New Yorku. V něm mají trávníky jenom ve velikých plochách, úměrné spádové oblasti, a jsou to trávníky obytné. Ostatní plocha je osázená keři a stromy či volnými společenstvy podrostů. Trávník je integrovaný, není rozdrobený do spousty malých zbytkových ploch, ale spojený do jedné velké, aby se o něj mohli starat nejúčelnějším možným způsobem. Taky ovšem aby k něčemu byl. Rodiny s dětmi můžou přijít a lehnout si na deku, partičky házet frisbee, cokoliv.

A aby ten trávník přežil, tak na některé má Central Park otvírací hodiny. Je to tak i jinde, třeba i v Londýně na některých místech městský trávník na nějakou dobu uzavřou. Jednoduše proto, aby se zregeneroval. Britský vztah k trávníku je samozřejmě docela jiný. Nicméně trávníku si považujeme i u nás. Musí být ale opravdu pěkný.

Je nějaký pěkný pobytový trávník u nás?

V Praze se jeden pobytový trávník povedl. Ale chodilo na něj tolik lidí, že ho zničili. Lidi po pěkném trávníku příliš touží.

Kde to je?

Na Letné. Mezi Expem a Letenským zámečkem proběhla před lety poměrně zdařilá realizace, která počítala se spádovou oblastí Letné. Ale začala tam chodit celá Praha. Trávník se vypočítal pro spádovou oblast třeba 160 tisíc lidí, ale chodilo jich tam nějakých 600 tisíc. To se nedá vydržet.

Souvisí to s tím, že v poslední dekádě se návštěvnost parků podle správců zeleně zvýšila třikrát. A jejich zátěž je obrovská, takže to často vede k tomu, že trávník neudržíte. Aby zátěž vydržel, musel by mít nějaké regenerační období a příslušné zahradnické zásahy. To ale nevyřešíte jen penězi. Nutná je koncepce a odbornost.

Zahradník, zahradní designér, perenář, vysokoškolský pedagog a publicista. Dlouhodobě spolupracuje na oživení zámeckého zahradnictví při zámku Ctěnice, je autorem zámeckého parku ve Mcelích s jeho květnicí a také je spoluautorem krajinářského řešení Čelakovského sadů a okolí Národního muzea. Dlouhodobě se věnuje prvorepublikovým zahradám a privátním sídlům. Je autorem stovek projektů.

Pravidelně přednáší zahradnické veřejnosti, studentstvu i zahrádkářům. Je autorem stovek článků o městské zeleni, zahradničení, aktuálních kauzách zeleně i jejích historických souvislostech. Vede atelier „Dynamika v kompozici rostlin“ na ČZU Praha – Suchdol a každoročně otevírá pro studenty program „perenářská škola“.

Pochází ze zahradnické rodiny a starého selského rodu. Zahradnímu designu se věnuje od roku 1994. Vystudoval Střední zahradnickou školu va Mělníce, následně obor Zahradní a krajinářská architektura na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Lednici na Moravě. Začínal jako dobrovolník v Anglii u The National Trust a ve specializovaných školkách, pro Technische Universität Berlin pracuje na disertaci o historii květinového dekoru. Během studijních cest navštívil na pět desítek zemí.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Obecně mi spodní část Letné mi přijde koncipovaná dobře. Trávník je jeden velký centrální, dobře se kontroluje z hlediska bezpečnosti, je přehledný a lidi si tam můžou posedět. Dobře by se měl ošetřovat i z hlediska efektivity vložených prostředků. A všude okolo jsou vysázené keře a porostní skupiny. Jejich poškozování a následná péče je věc druhá.

Jaká je potřeba mít dalších 5 m2 trávníku tady a 8 m2 tamhle. Je to jen stereotyp, že co je posekané, to je uklizené. To jsou toliko neúčelné a zbytečné plochy, které by měly mít jiný obsah, jinou druhovou diverzitu, jiné funkce, než má centrální pobytový trávník.

Nedávno jsme dělali evidenci zeleně malé obce ve Středočeském kraji spojenou s návrhy optimalizace péče. Zjistili jsme, že kosí celkem 19 ha a neví vlastně proč. Jenom tam v sekačkách pálí benzín. Devět lidí jde z jedné strany na druhou, a když skončí, tak jdou zpátky. A to dělají několikrát za rok. Máte ale vidět tu reakci, když lidem sáhnete na benzín.

A proč to tak je? Chybí koncepce, nebo je to tak ve smlouvě?

Zvyk. To je nejsilnější téma. Druhé téma jsou alergie, a třetí téma jsou klíšťata. A pak hraje roli to, že lidi, když vidí, že není posekáno, tak vezmou telefon a volají správci zeleně.

A pak to typicky vypadá tak, že se nejdřív udělá strojová seč pojezdem a pak jdou lidi ručně dosekat detaily vyžínači. Dvojí rámus. Mezitím, než tam dojdou, tak uplyne nějaká doba. A za tu dobu samozřejmě na těch nedosečkách dozrají trávy, které rozkvetou a trápí lidi, kteří mají alergie. Na distribuci pylu ve vzduchu to sice podle alergologů nemá vliv, ale psychologicky to lze chápat.

Ruční seč je asi třikrát až čtyřikrát dražší než strojová. A je neefektivní. Spotřebuje mnohem víc paliva, produkuje mnohem víc exhalací. Jediné pozitivní je, že to dává lidem práci, ale to dnes asi nebude ten hlavní argument.

Proč ty dosečkové plochy vlastně jsou?

Protože plochy trávníků jsou hloupě organizované. Tady keřík, tady růžička, tady sloup, tady koš. Všechny jsou v tom takzvaném trávníku, co vlastně trávník není. Je to jenom kosené společenstvo. Často ho ani nikdo nevysel. Podíváte-li se blíže, zjistíte, že tam není jediný druh, který by vzešel z travního osiva. Všechno jsou to plevele, které jsou tam natažené za desítky let. Zajímavé je, že často ze starých fotek zjistíte, že na místě byla před třiceti lety solidní sadovnická kompozice a plochy byly účelně organizovány. Samozřejmě v duchu té doby, ale evidentně s myšlenkou na efektivitu následné péče. Fragmentizací této zeleně narostly kosené plochy dle našich zjištění až o dvě třetiny. Tak se vyhazují peníze.

Trávník co není trávník, nemá hodnotu, třeba přírodní?

Ve srovnání s kulturním trávníkem přírodní hodnotu samozřejmě má. Kulturní trávník má třeba několik desítek druhů a variet, které tam jsou obsažené, úměrné počtu kosení. Diverzita druhů v tom léty naplaveném trávníku může být mnohem vyšší. Druhově je tam i řada dvouděložných druhů, ale musíme se ptát, k čemu nám to je. Jestli to vlastně ve městě potřebujeme.

Pro hmyz třeba?

Nejsem entomolog, ale při šesti až devíti sečích se nám opakuje poměrně omezená druhová skladba. Kdyby ten trávník byl vyšší, tak nepochybně ano. Ale to už jsme u jiného žánru. Nabízí se otázka, jestli by nebylo lepší mít tam společenstvo, které je vlastně volně rostoucí nebo má přímo luční režim, který se pokosí dvakrát ročně. Zde je nutno říct, že trávník není louka a tím, že snížíte počet sečí, louka nevzniká. To je častý omyl. Až školácký. Nejhorší je, že i když se v obcích uplatní těch šest až devět sečí, není to pak ani kočka, ani pes. A často se seká, aby se sekalo, protože je to ve smlouvě. V létě, když je sucho, jdou trávníky do dormance. Ale stejně po nich jezdí a práší sekačky. To je přeci extrémní pitomost.

Aby trávník přežil, potřebuje čas na regeneraci. Trávník v upravených Čelakovského sadech.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Malý / IPR Praha

A co trávníky u rodinných domů?

My víme, že v rodinné zahradě stačí trávníky docela kapesní. Plácek udržovaného pažitu na desítkách čtverečních metrů rodině úplně stačí na to, aby trávník pobytově fungoval. Myslím, že řada rodin si to musela vyřešit už prostě jen proto, aby otec či děti nebyly o víkendu otroky sekačky.

Ve veřejném prostoru je praxe ale zpravidla naprosto jiná. Neuvěřitelně neúčelná. Uvedu příklad. Doteď jste dávala třeba 50 % rozpočtu na péči o zahradu do toho, abyste sekala něco, co k ničemu nebylo. Nemá to funkci, ano vizuální ani pobytovou, nelehnete si na to. A pokud ano, tak musíte mít silnou deku, aby vás nepropíchl nějaký košťál.

Tak to udělejme tak, že do trávníku dám jen část peněz, a jejich druhou část využiju na to, abych měl zdravější stromy, nebo nové stromy, nebo zalité stromy a hezké keře. Nebo společenstva lučního typu. Zdá se mi to logické, a přesto se to neděje. Bohužel to je dnešní praxe většiny našich měst.

Například v obytných souborech ve vzdálenosti několika desítek metrů od domu, v okrajových částech města, už není důvod, abychom měli intenzivně kosené plochy. Přitom by leckde stačilo vrátit se zpátky ke třídám.

Třídám čeho?

Intenzity údržby zeleně. Když máte na zeleni jednu intenzitu, tak je to, jako kdybyste stejně často uklízela kuchyň i sklep. I kancelář ministra se určitě uklízí častěji než sklady ministerstva. Když to tak funguje uvnitř, ptám se proč to tak není i venku.

To je i příklad rodinného trávníku?

Na trávníku je to nejviditelnější. Trávník je jen jeden a buď je dobrý, nebo špatný. Pak se to samozřejmě týká jak rodin, tak obcí. Představte si nějaké město s náměstím. Náměstí má mít logicky největší intenzitu péče a okrajové části nejmenší. Ale tak to dnes není. Okraj obce, který je stonásobně větší než centrum, udržujete ve stejném režimu jako centrum. Což je nesmysl. A zejména u malých obcí to tak bývá. Daleko lepší je změnit management těch obrovských oblastí venku a získáte tak nevídané prostředky na kvetoucí centrum města.

Změnil byste nějak Letnou?

Skutečných trávníků na Letné by postačovalo jen asi 20 % současné plochy.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Aktron / Wikimedia Commons

Letná je dobrý pozorovací objekt. Její obliba roste, je tam veliká zátěž užití a zároveň je to nesmírně stresové stanoviště. Je velice těžké tam stabilizovat stromy, uchytit je. Já si o tom občas povídám jak s lidmi, kteří to tam projektují, tak s lidmi, kteří to tam udržují a realizují. A je to fakt těžké dílo. Když máte vysoké stres faktory přirozeného rázu, jako je výslunný svah, erozní potenciál a nepropustné podloží, nedochází tam k akumulaci srážkové vody, není tam vlastně možnost rozvinutí kořenového systému, a zároveň máte pobyt lidí, kteří vám zátěž navyšují a plošně zem zhutňují, tak se dostáváte do řady bezvýchodných situací.

To území má plnit funkci parku. Zároveň minimálně od toho svahu jsou očekávané nějaké biologické hodnoty. Ale tyhle dvě věci nejdou dohromady s tím konvenčním principem, že několikrát posekáme a jdeme pryč. Berme Letnou jen jako příklad, bez ohledu na to, jak dobrý standard péče má. Tam se musí začít pracovat úplně jiným způsobem. Tam nelze hovořit jen o péči, tam se musí pracovat úplně jiným způsobem.

Jakým?

Myslím si, že Letná by potřebovala koncept, který by eliminoval nebo alespoň pojmenoval hlavní stres faktory a řešil propustnost vrstev, kumulaci srážek a druhovou skladbu. Třeba skutečných trávníků by postačovalo jen asi 20 % současné plochy.

A co se zbytkem?

Vyjít ze stepí Povltaví a založit třeba luční společenstva se soliterními keři. Samozřejmě, pokud se chceme dostat k nějaké účelné diverzitě, tak by bylo vhodné založit společenstva nová. A druhově je obohatit.

Čím? Odkud?

Praha má řadu maloplošných chráněných ploch, které by se daly teoreticky využít jako zdrojové. Jsou to velice kvalitní společenstva, která by mohla zafungovat.

Problém je, že diverzita se sama neobjeví. Nepřiběhne sama jen tak do kopce. A zvlášť na tak obrovské ploše, kde nejsou žádné další zdroje. Tomu je potřeba asistovat. Najít zdrojové plochy a pak založit ty cílové.

Letná je v mnoha směrech v pořádku, ale přírodní podmínky se mění a pokud chceme obecně parky ve městě udržet, prospěla by jim strategická rozhodnutí a projekty počítající s klimatickou adaptací. Třeba odpověď na to, jakou funkci mají jednotlivé plochy trávníků mít, je dobrý začátek.

Přečtěte si také |

Stromy v ulicích by měly mít svoji čáru v mapě, říká Ondřej Fous

Přečtěte si také |

Okolí Národního muzea bylo tak nehostinné místo, že tu nežily ani žížaly, říká zahradník Ondřej Fous

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2544756

(ČTK) - Nejnavštěvovanějším přírodním turistickým cílem v Česku loni opět byly Adršpašské skály v Královéhradeckém kraji. Zavítalo do nich 488 000 lidí, což bylo o 22 procent více než předloni. Počet návštěvníků o 3,83 procenta překonal předcovidový rok 2019. Vyplývá to z dat státní agentury na podporu cestovního ruchu CzechTourism, které má ČTK k dispozici. Agentura podle své mluvčí Kateřiny Beránkové do žebříčku zařadila takové přírodní turistické cíle, u kterých lze fakticky změřit návštěvnost, a to například prodejem vstupenek nebo čidly.
(Celý text)

Výborný: Česko bude žádat o mimořádnou pomoc z EU pro české ovocnáře
29. dubna 2024 12:30

LUCEMBURK (ČTK) - Česká republika bude podle ministra zemědělství Marka Výborného žádat o mimořádnou finanční pomoc pro české ovocnáře, konkrétně o balík pomoci určený pro případy mimořádných přírodních katastrof, jako jsou povodně, požáry nebo právě mrazy. Výborný to před začátkem jednání unijních ministrů zemědělství v Lucemburku řekl novinářům.
(Celý text)

Český výrobce EFKO představuje novou stavebnici ECO Roto – hračku, která myslí na budoucnost
29. dubna 2024 08:37

() - Český výrobce her a hraček z Nového Veselí, společnost EFKO-karton, s. r. o., v těchto dnech uvádí na trh novou eco-friendly řadu stavebnic nesoucí název ECO Roto. Jde o inovativní hračky kladoucí důraz na udržitelnost a ekologii. Stavebnice ECO Roto jsou vyrobené z pečlivě vybraných materiálů, šetrných k přírodě. Za jejich originálním grafickým pojetím stojí designérka Lucia Čmilanská. Ta na výrobcích úzce spolupracovala s vývojovým oddělením firmy EFKO. Řada zahrnuje čtyři tematické stavebnice, které jsou určeny dětem od 4 let. Jde o skvělé pomocníky pro rozvoj jemné motoriky a fantazie předškoláků.
(Celý text)

Na čem stála slavná Miyawakiho metoda obnovy lesa a proč nefunguje?
29. dubna 2024 05:57

PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)

Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16

PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)

MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)

Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15

DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06

PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)

Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00

VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)

V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59

MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56

PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)

Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52

(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47

OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)