ecomonitor.cz - článek z co píší jiní

Výbor OSN pro lidská práva přitvrzuje: Neprovedením včasných adaptačních opatření na změnu klimatu byla porušena lidská práva

5. prosince 2022 06:30

() - Výbor OSN pro lidská práva řešil historicky první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním. Dne 23. září 2022 vydal Výbor OSN pro lidská práva velmi očekávané rozhodnutí ve věci Daniel Billy a další proti Austrálii (případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu), v němž konstatuje, že Austrálie tím, že neprovádí včasná a přiměřená adaptační opatření, porušuje práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech několika australských občanů, kteří jsou obyvateli Ostrovů Torresova průlivu.

Ostrovy Torresova průlivu

Ostrovy Torresova průlivu jsou ostrovní pás nacházející se mezi Austrálií a Novou Guineou v Tichomoří. Souostroví patří Austrálii a je tvořeno 274 ostrovy, 14 z nich je obydlených a žije na nich přibližně 4,5 tisíce lidí. Ostrovy jsou různorodé, najdeme zde korálové ostrůvky, bažinaté nebo žulové ostrovy a ostrovy vyrostlé z podmořských sopek. Obývají je desítky ohrožených druhů zvířat, jako například krokodýl mořský nebo varan smaragdový.

Některé z ostrovů jsou nízko položené, a tedy ohrožené stoupající hladinou oceánů. Například ostrov Saibai je v průměru pouhý jeden metr nad průměrnou hladinou moře. Již v roce 2009 požádali obyvatelé několika nízko položených ostrovů australskou vládu o 22 milionů australských dolarů na výstavbu nových mořských zdí, neboť stoupající hladina moře a velké přílivy způsobily záplavy, které poškodily domy, infrastrukturu a hřbitovy, a do zásob sladké vody se dostala sůl. Většina ostrovů je náchylná k záplavám, a to zejména v období dešťů. Pokud se nepodaří stoupající hladinu moře zastavit, budou se muset lidé z řady ostrovů přestěhovat do vyšších poloh nebo je úplně opustit.

K stížnosti

Skupina osmi domorodých obyvatel Ostrovů Torresova průlivu a šesti jejich dětí podala stížnost proti australské vládě k Výboru OSN pro lidská práva sídlící ve švýcarské Ženevě, tzv. případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu. Všichni jsou původními obyvateli čtyř malých, nízko položených ostrovů. Jejich stížnost je v Austrálii první stížností v oblasti klimatu, která je argumentačně založená na porušení lidských práv. Zároveň se také jedná o první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním, jejž řešil Výbor OSN pro lidská práva.

Stěžovatelé namítají porušení článků 6 (právo na život), 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Porušení článků vyplývá jednak z nedostatečných cílů a plánů na snížení emisí skleníkových plynů, jednak z nedostatečných financí vyčleněných na ochranu pobřeží.

Obyvatelé ostrovů tvrdí, že stoupající hladina moře způsobená globálním oteplováním ohrožuje jejich domovinu a má přímé škodlivé důsledky pro jejich živobytí, kulturu a tradiční způsob života. Jako jeden z příkladů uvádějí, že silné záplavy v posledních letech zničily rodinné hroby a vyplavily z nich lidské ostatky. Dalším příkladem je znehodnocení půdy a vegetace vydatnými srážkami a bouřemi nebo slanou vodou při záplavách, což vede ke snížení množství potravin dostupných z tradičního rybolovu a zemědělství. V důsledku klimatických změn také dochází k bělení korálů a okyselování oceánů.

Ostrované tvrdí, že australská vláda nezavedla žádná opatření ke splnění cíle země v oblasti snižování emisí a prosazuje zájmy průmyslu fosilních paliv. Australská vláda se v roce 2015 zavázala, že do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů nejméně o 26 %. O rok později tento cíl potvrdila při podpisu Pařížské klimatické dohody. Podle nových údajů však Austrálie není schopna cílů, k nimž se pro rok 2030 zavázala, dosáhnout, protože emise v posledních čtyřech letech rostly. Nejnovější prognózy emisí uhlíku, které zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí a energetiky, však předpovídají, že Austrálie sníží své emise uhlíku do roku 2030 pouze o 7 %, což je mnohem méně než stanovený cíl.

Ve své stížnosti ostrované žádají Výbor OSN pro lidská práva, aby konstatoval, že mezinárodní právo v oblasti lidských práv vyžaduje, aby Austrálie do roku 2030 snížila své emise alespoň o 65 % oproti úrovni z roku 2005. Země by se podle nich měla do roku 2050 stát uhlíkově neutrální a postupně zcela ukončit využívání a vývoz uhlí. Stížnost rovněž požaduje, aby Austrálie vyčlenila 20 milionů australských dolarů na nouzovou infrastrukturu, jako jsou ochranné zdi, které mají obyvatele ostrovů chránit před stoupající hladinou moře. Závěry Výboru OSN pro lidská práva

Dne 23. září 2022 konstatoval Výbor OSN pro lidská práva, že Austrálie tím, že dostatečně nechrání původní obyvatele Ostrovů Torresova průlivu před nepříznivými dopady změny klimatu, porušuje články 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Výbor vzal v potaz tradiční způsob života, jenž je závislý na okolních ekosystémech a omezených přírodních zdrojích, a úzký vztah ostrovanů s přírodou. Dále uvedl, že navzdory opatřením, která Austrálie přijala, jako je výstavba nových mořských zdí, je třeba přijmout další včasná a přiměřená opatření, aby se zabránilo ohrožení života ostrovanů.

Rozhodnutí Výboru je v několika směrech průlomové. Pro přípustnost stížnosti je nezbytné, aby stěžovatelova práva byla porušena. Austrálie tvrdila, že práva stěžovatelů nemohla být porušena v důsledku dopadů změny klimatu, protože se dovolávají újmy, která nastane až v budoucnosti. Výbor tento argument odmítl s odůvodněním tzv. vysokého rizika vůči nepříznivým důsledkům změny klimatu, jimž jsou stěžovatelé vystaveni. Základní otázkou bylo, zda dopady klimatu mohou představovat porušení práv. Při jejím řešení Výbor došel k závěru, že čím větší je zranitelnost stěžovatelů, tím více roste riziko poškození jejich práv v důsledku již nastalých klimatických změn.

Samotné konstatování, že Austrálie neprovedla včasná a přiměřená adaptační opatření na ochranu práv stěžovatelů, je také zásadní, neboť přisuzuje státům povinnost konat a zajistit ochranu svých občanů, aby nedošlo k porušení jejich práv v důsledku nepříznivých dopadů změny klimatu. Výbor otevřel cestu pro jednotlivce k uplatnění nároků v případech, kdy státy nepřijaly vhodná opatření na ochranu těch, které nejvíce ohrožují negativní dopady změny klimatu. Důležitý je i závěr včasnosti takto přijímaných opatření. Výbor shledal, že adekvátním opatřením je takové opatření, jež bylo přijato včas a je i včas realizováno.

Výbor přiznal stěžovatelům pozici zvláště zranitelné skupiny s odůvodněním, že se jedná o příslušníky domorodé menšiny, kteří jsou zranitelnější vůči nepříznivým dopadům klimatických změn pro jejich úzké propojení s přírodou. Některé skupiny nebo jednotlivci jsou tak podle závěrů Výboru vůči těmto následkům zranitelnější než jiní, a to vzhledem ke způsobu života, jenž je úzce spjat s půdou a přírodními zdroji.

Stěžovatelé ve své stížnosti rovněž namítali porušení článku 6 (práva na život) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Povinnost smluvních států respektovat a chránit právo na život se kromě jiného vztahuje i na rozumně předvídatelné hrozby a život ohrožující situace. Státy mohou porušit článek 6, i když takové hrozby a situace nemají za následek ztráty na životech. Výbor připomněl, že státy musejí přijímat opatření k řešení předvídatelných hrozeb a život ohrožujících situací. Mezi tyto hrozby mohou patřit i nepříznivé dopady změny klimatu. Výbor konstatuje, že změna klimatu a neudržitelný rozvoj představují jedny z nejnaléhavějších a nejzávažnějších hrozeb současnosti. Aby se předešlo dalšímu porušování práv, je neodkladně zapotřebí přijmout mitigační opatření v takovém rozsahu a s takovými ambicemi, aby řešila příčinu problému, a nikoli pouze opatření k nápravě následků.

Výbor uznal, že mezinárodní dohody o klimatu jsou relevantní pro posouzení, zdali byla porušena práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Nicméně výbor se při posuzování porušení práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech už nevěnoval významu Pařížské dohody a z ní vyplývající povinnosti přijímat účinná opatření ke zmírnění změny klimatu.

Pařížská dohoda přitom může sloužit jako určitý základ pro výklad dalších mezinárodněprávních předpisů, včetně úmluv OSN o lidských právech. Nepřímo stanoví podstatu závazků smluvních států v oblasti lidských práv s ohledem na klimatické změny, neboť se státy zavázaly přijmout opatření k dosažení teplotních cílů a jejich nesplnění bude mít za následek předvídatelné škody na lidských právech způsobených změnou klimatu.

Kamila Balounová

Zobrazení zprávy pro tisk

Online diskuse

Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25

PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)

Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23

HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)

Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05

(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)

Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55

ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)

Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54

ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)

Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55

(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51

PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další