ecomonitor.cz
verze pro tisk
O degradaci zemědělské půdy se ví roky. Cesta k nápravě je známá. Co brání se po ní vydat?
28. ledna 2019 10:40
PRAHA (Ekolist) - V České republice dochází k masivní degradaci půdy. A závažnost problému rychle narůstá. „Denně nám ubývá 12–15 ha půdy,“ uvádí pedolog Bořivoj Šarapatka. Zemědělská půda se ochuzuje o ornici – nejúrodnější část, která umožňuje pěstování plodin. O problému se podle odborníků mluví zhruba 20 let. A řešení, která je potřeba provést, jsou známá. Jen jsou nedosažitelná. Co tedy brání ochraně zemědělské půdy?

Právě nad touto otázkou se sešli odborníci na ochranu půdy na semináři Co brání udržitelnému zacházení s půdou? pořádaném Společností pro trvale udržitelný život v lednu v Praze.

Debata nastínila takovýto motiv. Zemědělství u nás výrazně stojí na velkopodnicích, jejichž primárním cílem je vytvářením zisku. Agrobyznys, chcete-li. Pokud opatření, která vedou k udržitelnému hospodaření s půdou, nezvyšují zisk, nemají velkopodniky žádnou motivaci je realizovat. Nicméně půda je základním přírodním bohatstvím naší země, a stát by měl zajistit její dostatečnou ochranu. Zatím se mu to ale nedaří.

Právní ochranu půdy vymezuje zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Ten spadá pod ministerstvo životního prostředí. Nicméně nástroje, kterými se zemědělská půda chrání, jsou v kompetenci ministerstva zemědělství. Příkladem, jak toto rozdělení působnosti funguje, může být projednávání tzv. protierozní vyhlášky.

Prováděcí vyhláška k zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu, tzv. protierozní vyhláška, má dát zemědělcům návod, jak při hospodaření chránit půdu před erozí. Nabízí se celá řada opatření: zmenšit pole, vysadit remízky, aleje, budovat meze a tůně, správné osevní postupy atd.

Vyhláška by měla přinést zásadní změnu v tom, že bude vymahatelná. Původně měla začít platit v červenci 2017, poté v červenci 2018, pak se jednalo o začátku roku 2019. Dosud ale není hotová a zdá se, že se její přijetí zaseklo.

Ministerstvem životního prostředí připravená protierozní vyhláška byla založena na využití aplikace Protierozní kalkulačka, kterou společně vyvinulo ministerstvo zemědělství a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd. Nicméně ministerstvo zemědělství chce, aby protierozní kalkulačka byla jen dobrovolný nástroj a vyhláška na něm nestála. Podle Lindy Stuchlíkové z ministerstva životního prostředí bez kalkulačky nedává vyhláška zamýšlený smysl. Podle ní by měla smysl, aby vyhláška byla přijata v původní podobě, nebo vůbec.

Půdu je potřeba chránit.
Půdu je potřeba chránit.

Někteří zemědělci vidí očekávání vkládaná do protierozní vyhlášky jako přehnaná. Patří mezi ně Daniel Pitek, sedlák hospodařící pod Milešovkou. Pitek pro srovnání připomíná dotace na tzv. greeningová (ozeleňovací) opatření. Ta měla přinést zemědělcům pozitivní motivaci – finanční podporu, když budou v krajině vysazovat potřebné zelené pásy, stromy a dalším způsobem ozeleňovat krajinu. „Na krajině se po čtyřech letech greening nijak neprojevil,“ říká Pitek a účinek dotací hodnotí jako mizivý.

Fragmentace ve vlastnictví půdy

Pokud se podíváme na půdu jako na majetek, uvidíme toto: v České republice je jedna z největších fragmentací ve vlastnictví půdy v Evropě. Většina zemědělské půdy, na které se hospodaří, je pronajatá. V roce 2013 byl podíl vlastní půdy oproti najaté 25,7 %. Pozemky, navrácené v restitucích potomkům původních hospodářů, byly většinou příliš malé na to, aby je bylo možné rentabilně obdělávat. Restituované parcely byly navíc často součástí velkých celků a neumožňovaly, aby je nový majitel obhospodařoval samostatně. Lepším řešením tedy bylo pronajmout je zemědělskému podniku.

Česká republika má pak i další prvenství v Evropě. „Kvůli intenzifikaci zemědělské výroby v minulosti jsou v ČR největší půdní bloky v Evropě, což průběh vodní eroze jen podporuje. Navíc byly při scelování pozemků ve velkém rušeny hydrografické a další krajinné prvky, docházelo k rozorání mezí, zatravněných údolnic, polních cest, likvidaci rozptýlené zeleně, které zrychlenou erozi účinně omezovaly,“ uvádí se na webu ministerstva zemědělství.

Velké zemědělské podniky

Na 65 % zemědělské půdy hospodaří podle dat Českého statistického úřadu velké zemědělské podniky. Velké lány se obhospodařují velkými zemědělskými stroji, pro něž jsou meze, remízky a polní cesty překážkou – právě z toho důvodu byly v minulosti rozorány.

Problém je, že v měřítku velkého hospodářství se ztrácí i zájem o krajinu. „Zemědělec musí být s krajinou sžitý, aby věděl, kde udělat rybník, alej, remízek,“ poukázal na důsledky, které tento stav pro krajinu má, Tomáš Hodek z organizace Ekodomov, která se zabývá ochranou půdy. „Manažerovi z Ostravy je jedno, jak se hospodaří na jeho pozemcích u České lípy,“ doplňuje ho Daniel Pitek.

Podle Pitka jsou u nás pravidla nastavená tak, aby mohli hospodařit především ti, kteří hospodaří velkoplošným způsobem. To by se ale mohlo změnit.

Zastropování dotací

Evropská komise navrhuje zavést maximální limit pro přímé platby zemědělcům, tzv. zastropování dotací. Dosud se vyplácí podpora na plochu, tzn. čím větší plocha, tím větší finanční podpora. Reforma společné zemědělské politiky po roce 2020 ale navrhuje zavést maximální příspěvek 100 000 EUR pro jednu farmu. Česká republika se postavila proti tomuto návrhu, a nadále usiluje o to, aby zastropování dotací v Evropě neprošlo.

„Vzhledem ke střetu zájmů, v jakém vláda a také sněmovní výbor pro zemědělství jsou, není překvapením, že je zastropování přímých plateb blokováno,“ komentoval postoj vlády místopředseda Pirátů Radek Holomčík. „Tento přístup je u nás bohužel dlouhodobý, trvající déle než jedno funkční období. Je důkazem, že česká zemědělská politika je pod vlivem zájmových skupin, které na současném stavu nejvíce profitují.“

Debata o nové evropské zemědělské politice otevřela diskuzi o tom, zda by měli být podporováni všichni zemědělci, nebo jen ti, kteří dělají veřejnou službu – např. snižují vodní a větrnou erozi, předcházejí nadměrnému utužování půdy, používají postupy přispívající k zadržování vody v krajině nebo realizují adaptační opatření ve vztahu ke změně klimatu.

Vodní eroze unáší ornici z pole.
Vodní eroze unáší ornici z pole.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

V debatě stojí na jedné straně rodinné farmy a sedláci, kteří by změnu financování uvítali, a na druhé straně velké agrární podniky, které argumentují tím, že oni zajišťují většinu produkce potravin a že podporu potřebují, aby byli v rámci jednotného evropského trhu konkurenceschopní.

Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana zatím není jasné, zda EU stihne nastavit nová pravidla zemědělské politiky do května letošního roku, kdy budou volby do europarlamentu. Pokud ne, mohlo by nastat několikaleté přechodné období, kdy by se evropské dotace vyplácely za současných podmínek.

Dobré příklady

Bez ohledu na to, jaká je a bude zemědělská politika na evropské a státní úrovni, můžeme v ČR najít příklady dobré zemědělské praxe již dnes. Ministerstvo zemědělství podporuje tzv. demonstrační farmy, které hospodaří udržitelně, inovativně a své zkušenosti předávají dál. Asociace soukromého zemědělství chce inspirovat příklady dobré praxe v programu Pestrá krajina.

Na Broumovsku vznikl projekt, v jehož centru je zadržování vody v území. Jeho primárním záměrem je ukázat, že je možné se vypořádat s vysušováním krajiny v souvislosti s probíhající klimatickou změnou. Výsledkem by měly být lepší podmínky pro zemědělství, hospodářskou i divokou zvěř, větší zásoba podzemní vody a omezení povodní z přívalových srážek a půdní eroze.

Voda se do krajiny Zdoňovska vrátila díky mokřadům, novým tůním a rybníčkům, dělání meandrů u řek a napravování nevhodných melioračních opatření. „Jelikož podobný projekt v ČR neexistuje, měl by posloužit zároveň jako model pro celou republiku i EU. Naše know-how je zcela ojedinělé tím, že bude moci být zhlédnuto přímo v terénu,“ říká Jiří Malík ze spolku Živá voda. „Po dokončení práce bychom projekt v elektronické podobě předali k volnému využití a zdarma zastupitelům měst, občanům a všem místně příslušným úřadům či školám."

Témata ochrany půdy a vody v krajině jsou silně propojená. Je to dobře především pro půdu. „Zjistili jsme, že půda není pro lidi téma. Museli jsme se k půdě dostat přes vodu,“ vysvětluje Tomáš Hodek z organizace Ekodomov, jak hledali veřejnou podporu pro projekt na ochranu půdy. Nakonec jej pojmenovali Voda pro každého. A podařilo se. Pro společné prohlášení získali podporu vědců napříč obory, odborné veřejnosti i politiků, včetně pracovníků ministerstva zemědělství.

Společné prohlášení odborníků k péči o půdu a vodní zdroje

Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2541755


Online diskuse
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)

Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15

DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06

PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)

Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00

VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)

V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59

MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56

PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)

Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52

(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47

OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)

Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23

PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)

Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07

(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2135 | Další