titulní strana > co píší jiní
Zklidnění Smetanova nábřeží se odkládá na neurčito aneb Bludný kruh pražské dopravy
17. ledna 2022 09:57
PRAHA () - Pokud se ještě před rokem mohlo zdát, že se podoba Smetanova nábřeží konečně začíná měnit k lepšímu, vývoj v posledních měsících opět zavdal důvod k obavám. Kvůli rekonstrukci v Divadelní ulici bylo už loni v listopadu odstraněno spojení zastávky Národní divadlo a chodníku. Na Smetanovo nábřeží se vrátily automobily v původním, nijak neregulovaném režimu.

Zeptali jsme se proto vedení města, jestli se po ukončení prací dočkáme dlouho diskutovaného a slibovaného omezení tranzitu na Smetanově nábřeží a Malé Straně. Z jejich odpovědí je bohužel zřejmé, že k tomu v tomto volebním období nedojde a změna dopravního režimu se opět odsouvá na neurčito.

Proč by byl na dopravní zklidnění nábřeží právě teď ideální čas a proč je i plánovaný stav promarněnou šancí?

Z důvodu rekonstrukce Divadelní ulice došlo k odstranění drtivé většiny úprav na Smetanově nábřeží: těch vysmívaných, jako bylo “lego” před kavárnou Slavia, i těch, co nenápadně zlepšily průjezdnost pro veřejnou dopravu, jako byl zákaz odbočení vlevo z mostu Legií. Rekonstrukce potrvá do poloviny dubna a mezitím se začne s první fází projektu přestavby Smetanova nábřeží: zřízením zastávky Karlovy lázně u Anenského trojúhelníku směrem ke Staroměstské a posunutím zastávky Národní divadlo před křižovatku. Vrátí se jednosměrnost úseku před Hollarem a jako bonus možná pro cyklisty vznikne kousek “dánského pásu”. Co ale bude dál?

Uzavřené Smetanovo nábřeží v jednom směru.
Uzavřené Smetanovo nábřeží v jednom směru.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Městské části vycouvaly

Zeptali jsme se pražského radního pro dopravu Adama Scheinherra, zda se po ukončení uzavírky Divadelní ulice počítá s regulací automobilové dopravy na nábřeží, jak bylo původně navrhováno. Průjezd po obou březích měl být povolen jen přes den a pro vozidla s možností parkovat v modré zóně Prahy 1, pro obyvatele Prahy 2 a 5 pak na “jejich“ březích. Dozvěděli jsme se ale, že se s regulací v této podobě nepočítá. Důvod, který nám radní Scheinherr v dopise uvedl, je nesouhlas dotčených městských částí.

Zadřený kompromis

Přitom ještě před rokem se zdála přestavba Smetanova nábřeží spojená s regulací průjezdu pro nerezidenty na Smetanově nábřeží a Malé Straně reálnou variantou – odsouhlaseným, byť obtížně vyjednaným kompromisem. Souhlasy si Praha 2 a Praha 5 vymínily výjimkou pro své rezidenty na příslušném břehu a Praha 1 nakonec opatrně souhlasila též. Nyní, když do voleb zbývá necelý rok, je ale opět vše jinak. Radnice se zřejmě začaly strachovat o hlasy motoristů.

Proč teď?

Přitom výrazné zklidnění teď Smetanovo nábřeží potřebuje víc než kdy jindy. Během pandemie covid-19 vzrostla nedůvěra k používání veřejné dopravy, a s tím o několik procent automobilový provoz ve městě. Stížnosti na kolony slyšíme ze všech stran. Nicméně právě v této situaci by bylo velmi krátkozraké ustoupit od (beztak nepříliš ambiciózních) plánů na regulaci automobilové dopravy v historickém centru. Alespoň dílčí omezení automobilové dopravy je jedinou cestou, která může zabránit dalšímu zahlcování centra, dalším kolonám, dalším problémům (se zpožďováním) MHD. Omezení tranzitu na nábřežích je dluhem, který se táhne od otevření tunelového komplexu Blanka. Dluhem, jehož nápravu slibovali prakticky všichni primátoři bez ohledu na politickou příslušnost, ale bez valného výsledku. Doprava v centru města se dostala do bludného kruhu, kdy je na jakákoliv opatření zároveň příliš brzy (po volbách, před dokončením všech myslitelných okruhů, před zavedením mýtného,..), nebo příliš pozdě (blíží se volby).

Jen zastávky nestačí

Přestavba tramvajových zastávek plánovaná na tento rok nepovede k výraznému snížení průjezdní kapacity pro motorovou dopravu. Vznikne sice nová zastávka, ale kolony aut zůstanou stejné a průjezdnost tramvají, které v tomto úseku nabírají zpoždění, se nezlepší. A to vůbec nehovoříme o bezpečném a pohodlném průjezdu na kole koridorem, který je pro cyklisty v Praze srovnatelně důležitý jako pro motoristy Jižní spojka. Toho bez regulace automobilů také nelze dosáhnout.

Měla by vzniknout nová zastávka Karlovy lázně ve směru od Národního divadla.
Měla by vzniknout nová zastávka Karlovy lázně ve směru od Národního divadla.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Vizualizace projektu rekonstrukce nábřeží vypadají pěkně, nicméně pokud úpravy nebudou spojeny s omezením tranzitní automobilové dopravy, bude výsledek stejně neuspokojivý jako například “Muzejní oáza”, protnutá zbytečně kolonou aut odbočujících z magistrály na Vinohradskou.

Mýtus okruhů

Aktuálně jsou kolony na Smetanově nábřeží srovnatelné se stavem před rokem 2015. To bohužel potvrzuje, že tunelový komplex Blanka neplní jako obchvat chránící centrum svou funkci. Z této 46miliardové investice nemá historické centrum Prahy žádný prospěch. Dopravní indukce veškeré úspory po pár letech zcela pohltila, nezlepšila se plynulost provozu a index TomTom byl v předcovidovém roce 2019 stejný jako rok před zprovozněním Blanky.

Potvrzuje se tak opět smutná pravda, že velké dopravní stavby v Praze neslouží ani k ochraně centra, ani k ochraně životního prostředí – ať nám to někteří politici a dopravní experti namlouvají, jak chtějí. Vznikají pouze nové kapacity silnic uvnitř města, které bez doprovodného dopravního zklidnění neslouží k ničemu jinému, než ke stále intenzivnější automobilové dopravě.

V tomto kontextu pak musíme pochybovat o tom, že pražští politici vůbec chtějí regulovat dopravu uvnitř Městského okruhu po jeho dokončení. Jeho projekční příprava a harmonogram prakticky nevyhnutelně povedou k porušení podmínek posouzení vlivů na životní prostředí (EIA), vyžadujících zprovoznění Městského okruhu až poté, co bude hotový celý okruh vnější a zavedeno zpoplatnění vjezdu do centra Prahy. Tomu nasvědčují i poněkud alibistické odpovědí pražských radních, kteří se k závazkům podmínek EIA příliš nehlásí a nechávají je na svých nástupcích, kteří budou Městský okruh někdy v budoucnu otevírat.

Máme šanci příště, nebo nikdy?

Doprava je přirozeně klíčové téma pro rozvoj města i pro programy politických stran, které se ucházejí o jeho vedení. Příběh (doufejme, že nikoliv osud) Smetanova nábřeží do značné míry ilustruje nešťastný postoj, který k dopravě v Praze zaujímá drtivá část místní politické reprezentace. Postoj, který je v lepším případě příliš opatrný, v horším až destruktivní, kdy obrovské investice nevedou k žádnému zlepšení. Respektive už ve střednědobém horizontu dopravu a životní prostředí ve městě naopak výrazně zhoršují.

Přitom politická odvaha, vize udržitelného rozvoje hlavního města a především schopnost tyto vize začít naplňovat jsou jedinou cestou, jak se z této situace dostat. Bez této odvahy, bez zodpovědnosti ke všem obyvatelům metropole (nikoliv jen jedné hlasité části) není možné zvrátit trend, který nevyhnutelně povede ke stále častěji kolabující dopravě a stále horšímu životnímu prostředí, nárůstu respiračních onemocnění a zhoršení kvality života. Nezbývá než doufat, že se konečně najde politický subjekt, který tuto odvahu nalezne.

Martin Šotola

Další články:
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 07:40

() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)

V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 02:07

PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 01:03

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)

Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)

Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43

PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)

Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20

BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)

Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42

BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)

Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03

(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)

MŽP: Sedm projektů pro transformaci uhelných regionů čerpá evropské dotace
23. dubna 2024 19:02

PRAHA (ČTK) - Sedm projektů čerpá finanční podporu z evropských peněz v programu Spravedlivá transformace (OPTS), který se zaměřuje na řešení negativních dopadů odklonu od uhlí v nejvíce zasažených regionech. K dispozici je v něm 39,4 miliardy korun, z toho 31,7 miliardy jde na aktuální výzvy. Odstraňování negativních dopadů odklonu od uhlí se týká v Česku Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Kupříkladu v Karviné vznikne ze staré konírny nové komunitní centrum a v Ústeckém kraji budou moderní řemeslné dílny pro vysokoškoláky. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) o tom dnes informoval novináře.
(Celý text)

Za přírodou do vyhlášených letovisek? Kypr, Řecko i Turecko vás nadchnou
23. dubna 2024 15:13

() - Dovolená proležená na pláži mezi stovkami dalších dovolenkářů - to nás, milovníky přírody táhne jen zřídka. I přesto vás do vyhlášených letovisek zveme, ale ne na pláž, nýbrž do přírody.
(Celý text)

Šíření kůrovce mají zabránit lapáky ze stromů na stojato i těch pokácených
23. dubna 2024 13:42

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Příchod chladného počasí v minulých dnech zastavil v lesích rojení škůdce kůrovce. Letos jej probudilo velmi teplé počasí na začátku dubna. První masivní rojení kůrovce lesníci očekávají v květnu. Hrozba kůrovcové kalamity je zatím malá, řekl Ladislav Půlpán z odboru lesního hospodářství a ochrany přírody státního podniku Lesy České republiky (LČR). Na obranu proti kůrovci lesníci státních lesů připravili asi 100 000 kusů lapáků z pokácených stromů a 13 000 feromonových lapačů.
(Celý text)

Expert: Změny klimatu ve střední Evropě zasáhnou pěstování chmele nejméně
23. dubna 2024 10:40

(ČTK) - Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl ČTK Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
(Celý text)

Olomoucká přírodověda dostavěla v botanické zahradě novou budovu
23. dubna 2024 10:33

OLOMOUC (ČTK) - Olomoucká přírodovědecká fakulta získá nové zázemí, v botanické zahradě dostavěla budovu s přednáškovým sálem a zimní zahradou. Víceúčelový objekt, jehož stavba vyšla na 31 milionů korun, bude sloužit akademické obci i veřejnosti. Slavnostní otevření včetně doprovodného programu proběhne ve středu 24. dubna, informovala ČTK mluvčí fakulty Šárka Chovancová. Příprava projektu moderního objektu s nízkou energetickou spotřebou začala před třemi roky.
(Celý text)

První spolupráce svého druhu. FlixBus podpořil společnost Refugium, která obnovuje přírodu nedaleko Karlových Varů
23. dubna 2024 10:08

() - FlixBus nepropojuje pouze velké metropole. Naopak – polovinu destinací, které v Česku obsluhuje, tvoří obce a města do 20 tisíc obyvatel. I regionální centra totiž můžou být centrem rozmanitosti a života pro široké okolí. Podobně to vnímá environmentální společnost Refugium. Místo dopravní sítě ale buduje síť malých přírodních útočišť, takzvaných refugií, kde se může dařit ohroženým druhům zvířat a rostlin, které by jinde nepřežily. Jedno z těchto vzácných útočišť leží u obce Jakubov nedaleko Karlových Varů. FlixBus do obnovy této přírodní lokality investuje milion korun a stal se tak jejím patronem.
(Celý text)

Buky a smrky nakládají s vodou jinak. Ovlivňuje to i zásoby podzemních vod
23. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR.
(Celý text)

Šest českých měst se zúčastní světové soutěže v pozorování městské přírody
23. dubna 2024 00:53

PRAHA (ČTK) - Více než 675 měst na sedmi kontinentech, z toho šest měst v Česku, se utká v globální soutěži pozorování městské přírody City Nature Challenge (CNC). Zapojí se Praha, Brno, Uherské Hradiště, České Budějovice, Ostrava a Veselí nad Moravou. Zájemci mohou v těchto městech od pátku 26. dubna do pondělí 29. dubna fotit volně žijící rostliny, živočichy a houby ve svém okolí a pak nahrát fotografie do aplikace iNaturalist. První květnové pondělí budou vyhlášeny nejzajímavější snímky.
(Celý text)

Nástup dubnového sucha přerušily deště a chladnější počasí minulého týdne
23. dubna 2024 00:41

(ČTK) - Rychlý dubnový nástup sucha minulý týden přerušily častější deště a chladné počasí, které bránilo intenzivnějšímu vysychání půdy. Díky tomu se dva nejvyšší stupně sucha vyskytují pouze na necelém procentu území a třetí nejhorší stupeň na pěti procentech území, vyplývá z informací, které zveřejnili vědci na webu Intersucho. Tento týden se bude držet úroveň sucha na stejné úrovni, příští týden se ale bude sucho znovu rozvíjet s ohledem na předpokládané suché a teplé počasí.
(Celý text)

Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák
22. dubna 2024 23:10

PARDUBICE (ČTK) - Aktivisté v Pardubicích chtějí zachránit most Červeňák, který stojí ve stejnojmenné přírodní oblasti. Obávají se toho, že ho město nechá zbourat, protože jeho konstrukce je nestabilní. Městský posudek na most aktivisté rozporují. ČTK to řekl Miroslav Seiner z Iniciativy Přírodní park Červeňák. Zástupce radnice uvedl, že s podklady iniciativy se město seznámí.
(Celý text)

Indické bažiny před miliony let obýval jeden z největších kdy objevených hadů
22. dubna 2024 18:40

(ČTK) - Bažinami v oblasti dnešní Indie se před 47 miliony let těžkopádně plazilo obří monstrum. Dokládají to zkamenělé obratle až 15 metrů dlouhého hada, který by svou délkou překonal i nejznámějšího pradávného predátora Tyrannosaura rexe. Obří plaz pojmenovaný Vasuki indicus připomínal dnešní krajty. A stejně jako tito dnešní hadi nebyl jedovatý, ale své oběti dusil svým mocným sevřením. Napsala to agentura Reuters, podle které by se mohlo jednat o největšího kdy objeveného hada.
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

Botanik: Cizokrajné rostliny mohou mít problém zvládat nynější noční mrazy
22. dubna 2024 18:37

(ČTK) - Rostliny, které původně do české krajiny patří, jsou na jarní mrazy zvyklé a z dlouhodobého hlediska jim neublíží. Problematické jsou mrazy pro dovezené kontinentální rostliny jako například nyní hojně pěstované okrasné česneky, řekl v rozhovoru s ČTK František Krahulec z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Česko tento týden čeká ještě několik mrazivých nocí, varoval dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2133 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama