„V podobných situacích je nahánění houfem lidí, pak na koních a následně vrtulníkem, stejně jako přemíra manipulace s již imobilizovaným zvířetem, navíc stále v přítomnosti velkého počtu lidí, to nejhorší, co lze udělat,“ konstatuje Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky. Ten ještě předtím, než losice uhynula, organizoval ve spolupráci s dalšími odborníky nasazení telemetrického obojku, aby bylo samici možno sledovat po plánovaném vypuštění na Třeboňsku.
Z toho, že losice podle médií v podstatě nereagovala na přítomnost vrtulníku je patrné, že již před zásahem uspávací střelou byla letargická. „Je-li zvíře v porostu a nikoho včetně sebe neohrožuje, je lepší jej tam nechat v klidu, zajistit bezpečnost na přilehlých komunikacích, a vyčkat, až se samo ukáže. Případně se jej pokusit lokalizovat třeba termovizí," říká Miloslav Jirků. Pro divoká zvířata je podle něj samotné nahánění ohromně stresující, pro matky s mláďaty obzvlášť. A následuje-li znehybnění zvířete, může mít snaha zachránit zvíře špatný konec.
Chybou rovněž bylo, že se po uspání kolem losice pohybovalo velké množství lidí. „Na některých snímcích z akce bylo v okruhu několika metrů kolem zvířete možné napočítat i jedenáct osob. U zvířete by měl naopak být jen počet nezbytně nutný k manipulaci s ním. Přítomní by se měli chovat a mluvit klidně a tiše. Vše by mělo proběhnout co nejrychleji. Obecně to není známo, ale ,přispaná´ zvířata ve skutečnosti nespí, nýbrž poměrně dobře vnímají dění kolem,“ popisuje Miloslav Jirků.
Špatnou organizaci zásahu podle něj ukazuje i to, že zvíře nemá zakryté oči na snímcích, kdy se s ním fotí hasiči. Lidské ruce položené na citlivých místech kolem očí stresovanému zvířeti na klidu rovněž nepřidají. „Zakrytí očí, klid, rychlost a stínění, je-li horko a slunečno. To by měly být automatické věci,“ zdůrazňuje Miloslav Jirků.
Nechce však za každou cenu poučovat: „Jsem si dobře vědom, že v terénu zdaleka není prostor dělat vše ideálním způsobem. Sám znám odchyt velkých kopytníků hlavně z teoretického školení u polských kolegů. Každopádně by však bylo vhodné, kdyby orgány ochrany přírody i zásahové a bezpečnostní subjekty byly alespoň obecně obeznámeny s tím, jak v podobných situacích postupovat. Při špatné organizaci odchytu může odborný zásah zkušeného veterináře snadno vyznít do prázdna a stát životy velmi cenných zvířat." Přesně to se podle něj stalo nyní v Brně. „Podobný průběh mělo i nahánění losů u Českých Budějovic v roce 2013, kdy policisté rozdělili matku a mládě, jež nakonec utekli odlišnými směry,“ podotýká Miloslav Jirků.
České zásahové složky nemají podle odborníků s velkými zvířaty zkušenosti a chybí jim potřebné znalosti. Pomoci by jim měl nový manuál, jak při kontaktu s divokými velkými zvířaty postupovat, který připravují vědci a společnost Česká krajina, kteří se podílejí na neformálním záchranném programu losa evropského v Česku.
Odborníci využijí rad od kolegů z Polska a Skandinávie, kde mají s odchytem a přesunem losů bohaté zkušenosti. „Například finští veterináři považují při imobilizaci losů za nepřípustnou úmrtnost převyšující pouhá 2 procenta, tedy dvě ze sta zvířat," uvádí Dalibor Dostál z České krajiny.
Na území České republiky vymizeli losi mezi 12. a 15. stoletím. Důvodem vyhynutí místní populace ve středověku nejen u nás, ale v celé střední a západní Evropě byl především lov. Jeho pozdějšímu návratu bránila řada změn krajiny způsobených člověkem: odvodňování mokřadů, změny vegetace, plošný převod lesů i orné půdy na chudé monokultury i fragmentace prostředí cestami a zástavbou.
Od druhé poloviny 20. století se losi do Česka přes všechna úskalí začali vracet. V roce 1957 byl zaznamenán výskyt prvního losa v okolí Ústí nad Labem, krátce na to byl neoprávněně uloven na Teplicku. Od té doby se losi na naše území přesouvají z Polska s různou intenzitou, snaží se vytvořit trvalou populaci na jihu Čech a šířit se odsud dále na jih a západ. Na počátku 80. let byla celková populace losů v Čechách odhadnuta na 30 až 50 kusů, z toho 20 až 30 kusů na Jindřichohradecku. Další populace se vytvořila na Českokrumlovsku, na pravém břehu Lipenské přehradní nádrže. Tři mikropopulace se zformulovaly po roce 1985 na Táborsku, Bechyňsku a na Nymbursku.
Od 90. let minulého století však stavy losů v Česku opět klesají. Tři mikropopulace zanikly, počty zvířat ve zbývajících dvou populacích se snižují. „V současnosti u nás patrně nežije více, než 15 až 20 zvířat. Kromě pytláctví ohrožují losy hlavně nehody na silnicích," uzavírají ochránci.
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
red
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2468951
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)