titulní strana > co píší jiní
Jak jsme se pokoušeli domoci snížení škod zvěří na Opavsku
9. dubna 2021 04:56
OPAVA () - Asociace soukromého zemědělství Krnovsko – Opavsko z.s. sdružuje na své regionální úrovni sedláky hospodařící na celkové výměře 5500 ha. Od založení tohoto spolku se mnozí členové potýkají s narůstajícími škodami od spárkaté zvěře. Jako nejpostiženější zástupci jsme se proto rozhodli věnovat škodám na zemědělských plodinách intenzivnější pozornost. Domnívali jsme se, že nás čeká docela snadný úkol.
Dodržování většiny ustanovení tohoto zákona spadá do kompetence obce s rozšířenou působností pod odbor životního prostředí. V našem případě se jedná o Magistrát města Opavy.
Normovaný stav černé zvěře v celé působnosti tohoto Magistrátu dosahuje pouhých 23 kusů. Tady musíme podotknout, že mimo působnost magistrátu města Opavy je celá oblast Vítkovska a celé Hlučínsko a Kravařsko. Zdůrazňujeme, že vzhledem k zemědělskému charakteru Opavska dosahuje normovaného stavu jediná honitba, a to vlastní honitba města Opavy.
Odstřel černé zvěři evidovaný opavským magistrátem se v současné době pohybuje na úrovni 1500–2000 kusů ročně. Na základě výše uvedeného jsme se s důvěrou obrátili na odpovědné úředníky Magistrátu města Opavy s cílem urychleně prosadit snížení mnohonásobně překračovaného stavu černé zvěře. Mylně jsme se domnívali, že s využitím § 39 zákona o myslivosti udělají úřednici magistrátu rychlý pořádek.
Již při první schůzce nám odpovědný úředník sdělil, že se současným stavem nemůže nic dělat a v honitbách, které nemají normovaný stav, může žít libovolné množství zvěře. Máme k dispozici i dopisy podepsané jeho nadřízenou, které obhajují stav počtu prasat jako běžný, spíše klesající. Na naše námitky, že jen výše odstřelu je důkaz o přemnožení zvěře v oblasti, úředník odpovídal, že se především jedná o zvěř migrující z jiných lokalit.
Je pikantní, že odpovědný úředník v této situaci vydal všem honitbám takzvanou naléhavou výzvu, kde tvrdil, že v působnosti Magistrátu města Opavy dochází k masivnímu pytláctví zejména u spárkaté zvěře a mnohé honitby musí zastavit lov z důvodu minimálního počtu zvěře. Na naši výzvu, aby doložil svá tvrzení, odpověděl, že vychází z ústního podání členů Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ).
Po našem soustavném tlaku byla tato naléhavá výzva zrušena tím samým úředníkem. Ve zrušujícím dokumentu se uvádí: „Výše uvedené skutečnosti se nepodařilo prokázat.“
Na postup tohoto úředníka jsme si stěžovali u tajemníka Magistrátu města Opavy, a to i z důvodu, že zmíněný úředník byl v minulosti svou nadřízenou vyloučen z řízení pro podjatost minimálně ve vztahu k jednomu z nás. Tajemník magistrátu všechny naše výtky smetl ze stolu a v případě podjatosti nás poučil, že dotčený úředník byl povýšen z referenta na vedoucího sekce myslivosti a touto změnou pracovního zařazení podjatost automaticky padá. Přestože úředník dělá tu samou činnost a stále se podílí na výkonu práva myslivosti v kolizních honitbách.
V rámci našeho odvolání ke krajskému úřadu v Ostravě jsme doručili své úředně ověřené výpovědi včetně rozhodnutí o podjatosti úředníka. Krajský úřad nám dal za pravdu v tom, že podjatost je daná a trvalá, změnou funkce se neruší nebo nevzniká. Ale vzhledem k tomu, že jsme odpovídající dokumenty doručili nedůvěryhodným způsobem, to je e-mailem, nebude se tímto naším konkrétním doručením zabývat. My jsme však k doručení použili datovou schránku krajského úřadu a máme patřičné potvrzení o doručení.
Vlastní žádost o snížení stavu černé zvěře se táhla několik let. Při prvním rozhodnutí vydal úředník rozhodnutí o odstřelu v počtu menším, než byl běžný roční odlov. Všichni zemědělci se odvolali k nadřízenému orgánu a ten věc vrátil k novému projednání. Na naše opakované výzvy se úředník zcela legitimnímu zákonnému požadavku systematicky bránil a i přes předložené žádosti s naší fotodokumentací se vyhýbal místnímu šetření o pobytových znacích černé zvěře a následných škodách.
Jediná honitba, která se proti tomuto rozhodnutí odvolala, byla právě ta, která je vlastněna městem Opavou. Sám ředitel městských lesů dodával do spisu lživé a zavádějící informace a spolu s odpovědným úředníkem se zasloužili o co největší protahování výkonu rozhodnutí. V současné době má spis více než dva tisíce stran a výkon rozhodnutí ještě není dotažen do konce a to pro setrvale obstrukční přístup magistrátu.
Je pro nás nepochopitelné, jak se Magistrát města Opavy a samotné město Opava tak sveřepým způsobem snažili zachovat co největší populaci prasete divokého v situaci, kdy průkazně dochází ke škodám na pro ně cizím majetku, viz naše notářské zápisy o škodách z doby, kdy odpovědní úředníci odmítali se zúčastňovat prohlídek poškozených porostů.
Vždyť právě prase divoké dokáže kromě škod na zemědělských kulturách naprosto fatálním způsobem redukovat veškerou drobnou zvěř v krajině včetně ptactva hnízdícího na zemi a proto z těchto uvedených důvodů v závěru Rakousko-uherské monarchie i později za 1. republiky byla černá zvěř ve volné přírodě na našem území zlikvidována a mohla se chovat jen v uzavřených oborách. K opětovnému rozšíření černé zvěře a jejímu výskytu ve volné krajině došlo až za bolševiků ve spolupráci s předchůdkyní ČMMJ.
I současná vysoká populace černé zvěře je pro naši republiku vysokým rizikem, na které můžeme doplatit obrovskými finančními prostředky. Ty byly lokálně vynaloženy v minulosti na Zlínsku, kde se například podařilo zlikvidovat malé místní ohnisko afrického moru prasat. V současné době se mor prasat vyskytuje v blízkosti hranic na polském, německém, slovenském a maďarském území a při opětovném zavlečení k nám bude právě vysoká populace černé zvěře hlavním rizikem přenosu. V produkci vepřového masa nejsme soběstační, a přesto se můžeme stát svědky vybíjení chovů v zasažených oblastech tak, jak to dnes vidíme u kachen a slepic kvůli ptačí chřipce. Nejde to řešit preventivně? Například snížením hustoty populace černé zvěře v krajině?
Pokládáme si také otázku, zda je správné, že o naší žádosti rozhoduje úředník, který je aktivní myslivec. Je velmi těžké zasáhnout v neprospěch svých kamarádů ve zbrani. Ptáme se, zda Magistrát města Opavy neměl vyloučit sám sebe z projednávání právě z důvodu, že město Opava má svou vlastní honitbu, která je zdrojem největšího stavu černé zvěře v oblasti a příčinou největších škod.
Zákon o myslivosti vyžaduje radikální změnu ve prospěch vlastníků a uživatelů půdy, avšak bez aktivního přístupu statní správy prosazovat rovnováhu v krajině nikdy nepůjde.
Ze spárkaté zvěře zemědělcům působí největší škody prase divoké. Proto jsme se výlučně zaměřili na regulaci tohoto zvířete.
Současně platný zákon číslo 449/2001 Sb. o myslivosti umožňuje vypočítat takzvaný normovaný stav zvěře, to je maximální počet kusů zvěře, který je únosný pro krajinu v dané lokalitě. Z dikce zákona vyplývá, že překračováním tohoto stavu dochází k nežádoucím škodám v krajině. Stav černé zvěře, lidově divočáků, se ve smyslu chovatelských zásad vyhlášky 491/2002 Sb. § 5 normuje v počtu 5-9 kusů na 1000 ha honitby. Honitba, která nedosahuje výměry 1000 ha lesního porostu, by neměla provozovat žádný chov černé zvěře. Pokud jsou v honitbě polnosti, do výměry pro normování počtu černé zvěře se nezapočítávají, a to ze správného důvodu, jelikož prase divoké se má vyskytovat jenom v lesích, neboť na polnostech působí značné škody.
Škody na polních plodinách podle druhu zvěře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Výzkumný ústav rostlinné výroby / archiv ASZ Krnovska - Opavska
Divočáci se z lesa přesouvají i na louky a trvalé travní porosty.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv ASZ Krnovska - Opavska
Úlovek černé zvěře na 1000 ha honiteb.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | VÚLHM / archiv ASZ
Vyhrocený spor o stav divočáků se odehrával i skrze média.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | archiv ASZ Krnovska - Opavska
Nové vydání rozhodnutí zcela nevhodně protahoval a dokonce zadal studii u Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, která měla naše nároky znevěrohodnit. Studie však došla k závěru, že v hodnocených honitbách je zvěř skutečně přemnožená a dokonce doporučila výši mimořádného odstřelu. Magistrát města Opavy vydal v pořadí druhé rozhodnutí – úředníci doporučený odlov zvěře rozpočítali mezi jednotlivé honitby s matematickou přesnosti na desetinná místa. Honitba dostala rozhodnutí na odstřel například 126,6 prasete. Myslivci se odvolali, protože skutečně nevěděli, jak odstřelit 0,6 kusů prasete. Krajský úřad opět věc vrátil k novému projednání, kde po tradičních průtazích došlo k opravě a vydání v pořadí třetího rozhodnutí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | VÚLHM / archiv ASZ Krnovska - Opavska
Dva šanony korespondence - žádostí, výzev a rozhodnutí, které jsme za 8 let prosazování § 39 mysliveckého zákona na opavskem magistrátu odboru životního prostředí nasbírali.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Michalisko / archiv ASZ
Jiří Michalisko
Další články:
24. dubna 2024 17:16
23. dubna 2024 06:10
20. dubna 2024 05:45
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45