Historické korene hraníc
Najčastejšie oddeľujeme človeka od zvierat kvôli jeho predpokladanej jedinečnej schopnosti abstraktne premýšľať, používať jazyk a čítať symboly, komunikovať, plánovať či vôbec učiť sa. Rôzne argumenty prečo to tak je alebo nie sa vyvíjali v priebehu histórie podobne ako sa vyvíjal aj človek a jeho poznávanie sveta. Pozrime sa najskôr v krátkosti teda na to, ako vznikali a kadiaľ sa viedli hranice medzi človekom a zvieratami v minulosti.
Nepochybne najvplyvnejším obdobím ustanovujúcim vnímanie hraníc u ľudí zo západnej časti planéty je Antika. Aristoteles vo svojom diele Politika vyslovil stanovisko, že od zvierat nás oddeľuje naša schopnosť hovoriť. Zvieratá sú bez tejto schopnosti teda mocensky slabšie a musia tak podľahnúť ľudským zámerom. Takýto prístup a delenie potvrdila a zároveň aj prehĺbila európska teológia, ktorú najvýraznejšie zastupoval Tomáš Akvinský. Ten rozdelil obyvateľov sveta na osoby a neosoby. Osoby charakterizoval rozumom, nesmrteľnou dušou a vnútornou hodnotou. Neosobité zvieratá potom už podobne ako veci majú slúžiť záujmom ľudí. Dá sa povedať, že kresťanskí myslitelia viac zohľadňujúci zvieratá, boli vždy skôr disidenti či heretici a na kresťanský pohľad nemali príliš zásadný vplyv.
Schopnosť myslieť a rozprávať bola dôležitou deliacou čiarou aj po ďalšie storočia. V sedemnástom storočí ju pre nás zosobňuje karteziánstvo so svojimi vivisekciami za živa, ktoré ospravedlňovalo presvedčením, že zvieratá sa podobajú necítiacim strojom. Immanuel Kant tento nie príliš humánny pohlaď zmierňuje ohľadom k humánnosti človeka. Morálka sa v 19. storočí stáva zásadnou indíciou ľudskosti. Aj keď bol descartovský mechanistický prístup k iným tvorom prekonaný, stále panovalo presvedčenie, že morálne jednať dokážu iba ľudia. Spolu so zväčšujúcou sa intenzitou využívania či skôr zneužívania zvierat v rôznych sférach ľudských potrieb dochádza aj k silnejšiemu nutkaniu vymedziť sa voči predstave, že by zvieratá snáď mohli zažívať bolesť, radosť či strach.
Zbližovanie vzdialených hraníc
Za revolučný bod pohľadu na ostatné zvieratá sa považuje teória evolúcie prirodzeným výberom Charlesa Darwina. Vo svojej knihe O pôvode druhov z roku 1859 Darwin spochybňuje špecifickosť ľudí a zaraďuje ich medzí zvieratá. Nadväzuje tak na dielo z roku 1735 Systema naturae Carla Linné, ktorý zaradil človeka do kategórie k ľudoopom na základe morfologickej podobnosti. Avšak Darwinova teória sa neodkazovala iba na morfologické podobnosti, ale aj na to, že zdieľame spoločných predkov. Darwin tým zároveň spochybnil rozdiel v mentálnych predispozíciách medzi ľuďmi a „vyššími“ zvieratami. Podľa neho aj tie dokážu pociťovať bolesť, mať predstavivosť a zdieľať emócie. Ľudí aj mimoľudské zvieratá rozdeľuje skôr miera rozvinutosti týchto kategórii. Táto podstatne iná vízia, ako boli predchádzajúce, bola však po dlhú dobu odmietaná.
Až v 20. storočí so vznikom etológie sa začalo mnoho Darwinových predpokladov o schopnostiach mimoľudských zvierat potvrdzovať, keď výskumy správania a myslenia zvierat vyvrátili mechanistickosť ich života. Vieme napríklad, že všetky zvieratá používajú určitú formu komunikácie, no tá sa samozrejme líši v komplexnosti. Šimpanzy používajú väčšinou symboly reprezentujúce slová, kým vtáky či veľryby používajú na komunikáciu skôr spev. Zábavným sa nám môže zdať včelí komunikačný tanec alebo u iných zvierat používané pachové signály. Hlavným uvádzaným rozdielom medzi komunikáciou používanou ľuďmi a primátmi je ten, že ľudia proste dokážu používať a vytvárať väčšie množstvo a viac druhov komplexných symbolov a ich významov. Jedným z najznámejších primátov, ktorý sa dokázal naučiť viac ako tisíc symbolov znakovej reči vytvorenej pre gorily je gorila Koko. Gramatika či syntax je však to, s čím si už príliš poradiť nevie.
Ďalším častým argumentom, ktorý sa používa pre vydelenie človeka od zvierat je výhradne ľudské používanie abstraktného myslenia. Aj tu rastie množstvo dôkazov o tom, že mimoľudské zvieratá sú toho schopné. V jednej štúdii sa napríklad zamerali na štyroch orangutanov, ktorým dali za úlohu spájať rôzne zvieratá do rovnakej biologickej kategórie. Vedci boli prekvapení, že sa im to darilo na skutočne vysokej úrovni aj keď mali triediť zvieratá s rozdielnymi vizuálnymi charakteristikami. Podobne prekvapivo dobré výsledky mali aj experimenty so psami. Dokázali rozpoznávať obrázky iných rás psov, no zaujímavé bolo zistenie, že to dokážu vlastne aj vonku mimo výskumného laboratória. Vedci totiž predpokladali, že psy používajú na rozpoznávanie hlavne čuch či iné zmysly. Podobné štúdie už existujú aj pre šimpanzy, medvede či dokonca holuby a preukazujú, že schopnosť abstraktného myslenia u zvierat je oveľa rozšírenejšia, ako sa predpokladalo.
Zaujímavými zisteniami sa výskumy kognitívnych schopností zvierat len hemžia. Môžeme napríklad sledovať zručnosť s akou dokážu primáty hrať počítačové hry, v ktorých sú schopné poraziť dokonca aj deväťročné deti. Mnohé zvieratá sa dokážu učiť. Mačka tým, že poraní a oslabí myš, učí svoje mláďatá pozorovať a loviť. Iné výskumy ukázali, že šimpanzy podobne ako ľudia dokážu udržať v krátkodobej pamäti päť až sedem vecí. Ľudská myseľ je však oveľa lepšia v množstve informácii, ktoré jeden vnem môže obsahovať. Niektoré vtáky majú zasa schopnosť plánovať a dokážu si odložiť jedlo na ďalšie ráno. Iné, ako vrany a havrany, dokážu vyrábať nástroje. Vrana novokaledonská si v jednom pokuse dokázala ohnúť drôtik a vytiahnuť potravu z úzkej nádoby, pričom na to prišla úplne sama a nikto ju to predtým neučil. Známe sú aj vrany v Japonsku, ktoré hádžu orechy na prechod pre chodcov a „používajú“ autá na ich rozlúsknutie. Keď padne na prechode zelená, vylúsknuté orechy si letia pozbierať. Vo všeobecnosti sa však zatiaľ ukazuje, že kognitívne schopnosti zvierat sú adaptované prevažne na splnenie jedného cieľu, no tie ľudské dokážu poslúžiť viacerým.
Nové poznatky sa objavujú neustále aj v spojení s inými vednými odbormi. Genetické výskumy preukazujú 98 % zhodu s génmi šimpanzov, pričom sú bližšie nám ako gorilám. Paleoantropológia došla k záveru, že ľudia a šimpanzy majú spoločného predka žijúceho pred 10 miliónmi rokov, čo je skutočne krátka doba v pomere k dĺžke evolučnej histórie. Výsledky výskumov, ktoré zverejnili vyššie popísané vedné odbory, na rozdiel od spomenutých filozofov a teológov, dnes vnímané rozdiely medzi ľuďmi a zvieratami zahladzujú a zameriavajú sa skôr na podobnosti, či na vzájomné väzby ľudí a zvierat skôr, ako na nutné hľadanie rozdielností.
Kultúra bez hraníc
Vnímaný rozdiel medzi ľuďmi a zvieratami nám po mnohých generáciách vnikol pod kožu tak, že ho považujeme za daný fakt. Ak sa ale pozrieme na históriu a súčasné zvyky iných krajín sveta, zistíme, že naše vnímanie týchto rozdielov je aj kultúrne podmienené. Zatiaľ čo krava je u nás považovaná za jedlé zviera, v Indii je posvätná. V Egypte boli mačky považované za božské stvorenia a za jej zabitie bol trest smrti pre páchateľa. Iné náboženské a filozofické základy môžu tvoriť iné pohľady na zvieratá, no idea ich podriadenosti je aj v iných kultúrach častá.
Človek aj iné zvieratá sú pomerne sofistikované bytosti. Sme síce čiastočne determinovaní evolučne psychologickými a genetickými predpokladmi, no zároveň neustále dochádza k interakcii s okolím a dokážeme sa učiť a tvoriť. Rozbor historických príčin nášho nadradeného pohľadu spolu s modernými vedeckými poznatkami nám pomáhajú chápať náš postoj s odstupom a zo širšej perspektívy. Pre naše životy je však vôbec najpodstatnejšie to, že existuje množstvo dokladov o tom, že hierarchický postoj k iným zvieratám a prírode silno ovplyvňuje správanie ľudí k sebe samým a medzi sebou navzájom. Ekologická kríza a masové vymieranie druhov sa koniec koncov dotýka aj nás samotných. Našu civilizáciu a potreby je teda evidentne problematické nadraďovať na základe domnelej ľudskej jedinečnosti v spomínaných schopnostiach a vlastnostiach. Keď si to všetko dáte dohromady, stále si myslíte, že existuje jasná hranica medzi ľudskými a mimoľudskými zvieratami?
Použité zdroje:
ANDERSON, Andrea, 2014. Many Animals Can Think Abstractly. Scientific American [online] [cit. 13. január 2017]. Dostupné na: https://www.scientificamerican.com/article/many-animals-can-think-abstractly
BOUNDLESS, 2016. Human vs. Animal Language. Boundless [online]. 2016 [cit. 13. január 2017]. Dostupné na: https://www.boundless.com/psychology/textbooks/boundless-psychology-textbook/language-10/human-language-408/human-vs-animal-language-236-12771
DEMELLO, Margo, 2012. Animals and society: an introduction to human-animal studies. New York: Columbia University Press. ISBN 978-0-231-15294-5.
PREMACK, David, 2007. Human and animal cognition: Continuity and discontinuity. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America [online]. 2007, roč. 104, č. 35, s. 13861–13867. ISSN 0027-8424. Dostupné na: doi:10.1073/pnas.0706147104
TYDEN, 2011. “Koukni, miláčku!” Krkavci opět překvapují inteligencí. TÝDEN.cz [online] [cit. 13. január 2017]. Dostupné na: http://www.tyden.cz/rubriky/veda/priroda/koukni-milacku-krkavci-opet-prekvapuji-inteligenci_219051.html
VANDROVCOVÁ, Tereza, 2011. Zvíře jako pokusný objekt: sociologická reflexe. Praha: Triton. ISBN 978-80-7387-456-8.
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Patrik Gažo
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2484227
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)