Nápad z UCLA se řadí mezi ty do detailu propracované. Ne nadarmo jejich studii otiskl i prestižní žurnál Nature, který se snílkovským tématům vyhýbá. A už sama myšlenka, že by k pokrytí celosvětové spotřeby ryb vlastně stačila jen plocha odpovídající přibližně rozměrům Michiganského jezera je prostě atraktivní. Nejprve ale několik čísel: Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) uvedla ve své statistické ročence, že roku 2016 byl poprvé překonán spotřební práh dvaceti kilogramů rybího masa na osobu, respektive na obyvatele planety Země. Ve hře je tedy něco kolem 73,8 milionů tun rybiny, což mimo představuje tržní komoditu v ceně zhruba 148 miliard dolarů.
Ne všude se rybám holduje stejně, a prim ve spotřebě mají obyvatelé přímořských oblastí. V řadě takových regionů světa tvoří rybí maso zásadní část jídelníčku. S popularitou ryb souvisí ještě dva fakty. V řadě oblastí, kde jsou ryby intenzivně konzumovány, je to často jediný dostupný zdroj živočišných bílkovin. Druhý fakt pak odráží trend zdravého životního stylu: mořské ryby ve vnitrozemí se nyní jí častěji, protože jsou považovány nejen nutričními specialisty za zdravější. Ryby jsou prostě velký byznys, s velkým potenciálem do budoucna. Limitou dalšího růstu je ale přetěžení, či spíše přelovení oceánů.
Z těch druhů, které jsou lidmi konzumovány, je nyní 57 % ve stavu přelovení. Jejich populační počty soustavně klesají. A dalších 30 % druhů konzumovaných ryb je nyní buď ve fázi akutního přelovení, nebo se po prodělání výrazného populačního propadu teprve vzpamatovávají. A právě z této situace “těží“ svůj potenciál práce z UCLA. Ta navrhuje příbřežní rybochovná zařízení jako krok, který by umožnil plné obnovení populací ryb v oceánech, a přitom nebral lidem zdroj potravy. Akvakultury, systémy řízené produkce ryb (a korýšů) nejsou rozhodně nic nového.
Ale způsob, jakým lidé UCLA tuto osvědčenou myšlenku uchopili, originální je. Namísto budování takových zařízení v zálivech, ústích řek nebo stísněné mezi ostrovy navrhují přesun rybochovných zařízení na otevřené moře. Sice stále na dohled pobřeží, na pevninských šelfech, ale přesto na větší hloubce. Ta by ostatně také umožnila zvýšit objem celé produkce. Jenže kde se do toho pustit? Kapitál a technologii drží pod palcem především Evropa a Severní Amerika. Produkce v jim blízkých mořích zdaleka nedosahuje takového výkonu.
Navíc by tu rybí chovy narazily na bariéru vícenákladů souvisejících s dodržováním nejrůznějších legislativních norem. Rybí farmy v mělkých mořích jsou totiž poněkud znečišťujícím faktorem. Proto tým vedený Peterem Kareivou a Rebbecou Gentry hledali místo, kde by se dostatečná hloubka vody odrazila ve snížení environmentálních dopadů takové velkokapacitní produkce. V potaz brali také biologické nároky 180 druhů nejčastěji konzumovaných ryb. Díky tomu jim z globální mapy potenciálních chovných lokalit vypadala řada míst. Ta znečištěná haváriemi, v dosahu potenciálního znečištění z ropných plošin, nebo ta lodní dopravou příliš frekventovaná.
Výsledek byl poměrně překvapivý. Z hodnocení se “vylouplo“ několik regionů, jako například pobřeží Guineji v Africe, Bangladéše v Asii či u jihoamerické Uruguaji. Tyto země představují “zlatý střed“ z poptávaných parametrů. A jako z udělání většinou leží na dohled dalším zemím (pokud jimi nejsou samy), které se nejvíce potýkají s rostoucí populací a problémem nasytit hladovějící. Jim blízké země, jako například Argentina, Indonésie nebo Indie, v sobě navíc nesou příslib ideálního a stabilního odbytiště. Produkce by tak mohla probíhat ideálně přímo v místech spotřeby, a současně by z nyní ekonomicky slabších zemí mohla udělat světové producenty ryb.
“Ze začátku by něco takového bylo pochopitelně nákladné, a klasický mořský rybolov by ještě dlouho hrál prim,“ říká Kareiva. “Postupně by ale tlak na rybí populace v oceánech ustával, protože rybochovy akvakultur jsou konkurenčně lepší.“ Rozvolněné tempo nástupu rybích akvakultur by zároveň dalo čas rybářům přizpůsobit se změně trendu. “Potřebujeme prostě najít další zdroj proteinů pro nasycení rostoucí lidské populace, ale rybí populace jsme už přetěžili. Tato studie ukazuje, že pěstování ryb v oceánech může hrát velkou roli ve výživě lidí, aniž by to vedlo k další degradaci oceánů nebo přelovení volně žijících druhů ryb.“
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2502254
PRAHA (Ekolist) - Jelen evropský byl po desítky let největším savcem žijícím v Krkonoších. O tento svůj primát v budoucnu může přijít, protože se v Krkonoších objevil los evropský. Na tísňové lince Správy KRNAP jsme včera přijali opakovaná hlášení o pozorování potulujícího se losa evropského v okolí východokrkonošského Žacléře. Jedná se o druh, který zde byl doma a člověk jej v minulosti vyhubil.
(Celý text)
Studie: Jedovatí hadi budou kvůli globálnímu oteplování zřejmě masově migrovat
6. května 2024 12:36
LONDÝN (ČTK) - Změna klimatu pravděpodobně povede k masové migraci jedovatých hadů do nových regionů a zemí, které na to nejsou připravené, což jejich obyvatele učiní zranitelnějšími vůči uštknutí. Napsal to list The Guardian s odkazem na studii, podle které se nejvíce plazů zřejmě ze sousedních zemí přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.
(Celý text)
Vláda projedná novelu veterinárního zákona, která zavádí kamery na jatkách
6. května 2024 12:18
PRAHA (ČTK) - Vláda v úterý projedná novelu veterinárního zákona, která by měla mimo jiné zavést kamery na jatkách. Novela reaguje na nová nařízení Evropské komise vydávaná pro veterinární péči. Novelu připravilo ministerstvo zemědělství. Připomínkové řízení skončilo loni v prosinci. Účinnost zákona předpokládá ministerstvo od roku 2025.
(Celý text)
O hledání travičů, výcviku psů a nebezpečnosti karbofuranu. Rozhovor s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické
6. května 2024 05:15
PRAHA (Ekolist) - Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.
(Celý text)
Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné, potvrdila studie
6. května 2024 02:00
BRNO (ČTK) - Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Masarykova univerzita o tom informovala na svém webu.
(Celý text)
Ministr životního prostředí Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě
6. května 2024 01:20
(ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) není proti výstavbě dostupného nájemního bydlení na zemědělské půdě, stavět by na ní ale měly obce, nikoli soukromí developeři. Hladík to uvedl v rozhovoru s ČTK. Vládní novelu omezující výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pátek schválila Sněmovna. Právnické osoby, tedy právě soukromí developeři, mohou za určitých podmínek na stavbu dostupného bydlení získat i státní dotaci.
(Celý text)
Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
6. května 2024 01:15
PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)
U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27
BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)
V ostravské zoo vznikne expozice pro tučňáky, konkrétní druh se vybírá
5. května 2024 23:43
OSTRAVA (ČTK) - V ostravské zoologické zahradě vznikne expozice pro tučňáky. Město hledá zhotovitele stavby, jejíž výstavba by mohla začít letos na podzim a podle odhadů by měla stát 145 milionů korun bez DPH. Tučňáky zahrada, založená v roce 1951, dosud nechovala.
(Celý text)
Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)