ecomonitor.cz
verze pro tisk
Co přinese plánovaná těžba ropy a plynu v řeckých vodách?
3. prosince 2023 06:17
PRAHA (Ekolist) - Na jihozápadním pobřeží největšího řeckého ostrova Kréta se nachází turisticky i přírodovědecky zajímavá oblast nesoucí název Sfakie (tedy „země loupežníků“). Oblast zahrnující několik desítek kilometrů moderní civilizací takřka nedotknutého rozeklaného pobřeží místy s původní jalovcovou vegetací mezi městečky Paleochora (nazývané v turistických průvodcích jako „Libyjská princezna“ nebo „Princezna Libyjského moře“) a Hora Sfakion a jen těžko přístupného vnitrozemí s idylickými vesnicemi a divokými údolími láká každoročně desítky tisíc turistů toužících po klidu a jakési blažené izolaci, tak typické pro tento kout světa. Ostatně i kvůli tomu se v 70. letech oblast stala vyhledávanou destinací pro evropské hippies, jejichž kulturní impakt zde nacházíme dodnes, stejně jako řadu stárnoucích reprezentantů „květinové revoluce“, kteří zde zakotvili celoživotně.

Tento alespoň na první pohled harmonický kout mediteránu však zřejmě v blízké budoucnosti čekají dramatické změny. Kréta přiléhá k podmořskému Helénskému příkopu, nejhlubší oblasti Středozemního moře, dosahující maximální hloubky přes 5100 metrů, na kterém jsou existenčně závislé některé druhy středomořských kytovců. Ty zahrnují kromě několika druhů menších delfínů také vorvaňovce zobatého (Ziphius cavirostis) a vorvaně obrovského (Physeter macrocephalus), existenčně závislých na lovu hlubokomořských hlavonožců.

Vorvaň obrovský. Živí se především krakaticemi, kalmary, jinými chobotnicemi a živočichy mořského dna.
Vorvaň obrovský. Živí se především krakaticemi, kalmary, jinými chobotnicemi a živočichy mořského dna.

Středomořská populace vorvaňů je v řadě ohledů výjimečná (například na rozdíl od ostatních populací nemigrují kvůli reprodukci a péči o mláďata a zůstávají na několika málo lokalitách Mediteránu) a čítá zřejmě již jen kolem dvou set jedinců.

A právě zóny Libyjského moře, zahrnující jak mořské dno, tak části pevninského šelfu nabídla řecká vláda jako koncese pro budoucí těžbu ropy a zemního plynu. Do přípravných fází budoucí těžby včetně procesu seismického průzkumu, který skočil začátkem roku, je zapojeno šest těžařských společností, z toho čtyři nadnárodní (Total, Repsol, ExxonMobil a Edison) a dvě národní, tedy s jistou účastí řeckého státu (Energean a Hellenic Petroleum).

A zatímco fáze následná, tedy průzkumné vrty, se očekávala u jihozápadního pobřeží Kréty nejdříve někdy po roce 2025, nyní to vypadá, že první vrty na dvou blocích koncesí proběhnou dříve, možná již v roce příštím, tedy 2024. Řecko nikdy nebylo velkým producentem ropy a zemního plynu a donedávna bylo až ze 40 procent závislé na dovozu ruské ropy. Zejména válka na Ukrajině a náhlé pochopení rizika závislosti vedlo nicméně řeckou vládu v čele s premiérem Kyriakisem Mitsotakisem k revokaci již dříve zamýšlených plánů pro těžbu.

Dalším, zřejmě velmi silným motivem pro zahájení těžby je těžká situace řecké ekonomiky, která zcela zkolabovala v důsledku předlužení (a manipulací s ekonomickými indikátory k zastření této skutečnosti) a nyní musí podnikat leckdy drastická ekonomická opatření, aby vyhověla požadavkům věřitelů. Slovy řeckého ministra pro energetiku a životní prostředí Kostase Skrekase (ano, skutečně jde o jeden rezort) vkládá do nových vrtů Řecko „velké naděje“.

Již od počátku těchto snah, o kterých se sporadicky a v nejasných obrysech hovořilo již od začátku milénia, je situace monitorována řadou nadnárodních i řeckých environmentálních organizací včetně Greenpeace a WWF, které dlouhodobě upozorňují na největší rizika spojená s podmořskou těžbou uhlovodíků.

Nakonec to není špatný nápad. Na ilustračním snímku  řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.
Nakonec to není špatný nápad. Na ilustračním snímku řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Plnou verzi rezoluce z roku 2019, adresovanou tehdejšímu řeckému premiérovi Alexisi Tsiprasovi, pod kterou je podepsáno několik desítek organizací i jednotlivých odborníků na ochranu mořských ekosystémů, naleznete zde.

Ačkoliv stále není na místě představovat si ty nejčernější možné scénáře a v dalším kroku by šlo o pokusné vrty, je zde i přes opakovaná ujištění oficiálních míst důvod k obavám.

Předně, při pohledu na mapu zjistíme, že koncese na podmořskou těžbu představují téměř tři čtvrtě řeckých teritoriálních vod, přičemž 70 procent těžebních operací (a tedy i zisků) jde na vrub ExxonMobile a pro „řecké“ společnosti (ve kterých ale řecký kapitál představuje pouze nižší desítky procent) tak zůstane jen podružná část. Argument o energetické bezpečnosti ruku v ruce ekonomické prosperitě tak do značné míry padá. Z hlediska řecké ekonomiky jde o těžko pochopitelný laciný výprodej.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Těžba by na celé řadě míst zasahovala do oblastí chráněných či alespoň ekologicky významných. Jak například ukázal společný výzkum University of Exeter, Greenpeace Greece a Pelagos Cetacean Research Institute, kytovci se oproti předchozím představám vyskytují v příkopu celoročně. Tedy nejen během léta, jak se mělo doposud zato.

Populace vorvaňů je tedy s největší pravděpodobností existenčně závislá pouze na tomto území, a to celoročně. Z těchto mylných předpokladů (tedy že během zimy jsou kytovci jinde) vycházela i praktika provádění seismických průzkumů právě v tomto období. Je přitom známo, že podobná technologie používaná například na vojenských lodích má na citlivé kytovce devastující efekt.

I poté, co by těžba skutečně začala probíhat, by dopad na kytovce byl negativní, nejen kvůli setrvalému hluku, ale také například zvýšením lodního provozu, který vedle znečištění moří plasty a náhodným zapletení do rybářských sítí patří k nejčastějším příčinám úmrtí středomořských kytovců.

Navíc lze očekávat, že stavební i těžební práce včetně například pokládání potrubí by vedle samotné těžby narušily bentos, tedy společenství organismů mořského dna, který je důležitou součástí mořských ekosystémů.

Není také třeba připomínat, že kromě konkrétních hrozeb pro kytovce s sebou těžba nese i riziko úniků a havárií, přičemž zejména ExxonMobile a Total, giganti, kteří se mají podílet na těžbě na řeckých koncesích, v minulosti opakovaně předvedli, že nejen ochrana přírody, ale i lidská práva pro ně neznamenají víc než slova na papíře. Za Total připomeňme havárii tankeru Erika z roku 1999, během které uniklo do prostředí 20 tisíc tun ropných produktů, došlo ke kontaminaci 400 kilometrů francouzského pobřeží a smrti statisíců mořských ptáků. Apokalyptické důsledky havárie tankeru Exxon Valdez z roku 1989 také není třeba připomínat. Mimochodem, výše zmíněný tanker byl po havárii opraven a svého času se plavil pod názvem Mediterranean. Rozebrán byl v roce 2012.

Jeden z postupů, jak likvidovat sesbíranou ropu z tankeru Exxon Valdez, bylo řízené spalování.
Jeden z postupů, jak likvidovat sesbíranou ropu z tankeru Exxon Valdez, bylo řízené spalování.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Cheryl Hackley / U.S. Air Force

Opět není třeba katastrofických scénářů obřích havárií, nicméně i menší a častější úniky, ke kterým během těžby dochází a vždy docházet bude, budou mít negativní vliv nejen na rybolov, ale také na zdroj většiny příjmů obyvatel oblasti, totiž turismus.

I kdyby docházelo k únikům „jen“ jednou za rok, plážoví turisté nepochybně zvolí raději jinou lokalitu; turisté zaměření na přírodu přijdou o ono kouzlo „čistého, neposkvrněného kouta“ a na svá kdysi oblíbená místa budou možná nostalgicky vzpomínat, ale jinde.

Může se také stát, že jedna ze sezónních atrakcí oblasti, tedy pozorování menších i větších kytovců, zanikne, protože bude jen máloco k pozorování.

Těžba podél Helénského příkopu tak může snížit atraktivitu alespoň některých ikon řeckého turismu, vedle zmíněné Kréty také Corfu, Zakynthosu či Kefalónie.

Když se nyní vrátíme na jihozápad Kréty, kde se již výzkumné vrty zdají být alespoň z hlediska řecké vlády a těžařských koncernů téměř jistou blízkou budoucností, do zdánlivě poklidné atmosféry malých turistických letovisek, kde kromě sezónních návštěvníků poskytuje obživu víceméně jen zemědělství, panuje zde s ohledem vážnost situace až překvapivé ticho.

Sám tuto oblast pravidelně navštěvuji již přes dvě dekády a troufám si říct, že stejně jako řada dalších návštěvníků se sem vracím právě proto, jak málo se zde za tu dobu změnilo.

Z řady důvodů byla oblast ušetřena drtivého dopadu masového turismu a zachovává si jistou míru autenticity, kterou jistá skupina turistů vyhledává a ostatně je to i důvod, proč zde řada dřívějších návštěvníků zakotví natrvalo.

Ráj měkké turistiky.
Ráj měkké turistiky.

Pro představu, Paleochora má přibližně dva tisíce obyvatel a je největším sídlem jihozápadního pobřeží Kréty. Zároveň jako jediné sídlo vedle Hora Sfakion disponuje přístavem a další dopravní infrastrukturou, umožňující pohyb větších lodí, většího množství lidí a nákladu.

Pokud si připustíme situaci, kdy by výzkumné vrty tzv. dopadly dobře a došlo by k zahájení regulérní těžby, co by to pro toto ospalé městečko a jeho okolí znamenalo? Je třeba si uvědomit, že provoz a zásobování těžebních plošin vyžaduje patřičnou infrastrukturu na pevné zemi; že provoz plošin vyžaduje posádky a servis čítající stovky osob; a že tento personál bude mít pravděpodobně potřeby, které se ne zcela slučují se stávajícími potřebami hlavního zdroje příjmů, tedy turistů.

Těžko přikládat větší váhu víceméně náhodným rozhovorům, které jsem měl možnost na toto téma vést s místními, s turisty i se stálými obyvateli z různých evropských zemí, ale přesto poskytuje jistý vhled do situace. Běžný turista, který se o situaci obvykle nemá jak dozvědět, pokud cíleně nezkoumá řecká a mezinárodní media, je obvykle takovou zprávou (domnívám se, že oprávněně) zděšen.

Popravdě, nejsem si vědom, že by těžební průmysl někde nekonfliktně koexistoval s turismem, neřku-li s turismem udržitelným. Takový turista však zároveň cítí, že jeho možnosti nějak situaci ovlivnit se limitně blíží nule.

Arctic Sunrise, nejstarší loď tříčlenné flotily Greenpeace operující v oblasti, je spíš zábavnou atrakcí než důvodem k zamyšlení. Místní expatové, jejichž niterným přáním obvykle je, aby oblast zůstala pokud možno úplně stejná jako v posledních padesáti letech, snad jen se silnicí, doktorem a vybaveným supermarketem, vás zase provedou spletitou sítí místních majetkových a mocenských vztahů se závěrem, že je to na místních.

A co se místních týče – je třeba si uvědomit, že Řecko, a Kréta obzvláště, byla v poměrně nedávné době chudou, rozvojovou zemí. Starší generace zažila nebývalý ekonomický rozvoj, ať už prostřednictvím turismu či intenzifikace zemědělství. Jejich vztah k životnímu prostředí a různým formám přírodního bohatství bývá obvykle ryze utilitární – tedy dokud to přináší zisk, tak fajn.

I proto jsme v oblasti svědky masivního využívání, či spíše zneužívání některých chráněných území jako je soutěska Samaria či pláž a ostrov Elafonisi, kde jdou bohužel i elementární ochranářské aktivity stranou jen proto, aby byl maximálně saturován turistický průmysl jako hlavní zdroj příjmu.

Historicky daná krétská svobodomyslnost a naprostá neochota nechat si tzv. kecat do života má v tomto ohledu svá stinná místa. Ty aspekty environmentálního myšlení, které přírodě přisuzují hodnotu per se tak nezřídka narážejí na nepochopení a odpor.

„Libye a Egypt mají plošin stovky a v životě jsem neslyšel, že by do nich narazila nějaká velryba. Ať má i Řecko dobrý zdroj příjmu a lidi práci,“ napsal ve frekventované facebookové skupině hoteliér Stavros. „Aha, ochránci přicházejí,“ sekunduje mu Stelios.

Zdroje:
https://www.mapamed.org/
https://www.ekathimerini.com/economy/1205479/exxonmobil-drill-off-crete-in-2024-2025/
https://www.theguardian.com/environment/2019/jun/07/why-replace-dolphins-with-oil-drilling-battle-for-greece-marine-life-hellenic-trench
https://www.reuters.com/business/energy/greece-concludes-2d-seismic-surveys-gas-exploration-off-crete-2023-02-20/
https://www.euronews.com/green/2023/10/27/greenpeace-calls-on-greece-to-halt-gas-exploration-citing-threat-to-wildlife
https://www.wwfmmi.org/10_facts_about_new_oil_and_gas_exploitation_in_greece/
https://greekreporter.com/2023/01/25/greece-high-expectations-gas-deposits-crete/

Marco Stella

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2908672


Online diskuse
Velké kočky umí rozlišovat známé hlasy od neznámých, zjistila studie
24. února 2024 01:00

(ČTK) - Velké kočky, od tygrů po gepardy, od sebe dokážou rozlišit známé a neznámé lidské hlasy. S odkazem na studii, která naznačuje, že i zvířata vyhýbající se skupinovému životu mají sociální dovednosti, to napsal server listu The Guardian.
(Celý text)

Fiala: Vláda problémy zemědělců řeší i v EU, například omezení byrokracie
24. února 2024 00:59

PRAHA (ČTK) - Vláda problémy zemědělců bere vážně a pracuje na jejich řešení, a to i v rámci Evropské unie. Premiér Petr Fiala (ODS) tak během své návštěvy rodinné farmy Hole ve Velkých Přílepech u Prahy reagoval na protesty českých zemědělců vůči politice EU. Česko podle něj usiluje na evropské úrovni o snížení zbytečné byrokracie pro farmáře nebo o omezení kontrol.Tento týden Evropská komise následně představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí.
(Celý text)

V Gloucestershiru se otevřela nejmodernější vertikální farma v Británii
24. února 2024 00:59

(ČTK) - V anglickém Gloucestershiru se otevřela dosud nejmodernější vertikální farma v Británii, napsal web stanice BBC. Salátové listy nebo bylinky v ní rostou třikrát rychleji než ve venkovních podmínkách.
(Celý text)

Lesy ČR plánují zvýšení investic do cest a vodních staveb na 1,6 miliardy korun
24. února 2024 00:55

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Státní podnik Lesy České republiky (LČR) letos plánuje zvýšení investic do oprav a obnovy lesních cest a do vodohospodářských staveb o sedm procent na 1,61 miliardy korun. Z toho do obnovy lesních cest, které jsou zničené po mimořádných těžbách kůrovcové kalamity, by mělo jít rekordních 1,22 miliardy korun. Lesy ČR spravují asi polovinu lesů v ČR.
(Celý text)

Liberecká zoo získala do chovu pár vzácných supů afrických, jinde v ČR nejsou
24. února 2024 00:35

LIBEREC (ČTK) - Liberecká zoo získala pár vzácných supů afrických. Patří mezi jedny z nejohroženějších dravců na světě a momentálně je nechová žádná jiná zoo v Česku, informovala mluvčí zahrady Barbara Tesařová.
(Celý text)

Ústí nad Orlicí obnovuje Vlčí studánku, místo vzniklo ve 40. letech
24. února 2024 00:21

ÚSTÍ NAD ORLICÍ (ČTK) - Přibližně do konce března bude nepřístupná lokalita Vlčí studánka v lesích u Ústí nad Orlicí. Odpočinkové místo tam vzniklo ve 40. letech minulého století. Správa městských lesů tam aktuálně těží dřevo, potom obnoví cesty a studánku.
(Celý text)

Bohumín založil dva lesíky se 170 stromy, vznikly díky náhradní výsadbě
24. února 2024 00:20

BOHUMÍN (ČTK) - Bohumín na Karvinsku založil dva lesíky, které vznikly díky náhradní výsadbě za kácení v průmyslovém areálu jednoho z tamních podniků. V Budovatelské ulici a u rybníku Suchý stav tak přibylo 170 stromů. Jsou mezi nimi duby, lípy a jilmy, sdělila mluvčí radnice Jana Končítková.
(Celý text)

Soukromí lesníci podporují návrh zákona o myslivosti se snížením výměry honiteb
23. února 2024 18:00

PELHŘIMOV (ČTK) - Soukromí vlastníci lesů podporují ministerský návrh zákona o myslivosti se snížením minimální výměry honiteb z 500 na 250 hektarů. Podle lesníků to umožní redukovat stavy zvěře a tím i škody, které působí v lesích. Podporují také připravenou novelu zákona o lesích. Oba zákony spolu souvisejí a bez jednoho nebude dobře fungovat druhý, uvedl předseda Komory soukromých lesů Richard Podstatzký.
(Celý text)

Policisté na Příbramsku prověřují nález dvou uhynulých orlů mořských a lišky
23. února 2024 17:58

(ČTK) - Policisté na Příbramsku prověřují nález dvou uhynulých orlů mořských a lišky obecné. Zvířata mohl někdo otrávit, jasno by do případu měla vnést expertiza. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z týrání zvířat, pytláctví a neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy, řekl ČTK policejní mluvčí Pavel Truxa. Na případ upozornil server příbram.cz.
(Celý text)

MZe: Některé dotace budou nově vypláceny na hektar, odpadne byrokracie
23. února 2024 17:49

(ČTK) - Dotace na biologickou ochranu plodin či produkci a zpracování vysokojakostních brambor budou nově vypláceny formou sazby na hektar plodin nebo kilogram brambor. Zemědělci tak už nebudou muset předkládat dokumenty, které by nárok na dotaci potvrzovaly, informovalo ministerstvo zemědělství (MZe). Tyto dotace jsou financovány z národních zdrojů. Změny podle MZe již platí.
(Celý text)

Zubří kulový blesk. Velká výměna zvířat pomůže zvýšit genetickou pestrost chovů
23. února 2024 17:46

PRAHA (Ekolist) - Převozem dvou zubřích býků z bývalého vojenského prostoru Milovice ve středních Čechách do obory Židlov v Libereckém kraji začala včera rozsáhlá výměna a převozy zubrů v českých chovech. Jejich výsledkem bude genetické oživení dvou nejvýznamnějších chovů zubrů v Česku a založení nového chovného stáda na Lipně. Akce se týká celkem čtyř krajů. Informuje o tom Česká krajina.
(Celý text)

Indonéští aktivisté žalují Japonsko kvůli vypouštění upravené radioaktivní vody
23. února 2024 10:51

JAKARTA (ČTK) - Skupina indonéských ekologických aktivistů a ochránců lidských práv podala ve čtvrtek žalobu na Japonsko. Požaduje, aby Japonci přestali s vypouštěním upravené a rozředěné radioaktivní vody z poškozené jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Informovala o tom japonská tisková agentura Kjódó a připomněla, že s vypouštěním se začalo už loni v létě.
(Celý text)

iROZHLAS: Unijní soud snížil ČR pokutu za chyby v zemědělských dotacích
23. února 2024 10:24

PRAHA (ČTK) - Soudní dvůr Evropské unie snížil zhruba o 470 milionů korun více než miliardovou pokutu, kterou Evropská komise uložila českému ministerstvu zemědělství za chyby v zemědělských dotacích po kontrole v roce 2017. O rozhodnutí tribunálu dnes informoval web iROZHLAS.cz. I přes snížení sankce se ministerstvo hodlá pokutě bránit podáním kasační stížnosti.
(Celý text)

Prodejce módy Zalando přestane používat zavádějící etikety o udržitelnosti
23. února 2024 09:59

(ČTK) - Německý internetový prodejce textilu Zalando se zavázal, že ze svého webu odstraní zavádějící etikety a symboly udržitelnosti. Ve čtvrtek to na svém webu uvedla Evropská komise (EK). Od 15. dubna 2024 se tak u nabízených výrobků již nebudou objevovat symboly, jako jsou listy nebo stromy.
(Celý text)

Kůrovcová kalamita oživila hospodářské lesy, zjistili čeští vědci
23. února 2024 06:19

PRAHA (Ekolist) - Přestože kůrovcová kalamita v České republice způsobila značné škody a vytěžené smrkové lesy mohou působit zdevastovaným dojmem, výzkum českých vědců přinesl překvapivě dobrou zprávu. Příroda se zotavila, výrazně vzrostla biodiverzita a kůrovcem napadené hospodářské lesy, včetně holin a nově osázených či samovolně se vyvíjejících pasek, doslova kypí životem. Nečekaně se v nich objevily i desítky kriticky ohrožených druhů živočichů a rostlin, které figurují v červeném seznamu. Výsledky ze 45 lokalit v České republice zveřejnili pracovníci Biologického centra Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Muzea regionu Valašsko a Agentury ochrany přírody a krajiny ve studii, právě vydané ve vědeckém časopisu Forest Ecology and Management.
(Celý text)

Cíle Zelené dohody v zemědělství je třeba rozložit v čase, míní ministr Výborný
23. února 2024 01:26

PRAHA (ČTK) - Cíle unijní Zelené dohody (Green Deal) je třeba rozložit v čase tak, aby měli zemědělci víc prostoru se připravit, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po schůzce s eurokomisařem pro životní prostředí Virginijusem Sinkevičiusem. V Praze spolu jednali také o podpoře chovu sladkovodních ryb a vyvážení snahy chránit kormorány a vlky se zájmy chovatelů, kterým tito ptáci a tyto šelmy způsobují škody, dodal.
(Celý text)

Nevyužité stovky milionů korun z rekultivace lomu ČSA půjdou na rozvoj tamních obcí
23. února 2024 00:55

(ČTK) - Nevyužité peníze z rekultivace hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku půjdou na rozvojové projekty tamních obcí zasažených těžbou. Řádově by mělo jít o stovky milionů korun, které těžební společnost Severní energetická nevyužije, protože část lomu bude při sanaci ponechána přirozené obnově. Počítá s tím usnesení, které schválila vláda, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Evropská komise chce v reakci na protesty zjednodušit předpisy pro zemědělce
23. února 2024 00:41

(ČTK) - Evropská komise (EK) představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. Komise návrh zveřejnila v den, kdy se ve střední a východní Evropě konaly protesty zemědělců zaměřené mimo jiné proti unijní zemědělské politice. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.
(Celý text)

Na Rychnovsku je potvrzeno 20. ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v ČR
22. února 2024 23:30

(ČTK) - Veterináři v obci Bolehošť na Rychnovsku potvrdili 20. letošní ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže v ČR. Chovatel informoval krajskou veterinární správu o úhynu 24 z 29 kusů chované drůbeže. ČTK to dnes řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Podle něj šlo o různé druhy drůbeže, v chovu převládaly slepice.
(Celý text)

Svazy: Lepší péče o krajinu je v zájmu farmářů, cíle ale musí být únosné
22. února 2024 19:50

(ČTK) - Čeští zemědělci by byli sami proti sobě, kdyby nepodporovali lepší péči o krajinu a půdu. Unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) ale musí být nastavena tak, aby ji farmáři administrativně a technicky zvládli a aby neohrožovala udržitelnost zemědělské produkce. Shodli se na tom zástupci Agrární komory (AK), Zemědělského svazu (ZS) a Asociace soukromého zemědělství (ASZ), které ČTK oslovila. Proti politice EU dnes protestovali zemědělci v Česku i dalších evropských zemích. K hranicím se Slovenskem, Polskem a Německem nebo do ulic velkých měst v ČR podle AK vyjelo asi 3000 kusů zemědělské techniky.
(Celý text)

Svazy: Lepší péče o krajinu je v zájmu farmářů, cíle ale musí být únosné
22. února 2024 19:50

(ČTK) - Čeští zemědělci by byli sami proti sobě, kdyby nepodporovali lepší péči o krajinu a půdu. Unijní Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) ale musí být nastavena tak, aby ji farmáři administrativně a technicky zvládli a aby neohrožovala udržitelnost zemědělské produkce. Shodli se na tom zástupci Agrární komory (AK), Zemědělského svazu (ZS) a Asociace soukromého zemědělství (ASZ), které ČTK oslovila. Proti politice EU dnes protestovali zemědělci v Česku i dalších evropských zemích. K hranicím se Slovenskem, Polskem a Německem nebo do ulic velkých měst v ČR podle AK vyjelo asi 3000 kusů zemědělské techniky.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2098 | Další