Proč nemáme čisté oceány? Protože ročně spláchneme do moře osm milionů tun plastů. Pětina jich pochází z lodní dopravy a zbytek z pobřeží. PETláhve, plastové tašky, obaly, těsnění či hračky jsou unášeny mořskými proudy, rozmělňovány a drceny, než skončí v jedné z pěti oceánských zón. Tady se na hladině akumulují a vytváří velké plovoucí plastové krusty. Největší a nejznámější mořskou hladinovou odpadkovou krustou je „Great Pacific Garbage Patch“, situovaná mezi 135. a 155. stupněm západní délky a 35. až 42. stupněm severní šířky. V závislosti na ročním období, převládajícím směru větrů a mořském proudění zabírá plochu od 700 000 po patnáct milionů kilometrů čtverečních. Podobné odpadkové krusty v Indickém oceánu nebo Atlantiku nejsou o mnoho menší. Odpadkové víry, plastové tišiny a krusty představují zásadní ekonomický, zdravotní a environmentální problém, a to navíc problém, jež dosud neměl řešení.
Zvolání: „Tak to prostě ukliďme!“ je sice správný proaktivní přístup, jenže s čištěním oceánů to není tak snadné. Zmíněný Velký pacifický odpadkový pás je charakterizován svou proměnlivostí, která se odráží i v nestejné koncentraci plastových částic. V průměru se jich tu nachází 5,1 kilogramu na kilometr čtvereční a k lokálnímu zahuštění této řídké plastové polévky dochází jen někdy. Ne všechny odpadky navíc plavou přímo na hladině, určitá část je jich zanořena či splývá kousek pod hladinou. Výzkumníci odhadují, že pacifická krusta je tvořena 5,25 bilionů částeček (tj. 1012), z nichž některé dosahují velikosti milimetrů, jiné decimetrů. Je to prostě nejednolitá, prostorově i vlastnostmi proměnlivá masa odpadků. Jak tedy na ně? Neporadila by si s odpadky obyčejná loď s tažnou sítí? Odborníci na danou problematiku přirovnávají tento úkon k pohádkovému úkolu prince, který cedníkem přeléval moře.
S využitím jedné vlečné lodě by to trvalo přibližně 79 000 let a stálo to desítky miliard dolarů, tvrdí Boyan Slat. A to pochopitelně za lichého předpokladu, že by odpadky průběžně nepřibývaly. Provoz lodě by také spotřeboval velké množství paliva a znamenal by ve svém důsledku velké zvýšení emisí CO2. Nepříjemným dopadem na mořskou faunu by bylo také zásadní zvýšení nechtěných odchytů ryb, mořských savců a ptáků, protože tažná síť si nevybírá. Takový očišťovací počin by prostě nebyl moc ekologický. Máme se tedy smířit s tím, že oceány jsou a budou znečištěné? Jednadvacetiletý Boyan Slat z Holandska se s tím rozhodně smířit nehodlá. Poslední čtyři roky svého života zasvětil odvážné a inovativní myšlence, která by mohla problém odpadkových krust s geniální jednoduchostí vyřešit. „Odstranit Velký pacifický odpadkový pás dokážeme za deset let, 33x levněji a 7900 rychleji, než by bylo možné konvenčním přístupem.“
„Na ten nápad jsem přišel v šestnácti letech, při potápění na dovolené v Řecku,“ prozrazuje Slat. „Pod hladinou byla neuvěřitelná spousta odpadků a mě se nechtělo jenom čekat, až to někdo uklidí.“ Všiml si, že odpadky pod hladinou nejsou nehybné, naopak, že si s nimi mořský proud pohrává a pohybuje s nimi. Není zapotřebí plout mořem a sbírat je kousek po kousku, ale přijít si pro ně tam, kam je vlny zanesou. Slat, který založil a vede iniciativu The Ocean Cleanup, dokázal o pravdivosti své myšlenky přesvědčit stovky špičkových vědců, oceánografů, mořských biologů i odborníků technického zaměření a sehnat formou veřejných darů 2,2 milionu dolarů na realizaci svého smělého plánu. Tím je vytvoření kotvené norné stěny, povrchové hladinové bariéry, která bude sloužit k automatickému sběru unášených plastových odpadků.
Ke dnu ukotvený polštář norné stěny, jehož testovací verze má nyní délku dvou kilometrů, se nehne ani o píď. Hýbat se ale budou mořským proudem unášené odpadky, které se o bariéru zaseknou. A protože má tvar rozevřených nůžek, budou se plasty z krajů postupně koncentrovat uprostřed. Pak už stačí jen dorazit na místo a plasty sebrat. Zapotřebí přitom není žádných zvláštních energetických výdajů – odpadky unáší vítr, vlny či proud – a při styku s bariérou se jejich pohyb zastaví. Norná stěna nepředstavuje překážku pro vodní živočichy, ti ji jednoduše podplavou. Geniálně prosté a ve své podstatě dokonalé. I proto se vkrádá otázka: Ale skutečně to funguje?
Dosavadní testy a provozní studie dávají Slatovi za pravdu. Testy s menší verzí norné stěny, jež probíhaly mezi Japonskem a Jižní Koreou, dopadly na výbornou. „Pak už je to jen otázka měřítka,“ říká Slat. „Norná stěna Ocean Cleanup je koncipována jako prostředek k řešení globálního problému. Stokilometrová norná stěna udělá tu samou práci pochopitelně mnohem rychleji, než dvoukilometrová.“ Zmíněná dvoukilometrová stěna má být instalována v létě roku 2016 u japonského ostrova Tsushima. A co se sebíranými plasty? „Je to jako zabít dvě mouchy jednou ranou,“ popisuje Slat. „Počítáme s jejich recyklací či energetickým zhodnocením.“
Nedopadne to dobře, bojí se kritici
Slatův projekt má i své kritiky, kteří mu vyčítají řadu věcí, na kterých může podnik ztroskotat. A to i doslova. Moře není stále jen klidné a silné bouře by mohly plovoucí konstrukci rozbít. Moře je zároveň velmi agresivní prostředí a materiály zde rychle podléhají korozi či rozkladu.
Slabinou může být i záměr sebrané plasty recyklovat. Zpracovatelé plastů k recyklaci mají zájem o homogenní a neznečištěný materiál. Nesourodou směs plastů půjde v pravém smyslu slova recyklovat jen těžko. Využít by se dala však jako palivo.
Slatovo zařízení také sbírá jen plasty jen z hladiny a malé hloubky. Podle kritiků je velké množství plastů rozptýleno v moři i ve velkých hloubkách. Projekt tak neřeší problém s plastovými odpady celkově, ale jen jeho část.
Kritiku si vysloužil i záměr použít na povrch plovoucího objektu nanomateriály, které mají mít biocidní účinek a mají zabránit tomu, aby se na konstrukci nezačaly usazovat mořské rostliny. Podle kritiků hrozí, že se biocidní látky budou dostávat do prostředí a tam dál plnit svou funkci biocidu. Podrobně sepsanou kritiku projektu můžete číst například v článku 6 Reasons That Floating Ocean Plastic Cleanup Gizmo is a Horrible Idea.
Líbil se Vám článek?
Radomír Dohnal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2445959
2. května 2024 01:17
BRNO (ČTK) - Osika obecná, která byla dříve běžnou a častou součástí českých lesů, má velmi dobrý potenciál stát se využívanou přípravnou dřevinou při obnově lesů poničených suchem a kůrovcem. Mnohde si již na holiny našla cestu sama, uvedl Antonín Kusbach, jenž vedl mezinárodní tým lesnických vědců v čele s odborníky z Mendelovy univerzity v Brně při výzkumu rozšíření a roli osiky obecné v lesích.
(Celý text)
Evropská komise zahájila kroky proti 20 aerolinkám kvůli tzv. greenwashingu
2. května 2024 00:54
BRUSEL (ČTK) - Evropská komise (EK) společně s úřady na ochranu spotřebitelů členských zemí Evropské unie zahájila kroky proti dvaceti leteckým společnostem, a to kvůli zavádějícím tvrzením ohledně ochrany životního prostředí, takzvanému greenwashingu. Zaslala firmám dopisy, ve kterých identifikovala několik typů potenciálně zavádějících tvrzení, a vyzvala podniky, aby do 30 dnů uvedly své praktiky do souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitelů. Komise o tom informovala ve své tiskové zprávě. Názvy aerolinek zatím nezveřejnila, protože vyšetřování je teprve v předběžné fázi.
(Celý text)
Hydrologové: Zásoby vodních nádrží v ČR jsou připravené i na extrémní sucho
2. května 2024 00:49
(ČTK) - Zásoby vodních nádrží jsou letos podle informací hydrologů, které ČTK oslovila, dostatečné, může za to srážkově nadprůměrná zima, která doplnila také zásoby podzemních vod. Aktuální stav nádrží zvládne podle hydrologů zajistit zásobování obyvatel, průmyslových podniků nebo chlazení elektráren i v případě opakování extrémního sucha. Pravděpodobnost výskytu nadprůměrně teplého roku je letos vyšší než v minulosti, tvrdí klimatolog Ondřej Lhotka.
(Celý text)
V českých městech a obcích opět probíhá květnová výzva Do práce na kole
2. května 2024 00:25
(ČTK) - Počínaje včerejškem začala v Česku měsíční výzva Do práce na kole. Lidé během ní mohou do 31. května cestovat do práce či školy na kole, pěšky nebo klusem a při tom porovnávat své síly s dalšími účastníky. Akce je pro týmy i jednotlivce a nerozhoduje počet kilometrů, ale pravidelnost. Loni se květnové výzvy, kterou pořádá spolek AutoMat, zúčastnilo 25 600 lidí z různých měst a obcí v ČR.
(Celý text)
Vědci na Špicberkách zaznamenali první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku
1. května 2024 21:17
(ČTK) - Na jednom z norských ostrovů v Severním ledovém oceánu byl potvrzen první případ úmrtí mrože na ptačí chřipku. Informoval o tom list The Guardian s odkazem na vědce. Virus už zabil i další savce včetně lachtanů a tuleňů.
(Celý text)
Z pokácení slavného stromu u Hadriánova valu v Anglii byli obviněni dva muži
1. května 2024 18:55
LONDÝN (ČTK) - Dva muži byli obviněni z pokácení slavného, zhruba 150 let starého stromu u Hadriánova valu na severu Anglie. Informovala o tom podle agentury AP prokuratura. Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září.
(Celý text)
Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v přírodě
1. května 2024 18:51
(ČTK) - Hasiči v Královéhradeckém kraji dnes zasahovali u několika požárů v lesních porostech. Problémy působí především silný vítr a sucho, uvedli. Například u Hořic na Jičínsku hořela hrabanka, hasiči vyhlásili druhý stupeň požárního poplachu. Zákaz rozdělávání ohňů v přírodě v kraji zatím vyhlášen nebyl. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal pro většinu ČR výstrahu před nebezpečím vzniku požárů.
(Celý text)
Odborníci v Lysicích registrují nové odrůdy ovoce a udržují živou kolekci
1. května 2024 12:59
LYSICE (ČTK) - Většina nových odrůd ovoce, které se v posledních letech v Česku objevily, rostou společně v Lysicích na Blanensku. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZUZ) na tamější zkušební stanici registruje nově vyšlechtěné odrůdy ovoce a zároveň udržuje takzvanou živou kolekci, do které umisťuje registrované odrůdy. Čítá stovky odrůd a přes 2000 stromů, řekla ČTK vedoucí stanice Eva Gothardová. Dá se podle ní říci, že ovocné odrůdy, které rostou v českých sadech a zahradách, rostou také v Lysicích.
(Celý text)
Český projekt Jedna příroda se loni umístil v top ten evropských LIFE projektů. I díky dokumentárnímu filmu Hodnoty přírody
1. května 2024 05:59
PRAHA (Ekolist) - Český projekt Jedna příroda byl v LIFE Highlights 2023 označen jako jeden z deseti nejlepších LIFE projektů z celé EU. A to nejen díky úspěšnému plnění nastavených cílů, které přispívají k ochraně přírody a krajiny, ale také díky takovým výstupům oslovujícím širokou veřejnost, jako je dokumentární film Hodnoty přírody (The Values of Nature).
(Celý text)
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
1. května 2024 05:04
PRAHA (Ekolist) - Kvalita pitné vody i čistota řek a vodních nádrží, čistší ovzduší ve městech a obcích nebo větší podíl chráněné přírody na území České republiky. Ochrana životního prostředí prošla v posledních dekádách skokovým zlepšením. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem.
(Celý text)
CHKO Slavkovský les oslaví s veřejností 50 let své existence
1. května 2024 01:01
CHEB (ČTK) - Akcemi pro veřejnost bude Chráněná krajinná oblast (CHKO) Slavkovský les slavit po celý letošní rok 50 let od svého založení. Ředitel CHKO Jindřich Horáček řekl ČTK, že Slavkovský les je jediná chráněná krajinná oblast v Česku, která vznikla kvůli ochraně přírodních léčebných zdrojů. Dodal, že za půlstoletí existence zabránili ochranáři možným škodám v unikátní přírodní krajině a pomohli zachovat výjimečné lokality v CHKO. Ocenění v podobě zápisu na seznam UNESCO z roku 2021 nebo získání statusu klimatických lázní to podle něj potvrzují.
(Celý text)
V centru Českých Budějovic je první ovocný sad, tvoří jej 113 stromů a 177 keřů
1. května 2024 00:56
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - V centru Českých Budějovic vznikl první ovocný sad. Tvoří jej více než stovka stromů a téměř dvě stovky keřů. Projekt sadu, který je poblíž sportovní haly na ploše půl hektaru, zaplatila energetická společnost ČEZ v souvislosti s výstavbou horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Sad má vynahradit stromy pokácené kvůli stavbě, řekli zástupci města, kraje i společnosti ČEZ.
(Celý text)
NP Šumava otevře soví voliéry v Borových Ladách kvůli počasí až 14. května
1. května 2024 00:44
(ČTK) - Šumavský národní park otevře soví voliéry v Borových Ladách na Prachaticku kvůli počasí až 14. května. Standardně je přitom mohou turisté navštěvovat od 1. května. Přípravy voliéry na zahájení provozu ale minulý týden zkomplikoval napadaný sníh. ČTK to řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
(Celý text)
Zoo Ostrava ve speciálním programu představí přírodu Vietnamu
1. května 2024 00:28
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada dnes ve speciálním programu představí návštěvníkům přírodu Vietnamu. Blíže je chce seznámit hlavně s kampaní Vietnamazing. Jedná se o novou kampaň Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií zaměřenou právě na ochranu přírody ve Vietnamu, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková. Do projektu jsou zapojeny české a slovenské zahrady včetně ostravské zoo.
(Celý text)
Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých, jsou i další přírůstky
1. května 2024 00:15
LIBEREC (ČTK) - Liberecké zoo má poprvé mláďata nosálů bělohubých. Za úspěch považuje i narození vzácného a silně ohroženého kopytníka uriala bucharského. Přírůstky má také u margayů (ocelotů dlouhoocasých), osináků afrických, surikat či orlosupů bradatých. Od začátku roku přišlo v liberecké zoo na svět zatím 38 mláďat, informovala mluvčí zoo Barbara Tesařová.
(Celý text)
Češi konzumují méně ovoce a zeleniny, než je doporučená denní dávka
1. května 2024 00:07
PRAHA (ČTK) - Průměrný Čech konzumuje méně než 600 gramů ovoce a zeleniny denně, tedy méně, než doporučuje Společnost pro výživu ČR. Příjem ovoce a zeleniny v posledních letech podle údajů Českého statistického ústavu (ČSÚ) klesá, lidé omezují také jejich nákup. Motivovat lidi, aby alespoň polovinu talíře naplnili ovocem a zeleninou, má nová kampaň Půl talíře, kterou v polovině dubna představil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) spolu s lékařem Petrem Smejkalem a dalšími zástupci projektu.
(Celý text)
Ochranná pásma kvůli africkému moru prasat na Liberecku se znovu rozšířila
30. dubna 2024 23:20
HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vyhlášená Státní veterinární správou ČR (SVS) v souvislosti s výskytem afrického moru prasat na Liberecku se znovu rozšířila. Důvodem jsou dva případy nákazy potvrzené v dubnu u divočáků ulovených a nalezených u Hrádku nad Nisou na Liberecku mimo takzvané uzavřené pásmo II. O další území se rozšířilo nejen hlavní pásmo II vytyčené kolem míst výskytu nákazy, ale i takzvané nárazníkové pásmo, řekl dnes ČTK mluvčí SVS Petr Vorlíček.
(Celý text)
Bulovka chystá anketu k větrným elektrárnám. Část místních je proti
30. dubna 2024 21:10
BULOVKA (ČTK) - Část obyvatel Bulovky z Frýdlantského výběžku na Liberecku se obává možné výstavby větrných elektráren. Pod nesouhlasnou petici se podepsalo skoro 200 místních obyvatel a chalupářů a žádají vypsání místního referenda. ČTK o tom informovala jedna z organizátorek petice Šárka Nemešová. Starostka Bulovky Romana Šidlová (Za obec krásnější a živější) dnes ČTK řekla, že teprve zjišťují, jak se místní staví k možné výstavbě větrných elektráren, a do konce května na toto téma připraví anketu.
(Celý text)
United Energy podepsala smlouvu na stavbu na zařízení pro využití odpadu u Mostu
30. dubna 2024 21:08
MOST (ČTK) - Společnost United Energy podepsala smlouvu se zhotovitelem na výstavbu zařízení pro energetické využití odpadu. Náklady na stavbu v Komořanech u Mostu jsou přes pět miliard korun. ČTK o tom informovala mluvčí společnosti Michaela Koudelková. Kapacita bude 150 000 tun směsného komunálního odpadu za rok, počítá se primárně s odběrem odpadu z regionu. Spuštění zkušebního provozu se předpokládá na jaře 2027.
(Celý text)
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
30. dubna 2024 13:14
PRAHA (Ekolist) - Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří. Informuje o tom Ústav výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
(Celý text)