Mnoho nadějí se neoprávněně vkládá do jaderné energie. Diskuse o jaderné budoucnosti se především týká vývoje nových reaktorů, ceny, bezpečnosti, ukládání odpadu, ale jedno téma se často neobjevuje. Je to dostatek uranu. Zásoby uranu na světě nám nemohou pomoci získávat téměř neomezená množství energie, jak se často uvádí. S ohledem na hojný výskyt uranu v zemské kůře se to zdá být překvapující. Rozpor ale vysvětluje nedostatek nalezišť s potřebnou koncentrací uranu, která by zajistila energetickou návratnost celého procesu.
V roce 2006 zveřejnila Energy Watch Group (EWG) studii o budoucí dostupnosti uranu. V té době převládal a stále ještě převládá názor, zejména v jaderné komunitě, že uran lze vždy těžit v dostatečném množství, bez ohledu na to, kolik jaderných reaktorů bylo postaveno a kolik uranu bylo použito jako palivo. Na straně 5 zmíněné studie je graf budoucí produkce uranu, založený na komplexním hodnocení uranových dolů a uranových, dosud netěžených ložisek, který předpovídá, jak by se mohla vyvíjet budoucí produkce uranu. Studie EWG předpověděla, že roční produkce uranu dosáhne vrcholu kolem 55 kilotun (kt) v roce 2020 za předpokladu, že náklady na uran zůstanou na nízké úrovni 40 USD/kg. Po tomto vrcholu lze očekávat prudký pokles produkce. Pokud by cena vzrostla na 130 USD/kg, očekávalo by se, že produkce dosáhne vrcholu kolem roku 2025 na úrovni 70 kt roční produkce a poté prudce klesne.
Ve skutečnosti, podle World Nuclear Association (WNA), dosáhla ale světová těžba uranu maxima téměř o deset let dříve, v roce 2016, a od té doby v podstatě klesá. V období let 2015 až 2016, kdy pokrývala 96 až 98 % světové spotřeby, poklesla během 5 let v roce 2021 na hodnotu 77% světové spotřeby a poklesla pod 50 kt roční produkce dříve, než uváděla citovaná zpráva EWG.
Výsledky uvedené studie některé instituce popíraly a označovaly za nepřesné, protože ukazovaly nedostatek produkce uranu od roku 2020. Odhady výtěžnosti jednotlivých dolů jsou odvozeny od empirického pravidla, že těžba je plánována na deset let. Během této doby se vytěží podstatná část ložiska s vyšší koncentrací uranu, a především se ocitne na konci své životnosti drahá těžební a zpracovatelská technologie. Uvedený desetiletý předpoklad se dobře potvrdil u již uzavřených dolů v Kanadě a Austrálii. Naproti tomu WNA, jak uvádí Michael Dittmar z ETH, ve svých předpovědích počítá s dvacetiletou dobou těžby, čímž zásoby nadhodnocuje.
Současná spotřeba reaktorů se pokrývá jednak ze zásob dříve vytěženého uranu a částečně uranem ze zbrojních arsenálů, které ovšem také představují omezený zdroj. Rozvoj jaderné energetiky v příštích 25 letech by se měl soustředit na dva aspekty, na dodávky uranu vs. zvýšení nových kapacit reaktorů. V tomto časovém horizontu nebudou hrát významnou roli ani rychlé či thoriové reaktory, protože na dokončení konceptů bude ještě nutné vynaložit značný čas a výzkumné úsilí.
Studie EWG analyzuje data o zdrojích uranu a dochází k závěru, že objevené zásoby jsou nedostačující k zajištění dodávek uranu na více než třicet let. Jedenáct zemí své zásoby uranu již vyčerpalo. Celkem již bylo vytěženo asi 2,3 Mt. V současné době zbývá pouze jedna země (Kanada) s ložisky obsahující uran s obsahem rudy vyšším než 1 %. Většina dalších nalezišť, v jiných zemích má rudu s obsahem uranu nižším než 0,1 % a dvě třetiny nalezišť jsou pod 0,06 %. To je důležité z hlediska energetické návratnosti, protože spotřeba energie je v nejlepším případě nepřímo úměrná obsahu uranu v rudě a v hornině. Při koncentraci pod 0,01-0,02 % uranu se energie potřebná pro zpracování uranu – na celý palivový cyklus – podstatně zvyšuje.
Podle Jana W. Storma bude posledně uvedená koncentrace při klasické důlní těžbě narážet na limitu energetické návratnosti. Základní podmínkou pro jakýkoliv proces přípravy energie je, aby celý proces byl energeticky pozitivní, tedy aby získaná energie byla větší než celková energie vynaložená na proces. Pakliže by nebyla splněna podmínka pozitivní energetické bilance, byl by celý proces z hlediska produkce energie nesmyslný. Se snižujícím se obsahem uranu v rudě se tato limita přibližuje nulovému výtěžku energie. Tato limita obsahu uranu je u měkkých hornin (pískovce) asi 0,1 g U/kg horniny a u tvrdých (žuly) je 0,15 g U/kg.
Jak uvádí nejnovější Atlas uranu na straně 12, produkce uranu zhruba odpovídá analýzám EWG z roku 2006. Největším producentem uranu na světě byla z historického hlediska Kanada. Zde se vytěžilo v letech 1940 až 2018 531 000 tun, což přispělo jednou šestinou světovým dodávkám uranu. Další jsou USA, následované Ruskem (předtím bývalým Sovětským svazem), Kazachstánem, Německou demokratickou republikou a Austrálií. Od roku 2009 se Kazachstán stal zemí s nejvyšší produkcí uranu. Tamní vláda však zveřejnila jen málo informací o těžbě a už vůbec ne o možných problémech, spojených s těžbou pomocí chemické eluční metody (ISL).
Ve srovnání s obnovitelnými energiemi je jaderná energie z nových reaktorů nejen mnohem dražší, ale i provozní náklady jaderné výroby elektřiny u dalších jaderných elektráren se přibližuji úplným nákladům na výstavbu a provoz velkých projektů větrné a sluneční energie. Výstavba jaderného reaktoru obvykle trvá o několik desetiletí déle a náklady na výstavbu jsou často více než třikrát vyšší, než se plánovalo. Kromě toho stále nebyly vyřešeny všechny otázky bezpečnosti, problém ukládání jaderného odpadu a vojenského zneužívání jaderného materiálu pro jaderné zbraně.
Nicméně vlády především ve východní Evropě plánují jaderné reaktory, které nebudou v provozu nejméně dalších deset nebo dvacet let. Slepá víra bez hlubší analýzy důvěřuje, že uranové doly budou pokračovat v produkci levného uranu dalších 50 let. Významný a pro mnohé nečekaný pokles celosvětové produkce uranu zhruba od roku 2015 však hovoří jinak. Pravděpodobnější je, že i při zvýšených cenách už uran nebude za 20 let dostupný v dostatečném množství pro provoz všech světových jaderných reaktorů.
Nelze počítat s trvalým oživením světové produkce uranu z tradičních dolů v USA, Rusku, Německu (bývalé NDR), Jižní Africe a u nás, ale téměř výhradně otevřením nových dolů, zejména v Kazachstánu a do jisté míry v Austrálii a Kanadě. To bude v budoucnu stěží možné, protože regiony s velkými netěženými ložisky uranu, jako byl Kazachstán před 20 lety, již neexistují.
Mnoho plánovaných projektů na rozšíření jaderných reaktorů ve světě s největší pravděpodobností nebude moci být uvedeno do provozu ani po dokončení jejich výstavby, protože jim jednoduše nezbude žádný uran nebo vysoké ceny uranu poženou provoz jaderných reaktorů ještě hlouběji do neefektivity ve srovnání s obnovitelnými energiemi.
Poptávku po uranu samozřejmě může snížit odstavení stávajících jaderných reaktorů. To je přesně to, co se v současné době děje. Ani přepracování vypálených palivových článků z jaderných reaktorů nemůže být bezproblémovým řešením, o čemž svědčí kontaminace v okolí přepracovatelských závodů ve francouzském La Hague a anglickém Sellafieldu. O problémech rovněž vypovídá zákaz přepracování použitého uranového paliva, schválený senátem USA.
V současné době je cena jaderné energie z nově postavených reaktorů v průměru 4 až 5krát dražší než z obnovitelných zdrojů. Častou námitkou proti obnovitelné energii bývá intermitence přírodních zdrojů energie – slunce a větru. Řešením je velkoobjemová akumulace, jejíž cena se velmi rychle snižuje. Vedle perspektivního vodíku, metanu a amoniaku již startuje výroba nových účinných redoxflow baterií bez drahých, špatně dostupných kovů s nevalnou ekologickou i sociální stopou, na bázi běžných organických látek (ligniny).
Milan Smrž
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2853461
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Výzkum: Ovzduší v Tišnově zhoršují domácí topeniště víc než doprava
4. května 2024 01:40
TIŠNOV (ČTK) - Kvalitu ovzduší v Tišnově na Brněnsku v zimě víc zhoršují domácí topeniště než například znečištění z dopravy. V osm měsíců trvajícím měření to zjistili odborníci z Centra dopravního výzkumu, kteří mapovali koncentrace aerosolových částic na osmi místech ve městě.
(Celý text)
Intersucho: Postupující sucho působí zemědělcům čím dál větší potíže
4. května 2024 01:17
(ČTK) - Postupující sucho v některých částech Česka působí zemědělcům stále větší potíže. V mnohých regionech v dubnu pořádně nepršelo a zaseté jarní plodiny zatím čekají na vodu, aby vůbec vzešly. Vyplývá to z hlášení zemědělců pro web Intersucho. Někteří už očekávají snížení výnosů. Kromě sucha navíc škodil v minulých dnech i mráz, který páchal škodu nejen na ovocných stromech a vinicích.
(Celý text)
Anketa: On-line supermarkety stále nejvíce využívají auta se spalovacími motory
4. května 2024 01:10
(ČTK) - K rozvozu nákupů on-line supermarkety v Česku stále nejvíce využívají auta s klasickými spalovacími motory. Některé z nich mají ve své flotile také vozidla, která jezdí na zemní plyn CNG. Vyplývá to z ankety ČTK mezi prodejci. Elektrickými dodávkami nákupy zčásti doručuje služba Rohlík.cz, v letošním roce se je chystá zařadit e-shop Billa. Státy Evropské unie se v říjnu loňského roku dohodly na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory.
(Celý text)
Plzeňská zoo má dva nové velbloudy, narozené mládě a samce dovezeného z Německa
4. května 2024 00:43
PLZEŇ (ČTK) - O dva nové členy se v dubnu rozrostlo stádo velbloudů dvouhrbých v plzeňské zoologické zahradě. Nejdříve se 2. dubna narodila samici Tereze samička, 10. dubna pak chovatelé přivezli z Německa chovného samce Jafara. Nahradí dvaadvacetiletého Mulisáka, který nečekaně uhynul v lednu. Velbloudí stádo je tak pětičlenné, informovala na stránkách zahrady zooložka Miroslava Palacká.
(Celý text)
Stavba plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále jde podle plánu
4. května 2024 00:35
ROHATEC (ČTK) - Stavba nové plavební komory Rohatec/Sudoměřice na Baťově kanále pokračuje podle harmonogramu, informoval tento týden na kontrolním dni ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Nová plavební komora umožní splavnění dalších sedmi kilometrů až do Hodonína. Jde o úsek, kde je tok přirozenou hranicí mezi Českem a Slovenskem. Díky stavbě za 340 milionů korun by měly první lodě doplout do Hodonína v roce 2026.
(Celý text)
Muzeum Semenec v Týně nad Vltavou otevřelo novou výstavu Labyrint
4. května 2024 00:19
TÝN NAD VLTAVOU (ČTK) - Přírodovědné muzeum Semenec v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku si připomíná 30 let od vzniku areálu, ve kterém se zaměřují na přírodu. Na ploše čtyř hektarů nejprve v 90. letech vznikla záchranná stanice pro handicapovaná zvířata z volné přírody a v roce 2013 tam vybudovali přírodovědné muzeum. Ve středu 1. května otevřelo venkovní výstavu Labyrint. Nedávno vysázený kruhový labyrint z keřů doplní expozice koláží na téma knihy Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce, řekla ČTK provozovatelka muzea Semenec Barbora Šímová.
(Celý text)
Výborný: V Česku se letos kvůli mrazům sklidí 30 300 tun ovoce místo 138 000 tun
3. května 2024 21:42
PRAHA (ČTK) - V Česku se letos kvůli silným mrazům místo 138 000 tun ovoce sklidí asi 30 300 tun. Po jednání se zástupci ovocnářů, vinařů a lesních školek to tento týden uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Pro všechny pěstitele, jejichž produkce byla poškozena mrazem, je podle něj ministerstvo zemědělství (MZe) připraveno aktivovat program na řešení rizik a krizí v zemědělství. Materiál v úterý předloží vládě. Prioritou přitom podle Výborného budou právě ovocnáři, u kterých se ministr chce navíc zaměřit na ty pěstitele, kde škody přesahují 50 procent. Nejhorší sklizeň ovoce od 90. let byla v roce 2011, kdy činila 101 249 tun.
(Celý text)
Vědci poprvé spatřili, jak si orangutan ošetřil otevřenou ránu léčivou rostlinou
3. května 2024 19:43
(ČTK) - Vědci v Indonésii pozorovali orangutana sumaterského, jak si sám léčil velké zranění na tváři rostlinnou pastou. Je to podle nich patrně poprvé, co se podařilo zaznamenat volně žijícího živočicha, jak pečuje o otevřenou ránu pomocí rostliny s prokazatelně léčivými účinky. Poté, co výzkumníci viděli, jak si samec, kterého pojmenovali Rakus, přikládá obklad na obličej, se rána do měsíce zcela zahojila, uvedl dnes server BBC News.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)
Vědci jsou proti stavbě malé vodní elektrárny na Vltavě na Českokrumlovsku
3. května 2024 19:15
ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK) - Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR jsou proti přehrazení řeky Vltavy pod zříceninou Dívčí Kámen na Českokrumlovsku. Soukromý investor tam připravuje výstavbu malé vodní elektrárny. Vědci uvedli, že projekt může způsobit řadu nepříznivých vlivů a úbytek vzácných druhů rostlin i živočichů. ČTK o tom informovala mluvčí biologického centra Daniela Procházková.
(Celý text)