ecomonitor.cz
verze pro tisk
Bojkot palmového oleje je správná cesta. Palma olejná působí větší škody než ostatní olejnaté plodiny
10. ledna 2019 15:15
() - V loňském roce se v celosvětových médiích objevily dvě tiskové zprávy, ve kterých představitelé IUCN (Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů) vyzývají k ukončení bojkotu palmového oleje. (Ekolist o tématu informoval zde.) Podle nich by bojkot palmového oleje nutně navýšil plochu potřebnou pro pěstování ostatních olejnin s nižší výnosností. Odvolávají se při tom na podrobný oficiální dokument IUCN (Oil Palm and Biodiversity. A situation Analysis by the IUCN Oil Palm Task Force), vydaný v tomto roce, který ovšem ve skutečnosti k zastavení bojkotu nevyzývá. Podle našeho názoru jde o zneužití reputace IUCN k manipulaci světového veřejného mínění ve prospěch podpory palmového oleje. Vzniká dojem, že je odmítnutí bojkotu palmového oleje oficiálním postojem IUCN, sdíleným významnou většinou jeho členů.

Stanislav Lhota, odborný garant KPPO a člen IUCN Primate Specialist Group, který se podílel na revizi dokumentu IUCN v prosinci 2017, se k celé aféře vyjadřuje takto: „Během projednávání jeho obsahu skutečně padl návrh, aby v něm byl bojkot palmového oleje odsouzen. Následovala velmi vyostřená debata, neboť šlo o návrh postavený spíše na firemním lobbingu než na vědeckých důkazech a zahrnující argumenty, které byly neobjektivní, zavádějící, možná až na hranici lživosti. Po této diskusi bylo doporučení pro ukončení bojkotu z dokumentu vymazáno a ponechána byla jen objektivní a nestranná analýza celého problému. O to větším zděšením pro mne bylo, že se výzva proti bojkotu i přesto objevila z úst vedoucího autorského kolektivu Erika Meijaarda v první tiskové zprávě, která vydání dokumentu provázela, a o několik měsíců v další tiskové zprávě, tentokrát z úst generální ředitelky IUCN. Ačkoli si obou těchto kolegů vážím, považuji jejich jednání za neetické. Prosazovat své osobní názory a zájmy coby názor největší světové organizace pro ochranu přírody je podle mě nepřípustné. Propagace palmového oleje by mohla mít nedozírné negativní následky. Tyto výroky dnes totiž ve velkém přebírají a šíří světová média bez toho, že by si kterýkoli z novinářů přečetl celý dokument, aby zjistil, že se v něm nic takového nepíše.“

Vedle argumentů proti bojkotu zde přitom existují četné silné argumenty, které naopak pokračující bojkot palmového oleje, resp. snížení nadbytečné spotřeby a předcházení nárůstu poptávky po něm, podporují:

(1) Předně, bojkot palmového oleje nemusí znamenat spotřebu jiných rostlinných olejů jeho nahrazením. Taková úvaha je postavená na nepochopení nejzákladnějších principů ekologicky zodpovědného chování. Nekoupit si výrobek s palmovým olejem by nemělo nutně znamenat koupit si nějaký jiný. Velká většina potravin obsahujících palmový olej spadá do kategorie nezdravých a zbytných potravin (junk food, prázdné kalorie, tj. potraviny s vysokou energetickou, ale s malou výživnou hodnotou, kterým se lze jednoduše vyhnout bez náhrady). Méně palmového oleje by tak mohlo pomoci zavedení národních strategií pro zdravější výživu. Podobně i řada kosmetických přípravků je zbytných a mohli bychom tak pokračovat dále. Palmový olej nepotřebujeme ani do biopaliv, protože se jedná o řešení neekologické, neekonomické a technologicky nevyspělé řešení. Biopaliva první generace jsou překonanou slepou uličkou.

(2) Připouštíme, že v řadě případů bojkot bude znamenat nahrazení palmového oleje jiným olejem. Jeho relativní „škodlivost“ pak ale nelze posuzovat pouhým srovnáním hektarových výnosů. Je zcela nemožné srovnávat hektar tropického deštného pralesa s hektarem tropického suchého lesa nebo zemědělské krajiny mírného pásma sloužící k pěstování některých jiných olejů. Deštné pralesy pokrývají pouze 7 % celkové plochy země, přesto jsou to místa s mimořádně vysokou biologickou rozmanitostí, s velkým podílem suchozemských živočišných a rostlinných druhů, včetně řady druhů endemických. Dále hrají nesrovnatelně důležitější úlohu při udržování zdravého globálního prostředí a ukrývají tisíce potenciálních léků proti různým závažným onemocněním. Tvrdit, že zničení jednoho hektaru tropického pralesa je srovnatelné s využitím jednoho hektaru naší zemědělské krajiny pro pěstování olejnin by bylo stejné, jako kdybychom tvrdili, že pokud dopadne meteorit na náš dům, utrpíme stejnou škodu, jako kdyby dopadl vedle na naši zahradu.

Deštné pralesy pokrývají pouze 7 % celkové plochy země.
Deštné pralesy pokrývají pouze 7 % celkové plochy země.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

(3) Velký omyl představuje úvaha, že pokud přestaneme kupovat palmový olej, bude jeho produkce nahrazena produkcí sóji. Produkce sóji v tropické Americe skutečně představuje obrovský ekologický problém. Tato sója je však využívána na výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, a její nezodpovědnou produkci tak podporujeme nákupem masa, vajec a mléčných výrobků. Mnoho let monitoringu složení potravin v České republice ale jasně dokládá, že probíhající odklon od palmového oleje neznamená podporu produkce sóji. Palmový olej je nahrazován v převážné většině případů řepkovým nebo slunečnicovým olejem a v některých případech i kokosovým olejem a bambuckým máslem – tukem z máslovníku, nikoli však sójovým olejem.

(4) Je třeba zvážit i úrodnost půdy. Přestože stávající plantáže budou ještě několik let produkovat palmový olej, obrovská výnosnost palem olejných na chudých tropických půdách bude v budoucnu vyžadovat vysoké náklady. Na Kalimantanu způsobuje intenzivní produkce palmového oleje velmi rychlou degradaci půdy (např. okyselení kvůli používání močoviny a jiných hnojiv a kvůli erozi), ztrátu podzemních vod a znečištění řek. Některé z třicet let starých plantáží na jižním a východním Kalimantanu se nyní stávají neproduktivní pustinou. Výnosnost olejových palem proto není vyšší než u jiných olejnatých plodin, je jen „rychlejší“ a také bude rychleji klesat. Zatímco např. v mírném pásu Evropy a Severní Ameriky lze při správné péči pole pro produkci olejnin využívat tisíce let, na chudých starých tropických půdách (ultisolech), rašelinných půdách a na písčitých půdách půjde jen o desítky let, pokud by měla produkce zůstat takto vysoká.

(5) Jako alternativa bojkotu palmového oleje je nabizena jeho certifikace na základě principů a kritérií RSPO (Kulatého stolu pro produkci udržitelného palmového oleje). Ignoruje se však při tom fakt, že samotná RSPO certifikace je vysoce kontroverzní řešení, vůči kterému doposud panuje značná nedůvěra. Analýzy prokazují, že se členské korporace RSPO k životnímu prostředí chovají lépe než nečlenské, nicméně ne o mnoho lépe. Na území jejich koncesí i nadále dochází k intenzivnímu ničení deštných pralesů a situace se v poslední době spíše zhoršuje, neboť se RSPO začíná spíše než na řešení samotných problémů zaměřovat na zelenou propagandu, kdy se může zdát, že není potřeba vyvíjet další tlak na zlepšování. K tomuto nešťastnému trendu bohužel poslední tiskové zprávy IUCN významně přispívají. Bez omezení spotřeby RSPO certifikovaný olej nebude nijak řešit problémy konvenční (nezodpovědné) produkce převážné většiny palmového oleje, protože nedokáže tak obrovskou poptávku pokrýt, aniž by kvůli tomu nemusela být zabírána další půda na úkor deštných pralesů.

Na závěr dodáváme, že nekritizujeme zprávu jako takovou, ale jen její zkreslené výstupy v podobě tiskových zpráv některých členů IUCN a jejích dalších interpretací na zpravodajských portálech.

Samotná studie IUCN nepřináší nová či převratná zjištění, zejména upozorňuje na nutnost pokračovat ve výzkumech a zdůrazňuje komplexitu jevu v globálním měřítku. IUCN opakovaně uvádí, že většina palmového oleje je produkována s minimálními ohledy na životní prostředí a zachování biologické rozmanitosti planety. Budoucnost vidí ve vytvoření poptávky po palmovém oleji, který bude „čistý“ z hlediska dopadů na přírodu. Jak IUCN ovšem zároveň konstatuje, dnešní systém certifikace žádnou takovou jistotu spotřebitelům nedává a je třeba přinutit producenty ke změně přístupu. S tímto stanoviskem plně souhlasí a jsme toho názoru, že i omezování spotřeby palmového oleje je za těchto podmínek logické a dává smysl, zejména pak v zemích, které samy žádný palmový olej neprodukují.

Citace veškerých zmínek v neprospěch bojkotu palmového oleje, které se objevily v původním dokumentu „Oil Palm and Biodiversity. A situation Analysis by the IUCN Oil Palm Task Force“. Ve všech případech je kritika zmiňovaná jako tentativní, věc názoru některých odborníků a naopak v rozporu s názory jiných. IUCN v tomto původním dokumentu k ukončení bojkotu rozhodně nevyzývá:

Str. 51: „Exporting countries including Indonesia and Malaysia have objected to these bans, arguing that they discriminate against palm oil and ignore other biofuels such as soybean that also drive tropical deforestation (311). Others argue that such bans may be counterproductive. Imposition of blanket restriction on palm oil imports provides no incentives for conservation-friendly practices, but instead treats all palm oil as equal (312). For instance, oil palm expansion in Latin America has largely occurred onto already cleared lands on non-peat soils, such as pasturelands (24). Nevertheless, even use of “sustainable” palm oil as a biofuel is likely to induce indirect land use change and associated impacts on biodiversity and climate.“

Str. 67: „Many stakeholders are working on solutions to the sustainability issues of this sector. Yet, the issues are complex and context-dependent, and unlikely to be solved with silver bullets. Changes in the discourses in consuming and producing countries call for further research to understand the actual benefits and impact of policies such as the banning of palm oil and the implementation of landscapes approaches.“

Str. 83: „Many in the conservation community dislike oil palm cultivation because of its negative biodiversity impacts (491), even though this is a feature of many agricultural commodities. This situation analysis of oil palm and biodiversity shows that the relationship between the two is complicated. A ban on palm oil, as for example called for by some, could have overall negative biodiversity impacts, if, for example, demand for vegetable oil was then satisfied by conversion of biodiverse ecosystems for cultivation of alternatives more land-hungry than oil palm, such as soy. Similarly, yield increases in palm oil could mean that the same amount of oil is produced on less land, thus benefiting biodiversity, but it could also make palm oil even more competitive compared to other crops, increasing palm oil expansion at the expense of other lower yield crops. This would demand stricter control on expansion than currently seems possible. The palm oil debate is not simple.“

Koalice proti palmovému oleji

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2540537


Online diskuse
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43

PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)

Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35

ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)

Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19

TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)

Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42

PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)

Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43

(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)

Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15

ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)

Sněmovna schválila novelu, která má omezit rizika havárií na řekách
3. května 2024 19:04

PRAHA (ČTK) - Omezit rizika havárií na řekách a upřesnit pravomoci úřadů při jejich likvidaci má novela vodního zákona, kterou dnes schválila Sněmovna. Havárie na vodách se podle ní budou nahlašovat hasičům. Schválená předloha také zavádí registr výpustí ze zdrojů znečištění. Největší znečišťovatelé budou muset průběžně sledovat vybrané ukazatele kvality vypouštěných vod. Původně jim podle vládního návrhu měla přibýt povinnost kontinuálního měření. Sněmovna ale tuto povinnost změnila na nepřetržité sledování znečištění odpadních vod. Předloha, která reaguje především na otravu Bečvy z roku 2020, nyní zamíří do Senátu.
(Celý text)

České zemědělství je o krok blíž k energetické revoluci: poslanci schválili uzákonění agrovoltaiky
3. května 2024 16:59

PRAHA (Ekolist) - Poslanecká sněmovna dnes ve třetím čtení schválil novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která mimo jiné povolí souběžné využívání půdy pro zemědělskou i energetickou produkci pomocí solárních panelů umístěných u plodin za zákonem stanovených podmínek, tedy takzvanou agrovoltaiku. Čeští zemědělci tak budou moci lépe chránit své plodiny před nepříznivým počasím a zároveň získat nový zdroj příjmů díky produkci bezemisní solární energie, uvedl Svaz moderní energetiky.
(Celý text)

Kam za Vítáním ptačího zpěvu?
3. května 2024 14:30

PRAHA (Ekolist) - Mezi nejsilnější zážitky v přírodě patří poslech ranního koncertu ptáků. Pro to stojí za to si přivstat.
(Celý text)

Bouře v JAR vyplavila na pláže více než 500 želvích mláďat. A odhalila, jak moc jsou želvy vystaveny mikroplastům
3. května 2024 11:57

KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)

Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51

PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)

Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)

MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14

(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)

V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)

ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01

(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)

Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné
2. května 2024 21:00

Dolní Lomná (Frýdecko-Místecko) (ČTK) - Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku. Požár zasáhl přibližně hektarovou plochu, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Příčinou požáru byl podle vyšetřovatelů lidský faktor. Národní přírodní rezervace Mionší chrání rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů v Beskydech. Rozloha rezervace je bezmála 170 hektarů, čímž se Mionší řadí mezi největší pralesy v České republice.
(Celý text)

Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18

(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)

Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16

PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)

Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31

(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)

Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31

(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2138 | Další