Peter Mackelworth se delfíny zabývá na univerzitě v Londýně, Annika Wiemann na univerzitě v Mnichově, léto ale oba tráví v městečku Veli Lošinj na chorvatském ostrově Lošinj. Právě tady mají základnu, ze které vyrážejí na okolní moře pozorovat chování delfínů - mezi ostrovy Lošinj, Cres a Rab jsou tito kytovci totiž vidět vůbec nejčastěji na celém Jadranu.
"Žije tady asi 120 jedinců. Jejich počet zůstává od roku 1987, kdy zdejší výzkum začal, přibližně stejný. Domníváme se, že je pro ně tato oblast něčím důležitá, hlavně na jaře a v létě. Teď chceme přijít na to čím a hledáme místa, kde jsou nejčastěji. Snažíme se pobývat tady také v zimě a zjistit, jestli jsou tu i delfíni," vysvětluje záměry Modrého světa Annika Wiemann.
 |
|
| Delfíni skákaví v Jaderském moři. | |
| Foto: Blue World
|
Vidět a neublížit
Veli Lošinj je malebné městečko, kam jezdívaly bohaté šlechtické rodiny oddychovat v zimních měsících. Vily a domy rozložené na úpatí zalesněného svahu i dnes působí spíš lázeňským dojmem, letní třeštění se na počátku června ozývá jen z areálu dětského tábora. Klidnou atmosféru umocňuje několikakilometrová promenáda po skalnatém břehu moře, ze které je možné delfíny pozorovat, a přitom je nerušit.
"Ve spolupráci s místní samosprávou chceme podél pobřeží nainstalovat dalekohledy," hovoří o plánech na ohleduplné pozorování kytovců Peter Mackelworth. "Na vyvýšených místech je hlavně v květnu a v červnu docela vysoká šance delfíny vidět. Taky je možné pozorovat delfíny z plachetnic. Jsou tiché a jen těžko se mohou pohybovat tak rychle, aby delfíny ohrožovaly. Občas u nich delfíni skotačí."
Kolem zátok si lze dokonce dopřát několikahodinový pěší výlet téměř opuštěným pobřežím až na nejjižnější cíp ostrova a divočejší povahy se mohou prodírat skoro neprostupným nízkým lesem - odtud je ale delfíny možné zahlédnout jen při mimořádné dávce štěstí. Autor článku může potvrdit, že k jejich pozorování je vhodné vyvýšené místo s dobrým výhledem na širé moře. I tak ale můžete několik dní zírat na vodní hladinu marně.
"Výskyt delfínů záleží na spoustě věcí: na počasí, na fázi Měsíce, na pohybu ryb, na mořských proudech atd.," vypočítává Peter Mackelworth. "Nejsnadnější způsob, jak na moři objevit delfíny, je ne ani tak koukat po delfínech, ale hledat něco neobvyklého na moři. Moře je totiž jednotvárné, a když se náhle něco změní (například vlny jdou v opačném směru), je pravděpodobné, že uvidíte delfíny."
Ti se občas objevují až u lošinjské zátoky. V létě, především v červenci a srpnu, se jich ale u turistických center dočkáte jen stěží. Řev motorových člunů, kterých se tu v sezóně prohánějí tisíce, je zahání dál na moře do klidnějších míst.
 |
|
| Peter Mackelworth a Annika Wiemann. | |
| Foto: Jan Stejskal/EkoList
|
"Zvlášť vysokorychlostní čluny kytovce stresují," vypravuje Annika Wiemann. "Někdy je hodně obtížné přesvědčit majitele člunů, aby se v přítomnosti delfínů chovali přiměřeně - někteří se dokonce rychle rozjíždějí a najíždějí dovnitř skupiny. Když vidí naši loď, mají trochu respekt a chovají se slušněji, ale když tam nejsme nebo když od místa odjíždíme, vidíme, jak se zase snaží k delfínům co nejvíc přiblížit. Takové chování delfíny hodně ohrožuje," říká Annika Wiemann.
"Pro delfíny jsou čluny stresující," přidává se Peter Mackelworth, "musejí se potápět hlouběji, zůstávat déle pod hladinou, mají míň času na lov ryb, míň míst, kde si mohou odpočinout, najíst se, vychovávat mláďata. Celkově musejí vydat víc energie. Čluny také protizákonně jezdí velmi rychle podél pobřeží. I proto se k němu delfíni v létě míň přibližují."
Tlak na delfíní území se zvyšuje, turisté a rybáři jim nechávají stále míň klidného prostoru. Letos na jaře byl dokonce jeden z delfínů zabit dynamitem. Proto se Modrý svět pomalu snaží místní přesvědčit, že nejen pro delfíny, ale i pro budoucí rozvoj ostrova by bylo dobré vyhlásit u Lošinje (tedy v místě, kde bývají kytovci viděni nejčastěji) mořskou rezervaci.
"Místní správa se k tomu staví pozitivně, ministerstvo životního prostředí také," zvažuje vyhlídky Peter Mackelworth. "Pro turistický průmysl je to rovněž zajímavé, protože při propagaci by místu značka ‚první mořská rezervace v Chorvatsku' hodně pomáhala. Teď začínáme diskutovat s rybáři. Celkově je rekce pozitivní, děláme vše ale velmi opatrně. Ptáme se místních, jestli nechtějí do dokumentů něco doplnit. Když jim dáme možnost vyjádřit se k návrhu dřív, než bude vyhlášen, jejich reakce by mohla být vstřícná."
Z odborného hlediska není podle Modrého světa o důvodech vyhlášení chráněného území pochyb. "Můžeme s jistotou říci, že tu žijí druhy, které jsou už dnes chráněné. Proto chceme rezervací vyhlásit celou oblast ve všech hloubkách včetně dna, kde žijí třeba želvy," říká Annika Wiemann.
Život delfína
Strávit roky studováním delfínů je zřejmě sen nejedné čtenářky (i redaktorky) dívčích časopisů. Skutečnost je ovšem podstatně méně romantická a za poznatky ze života kytovců se skrývá mnohem víc práce než jen jejich pozorování na moři. Zpracovaná data nicméně přinášejí zajímavé výsledky. Jak třeba vypadá běžný den delfínů?
"Nemají tak organizovaný a pravidelný život jako my," vypravuje Annika Wiemann. "Sice spí, ale ne osm hodin v kuse jako člověk. Spí chvíli v noci, chvíli ve dne - během spánku přitom musejí vyplavat každých 3-5 minut nad hladinu a nadechnout se. Dýchají totiž vědomě, nikoliv automaticky jako my. Někdy musejí nad hladinu dokonce každou minutu, záleží na tom, co zrovna dělají. Delfín spí jen jednou polovinou mozku, ta druhá je ve stejnou chvíli aktivní. Proto také mají při spaní zavřené jen jedno oko. Navzdory tomu ale mají spánek docela hluboký. Jednou jsem dokonce musela delfína dost razantně budit, aby se ve spánku neobrátil na záda a neudusil se ... Spící delfíny je občas možné vidět i na moři. Jsou na sebe doslova nalepeni a celá skupina se pomalu nechává unášet."
 |
||
| Mapa s návrhem mořské rezervace u ostrovů Lošinj a Cres (červená linka). | ||
| Mapa: Blue World
|
Jedí několikrát denně, občas dá jeden sólo delfín znamení ostatním, když narazí na potravu, a pak připluje celá skupina. "Dokážou se dorozumět i na vzdálenost tří kilometrů," popisuje Annika Wiemann. "Pohybují se rychlostí až 30 kilometrů za hodinu, takže urazit třeba 30 kilometrů za den pro ně celkem nic není. Za týden můžou zvládnout stovky kilometrů." "Mají svůj domov, tíhnou k určitému místu, ale poměrně hodně cestují," dodává Peter Mackelworth.
"Když nejedí, vedou normální sociální život, hlavně okolo poledne a v pozdním odpoledni, kdy zapadá slunce," pokračuje Annika Wiemann. "Jsou to veselá zvířata, kromě lovení ryb toho nemají moc na práci. Hlavně mláďata a teenageři si rádi hrají. Jindy ale mezi sebou bojují o postavení, a to nejen samci se samci, ale i samice se samicemi, a dokonce samice se samci. Třeba když se nějaká nová zvířata přidají ke skupině a vzniknou spory, kdo má jaké místo ve skupině. Mají hodně silný a svalnatý ocas, kterým mlátí kolem, koušou se atd. Podle jizev je také můžeme identifikovat. Pro nás je to vlastně užitečné," směje se. "Jednotlivce totiž rozeznáváme podle fotografií hřbetních ploutví," vysvětluje Peter Mackelworth. "Objevují se sice nové možnosti genetické identifikace, zatím se ale spíš jen ověřují. Například lasery - ne na vypalování nějakých znamení, ale pro rozpoznání struktury delfíní kůže."
Jestli naopak delfíni rozpoznají lidi, se ani jeden neodvažuje odhadnout. "Jedna z našich výzkumnic věří, že rozpoznají lidský hlas," říká Annika Wiemann. "Určitě rozpoznají naši velkou bílou kameru. Loni jsem narazila na skupinu delfínů, kterým říkáme vandalové, jsou to mladí delfíni, kteří už opustili svoje rodiče, ale jako skupinka se drží pohromadě, a právě oni reagovali na náš člun. Připlouvali a zase odplouvali, hráli si a doslova dělali blbosti, protože viděli, že je někdo pozoruje."
Pokud se delfínovi daří, může se dožít až 50 let. Musí se ale po celou dobu úspěšně vyhýbat kosatkám a žralokům, svým přirozeným predátorům. A hlavně najít čistou vodu a klidné místo, kde ho nebudou rušit lidé a rybáři ho nechytí (i třeba nechtěně) do svých sítí.
Moře u Lošinje se třpytí odlesky poledního slunce a Peter Mackelworth s Annikou Wiemann se vracejí ke svým povinnostem při výzkumu a ochraně delfínů. V Chorvatsku jim kosatky nehrozí a ani žraloci tu nejsou často. Zato turistů každý rok přibývá. Oba výzkumnící pokyvují hlavou, že hlavně ohleduplné chování na dovolené může delfínům pomoct - zvlášť při vědomí, že jich je v celém Jaderském moři míň než návštěvníků nejbližšího kempu.
Další informace o organizaci Modrý svět (chorvatsky Plavi svijet, anglicky Blue World) která se snaží chránit delfíny v Jaderském moři, najdete na adrese http://www.blue-world.org
Jan Stejskal
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=193649
29. dubna 2024 05:57
PRAHA (Ekolist) - Se zázračnými metodami je vždycky potíž. Často se rodí z chvályhodných pohnutek, nabízí potřebné řešení a slibují fantastické výsledky. Svým závazkům ale jen málokdy dostojí. S odstupem času se to ukazuje i u tzv. Miyawakiho lesů. Když jim lesk nedodává PR těžkého průmyslu, nejsou zdaleka tak zářivé.
(Celý text)
Zelený reporting a nakládání s vodami nejen v průmyslu – směrnice CSRD
29. dubna 2024 05:16
PRAHA (Ekolist) - Dopad antropogenní klimatické změny je patrný prakticky ve všech oblastech, a v oblasti hospodaření s vodou obzvlášť. Vždyť každoročně bojujeme se suchem, lokálními srážkami a přívalovými dešti. Evropská unie (EU) se snaží situaci sledovat a částečně řešit pomocí tzv. greendealu, jehož součástí je „zelený“ reporting, v rámci kterého musí již od roku 2018 přes šest tisíc podniků v EU vykazovat svůj „zelený“ přístup. Od prosince 2022 se pak díky novým pravidlům nefinančního reportingu číslo takto povinně reportujících, a tedy i hodnocených, podniků v EU zvýšilo na více než 50 tisíc. A další tisícovky až desetitisíce podniků do systému hodnocení zapadnou díky svým obchodním vztahům. Je proto nejvyšší čas se podívat, co se od těchto podniků skutečně očekává, aby nejen přežily, ale zajistily i svůj rozvoj. Proto byl připraven tento článek, který shrnuje vybrané části evropského nařízení o taxonomii EU a standardů pro reporting o udržitelnosti dle směrnice CSRD, z pohledu environmentálních otázek v oblasti hospodaření s vodou.
(Celý text)
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55
PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00
PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)
Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06
PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)
Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00
VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)
Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56
PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)
Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52
(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)
V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47
OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)
Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19
UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)
Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23
PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)
Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)
Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)