ecomonitor.cz
verze pro tisk
Zelená dohoda - změna myšlení
22. května 2022 15:00
() - O Zelené dohodě (GD) jsem už jednou psal a často jsem se k tomuto textu vracel. Bohužel koluje o této dohodě ve veřejném prostoru mnoho nesmyslů, tak se pokusím o nové přiblížení jejího obsahu. Pokud je níže text „v uvozovkách a italicou“, pak se jedná o citaci z textu Zelené dohody, což mnohé často překvapí.

Úvod a strukturu opakovat nebudu. Ale když je v textu Dohody uvedeno, že „je třeba změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení“, znamená to, že je třeba změnit myšlení. To je docela problém, ale pokud se podaří „zvýšení hodnoty, kterou přisuzujeme ochraně a obnově přírodních ekosystémů, udržitelnému využívání zdrojů a zlepšení lidského zdraví“, pak se celý problém dost zjednoduší, protože se poté ochrana životního prostředí ekonomicky vyplatí. Otázkou však je, zda je k tomu dostatek politické vůle na straně jedné a obecný souhlas voličů na straně druhé. Zatím mám pochybnosti o obou stranách.

Že nás čeká transformace ekonomiky je zřejmé a pro EU to není vlak ve výchozí stanici, ale vlak už dávno jedoucí. Od roku 1990 snížila EU své emise skleníkových plynů o více než 20 % a ekonomika rostla o více než 60 %. Snižování emisí tedy není cestou k chudobě. I Zelená dohoda ukazuje, jak je dlouhá cesta od záměrů a přání k realizaci. Záměr uvedený v Dohodě -  „Do léta 2020 předloží Komise plán (s posouzením dopadů) na odpovědné zvýšení cíle EU v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 nejméně na 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990.“ je hodně za hodnotami, které v roce 2018 ve zprávě Oteplení o 1,5 °C https://www.ipcc.ch/sr15/ předložil IPCC (viz mé výpočty ZDE). Je totiž docela rozdíl, jestli je výchozím rokem 1990 (v EU) nebo 2010 (IPCC). Autoři GD si dobře uvědomují, že osamocenost Evropy v těchto aktivitách nepomůže životnímu prostředí a ekonomicky by to pravděpodobně bylo neudržitelné. Přesto kritici Green Dealu vyčítají, že osamocenost Evropy v těchto aktivitách ... Nechápu, vždyť se v GD jasně říká „... existuje riziko, že bude docházet k úniku uhlíku – buď tím, že dojde k přesunu výroby z EU do jiných zemí s nižší mírou ambicí ve snižování emisí, nebo protože budou produkty z EU nahrazeny uhlíkově náročnějšími dovezenými produkty. Jestliže se toto riziko naplní, nedojde k žádnému snížení globálních emisí, a úsilí EU a jejího průmyslu o splnění globálních cílů v oblasti klimatu stanovených Pařížskou dohodou tak bude zmařeno.

Vzpomínáte na krizi kolem dodávek energií od společností Bohemia Energy a spol? Kolikrát jsme slyšeli, že za to může Green Deal? A přitom si stačí GD přečíst a zamyslet se nad tam uvedenou výzvou „U domácností, které si nemohou dovolit klíčové energetické služby zajišťující základní životní standard, musí být řešeno riziko energetické chudoby. Efektivní programy, například pomoc domácnostem pro financování renovace domů, mohou snížit účty za energie a pomoci životnímu prostředí.“ O možných rizicích museli zodpovědní vědět již před rokem 2019, kdy byl GD schválen, takový text se připravuje celé roky.

GD není jen o snižování emisí skleníkových plynů, ale i o modernizaci infrastruktury, kterou potřebujeme i bez GD. Musíme přece „podporovat zavádění inovativních technologií a infrastruktury, což zahrnuje mimo jiné inteligentní sítě, vodíkové sítě nebo zachycování, ukládání a využívání CO2, ukládání energie...“. Nikdo, snad ani Extinction Rebelion, si  nemyslí, že lze čehokoliv dosáhnout hned. „K transformaci určitého průmyslového sektoru a všech hodnotových řetězců je třeba 25 let – tedy doba jedné generace. Je nutné přijmout rozhodnutí a zahájit aktivitu v příštích pěti letech, abychom byli v roce 2050 připraveni.“ Nikdo si nemyslí, že to je a bude jednoduché. „Energeticky náročná průmyslová odvětví, například ocelářství či výroba chemických produktů a cementu, jsou pro evropskou ekonomiku nepostradatelná, jelikož dodávají vstupy pro klíčové hodnotové řetězce. Dekarbonizace a modernizace tohoto odvětví má zásadní význam.“ Oběhové hospodářství a digitalizace tvoří velkou část GD. „Digitalizace rovněž přináší nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody nebo pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů.“ Přesně podle toho postupuje i česká věda, když se věnuje například předpovědím výroby ze solárních panelů (končící projekt Czechglobe a Amper Meteo v praxi).

Součástí GD je i doprava, ale ne z pohledu osobní eletromobility, jak můžeme často číst. „Prioritou bude přesunout významnou část vnitrozemské nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje silniční síť, na železnici a vodní cesty. Cena dopravy musí odrážet její dopad na životní prostředí a zdraví. Poskytování dotací na fosilní paliva je třeba ukončit.“ Dotace na fosilní paliva? Nějaké protesty ze strany odpůrců podpory elektromobilty? Asi ne, je ticho. Já si myslím, že když se dotace jen přesunou, tak mohou být spokojeni všichni. Zajímavý je odhad 13 miliónů elektrických aut, která mají být v EU v roce 2025 v provozu a je tedy pro ně třeba vybudovat nově 1 milión dobíjecích stanic. Odhaduji, že jde o možnosti dobíjení s velkou rezervou do budoucna. GD zároveň navrhuje „opatření v oblasti námořní dopravy, včetně regulace přístupu nejvíce znečišťujících lodí do přístavů EU a povinnosti kotvících lodí používat pobřežní elektřinu.

Součástí GD jsou návrhy i v oblasti potravin. Jejich kvalita a dostupnost jsou v Evropě na vysoké úrovni. „Produkce potravin však i nadále znečišťuje ovzduší, vodu a půdu, přispívá k úbytku biologické rozmanitosti a změně klimatu a spotřebovává nadměrné množství přírodních zdrojů, přičemž významná část potravin se vyplýtvá.“ Společná zemědělská politika existuje a funguje mimo GD. Je na ni připravený rozpočet a GD „jen“ říká, že minimálně 40 % těchto financí by mělo být součástí opatření na ochranu klimatu. Strategická rozhodnutí předpokládají „výrazné omezování množství použitých chemických pesticidů, hnojiv, antibiotik a rizik s nimi souvisejících“. Cílem nejsou jen zdravější potraviny, ale i obnova ekosystémů a podpora biologické rozmanitosti. „Udržitelná obnova lesů a zalesňování mohou spolu s obnovou poškozených lesů zvyšovat absorpci CO2 a současně zlepšovat odolnost lesů a podporovat oběhové biohospodářství. Obecně vzato, trvalá řešení v oblasti změny klimatu vyžadují, aby byla věnována zvýšená pozornost řešením inspirovaným přírodou, včetně zdravých a odolných moří a oceánů.“ Velký důraz na mnoha místech GD je věnován znečištění ovzduší, povrchových i podzemních vod. Souvislosti s kvalitou života a potravin je zřejmá. Stejně tak souvislosti se zdravím nás všech. I to je důvod pro odmítání GD, které z nejvyšších míst české politiky zaznívají? Docela mě to zaráží. „Všechny strany, včetně průmyslového odvětví, by měly spolupracovat, aby lepší ochranu zdraví a životního prostředí propojily s vyšší konkurenceschopností v celosvětovém měřítku.

Komise odhaduje náklady GD na 1,5 % HDP z roku 2018 ročně. To je pořád méně, než dáváme na jiné činnosti, například na zbrojení, kde se snažíme dosáhnout dokonce 2 %. A když si dám vedle sebe nové BVP (bojové vozidlo pěchoty) a čistší vzduch, pak mám jasno. „Nejzranitelnější jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí. Dopad na občany bude různý, v závislosti na jejich sociálních a zeměpisných podmínkách. Ne všechny členské státy, regiony a města začínají s transformací ze stejné výchozí pozice a ne všechny jsou schopny stejně reagovat.

Finance, výzkum, inovace a vzdělávání jsou důležité podpůrné části celého GD. Je vhodné využít „kombinaci technologického pokroku, klesajících nákladů, rostoucích investic a politických opatření na podporu transformace“. Ani mezinárodní spolupráce není jen někde na okraji celého GD. Vztahy EU-Čína je třeba dále rozvíjet a podporovat. GD zmiňuje i chystanou strategii pro Afriku, kterou já osobně často zmiňuji jako budoucí problém pro klima. Jde o to, aby „tento kontinent rychle dosáhl pokroku směrem k ekologickému a oběhovému hospodářství, včetně udržitelné energetiky a potravinových systémů a inteligentních měst“.

Můžete namítnout, že jsem v textu nezmínil ruSSkou agresi a okupaci na Ukrajině, která bude mít jistě vliv na další rozhodování i v oblastech, které GD popisuje. Ano, záměrně jsem se tomuto tématu vyhnul. Dnes nikdo nevíme, jaký ve skutečnosti bude výsledek této bláznivé kremelské akce v jejich nejširších souvislostech. Jak se bude vyvíjet obchod, energetika, sociální vztahy, ... v dalších měsících a letech? Bohužel dnes nikdo neví. Ale kdo je připraven, není překvapen a GD je dobrý návod na přípravu pro budoucnost.

Radim Tolasz

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2794111


Online diskuse
MŽP chce více podporovat dřevostavby z programu Nová zelená úsporám
29. dubna 2024 01:12

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)

Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00

BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)

Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59

(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)

Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42

PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)

Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)

Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15

DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)

Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06

PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)

Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00

VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)

V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59

MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56

PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)

Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52

(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47

OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)

Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23

PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)

Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07

(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2135 | Další