titulní strana > co píší jiní
MŽP obětuje cenné lesy v chráněných oblastech těžařům
25. dubna 2019 13:50
() - I nejpřísněji chráněným prvním a druhým zónám, které zaujímají nejcennější části našich 26 chráněných krajinných oblastí (CHKO), hrozí při dalším šíření smrkové kalamity plošné kácení způsobující velké holoseče a také používání jedovatých pesticidů.

Kůrovec napadl už 133 km2 I. a II. zón zejména v CHKO Jeseníky, Beskydy a Ždárské vrchy. Potenciální ohrožení – v závislosti na postupu kůrovcové kalamity – se však týká v těchto zónách i v dalších CHKO území patnáctkrát většího. Jde celkem o 2 050 km2 lesů, tedy o téměř polovinu rozlohy těchto nejcennějších částí chráněných krajinných oblastí (pro srovnání jde o plochu dvou průměrných okresů). Mezi další nejvíc ohrožená území patří CHKO Orlické hory, Brdy a Český les s dominantní rozlohou smrkových lesů.

Uvádí to nová metodika pro ochranu CHKO a maloplošných chráněných území - přírodních rezervací a přírodních památek. Vydalo ji Ministerstvo životního prostředí k usměrnění bezbřehého povolování výjimek ke kácení a plošné těžbě i k používání jedovaté chemie v našich chráněných územích.

Zákon o ochraně přírody přitom jedovaté pesticidy i holiny jak rezervacích, tak i v I. a II. zónách CHKO zakazuje. Správy CHKO však vydávaly ze zákona výjimky. Ty vedly například k nesmyslnému kácení stromů a aplikaci jedů v Národní přírodní rezervaci Rejvíz v Jeseníkách a k neuvěřitelné devastaci Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala na Kokořínsku. Plošná těžba zde zničila až 30 hektarů unikátních nížinných smrčin.

Ministerstvo dalo novou metodikou návod, jak mají napříště správy chráněných krajinných oblastí rozhodovat při řešení smrkové kalamity. Na jedné straně chce MŽP její pomocí zamezit ničivým lesnickým zásahům v rezervacích, zcela nedostatečně ale řeší ochranu cenných území mimo ně, tedy na několikanásobně větším území cenné přírody prvních a druhých zón CHKO.

Přečtěte si reakci ministerstva životního prostředí Bláhová interpretace Duhy. Metodiku napříště nechte vysvětlit ministerstvo

Pro území rezervací a přírodních památek MŽP požaduje, aby se v případě, kdy je kůrovec rozšířen i v jejich okolí a hrozí jejich zničení plošným kácením, zde neprováděly žádné zásahy kůrovcem napadených stromů. Znamená to jasný signál pro zpřísnění ochrany rezervací i přírodních památek. Správy CHKO by tedy už v takových situacích neměly vydávat výjimky ze zákonných ochranných podmínek a udělovat souhlasy k ničivým lesnickým zásahům, jako se už stalo např. v jesenické Národní přírodní rezervaci Rejvíz nebo Národní přírodní rezervaci Břehyně.

V I. a II. zónách CHKO však MŽP připouští zásahy proti kůrovci až v destruktivní míře. Metodika totiž povoluje kácení všech aktivních kůrovcových stromů a dokonce nevylučuje zcela použití jedovaté chemie. Jen malá, pro ochranu lesní půdy nedostatečná část mrtvého dřeva by měla zůstat na místě k zetlení. Smrkové souše, vývraty a všechny listnaté stromy mají být ponechány bez zásahu. Takový přístup, i když je citlivější než normální plošná asanace v hospodářských lesích, umožňuje provádět velké holoseče. Měl by ničivý dopad především na horské smrčiny, které nejvíce chrání půdu a zadržují vodu. Metodika je v této části z principu pochybná už tím, že vůbec nerozlišuje mezi intenzitou lesnických zásahů v I. a II. zóně, zatímco kvalita ekosystémů i ochranné podmínky dané zákonem jsou rozdílné.

Lesy s menší přírodní hodnotou, ovšem stále cenné, ve III. a IV. zóně, které zabírají většinu území našich CHKO, ponechává MŽP při napadení kůrovcem prakticky bez ochrany. Připouští se zde plošné kácení i použití chemie a požaduje se jen ponechání listnatých stromů a zcela minimálního množství mrtvého dřeva k zetlení.

Nedostatečné omezení těžby v chráněných územích způsobuje absurdní skutečnost, že zde státní lesy i soukromí vlastníci nárokují proplacení nevytěženého dřeva po státní ochraně přírody. Zatímco mimo chráněná území zůstávají nevytěžené stromy napadené kůrovcem nezřídka stát, protože chybí kapacita těžařů a cena dřeva často nezaplatí ani náklady na těžbu, v chráněných územích se Ministerstvo životního prostředí obává těžbu omezit, protože by tam vlastníkům a dokonce i státním lesům musela být ze státního rozpočtu vyplacena „újma“. Její výše dokonce ani neodráží skutečnou cenu dřeva, ale cenu uvedenou ve vyhlášce, která nereflektuje několikanásobný propad ceny dřeva na trhu.

Ministerstvo zemědělství přitom nedávno vydalo jiný pokyn, tzv. rajonizaci, kterým se neúspěšně snažilo řešit nezvladatelnost kalamity a vyhlásilo zóny, ve kterých apeluje na nekácení suchých stromů a omezení některých dalších činností, aby se uvolnila kapacita těžařů pro jiné oblasti, kde zásahy proti kůrovci mohou ještě mít smysl. Hnutí DUHA tuto rajonizaci kritizovalo, protože vymezená zóna je příliš malá a nezbavila zcela vlastníky zákonné povinnosti asanovat napadené stromy, tedy bude se míjet účinkem. Zcela nepochopitelné je, že MZe do kritické zóny nezahrnulo nejpostiženější CHKO Jeseníky, Beskydy a Žďárské vrchy. Obě ministerstva se evidentně nebyla schopna domluvit na koordinaci k dobrému společnému postupu.

Upozorňujeme na to, že metodika MŽP je velmi nedostatečná zejména pro ochranu I. a II. zón chráněných krajinných oblastí. Na celém území CHKO mohou úředníci dále vydávat výjimky k plošné těžbě smrků. Metodický pokyn dokonce ani nevylučuje udělování výjimek k jedovatým chemickým postřikům. Plošná těžba v chráněných krajinných oblastech ani méně rozsáhlé kácení v rezervacích nejsou vzhledem k jejich poslání a zákonné ochraně obhajitelné. Už vůbec nejsou akceptovatelné tehdy, když v sousedních hospodářských lesích lesníci nezvládají včasnou asanaci a kůrovec se odtamtud šíří do chráněných území. Tato situace je při šíření kůrovcové kalamity typická – kůrovec z hospodářských lesů napadá ostrovy cenné přírody, nikoli naopak.

A budeme kontrolovat dodržování metodiky MŽP ze strany správ CHKO. Budeme trvat na důsledném dodržování zákona o ochraně přírody a v případě udělování výjimek budou jako účastníci správních řízení požadovat nastavení přísných pravidel pro lesnické zásahy v prvních a druhých zónách CHKO.

Podle pokynu Ministerstva životního prostředí se z výjimek stane pravidlo, a ačkoli to zákon o ochraně přírody zakazuje, tak brutální těžby nezůstanou uchráněné ani části chráněných oblastí s cennou přírodou.”

Přečtěte si reakci ministerstva životního prostředí Bláhová interpretace Duhy. Metodiku napříště nechte vysvětlit ministerstvo

Jaromír Bláha

Další články:
19. dubna 2024 05:59
18. dubna 2024 05:45
17. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01
16. dubna 2024 06:01

Online diskuse
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30

(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)

V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55

ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)

Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54

ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)

Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55

(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51

PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2130 | Další
< zpět na titulní stranu

Reklama