titulní strana > co píší jiní
Včelařit v africkém Čadu není žádný med. Zabijácké včely ale umí ochránit slony před farmáři
16. července 2019 01:00
() - V minulém článku jsem mluvil o tom, jak bych byl už dávno mrtvý, kdybych se ke kamerunským pralesním včelám choval jako k těm českým. Dnes vám povím něco o včelách, o proti kterým jsou tyto pralesní zabijácké včely vyslanci míru. Včelách, které chrání životy slonů v africkém Čadu.

Kromě ochrany horského mlžného lesa v Kamerunu občas vypomůžu svému dobrému kamarádovi Arthurovi F. Sniegonovi a jeho neziskovce Save Elephants. Arthur zasvětil posledních sedm let ochraně slonů afrických především ve Střední Africe. Ze všech sil se snaží nabourávat sítě překupníků se slonovinou a to mimo jiné tak, že dělá volavku. Do Konga se mu podařilo dostat vycvičené psi, kteří jsou při kontrolách na silnici nebo letišti nenahraditelní a v povodí Čadského jezera přispívá k řešení konfliktu mezi farmáři a slony.

Když sloni řádí

Tlustokožci každý rok ničí pracně obdělávaná políčka drobných zemědělců a ti se pochopitelně brání. Někdy tak, že se snaží slony zabít. A často jsou úspěšní. Kdyby se farmářům dařilo chránit pole před nenažranými obry, neměli by žádný důvod slonům ubližovat. A právě do této části aktivit neziskovky Save Elephants jsem se zapojil i já.

Na jihu Čadu v oblasti Baïbokoum jsem Arthura navštívil už dvakrát. Spolupracuje tu s místní neziskovkou osvícence Samuela. Ten už dlouhá léta bojuje za ochranu lokální populace několika desítek slonů, kteří migrují mimo chráněná území. Už tři roky k tomu využívá právě včely.

Sloni se včel panicky bojí, a to i přes to, že kůži na většině jejich těla včelí žihadlo nemá šanci propíchnout. Jenže jejich uši, oči, chobot a tlama nemají všude tak tlustou kůži a jsou mnohem citlivější.

Nemluvě o tom, že africké včely jsou mnohem agresivnější než ty naše „české“. Útočí po stovkách, někdy tisících. Stačí jedno včelí bodnutí nebo včelí frontální útok a děsivý bzukot vystraší slony natolik, že se na místě, kde se s těmito hmyzími divočáky potkají, víc jak půl roku neukážou.

Dramatické seznamování

Už jsem měl také tu čest potkat tyto včely tváří v tvář. Do čadského Baïbokoum jsem podruhé přijel v roce 2016 i s celou rodinou - s mou ženou Janou a naším prvorozeným synkem Ježíšem, abychom tamním farmářům pomohli s jejich první sklizní medu. Z včelařského vybavení jsme měli jen síťku přes obličej a dýmák.

Protože jsem tušil, že budou včely v prostředí, kde je v průměru asi o 10 °C tepleji než v kamerunských horách, ještě agresivnější, nechtěl jsem ponechat nic náhodě. Do sandálů jsem si tentokrát nedal jedny ponožky, ale hned patery a tutéž ochranu měly i mé ruce. Na těle jsem měl tři vrstvy oblečení. V kombinaci s padesáti stupňovými vedry i v podvečerních hodinách šlo o pokus o sebevraždu upocením. Moc na výběr jsem neměl. Nechat se ubodat africkými zabijáky, nebo se upéct ve vlastní šťávě...

K úlům jsme jeli asi 5 km na motorkách po polních cestách. Dojeli jsme až na okraj zemědělské půdy, kde byla vystavěná vůbec první včelí bariéra na ochranu slonů a políček. Janu s Ježíšem jsme nechali v bezpečné vzdálenosti 300 metrů od úlů. K úlům se se mnou a Arthurem vydali jen ničím nechránění řidiči mototaxi.

Před vstupem je potřeba včelám trochu podkouřit, aby měly pocit, že v okolí hoří, začaly se cpát svým medem, ztěžkly a především zkrotly. Ale asi to ty čadské včely nevěděly a hned po prvním výfuku kouře se postaraly o to, že úl přestal být vidět. Včely zřejmě poznají malé rozdíly v koncentraci CO2 ve vzduchu a prokouknou včelařovu lest, a pak jdou hlavně po jeho hlavě. Síťku na hlavě mi pokryl roj tisíců včel během necelé minuty.

Syn s žihadlem pod okem
Syn s žihadlem pod okem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Pavel Zoubek

Opět jsem si mohl vybrat. Buď nic neuvidím, nebo se nechám zadýmyt a nebudu moct dýchat. Vybral jsem si dým.

Když se mi konečně podařilo opět spatřit úl a začal jsem odřezávat první plástve plné savanového medu, včely se ještě víc rozzuřily a napadly opodál stojící řidiče. Ty nenapadlo nic lepšího, než si urvat klacek ze stromu a včely jeho macháním ještě víc rozdráždit. A pak se dali na útěk a včely tak přivedli až k mé rodině. Než syn se ženou stihli utéct do bezpečí, dostali oba každý po jednom žihadle.

Rychle jsem v oblaku dýmu se zadrženým dechem odřezal zralé plástve ze dvou úlů a pak jsme se dali na úprk.

Pár včel nám hrozilo ještě celé dva kilometry od svých úlů.

Na své nejsvrchnější vrstvě jsem měl snad tisíce žihadel. Smrděl jsem vlastním potem jak zkyslé mlíko. Savanový med od včel, které chrání slony, je ale jedinečný!

Chraň s námi slony a pole

Pronajmi si úl v jihočadském Baïbokoum nebo severokamerunském Kalfou, chraň s námi největší suchozemské savce i políčka drobných zemědělců a získej unikátní savanový med. Pronájmem úlu přes tento unikátní odkaz také přispějete na provoz serveru Ekolist.cz.

Martin Mikeš

Další články:
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25

PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)

Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)

Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23

HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)

Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05

(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)

Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55

ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)

Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54

ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)

Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55

(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51

PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama