Kdokoli má přírodu rád, není mu osud stromů lhostejný, zejména těch mohutných a věkovitých. Lidé často brání i nezbytným a dobře odborně podloženým zásahům do korun vzrostlých stromů rostoucích ve městech a mimo les. Jsou přesvědčeni o své pravdě i v případech, kdy zásah stromu jednoznačně prospívá nebo mu zachraňuje život. Příkladem mohou být třeba ořezy vzrostlých pyramidálních topolů Populus nigra ´italica´, které radikální redukci koruny nejen přežijí, ale výrazně jim prodlouží život.
Je však příznačné, že negativní emoce už tolik nevzbuzují třeba nahodilé těžby často velmi starých a vzrostlých jedinců v lesnicky vedených porostech. Zde jsou stromy jaksi anonymizované a lidé chápou přednostně produkční funkci lesa. Odstraňování tak zvaných netvárných, či odumírajících jedinců v hospodářských porostech je zdánlivě prospěšné pro jejich zdraví. Vzniká pak ale stejnověký, tvarově vyrovnaný, plantážovitý porost, který je vychováván k maximální produkci a ekonomicky výhodné holosečné těžbě. Takové porosty vedené k maximální produkci však zároveň bývají náchylné ke kolapsu. Ten startují stresové faktory, jako je sucho, vítr a následně třeba dřevokazný hmyz nebo patogenní houby. Náhlá smrt smrkových plantáží napříč Českem v posledních letech je více než výmluvná. I ekonomický výnos z takového lesa je problematický.
Pokud chceme dnes spatřit příklady málo dotčeného lesa, nebude naše snaha úplně jednoduchá. Musíme mít též na paměti, že v naší přírodě se už nikdy nebudou pohybovat divoká stáda velkých kopytníků, kteří významně formovali podobu přírodních lesů. S hledáním málo ovlivněného lesa bychom možná uspěli na prudkých údolních svazích v suťových lesích, ale i sem asi někdy dosáhl člověkem založený požár. Ani v horských lesích bychom nemuseli být daleko od ideálu, jenže i zde v minulosti člověk lesy ovlivnil. Dělo se to třeba tak, že nejvyšší partie Beskyd lidé odlesnili a vznikly tu polany či poloniny, trvalé travnaté enklávy pro letní pastvu ovčích stád. Lidský vliv ale nebyl jednoznačně negativní. Po vyhubení a vytlačení megafauny ze střední Evropy nahradil činnost velkých zvířat v lesích člověk.
Lesní pastva i pomístní odlesňování pomohly zachovat a rozšířit některé druhy hmyzu, které dnes hodnotíme jako „pralesní relikty“. Dokud se vše dělo v extenzivním režimu, s možností cyklické regenerace biotopů, dokud byl v lesích dostatek odumřelého dřeva a lidské disturbance byly omezené, většina dnes kriticky ohrožených či již vyhynulých druhů hmyzu tu byla stále doma. Příkladem může být třeba dnes již v Česku vyhynulý brouk Boros schneideri, jehož nevylíhlá imaga byla nalezena ve dřevě subfosilních stromů pohřbených ve štěrkopískových terasách Labe. Tento brouk ještě žije ve slovenských přirozených lesích, podobně jako v Česku od 19. století nezvěstný krasec Eurythyrea austriaca, který je vázán na odumřelé jedlové dřevo.
Saproxylofágní druhy hmyzu se naučily využívat pro vývoj svých larev různorodé stromové nehomogenity, jež vznikají v přírodním lese v širokém spektru. V první fázi jsou to jizvy po vylomených větvích, odřeniny kůry na kmeni i kořenových nábězích od velkých zvířat, okusy bobrů, jizvy po úderu blesku, zlomy kmene a terminálních partií, poškozená místa po požárech lesa či pádu okolních stromů atd. Dřevo tak odumře v radiálním sektoru, který se zužuje ke středu kmene, ale zbytek stromu dále roste. Například duby či lípy mají schopnost vytvářet pletiva, která zranění často postupně zavalí. Odumřelé dřevo pak okamžitě obsazují specializované druhy hmyzu a některé druhy hub. Začíná tak proces vzniku nejrůznějších typů stromových dutin a hnijícího dřeva, které je rovněž nezastupitelným substrátem vývoje některých druhů. Dutiny vznikají v přízemní části i vysoko ve kmeni a postupem času a činností dutinových specialistů se mohou i propojovat. V různých fázích vývojového cyklu lesa se tak zastoupení stojících kmenů s různými typy nehomogenit a dutin mění, ale vždy se v širším okolí nějaké najdou.
Jak již ale bylo uvedeno výše, v hospodářských porostech takto přirozeně vzniklé mikrobiotopy neexistují nebo jsou velmi vzácné. Některé druhy specializované na určité typy hniloby a podmínky v dutině, už byly v naší přírodě nepřímo vyhubeny nebo jsou zatlačeny do několika lokalit jako staré obory, zámecké parky a územně chráněné lokality. Evropsky významného kovaříka fialového (Gambrinus violaceus) najdeme přibližně na patnácti posledních lokalitách v Česku, zatímco kriticky ohrožený kovařík Ampedus quadrisignatus přežívá v malé populaci už jen na jediném místě. Jsou-li takové saproxylofágní organizmy specializované na odumřelého dřevo, nepředstavují ze sanitárního hlediska pro zdravé stromy většinou již žádné nebezpečí, zdravé stromy prostě ignorují.
Jak vyplývá z výše zmíněného zákona, jedním z dlouhodobých cílů ochrany přírody v národních parcích je také zachování a postupné zlepšování stavu ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka, a to takových, které jsou významné svou biologickou rozmanitostí. V Podyjí jsou to především teplomilné, zakrslé, rozvolněné doubravy ve východní části území. Jsou výjimečné svou rozlohou, dávnou minulostí a především bohatstvím druhů, které zde najdeme. Mnohé z nich, zejména ty světlomilné, mají reliktní charakter a vyskytovaly se zde jistě již koncem poslední ledové doby. Reliktním druhem těchto světlých rozvolněných lesů je například koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), který zde rostl již koncem poslední ledové doby.
Pro téma tohoto článku jsou klíčové saprogylofágní druhy hmyzu, jež se neobejdou ve svém vývojovém cyklu bez speciálního prostředí stromových mikrobiotopů (viz výše). V Národním parku Podyjí se mnohé z těchto druhů vyskytují v chladném a stinném prostředí suťových lesů na svazích údolí Dyje, kde je odumřelých stromů dostatek. Existují ale i reliktní druhy, kterým takové biotopy nevyhovují a jejich domovem jsou především staré doubravy ve východní nebo dubohabřiny ve střední části území. Zde přežívá reliktní fauna již jen ve zbytcích a mohutné živé duby s dutinami a osluněným odumřelým dřevem jsou zde velmi ojedinělé. Zřejmě proto se již v údolí Dyje nevyskytuje třeba kriticky ohrožený krasec Eurythyrea quercus, který je ve střední Evropě již velikou vzácností. Podmínkou jeho výskytu je kontinuální přítomnost osluněného odumřelého dřeva na živých dubech. V širším okolí jej najdeme v Moravském krasu, v údolí Křemže v Rakousku nebo v údolí Oslavy. Biotopy, kde žije, jsou téměř identické s těmi podyjskými. V minulosti ale byla kontinuita vhodných podmínek přerušena hospodařením v lese, možná i převodem značné části lesů na rozsáhlé pastviny, a tento druh v Podyjí nepřežil.
Dnes po třiceti letech od převodu na les zvláštního určení a minimálně osmdesátiletém stárnutí porostu je zvláště na některých lokalitách patrný markantní nárůst objemu mrtvého dřeva. V zóně soustředěné péče správa NP postupně zavádí velmi pestrou škálu opatření, jako je prosvětlování porostů, výmladkové hospodaření, lesní pastva a je zde i prostor pro individuální péči o cenné stromy. Uvolňujeme například cenné dřeviny jako jalovce, jeřáby či třešně. Vybrané stromy ošetřujeme arboristickými zásahy. I přesto se zde bohužel vyskytuje pouze minimum stromových mikrobiotopů, které by vyhovovaly některým vymírajícím druhům vázaným na takové lesní prostředí. Proto se Správa NP Podyjí rozhodla přikročit ke zkušební veteranizaci vybraných dřevin. Po vyhodnocení reakce a zdravotního stavu takto ošetřených stromů bude tato metoda zavedena i v dalších vybraných lesních porostech národního parku.
V dalším stupni veteranizace bude přikročeno i k inokulaci vybraných stromů dřevokaznými houbami. Například některé rezavce (Inonotus sp.) jsou přímo specializovány na obsazování a tvorbu stromových dutin. Nedávný objev kriticky ohroženého druhu tesaříka Necydalis ulmi v NP Podyjí přímo souvisí s rezavci, které brouk potřebuje ke svému vývoji. Z Česka je tento druh recentně znám méně než z deseti lokalit a jeho objev plně opravňuje správu NP k uskutečnění dalších veteranizačních zásahů. Bez činnosti dřevokazných hub by nevznikaly ani stromové dutiny. Trouchnivé dřevo, které přítomností hub vzniká, je nezbytnou podmínkou vývoje mnohých ohrožených druhů hmyzu, které se vyvíjejí ve stromových mikrobiotopech.
Přirozený vznik takových vhodných mikrobiotopů lze počítat na větší desítky let a třeba přízemní dutiny, kde žije kovařík fialový (Gambrinus violaceus), vznikají ještě déle. Provedené zásahy budeme pečlivě monitorovat a zásahy provedeme i na dalších lokalitách. Vyhodnocené výsledky budeme předkládat odborné veřejnosti. O metodickém a technickém provedení veteranizačních zásahů bychom chtěli v tomto médiu informovat v následujícím článku. Je nanejvýš důležité, aby se veteranizace začala postupně uplatňovat i v dalších zvláště chráněných územích v České republice a také ve volné krajině. Lze jen věřit, že nepochopení, které veteranizace jako nová metoda vyvolává, se podaří brzy zlomit a veřejnost tuto metodu přijme jako důležitý nástroj ochrany přírody.
Martin Škorpík
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2865380
PRAHA (Ekolist) - Jak probíhá výcvik psí jednotky z Česká společnost ornitologická, která mimo jiné čerstvě pomohla odhalit traviče z Příbramska? Co je při jejich práci nejdůležitější?
(Celý text)
Z 800 000 PET lahví z oceánu vzniká dvanáctimetrová replika Eiffelovy věže
20. dubna 2024 01:25
(ČTK) - Jan Hřebabecký dostal od manželky před dvěma lety k Vánocům 3D tiskárnu. Nyní vede firmu 3DDEN, která vyrábí dvanáctimetrovou repliku Eiffelovy věže pro Olympijský festival v Mostu. Využívá k tomu materiál z vyhozených plastových lahví v oceánech. Na repliku se odhadem použije 800 000 PET lahví. To, že společnost zabývající se 3D tiskem využívá ke své výrobě udržitelné materiály, nebývá běžné, řekl ČTK Hřebabecký. Firma od svého vzniku vyráběla produkty například pro Sokolský běh republiky, Google nebo Dell. V budoucnu by zakladatel rád vytiskl z recyklovaného plastu dům.
(Celý text)
Lesy ČR vybudovaly u Nového Města pod Smrkem nový rybník Perlík
20. dubna 2024 01:20
(ČTK) - Novou retenční nádrž dokončily nedaleko Nového Města pod Smrkem na Liberecku Lesy ČR. Rybník Perlík na úpatí nejvyšší hory Jizerských hor - Smrku - za bezmála osm milionů korun, je jedním z projektů zaměřených na zadržení vody v krajině. Projekt spolufinancovalo ministerstvo zemědělství, uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
(Celý text)
Při akci Ukliďme Česko našli dobrovolníci v Brně na černé skládce trilobity
20. dubna 2024 01:06
BRNO (ČTK) - Dobrovolníci, kteří se na začátku dubna zúčastnili akce Ukliďme Česko, našli při likvidaci rozsáhlé černé skládky v Brně-Židenicích několik vyhozených destiček se zkamenělinami trilobitů. Zatím jde o letošní nejzajímavější nález, uvedli pořadatelé akce.
(Celý text)
V Zoo Ostrava začíná o měsíc dříve rozkvétat největší kolekce rododendronů
20. dubna 2024 00:49
OSTRAVA (ČTK) - Ostravská zoologická zahrada chystá komentované prohlídky ve svém Rododendron parku u expozice Čitván. V těchto dnech začínají rododendrony a azalky ve stohektarovém areálu zoo rozkvétat. Díky příznivému počasí je to zhruba o měsíc dříve než obvykle. Novinářům to dnes sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.
(Celý text)
V Kovozoo ve Starém Městě ke Dni Země pokřtí sochu hrocha z kovového šrotu
20. dubna 2024 00:42
STARÉ MĚSTO (ČTK) - V Kovozoo ve Starém Městě na Uherskohradišťsku pokřtí v sobotu 20. dubna při oslavách Dne Země sochu hrocha vyrobenou z kovového šrotu. Celodenní akce nabídne také ekologickou olympiádu, ukázku kovošrotové techniky, zásahu hasičů nebo možnost vyzkoušet si práci kováře. Oslavy se v Kovozoo uskuteční popatnácté, areál bude otevřený od 10:00 do 18:00, sdělila Martina Juřenová ze skupiny REC Group, která areál provozuje.
(Celý text)
Pražské služby připravily dva videoklipy zaměřené na třídění odpadu
20. dubna 2024 00:27
PRAHA (ČTK) - Hlavním městem vlastněná společnost Pražské služby (PSAS), která zajišťuje většinu svozu odpadu v metropoli, připravila osvětovou kampaň zaměřenou na časté chyby při třídění odpadků. Ve dvou klipech zveřejněných na portálu YouTube herec a moderátor Václav Matějovský odpovídá například na otázku, jestli patří kovový sušák na prádlo do šedého kontejneru.
(Celý text)
Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu věnovanou sušení ovoce
20. dubna 2024 00:09
KROMĚŘÍŽ (ČTK) - Muzeum Kroměřížska otevřelo interaktivní výstavu nazvanou Někdo to rád sušené. Návštěvníci se jejím prostřednictvím seznámí se sušením ovoce. Dozvědí se ale také informace o významu stromů pro člověka a přírodu, o hmyzu, opylovačích, využití ovoce v kuchyni i jiných způsobech jeho uchovávání, sdělila ČTK mluvčí muzea Martina Malá. Výstava potrvá do 22. září.
(Celý text)
V táborské zoo mohou lidé jako v jediné v ČR vidět čírky sibiřské
19. dubna 2024 23:30
TÁBOR (ČTK) - Táborská zoologická zahrada získala pět čírek sibiřských. Jde o jedinou zoo v České republice, kde návštěvníci tento druh vodních ptáků mohou vidět. Táborská zahrada je získala ze slovenské zoo Bojnice. ČTK to řekl mluvčí zoologické zahrady v Táboře Filip Sušanka.
(Celý text)
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
19. dubna 2024 19:32
(ČTK) - V Národním parku Podyjí na Znojemsku u Mašovic přibyla ke skupince divokých koní z Exmooru dvojice praturů, vypomůže se spásáním. Jde o mladé býky plemene Tauros, které odborníci zpětně šlechtí tak, aby se co nejvíce přiblížilo už vyhubenému praturovi. Lokalitu tak budou spásat dva druhy velkých kopytníků, což by podle ochránců přírody mělo přinést pestřejší prostředí, informovala organizace Česká krajina.
(Celý text)
Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru kvůli stavbě spalovny
19. dubna 2024 19:30
ČEPERKA (ČTK) - Obec Čeperka na Pardubicku zatím nevydala stavební uzávěru, která by zabránila vybudování velké spalovny komunálního odpadu na jejím katastrálním území. Záměr prosazuje elektrárna Opatovice, která by zařízením pro energetické využívání odpadu nahradila část výroby tepla a elektřiny z hnědého uhlí. Ministerstvo životního prostředí v lednu vydalo souhlasné stanovisko EIA o vlivu stavby na prostředí. Obyvatelé Čeperky záměr v září 2022 v referendu odmítli, plebiscit by se však letos na podzim mohl podle zákona opakovat.
(Celý text)
Botanická zahrada Praha představuje migraci tropických motýlů
19. dubna 2024 19:29
PRAHA (ČTK) - Botanická zahrada Praha v Troji nabízí opět výstavu exotických motýlů. Letošní ročník se zaměří na jejich migraci. Desítky druhů tropických motýlů mohou zájemci vidět od 19. dubna do 2. června ve skleníku Fata Morgana, a to denně kromě pondělí od 09:00 do 19:00. Součástí bude i panelová výstava o ochraně motýlů nebo výstava vyhynulých druhů.
(Celý text)
Krkonošské Louky získaly Magnesii literu
19. dubna 2024 12:25
PRAHA (Ekolist) - Kniha Louky – dobrodružství poznávání autorů Stanislava Březiny, Sylvie Pecháčkové, Hany Skálové a Františka Krahulce získala prestižní ocenění Magnesia Litera v kategorii za naučnou literaturu.
(Celý text)
Ministerstvo životního prostředí podpoří ekocentra, chystá dotace 220 milionů korun
19. dubna 2024 12:24
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí se chystá letos na podzim finančně podpořit v dotačním programu environmentální vzdělávání dětí, pedagogů a veřejnosti a také provoz certifikovaných středisek ekologické výchovy. Půjde o tříletý cyklus, na který bude 220 milionů korun, řekl ČTK a Českému rozhlasu při návštěvě Olomouce ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-CSL).
(Celý text)
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
19. dubna 2024 12:23
HOLOVOUSY (ČTK) - Umělou závlahu má v Česku jen zhruba třetina ovocných sadů. Ovocnáři se ji snaží budovat u nově sázených sadů, kterých však přibývá málo. U nových sadů jsou pod závlahou asi dvě třetiny ploch. V době oteplování a nerovnoměrných srážek je závlaha nezbytnou podmínkou pro kvalitní úrodu ovoce, které mohou pěstitelé dobře zpeněžit. ČTK to řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.
(Celý text)
Krkonoše po 20 letech ČR v EU balancují mezi ochranou přírody a rozvojem obcí
19. dubna 2024 10:05
(ČTK) - Na podporu 114 projektů na území pod Správou Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo za 20 let členství České republiky v EU z evropských fondů přes 2,2 miliardy korun. Na příští tři roky jsou připravené projekty za dalších 880 milionů korun. Další prostředky čerpaly v Krkonoších na svůj rozvoj obce. Příroda v Krkonoších je v nejlepší kondici za posledních několik desetiletí, nemalou zásluhu na tom má EU, vyplynulo z vyjádření Správy KRNAP. Oslovená horská střediska by si přála, aby posilování ochrany přírody nebylo na úkor rozvoje turistického ruchu.
(Celý text)
Fotovoltaické elektrárny: skvrna na kráse krajiny, nebo místo pestré skladby živočichů a rostlin?
19. dubna 2024 05:30
(Ekolist) - Pohled na fotovoltaické elektrárny většinou příjemné pocity nebudí. Zabírají půdu, přinášejí do krajiny další ploty, podle některých hyzdí krajinu. V horším případě provozovatelé pod solární panely aplikují pesticidy proti pleveli či hlodavcům. V lepším případě bývá vše tak důkladně posečené a vyschlé, že na kvetoucí kytku či bzučící hmyz nenarazíte. Vědci z týmu Envirop (PřF MUNI) ukázali, že správně obhospodařovaná elektrárna může pestrost rostlin a živočichů v krajině naopak zvyšovat.
(Celý text)
V Rokycanech postavili první ekologické veřejné toalety. Nevyužívají elektřinu, ani chemii
19. dubna 2024 01:14
ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)
Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01
(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)
Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51
(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)