PRAHA (Ekolist) - Zateplit, vyměnit okna, dát na střechu soláry. To je pár rychlých tipů, jak šetřit finance i klima při vytápění domu. Tyto možnosti jsou ale mnohem omezenější, pokud bydlíte v domě pod památkovou ochranou. Jaké úpravy jsou přijatelné tam?

Úspora energií versus památková ochrana

„Kážeme vodu a pijeme víno. Učíme veřejnost, že základem všeho je nízkoenergetický standard, ideálně pasivní. Ale sami fungujeme v extrémně neúsporném režimu,“ popisuje Lenka Skoupá rozpor, v jakém se nachází pražské středisko ekologické výchovy Toulcův dvůr. To sídlí v Hostivaři v areálu historického, památkově chráněného statku. A s památkovou ochranou se pojí řada omezení.

„Budovy nelze zateplit, špaletová okna a dveře jsou značně ‚prodyšné‘. A tak je energetický štítek budov G,“ popisuje Skoupá s tím, že písmeno G energetického štítku značí budovu mimořádně nehospodárnou.

Středisko environmentální výchovy Toulcův dvůr sídlí v historické zemědělské usedlosti.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Toulcův dvůr

„V kancelářích a učebnách se musí topit, protože na to jsou hygienické normy. Výsledkem je, že náklady na vytápění jsou opravdu vysoké,“ popisuje Lenka Skoupá kontext toho, když ekocentrum sídlí v památkově chráněné budově.

Frustrace z neúspornosti se u uživatelů památkově chráněných objektů prohloubila spolu s energetickou krizí vyvolanou ruskou válkou na Ukrajině. Když nejde snížit energetickou náročnost staré budovy, chtěli si v ekocentru pomoci tím, že by se na střechu chlévu nainstalovaly fotovoltaické panely, které by mohly snížit náklady. To ale také neprošlo. V památkové zóně Stará Hostivař není možné mít na střeše fotovoltaické panely, a to ani na střeše chléva.

Pro uživatele Toulcova dvora jde nepochybně o omezující podmínky. Proč na nich stát prostřednictvím památkářů trvá? Snahou je chránit identitu místa, jehož hodnota je z velké části spjatá s harmonickou podobou historické architektury.

„Podstatou architektonického dědictví je, že je jiné než současné novostavby – nejen podobou a tvaroslovím, ale i použitými materiály a konstrukcemi,“ říká mluvčí Národního památkového ústavu Blanka Černá.

„Moderní technologie jsou vyvíjeny pro současnou stavební produkci. Osazení vzduchotěsných okenních výplní předpokládá nucené větrání, tj. vzduchotechniku. Instalace vzduchotechnických rozvodů v historických stavbách je z více důvodů těžko myslitelná, ale bez nuceného větrání má osazení vzduchotěsných oken nepříznivé zdravotní důsledky,“ vysvětluje Blanka Černá obecné stanovisko Národního památkového ústavu k moderním úpravám památkově chráněných domů.

„Z naznačených důvodů proto v případě architektonického dědictví nelze očekávat řešení, která jsou adekvátní pro novostavby,“ dodává Černá.

Památkově chráněná území chtějí uchovat historicky hodnotné části sídel nebo krajiny podobně jako chráníme některé zachovalé části přírody. Jejich hodnota není jen pro turismus. A podobně jako v přírodě chráníme biologickou rozmanitost, i v urbanismu a architektuře stojí za to uchovat si určitou diverzitu. Historické budovy a části sídel jsou pro společnost nepochybně cenné, i když ocenit jejich hodnotu při pohledu na náklady za vytápění může být náročné.

Toulcův dvůr, v pozadí panorama panelových domů.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Martin Singr / Ekolist.cz

Znamená to tedy, že památkově chráněné budovy jsou nedotknutelné? Musí se prostě zakonzervovat a neměnit? Nikoli.

Při prohlášení budovy za kulturní památku se definují její hodnoty a podle nich se určuje jejich ochrana. Jinak se chrání gotický kostel s původní výmalbou a jinak obytný dům v památkové zóně. Posouzení hodnot by mělo být individuální podle památkové hodnoty a zachovalosti.

A podobně individuálně se mají posuzovat i možné opravy a úpravy památek. Pokud například chcete v památkově chráněném domě vyměnit původní špaletová okna, budou památkáři posuzovat jejich zachovalost a možnost jejich opravy, případně to, jaká nová okna by se dala místo neopravitelných starých.

Každopádně všechny úpravy, které chcete dělat, musíte konzultovat s úřady. Povinností je podat si žádost o závazné stanovisko na odbor památkové péče na městském úřadě. A tamní úředníci se pro radu obrátí na odborníky z Národního památkového ústavu. Památkáři napíší k vašemu záměru odborné stanovisko. To sice není závazné, ale úředník na městském úřadě ho musí vzít v úvahu.

A právě úředník na městském úřadě pak rozhodne, zda je výměna vašich špaletových oken z hlediska památkové ochrany přípustná. Pokud ano, stanoví se podmínky, za kterých lze výměnu oken provést. Pravděpodobně budete muset respektovat, že vám bude určen materiál a možná i tvar oken, tj. může se po vás například chtít, aby okna byla ze dřeva a měla původní dělení rámu. Vždy záleží na individuálním posouzení a na hodnotách, kterou taková okna ve vašem domě mají.

Příklady modernizovaných památek

Není to tak, že všechny energeticky úsporné úpravy památek by byly nepřípustné. Pár z nich považuje památkové péče i za nekonfliktní.

Blanka Černá z NPÚ uvádí jako příklady takových nekonfliktních úprav fotovoltaickou elektrárnu na ploché střeše památkově chráněné Elektrárny Přelouč nebo obnovu budovy bývalého Okresního sociálně-zdravotního ústavu v Ostravě, jejíž součástí bylo i vložení dvojskel do zachovaných a repasovaných původních okenních rámů.

Fotovoltaická elektrárna na střeše vodní elektrárny Přelouč.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | ČEZ

Pak jsou úpravy přípustné, o kterých ale není tak snadné říci, že by byly z pohledu památkového ústavu nekonfliktní. Příkladem je fotovoltaická elektrárna na střeše Národního divadla v Praze. Dnes je sice uznávanou realizací, ale nevznikala bez problémů.

„Systém fotovotaických panelů integrovaných do hydroizolační folie nebyl pracovníky památkové péče nejprve povolen, kolegové uspěli až díky odvolání na Ministerstvo kultury, které realizaci fotovoltaické elektrárny posvětilo,“ uvedl k projektu mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

A protože tlak na skloubení památek s obnovitelnými zdroji energie roste, vydal Národní památkový ústav v listopadu 2022 metodickou příručku Fotovoltaika v památkové péči. Ta sice nemění zažitý zamítavý přístup, ale pojmenovává podmínky, za kterých je možné fotovoltaiku akceptovat, ale je to první krok k diskuzi. Jejím cílem je sjednotit postup v rozhodování, který se může lišit podle osobností jednotlivých památkářů.

Solární elektrárna na střeše Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity. Jelikož se budova nachází na okraji památkové zóny, na žádost památkové péče se snížoval úhel sklonu fotovoltaických panelů, aby rámová konstrukce působila méně rušivě. Svou roli v tom hrál i výhled z hradní pevnosti Špilberk.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Facebook Masarykovy univerzity

Jaké doporučení má tedy památkový ústav pro památkově chráněné objekty, jejichž majitelé hledají radu pro energeticky úspornější fungování?

„Možnosti úprav památkově chráněných staveb jsou z podstaty věci omezené, ale stavby, u kterých ‚nelze nic‘, jsou výjimkou. Obvykle nějaké možnosti existují,“ odpovídá za NPÚ Blanka Černá.

„Aktuálně se potenciální možností do budoucna zdají komunitní projekty fotovoltaických elektráren, protože nemusí být v místě spotřeby a umožňují tak účast na produkci ekologické energie i vlastníkům omezeným památkovou ochranou svých nemovitostí,“ nabízí řešení Blanka Černá.

Pohled jinam

Přístup k památkám se liší i v rámci Evropské unie. Na opačném pólu vztahu památek a OZE se loni ocitla Belgie, když před začátkem loňské zimy umožnila instalovat fotovoltaické systémy na všechny památkově chráněné budovy s výjimkou těch spadajících pod UNESCO. Podmínkou je, že všechny změny musí být vratné a na budově se nesmí nic poškodit. Rozhodnutí mělo pomoci ulevit nákladům souvisejícím s energetickou krizí.

Historická fasáda budovy Tour and Taxis se solárními panely na střeše.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | wlerooy / Depositphotos

Bylo by tedy možné v nějakých případech povolit umístění fotovoltaických panelů na památkách dočasně i u nás?

„To je věcí individuálního posouzení konkrétní situace. Ale spíše ne. Možné negativní dopady fotovoltaických zařízení na budovách se netýkají pouze vzhledu, ale i fyzických zásahů, nebo v případě dochovaných zvlášť hodnotných krovů požárního rizika,“ odpověděl na dotaz Ekolistu NPÚ.

Památkáři se také obávají toho, že jedno problematické řešení otvírá cestu k dalším problematickým řešením u jiných objektů.

Proč to tedy ve Flandrech jde a u nás nikoli?

Někteří kritici z toho viní zastaralý zákon o státní památkové péči, který pochází z roku 1987. Jenže pokud si ho pročtete, zjistíte, že v něm problém není. Zákon stanovuje mantinely ochrany hodnot. Konkrétní posouzení nechává na památkářích. Finální rozhodnutí vždy vydává městský úředník, který může a nemusí respektovat odborné posouzení památkové péče.

Různé země zastávají v památkové péči různý přístup. Někde stačí splnit formální vzhled a neřeší se tolik autenticita materiálů. Česká památková péče je nastavena spíše konzervativně a ke změnám přistupuje s nedůvěrou.

„Památkově chráněná území, krajinné zóny a historické zahrady a parky zaujímají cca 2,3 % rozlohy České republiky. Ztráty, které by vznikly poškozením architektonického dědictví, nejsou úměrné možným ziskům,“ argumentuje Národní památkový úřad prostřednictvím své mluvčí.

Přečtěte si také |

Jsme tu od toho, aby se fotovoltaika dostala na pražské střechy kam to jen půjde, říká Jaroslav Klusák

Pokud ale přístup plateb a zisků rozšíříme na 40 000 nemovitých kulturních památek, které v Česku jsou, je otázka, zda řada z nich nezůstává ve špatném stavu kvůli vysokým nárokům na péči o ně a malým přínosům z jejich užívání. Jednou ze strategií jejich vlastníků může být nechat objekt zchátrat do havarijního stavu, pak jej zbořit a následně postavit dům nový, už bez omezení památkové ochrany.

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2864598

ROKYCANY (ČTK) - V Rokycanech tento týden otevřeli kompostovací veřejnou toaletu finské technologie u skateparku a cesty na rozhlednu Kotel. Toaleta je bez zápachu, nezávislá na chemii a elektřině, řekla ČTK Adriana Jarošová, mluvčí třetího největšího města v Plzeňském kraji.
(Celý text)

Správa železnic v zimě odstranila téměř půl milionu stromů z blízkosti tratí
19. dubna 2024 01:01

(ČTK) - Správa železnic v období vegetačního klidu, tedy od listopadu do konce března, odstranila z blízkosti kolejí téměř půl milionu potenciálně nebezpečných stromů. Na údržbu zeleně v zimní sezoně vynaložila 323 milionů korun. Podobná bezpečnostní opatření podle správy udělali také majitelé pozemků přiléhajících k železničním tratím.
(Celý text)

Více než polovina lidí by rekonstrukci domu financovala z úspor, ukázal průzkum
19. dubna 2024 00:51

(ČTK) - Více než polovina lidí by pro rekonstrukci a zajištění větší energetické úspornosti svého domu využila vlastní úspory, o dotaci by žádala čtvrtina. Třetina lidí by zvolila financování formou úvěru, buď hypotečního, nebo od stavební spořitelny. Vyplývá to z průzkumu, který zpracovala agentura Ipsos pro Stavební spořitelnu České spořitelny (SSČS). Od letošního roku mohou stavební spořitelny poskytovat poradenství a spolupráci při zajišťování dotací na zlepšení energetické účinnosti bydlení.
(Celý text)

Z debaty s hejtmankou o zamýšleném NP Křivoklátsko odešla většina zástupců obcí
18. dubna 2024 19:09

(ČTK) - Ze středeční debaty se středočeskou hejtmankou Petrou Peckovou (STAN) v Broumech o zamýšleném Národním parku (NP) Křivoklátsko odešla předčasně většina zástupců obcí. Šlo o 25 ze 30 přítomných. Nechtěli jednat s vedením kraje pouze o dotacích, protože o samotném záměru mají pochybnosti a podklady podle nich nebyly zpracovány odpovídajícím způsobem, na což hejtmanku upozornili. ČTK to řekla předsedkyně Svazku obcí Křivokátska a starostka Karlovy Vsi Iveta Kohoutová. Podle vedení kraje vyjádření zástupců samospráv dehonestuje setkání, které bylo apolitické, bez ambice na jakoukoliv medializaci, bylo zorganizováno Středočeským krajem s cílem pomoci obcím v souvislosti s připravovaným vyhlášením národního parku a mělo čistě pracovní charakter, uvádí vyjádření kraje zveřejněné na webu.
(Celý text)

Soud potrestal tři muže za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích
18. dubna 2024 18:55

ZNOJMO (ČTK) - Okresní soud ve Znojmě potrestal trojici mužů za týrání zvířat na jatkách v Hraběticích na Znojemsku, jeden trest je nepodmíněný, jeden podmíněný a jeden peněžitý. Jakub Krnáč, kterého přivedla eskorta, dostal pravomocně tříletý nepodmíněný trest vězení. Jde však o souhrnný trest, muž je již ve vězení za nesouvisející věc. V případě zbylých obžalovaných rozhodnutí není pravomocné. Na zacházení se zvířaty na jatkách upozornil před dvěma lety zveřejněnými záběry spolek Zvířata nejíme. Zaměstnanci jatek na nich při vykládce z nákladních aut do prasat či krav kopali, dávali jim elektrošoky a radili si, jak seleti šlápnout na hlavu.
(Celý text)

Nutrie ve Zlíně ničí břehy, lidé nerespektují zákaz krmení
18. dubna 2024 18:54

ZLÍN (ČTK) - Město Zlín se potýká s přemnoženými hlodavci, zejména nutriemi, které ničí břehy. Snahu magistrátu o snížení populace především nutrií a potkanů dlouhodobě narušují lidé, kteří nerespektují zákaz krmení, sdělil ČTK mluvčí radnice Tomáš Melzer.
(Celý text)

Antimonopolní úřad zahájil sektorové šetření odpadového hospodářství, potrvá dva roky
18. dubna 2024 13:55

(ČTK) - Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zahájil takzvané sektorové šetření týkající se odpadového hospodářství. Bude se zabývat tím, jak na tomto trhu funguje hospodářská soutěž. Následující dva roky budou úředníci shromažďovat informace od všech, kdo na tomto trhu působí, pak je vyhodnotí. Analyzovat chce desetileté období od roku 2013 do roku 2023, konkrétně svoz, třídění, spalování a skládkování odpadů se zaměřením výhradně na komunální odpad a odpady z obalů.
(Celý text)

38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělat
18. dubna 2024 13:51

PRAHA (Ekolist) - I kdyby se emise CO2 počínaje dneškem drasticky snížily, světová ekonomika je už na cestě ke snížení příjmů o 19 % do roku 2050 v důsledku změny klimatu, uvádí nová studie zveřejněná v časopise Nature. O výzkumu informuje Postupimský institut pro výzkum vlivu klimatu.
(Celý text)

Kanadský rypouš urazil za týden 200 kilometrů, aby byl zpátky u lidí
18. dubna 2024 11:49

(ČTK) - Mladý rypouš, který si během posledního roku v kanadském městě Victoria vysloužil status celebrity poté, co ho obyvatelé opakovaně našli na dost nezvyklých místech včetně záhonů, městských parků či rušných ulic, se zřejmě nehodlá vzdát svých fanoušků. A to navzdory snahám ochránců přírody, kteří minulý týden více než 200kilového samečka naložili do dodávky a odvezli po klikatící se silnici dál do západní Kanady, kde ho nechali na odlehlé pláži daleko od lidí.
(Celý text)

Ukrajinský Energoatom bude vyrábět malé modulární reaktory
18. dubna 2024 11:05

PRAHA (Ekolist) - Ukrajinská státní energetická společnost Energoatom zahajuje na Ukrajině výstavbu výrobního závodu na výrobu malých modulárních reaktorů (SRM) s využitím technologie americké společnosti Holtec. Informuje o tom Energoatom.
(Celý text)

Vyšší ochranu nejlepší zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě
18. dubna 2024 11:04

PRAHA (ČTK) - Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy Sněmovna schválí patrně v mírnější podobě, než jak ji v novele navrhla vláda. Vyplývá to ze stanovisek k pozměňovacím návrhům, která včera přijal výbor pro životní prostředí. Poslanci do předlohy pravděpodobně doplní zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. O podobě předlohy budou poslanci hlasovat v květnu.
(Celý text)

Chodov začne spolupracovat se zemědělskou univerzitou. Vzniknout tu má Envicentrum
18. dubna 2024 10:02

CHODOV (ČTK) - Město Chodov začne úzce spolupracovat s Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU). ČZU pomůže s nastartováním technického lycea, které chce v nejbližších letech otevřít Chodov, město se ale také zapojí do výzkumných činností, které ČZU připravuje v Karlovarském kraji při přechodu z uhelného průmyslu na jiné obory. Přímo v Chodově pak vznikne environmentální centrum. Memorandum o spolupráci podepsali v Chodově rektor ČZU Petr Sklenička a starosta Chodova Patrik Pizinger (Místní).
(Celý text)

Jaderné výzvy a ignorování zkušenosti z Černobylu
18. dubna 2024 05:17

PRAHA (Ekolist) - Katastrofa Černobylské jaderné elektrárny v roce 1986 byla nejvážnější jaderná havárie a událost globálního významu. A byla vážnou lekcí pro lidstvo, která vedla k přehodnocení technologického optimismu a poznání hranic technologického rozvoje. Havárie nastolila otázky ohledně rizik jaderné energie, její bezpečnosti a odpovědnosti za ni. Kvůli havárii v Černobylu se ukázalo, že civilní jaderná zařízení představují zvýšené nebezpečí, které nelze snížit na nulu, a nikdo se nemůže cítit zcela bezpečně. Riziko spojené s civilními jadernými zařízeními není „eschatalogickým ekofatalismem“ a civilní jaderná zařízení jsou součástí rizikové společnosti, jak ji definoval Ulrich Beck ve své knize „Riziková společnost: Na cestě k nové modernitě“.
(Celý text)

Jemná práce pinzetou. Ochránci přírody vypustili šest set housenek motýla okáče v Českém středohoří
18. dubna 2024 05:11

PRAHA (Ekolist) - Šest set housenek motýla okáče skalního našlo nový domov na kopcích Oblík a Vraníky v lounské části Českého středohoří. Housenky na ně doputovaly v krabičkách až z Královéhradecka, kde probíhá jejich specializovaný odchov Českým svazem ochránců přírody JARO Jaroměř. Okáč skalní dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy a k jeho záchraně byl připraven regionální akční plán. Jeho součástí je i vypouštění housenek na vhodná místa.
(Celý text)

Letošním tématem ankety Strom roku je péče o vzrostlé stromy
18. dubna 2024 04:39

PRAHA (Ekolist) - Anketa Strom roku upozorňuje na výjimečné dřeviny napříč celou republikou už dvacet tři let. Letošní ročník se má zaměřit na význam a důležitost péče o vzrostlé stromy. Jaké dřeviny si zaslouží titul „Strom hrdina“ nebo jak zvýšit šanci, že se právě „váš“ strom dostane mezi deset vybraných finalistů, prozradily Miroslava Klimešová a Kateřina Bolečková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.
(Celý text)

MŽP: Vstup Česka do EU byl důležitým milníkem v ochraně životního prostředí
18. dubna 2024 01:18

(ČTK) - Ochrana životního prostředí se v posledních dekádách proměnila, změna začala v 90. letech po období bezohledného využívání přírodních zdrojů před rokem 1989. Vstup do Evropské unie v roce 2004 byl na této cestě důležitým milníkem, uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí. Česká republika se například zavázala zásadně zlepšit čištění odpadních vod, především zajistit čistění i v menších obcích do 2000 obyvatel.
(Celý text)

Závlahy jsou v ČR jen na čtyřech procentech zemědělské půdy, postupně přibývají nové
18. dubna 2024 00:34

(ČTK) - Závlahy jsou v Česku vybudovány jen přibližně na čtyřech procentech zemědělské půdy, v posledních letech je však pěstitelé kvůli častějšímu suchu postupně instalují na dalších polích. ČTK informaci získala z údajů ministerstva zemědělství (MZe). Do modernizace a rozšiřování závlah investují například zelináři, aby v období změny klimatu a častějšího sucha zajistili plodinám dostatek vláhy. Část investic pomáhají pokrýt dotace, které však podle zelinářů nejsou vzhledem k poptávce dostatečné. Zároveň kvůli dražším energiím i vyšším poplatkům za vodu rostou náklady na zavlažování. ČTK to řekla tajemnice Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová.
(Celý text)

Ve Frýdlantu letos vysázejí na 200 stromů i díky penězům z Polska
18. dubna 2024 00:11

FRÝDLANT (ČTK) - Ve Frýdlantu na Liberecku vysázejí letos na 200 nových stromů i díky penězům z Polska. Podél chodníčků na sídlišti mezi Husovou a Sídlištní ulicí nechalo město vysázet 77 okrasných ovocných stromků. V plánu je také výsadba ovocné aleje se 141 stromy od Novoměstské ulice k Bažantnici, na kterou získala radnice dotaci z Fondu malých projektů Turów. Nové lípy a platany nahradí i stromy, které kvůli špatnému stavu museli pokácet na rozhledně, řekla ČTK mluvčí radnice Martina Petrášková.
(Celý text)

Radnice v Praze si rozdělí od města 23,87 milionu korun na boj se změnou klimatu
17. dubna 2024 23:04

PRAHA (ČTK) - Pražský magistrát letos rozdělí mezi městské části na dotacích na projekty týkající se boje se změnou klimatu 23,87 milionu korun, což je meziročně více. Peníze budou moci využít například na výsadby stromů, úpravy zeleně nebo projekty zadržování vody v krajině. Vyplývá to z materiálu, který schválili pražští radní. Přidělení dotací musí ještě schválit městští zastupitelé.
(Celý text)

Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53

PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)

Arnika: Investice do stavby spaloven ZEVO jsou v ČR jedny z nejvyšších na světě
17. dubna 2024 16:53

PRAHA (ČTK) - Investice do výstavby spaloven využívající odpady k výrobě energie (ZEVO) jsou v České republice jedny z nejvyšších na světě. Částka do jedné instalované tuny spalovaného odpadu za rok činí 1000 eur (asi 25 000 korun). To je nejvyšší podíl mezi vyspělými západními zeměmi, kde se průměr pohybuje mezi 600 až 1000 eury (15 000 až 25 000 korun). V rozvojových zemích tato investice pak málokdy přesáhne 400 až 500 eur (10 000 až 12 000 korun) a nejlevnější jsou investice do ZEVO v Číně, kde činí průměrně 250 dolarů (asi 6000 korun). Vyplývá to z analýzy ekologického spolku Arnika, jejíž závěry představila při dnešním on-line webináři.
(Celý text)