Pro tyto otázky se musíme vrátit do historie, a to pěkně vzdálené. Dnešní druhová bohatost recentních plazů česko-slovenského prostoru není vysoká. Naopak, plazi zde tvoří druhově nejméně bohatou skupinu obratlovců. Můžeme zde nalézt jeden druh želvy Emys orbicularis (želva bahenní, původní populace v ČR pravděpodobně již vyhynulé), 7 druhů ještěrů (kdo se dopočítal čísla šest, ať si vyhledá slepýše východního, Anguis colchica)a již zmiňovaných 5 druhů hadů. Přesto se jedná o skupinu, která prodělala fascinující historický vývoj.
Časopis Naše příroda
Formování evropské složky plazů se započalo již velmi dávno. Vysledovat ji můžeme až do období triasu před 200 miliony lety, přičemž nejvíce zásadní události proběhly v období konce mezozoika a počátku paleogénu (před 65 miliony lety, kdy se formovaly dnešní čeledi) a také neogénu (před 23 miliony lety), kdy vznikaly již jednotlivé dnešní druhy. V následujícím, teplotně oscilujícím období, které bylo kdysi bráno jako klasický biogeografický model vzniku druhů v důsledku izolace jednotlivých populací ledovcem, již současné druhy existovaly a jejich případné další rozrůznění probíhalo v rámci populací.
Vliv na formování druhů měly mnohem zásadnější události, jako např. geomorfologické procesy, které izolovaly nebo naopak spojily populace, což zastavilo, nebo v opačném případě propojilo tok genů. Neméně důležité pak byly i klimatické a populačně-ekologické faktory, zahrnující predaci, konkurenci, parazitismus apod. Nejvýznamnější události vzhledem k dnešní biotě střední Evropy proběhly v období pleistocénu před 1,8 miliony lety až 10 tisíci lety. Vlivem střídání dob ledových a meziledových se v teplých meziledových dobách druhy z jižních oblastí, které jim sloužily jako útočiště (refugia), šířily severněji a obsazovaly různé oblasti Evropy. V době největšího ochlazení (glaciálního maxima) totiž průměrné teploty ve střední Evropě byly o 10–20 °C nižší než dnes, zatímco v jižních refugiích jen asi o 2–4 °C.
Po oteplení a celoevropském ústupu ledovce probíhala postupná a často i relativně rychlá rekolonizace vhodných území. V důsledku tzv. efektu zakladatele (viz boxík dole), jež se projevuje právě při kolonizačních procesech druhů, dnes geograficky jižnější populace (např. užovky podplamaté) mají mnohem vyšší genetickou variabilitu než populace stejného druhu v severnějších oblastech výskytu (např. české).
Místa, odkud se druhy v teplých meziledových dobách začaly šířit, můžeme označovat jako radiační centra biologické diverzity a často se jedná právě o tzv. glaciální refugia, ve kterých organismy v minulosti nacházely vhodné podmínky bez známek trvalého zalednění, jež se v pleistocénu rozprostíralo v severněji položených částech Evropy. Takovým glaciálním refugiem byl např. Balkánský polo ostrov, jemuž vděčíme za dnešní druhovou skladbu plazů střední Evropy. Byl to právě Balkán, který se stal pravděpodobným útočištěm pro všechny dnešní druhy našich hadů. Jakmile ledovec ustoupil, došlo k migracím a druhy se rozšířily na podstatně větší areál.
Současné geografické rozšíření plazů totiž vůbec není náhodné, ale odvíjelo se od různých historických, potažmo ekologických a environmentálních událostí. A jak to všechno víme? Mnohá data nám poskytuje např. paleontologie, paleoklimatologie či paleogeografie a geologie. Zásadní přispění k pochopení historie genetické struktury a distribuce organismů však přinesla disciplína nazvaná fylogeografie. Cílem této asi 20 let staré disciplíny je zjistit geografické rozšíření a příbuzenské vztahy populací uvnitř a mezi blízce příbuznými druhy, které areál obsazují na základě informací obsažených v DNA. Ta s sebou nese živou vzpomínku, kterou je možno využít i v případě, že jiná, např. fosilní data chybí. Kde se teda ti naši hadi vzali a jaká byla jejich historie?
Zamysleme se, proč v naší fauně nenajdeme apeninské či iberské prvky, tedy druhy pocházející ze dvou polo ostrovů, jež podobně jako Balkán posloužily jako další útočiště v dobách ledových. Většina specialistů se shoduje v tom, že fylogeografický vzor evropských plazů je v zásadě jednotný: jako hlavní bariéry migrace sloužila pohoří a vodní toky, zatímco jejich údolí (např. niva Dunaje) za migrační koridory. A nejvýznamnějšími bariérami v Evropě zabraňujícími šíření plazů z glaciálních refugií byly nejspíše Alpy a také Pyreneje. Z Apeninského a Pyrenejského (Iberského) poloostrova se proto do střední Evropy mnoho prvků nedostalo.
Při pohledu na Balkán však postrádáme vysoká pohoří orientovaná západně-východním směrem, což umožnilo rapidní kolonizaci balkánských a pontických, případně kaspických prvků fauny. Zásadní význam zde hrála dnešní rumunsko-bulharská Podunajská nížina a vzhledem k našemu prostoru hlavně nížinatá Panonská pánev zasahující z Balkánu až do střední Evropy. Dnes tak zastupují hady česko-slovenského prostoru tři čeledě – Colubridae s druhy užovka hladká (Coronella austriaca) a užovka stromová (Zamenis longissimus), Natricidae s užovkou obojkovou (Natrix natrix) a podplamatou (Natrix tessellata) a Viperidae s jediným zástupcem zmijí obecnou (Vipera berus). Kompletnější fylogeografické studie byly prozatím provedeny jen u tří druhů našich hadů.
Jak ukázal český tým v otázce původu tyto užovky zde nejsou výsledkem umělého vysazení ze vzdálených lokalit (v minulosti převažovaly romantické představy nad vysazením užovek starověkými Římany), nýbrž pozůstatkem kontinuálního rozšíření, které ještě před 5 000– 8 000 lety zasahovalo až do Anglie či Dánska. Studie analýzou mnoha jedinců z celého areálu rozšíření potvrdila existenci čtyř odlišných evolučních linií zastupujících jednotlivé populace této užovky. Všechny linie mají nepřekrývající se geografický areál, z nichž největší zabírají evropská západní a východní linie. Rozmístění hlavních evolučních linií (východně-západní podskupiny) ukazuje na delší refugiální separaci populací v období posledního glaciálního maxima (před 18 až 23 tisíci lety). Po něm se západní linie roz- šířila dvěma směry z apeninského refugia až k severnímu Španělsku a na druhou stranu k balkánskému Jadranu a západnímu Řecku, zatímco šíření východní linie probíhalo směrem z Balkánského refugia do středních, a jak ukazují fosílie, i severnějších oblastí Evropy. Všechny naše populace užovek stromových tak mají balkánský původ.
V populacích užovky podplamaté bylo identifikováno devět hlavních, geneticky vzájemně vzdálených evolučních linií. Na Balkánském polo ostrově byly odhaleny hned tři fylogenetické linie, z nichž dvě se vyskytují v helénské oblasti – na Krétě a v západním Řecku. Zbytek studovaných jedinců z Balkánu pak náleží do rozsáhlé, ale geneticky poměrně nízce diferencované evropské linie, jež zasahuje do zbytku Evropy. Druh patrně vznikl v oblasti Blízkého východu, odkud se pak šířil a divergoval. Přítomnost hned tří linií v Řecku poukazuje na možnost existence několika separovaných glaciálních refugií v jižních partiích Balkánského poloostrova. Jedna z nich (evropská) pak kolonizovala zbytek tohoto poloostrova a také zbytek Evropy. Podobně jako u užovky stromové, by pak i u tohoto druhu bylo zajímavé zjistit, odkud pochází izolovaná populace, jež byla v roce 2010 hlášena ze Slezska.
Náš jediný jedovatý had, zmije obecná, má ze všech terestrických hadů největší areál rozšíření sahající od Britských ostrovů na západě až po ostrov Sachalin na východě. Byly u něj identifikovány tři evoluční linie, z nichž největší „severní“ zahrnuje další čtyři podlinie. To naznačuje dosti komplikovanou pleistocenní historii s existencí několika refugií. Doba rozdělení všech tří linií byla určena na spodní pleistocén, přibližně před 1,4 miliony lety. Tehdy druh zřejmě osidloval tři izolované oblasti – Apeninský poloostrov, Balkán a nejasné území poblíž rumunských Karpat, odkud se šířil ve středním pleistocénu do ostatních částí areálu. Nejvíce se šířila právě severní linie, italská a balkánská podstatně méně, neboť byly pravděpodobně zadrženy Alpami či Dinaridami. Podstruktura severní linie napovídá o dalším rozrůznění v období svrchního pleistocénu (zřejmě ale již před Würmským ledovcem), což může ukazovat na existenci dalších glaciálních mikro refugií, např. v regionu rumunských Karpat. Populace naší zmije tak pravděpodobně pocházejí z blíže neupřesněné oblasti severovýchodní- ho Balkánu.
U zbylých dvou druhů našich hadů, užovky obojkové a užovky hladké, kompletní molekulární fylogeografie zatím neexistuje, nicméně první částečné studie u obou druhů naznačují existenci většího počtu nezávislých evolučních linií, jež jsou výsledkem mnohých historických událostí. Již teď ale můžeme předpokládat blízkou příbuznost k balkánským či východně evropským populacím. Nechme se tedy překvapit.
Efekt zakladatele je genetické „zúžení“ populace při kolonizaci nového území malým počtem jedinců. Ve většině populací je nejdříve velká genetická proměnlivost a postupem času dochází k postupné redukci. Naopak u kolonizujících populací je zpravidla charakteristická nízká genetická variabilita hned na začátku historie dané populace. Děje se tak např. při kolonizaci ostrovů či jiných nově obsazovaných oblastí jen za přispění několika jedinců. Výsledná genetická variabilita je tak většinou ovlivněna jen genotypem kolonizujících jedinců.
Daniel Jablonski
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2446258
KAPSKÉ MĚSTO (ČTK) - Více než 500 mláďat mořských želv vyplavila na pobřeží Jihoafrické republiky silná bouře. Malé želvičky patřící většinou k ohroženému druhu kareta obecná našli na pobřeží lidé, kteří je odnesli do záchranného střediska pro želvy v akváriu Two Oceans v Kapském Městě, informovala dnes agentura AP. Nenadálá událost zároveň poskytla odborníkům a ochráncům přírody cenné informace o běžném nebezpečí, které želvám v oceánech hrozí. Navzdory svému nízkému věku stihly želvy už pozřít v oceánu nemálo kousků plastů.
(Celý text)
Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě
3. května 2024 11:55
PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.
(Celý text)
Agrární komora chce kvůli mrazům peníze také pro pěstitele zeleniny či brambor
3. května 2024 11:51
PRAHA (ČTK) - Agrární komora (AK ČR) požaduje po ministerstvu zemědělství peníze také pro další odvětví zasažená mrazem. Výrazně poškození jsou podle komory například pěstitelé zeleniny, brambor, klasických polních plodin či cukrovky a dubnové mrazy zasáhly také lesní školky. Prezident Agrární komory Jan Doležal o maximální možnou mimořádnou finanční podporu požádal ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) v dopise, který má ČTK k dispozici. Výborný na síti X uvedl, že se o dopise dozvěděl z médií, a navíc těsně před briefingem, označil proto takové jednání za neférové. Mluvčí AK ČR Barbora Pánková na dotaz ČTK uvedla, že dopis byl odeslán včera dopoledne standardní cestou tak, aby ministr měl podklady co nejdříve.
(Celý text)
Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech. Jak často vlci loví v intravilánu?
3. května 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Dne 23. dubna 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice v okrese Děčín v okrajové oblasti národního parku České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce.
(Celý text)
MŽP povolilo průzkumné práce kvůli lithiu v obci Rožná na Žďársku
3. května 2024 01:14
(ČTK) - Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo stanovení průzkumného území pro případnou těžbu lithia v obci Rožná na Žďársku. Podle úřadu nebyl žádný zákonný důvod žádosti, kterou kvůli prozkoumání ložisek nerostu podala společnost Geomin, nevyhovět. ČTK to dnes sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Obec, která s žádostí nesouhlasí, chce proti němu podat rozklad, řekl ČTK starosta Rožné Libor Pokorný (SOCDEM).
(Celý text)
V pražské zoo se narodil orangutan sumaterský
3. května 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - V pražské zoologické zahradě se narodil orangutan sumaterský. Mládě už pije mateřské mléko a podle prvních pozorování je vitální. Zatím není jasné, zda jde o samečka, nebo samičku. Je to první mládě jedenáctileté samice Diri, která přišla na svět rovněž v Troji. Otcem je dvaadvacetiletý samec Pagy. Pavilon Indonéská džungle zůstává otevřený, návštěvníci tak mohou spatřit vzácný přírůstek už nyní, informovala zoo.
(Celý text)
ČSÚ: Domácnosti loni vodou šetřily, v průmyslu spotřeba stoupla
3. května 2024 01:01
(ČTK) - Domácnosti v Česku loni vodou dál šetřily, zatímco v průmyslu spotřeba meziročně mírně stoupla. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Spotřeba domácností klesla o tři procenta na 86,7 litru na osobu za den. Průmysl a ostatní odběratelé naopak spotřebovali vody o 1,5 procenta více než v roce 2022. Vodné i stočné loni dál meziročně zdražovaly, přičemž růst cen oproti roku 2022 ještě více zrychlil.
(Celý text)
Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné
2. května 2024 21:00
Dolní Lomná (Frýdecko-Místecko) (ČTK) - Hasiči v noci na dnešek likvidovali požár v pralese Mionší v Dolní Lomné na Frýdecko-Místecku. Požár zasáhl přibližně hektarovou plochu, řekl mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák. Příčinou požáru byl podle vyšetřovatelů lidský faktor. Národní přírodní rezervace Mionší chrání rozsáhlý prales jehličnatých i listnatých stromů v Beskydech. Rozloha rezervace je bezmála 170 hektarů, čímž se Mionší řadí mezi největší pralesy v České republice.
(Celý text)
Japonsko vyzkouší systém s umělou inteligencí na varování před medvědy
2. května 2024 19:18
(ČTK) - Japonsko po rekordním počtu útoků medvědů na lidi vyzkouší systém varování založený na umělé inteligenci. Za poslední rok bylo v zemi při útocích medvědů zabito šest lidí a více než 200 jich bylo zraněno, informoval list The Guardian.
(Celý text)
Vinaři nebudou muset letos kvůli mrazům dodržovat některá technická opatření
2. května 2024 19:16
PRAHA (ČTK) - Zástupci vinařů se na dnešním jednání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL) domluvili na zrušení některých podmínek, které musí běžně plnit například při pěstování v ekologickém režimu. Kvůli mrazům totiž některým vinařům v Česku pomrzly i celé plochy vinic, a nejsou tak letos schopni dodržet určitá technická opatření.
(Celý text)
Ochranáři a včelaři umístili u D5 desítky pastí na invazní asijské sršně
2. května 2024 11:31
(ČTK) - Třicet až čtyřicet pastí k odhalení výskytu invazní asijské sršně umístili ochranáři z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) ve spolupráci s místními včelaři. Zatím jde převážně o Plzeňský kraj, hlavně o místa podél dálnice D5 desítky metrů až jeden kilometr od krajnice, ale také třeba v Železné a Bělé na Domažlicku, ve Švihově na Klatovsku, Šťáhlavech na Plzeňsku a v Hrádku u Rokycan. Pasti se umisťují také u dálnice D5 ve Středočeském kraji ve směru na Prahu a u logistických center, tedy překladišť zboží z kamionů, což jsou riziková místa. ČTK to dnes řekl Zdeněk Myslík z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
(Celý text)
Na čištění odpadních vod v EU by se měly podílet největší znečišťovatelé, farmaceutický a kosmetický průmysl
2. května 2024 11:30
(ČTK) - Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy farmaceutický a kosmetický průmysl, vyplývá z úpravy směrnice, kterou schválil v dubnu Evropský parlament. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) uvedla, že směrnici vnímá jako další přítěž již tak těžko konkurenceschopnému odvětví a může to ovlivnit cenu i dostupnost léků. Zavedení dalších opatření se dotkne téměř 600 čistíren v Česku, náklady budou ve stovkách miliard korun během následujících 20 let, řekl ČTK ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) Vilém Žák.
(Celý text)
Produkce elektřiny z větru v USA se loni poprvé po 25 letech snížila
2. května 2024 11:29
WASHINGTON (ČTK) - Produkce elektřiny z větrných elektráren ve Spojených státech se loni poprvé za čtvrt století snížila, a to o dvě procenta. Výroba byla nižší, přestože instalovaný výkon stoupl o 6,2 gigawattu (GW). Mohly za to slabší větry na Středozápadě, než je obvyklé. Vyplývá to ze zprávy amerického vládního úřadu pro energetické informace (EIA).
(Celý text)
Dříve opomíjená osika může lesníkům výrazně pomoct po kůrovcové kalamitě
2. května 2024 01:17
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55
LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)