ecomonitor.cz
verze pro tisk
Umělý sníh nás utvrzuje v představě, že s klimatem je všechno v pořádku
25. ledna 2022 16:37
PRAHA (Ekolist) - Dokud jsou svahy hor bílé a na sjezdovkách se to dá pořádně rozpálit, není jediný důvod se bát o globální klima. Zima přeci je, jak má být. Umělé zasněžování už dvacet let vytváří iluzi pohody, která nás i přírodu vychází hodně draze.

Lyžování se zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, sláva zimního sportu přišla až mnohem později. Mezi prvním párem lyží (nalezeným archeology) a populární sezónní aktivitou dlí rozdíl 7-9 000 let. Dlouhá doba na to, aby se změnilo mnohé. Nejen design lyží a oděv lyžařů, ale také průměrný stav sněhové pokrývky v zimním období. Tu podle všeho nyní silně ovlivňují i klimatické změny, takže zdaleka ne ve všech jindy tradičně zasněžených lokalitách narazí nadšenci moderního lyžování na potřebnou vrstvu sněhu.

Majitelé ski-resortů, provozovatelé sjezdovek a lanovek, kteří jsou na sněhu ekonomicky závislí, si teď musí všemožně vypomáhat. Typicky umělým zasněžováním.

Své o tom ví například ve Švýcarsku. Lyžařský resort Zermatt Bergbahnen je pro místní obyvatele i větší část Evropy synonymem pohodové zimní dovolené. Báječného lyžování, sáňkování a bobování, dovádění v závějích sněhu. První bílá nadílka se tu obvykle přihlásila v polovině listopadu a do začátku prosince tu měli sněhu víc než dost. Posledních 20 let se už na to ale nedá úplně spoléhat, počasí tu umí být dost nepředvídatelné. Turisté a milovníci lyžování, kteří tu v sezóně umí utratit v přepočtu 1,6 miliardy českých korun za měsíc, se ale nechtějí dívat na blátivé stráně. Těžko jim vysvětlit, že celkový úhrn sněhu ve švýcarských Alpách je nyní o 40 % nižší než v minulém století. A proto se tu uměle zasněžuje. Zermatt má od roku 2002 jeden z nejobsáhlejších arzenálů umělých zasněžovačů v celé Evropě.

Pořádně žíznivá zábava

O zachování iluze věčně bílé zimy se tu stará 1200 sněžných děl pořízených za víc než 100 milionů dolarů. Mají tu i unikátní Snowmaker, třicetitunovou velkokapacitní mašinu, která vyrobí 1900 tun sněhu každý den sezóny. Háček je v tom, že abyste na jednom hektaru sjezdovky vytvořili čerstvý třiceticentimetrový prašan, budete mimo jiné potřebovat 2 223 900 litrů vody, jen k nakrmení tohoto super-stroje. Je tu pochopitelně oněch 1200 menších děl, které ale nejsou o nic méně žíznivé a v sezóně jedou každý den.

Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.
Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Voda je přitom v zimě překvapivě nedostatkovým zbožím, které musí být k zasněžování svahů čerpáno ze stabilního povrchového zdroje. V horské krajině se tak vytváří nebezpečný sezónní deficit vláhy, byť účet za něj splácí příroda až v horkém létě, když už jsou lyžaři dávno pryč. Problémy se suchem ale mohou nastat už na jaře, protože umělý sníh taje o 2-3 týdny později. Pravděpodobně kvůli své ledovitější konzistenci.

S tím se pojí i jeho nepříjemná funkční vlastnost. Umělý sníh má nižší tření, víc to po něm klouže. Můžete si tedy užít pekelnou jízdu divokým šusem, ale pozor na brždění. Umělý sníh se chová jinak, a po pádu je tvrdý jako beton. Že jízda po umělém sněhu v ničem nepřipomíná klasiku nasněženou z nebe, ostatně zmiňují i sami vrcholoví sportovci. Kteří opatrně připouští, že nynější časové rekordy ve sjezdu a slalomu mají nejspíš jen pramálo společného s k dokonalosti vypilovanou dovedností, jako spíše s odlišnými vlastnostmi sněhového podkladu, na němž to prostě letí rychleji. Určitou komplikaci vidí i v tom, že většina sjezdovek světa je designována svým profilem, zatáčkami a průběhem tratě na obyčejný sníh, a ten uměle dotovaný neúměrně zvyšuje rizika sjezdu. Vypadá to jako obyčejný sníh, ale není to pravý sníh. Je to jen jeho imitace.

Napodobenina, která je dnes vlastní z 60 % všech sjezdovek světa. Ve Státech se z 88 % lyžuje jen na umělém sněhu, v Itálii z 87 %, v Rakousku ze 70 %, ve Španělsku z 60 % a ve Švýcarsku ze 49 %.

Trvalý hluk i proměnlivá efektivita provozu

Čerpaná povrchová voda pro sněhová děla je bohatá na minerály, po roztátí sněhu funguje trochu jako hnojivo. A nejrůznější přípravky a aditiva, usnadňující dělům sněhotvorbu, pak silně degradují půdu nejen kolem sjezdovek. Voda se ale musí k dělům nějak dostat, a tak ve skrytu podél sjezdovek vznikají v průsecích potrubní systémy. Roury s padesáticentimetrovým průměrem, lemující v diskrétním odstupu lanové dráhy, rozhodně nevypadají jako dílo přírody. V zimě jsou sice k přehlédnutí, ale až sejde sníh, jsou jako pěst na oko. Je tu samozřejmě i provozní hluk, ne nadarmo se strojům na sníh říká děla. Kravál o síle 60-80 decibelů tak vytrvale rozbíjí tichou kulisu zimní divočiny. Že takové procesně umělé zasněžování musí být také dost náročné na energii?

Přečtěte si také |
Foto: Josef Laimer / Flickr Ta zima je taková – divná…

Průměrná spotřeba energie na výrobu jednoho kubíku sněhu může být 0,6 kWh, ale také klidně 2,5 kWh. A v extrému třeba 14 kWh. Záleží na počasí. Když jsou teploty pod nulou a současně je nižší vzdušná vlhkost, dá se provoz sněhových děl považovat za vcelku efektivní. S narůstající teplotou a zvyšující se vzdušnou vlhkostí to je ale horší. Sněhová děla se ale používají právě proto, že podmínky podnebí příhodné nejsou. Tedy na hranicí 2,5 °C v plusu, kdy už je ekonomika provozu sněhotvorby hodná zpochybnění. A často až do limitu 6 °C, kdy už nedává smysl vůbec.

Provozovatelé sjezdovek a lanovek investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury ve francouzských Alpách 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů.
Provozovatelé sjezdovek a lanovek investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury ve francouzských Alpách 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zhoubná spirála závislosti

Ekonomika provozu sněhových děl je ale celkově dost zapeklitou oblastí. Majitelé ski-resortů, provozovatelé sjezdovek a lanovek totiž investovali do pořízení sněžných děl a navázané infrastruktury miliony. Přesněji, ve francouzských Alpách investovali do této technologie 60 milionů dolarů, v celém Švýcarsku 451 milionů a v Rakousku miliardu dolarů. A pochopitelně chtějí, aby se jejich investice zaplatila a vrátila se ziskem nazpět. Provoz a údržba zasněžování není zadarmo. Jenže čím jsou zimy slabší a příchod sněhu nevyzpytatelnější, tím smysluplněji se pořízení dalších sněhových děl z provozního hlediska jeví. Jenže právě tím se utužuje nebezpečný kruh závislosti. Nesněží přirozeně, a proto zasněžujete uměle. A čím méně sněží, tím více děl k umělému zasněžování potřebujete, a tím více umělý sníh potřebujete, aby se vám ta bílá nádhera zaplatila.

Není v tom ani náznak udržitelnosti, jen známka setrvalé spotřeby hnané hladovou ekonomikou. Provozovatelé zimních středisek ve Švýcarsku se sice pyšní tím, že 60 % jejich spotřeby energií k zasněžování dotují ze solárních farem, Norové zasněžují díky vodním elektrárnám 100 % čistou elektřinou a Italové kompenzují svou bilanci výsadbou nových stromů. Ale ta energie (a voda) by nejspíš mohly být využity naprosto jinak. Ne k vytváření nákladné iluze zimní pohody a uměle klouzavého sněhu. Klimatické změny jsou nejspíš tím důvodem, proč ze sjezdovek mizí sníh. Ale tuhle souvislost si těžko můžeme uvědomit, když zůstanou sjezdovky stále bílé, byť uměle zasněžené. Lyžování se sice zrodilo z nezbytnosti transportu silně zasněženým terénem, ale princip umělé sněhotvorby vychází jen z nutnosti udržení sezónní lidské zábavy. A tahle zábava prostě nikoho nevyjde lacino.

Hry, na které svět nezapomene

Zimní Olympijské hry v Číně jsou na spadnutí, v únoru ta velká sportovní sláva započne. Od skoků na lyžích po biatlon nám pořadatelé i sami sportovci naservírují tu nejlepší podívanou. Háček je v tom, že zima se letos v Číně zrovna nevyvedla, a tak si regiony Yanqing a Zhangjiakou, ústřední místa konání olympiády, musí vypomoci umělou sněhotvorbou. Komplikovanější o to, že oba regiony sice mají potřebnou nadmořskou výšku, ale klimatem se blíží spíše tropům na dohled pouště. To vše ne extrémně daleko od Pekingu, který s nedostatek vody a vodních zdrojů dlouhodobě zápolí. Odhad spotřeby energií na umělé zasněžení oblastí činí 14 milionů kWh a provoz zázemí dalších 7 milionů kWh. Je sice fajn, že energie pro konání téhle mezinárodní akce zajišťují solární a větrné elektrárny, ale k udržitelnosti to má hodně daleko.

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2769711


Online diskuse
Zoo Zlín se opět podařilo odchovat čáje chocholaté, jde o chovatelský úspěch
29. března 2024 00:01

ZLÍN (ČTK) - Pracovníkům zlínské zoologické zahrady se podařilo znovu odchovat čáje chocholaté. Zoo tak navázala na úspěšné odchovy v letech 2015 a 2023, rodičovský pár nyní pečuje hned o dvě mláďata. Tito statní ptáci z Jižní Ameriky patří mezi poměrně hojně chované druhy v zoologických zahradách, odchovy mláďat jsou však stále ojedinělé. Pro zlínskou zoo to proto znamená velký chovatelský úspěch. Obě dvě mláďata zdárně prospívají, informovala ČTK mluvčí zoo Romana Mikešová.
(Celý text)

Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem
28. března 2024 23:22

(ČTK) - Zpřístupněné jeskyně v ČR letos zahájí jarní sezonu s předstihem, aby byly otevřené i na velikonoční svátky. Některé otevřeli už na Zelený čtvrtek, další od pátku. Všude bude mimořádně otevřeno i na Velikonoční pondělí, informoval mluvčí Správy jeskyní České republiky Pavel Gejdoš.
(Celý text)

Desítky pastí se sladkou návnadou budou na západě Čech lákat asijské sršně
28. března 2024 18:20

PLZEŇ (ČTK) - Kolem 80 pastí na invazivní asijské sršně rozmístí v nejbližších dnech odborníci z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) převážně v Plzeňském kraji. Speciální pasti z biologicky odbouratelného materiálu vyvinuli ve spolupráci s vědci ze Západočeské univerzity (ZČU) a Západočeského muzea v Plzni. Pravidelně kontrolované pasti naplněné sladkou návnadou mají lákat asijské sršně a pomoci tak k jejich co nejrychlejšímu odhalení a zamezení jejich šíření po republice, řekl Tomáš Görner z AOPK. Pasti zatím budou odborníci na jaře testovat, než prověří jejich funkčnost, jich zatím více vyrábět nechtějí.
(Celý text)

IEA: Nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje pařížské cíle
28. března 2024 17:43

(ČTK) - Prudký nárůst nových aktivit producentů fosilních paliv ohrožuje splnění pařížských klimatických cílů. Uvádí to zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Světoví producenti fosilních paliv směřují k tomu, aby do konce desetiletí zvýšili na téměř čtyřnásobek objem ropy a plynu těžených z nově schválených projektů. V čele nárůstu těchto aktivit jsou přitom Spojené státy, upozorňuje zpráva, o níž informuje britský deník The Guardian.
(Celý text)

Výborný: Redistributivní platba narovnala podmínky malým zemědělcům
28. března 2024 17:42

(ČTK) - Předběžné hodnocení výsledků společné zemědělské politiky za loňský rok ukazuje, že změna nastavení takzvané redistributivní platby tak, aby zemědělské podniky získávaly peníze na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, narovnalo podmínky malých farmářů. Zároveň jsou ale vidět propady u středních podniků, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nové nastavení redistributivní platby podle Agrární komory ČR však způsobilo to, že zemědělské podniky se začaly účelově dělit, aby na podporu dosáhly i vícekrát, řekl ČTK její prezident Jan Doležal.
(Celý text)

Obrat firem v biopotravinách předloni v ČR vzrostl na 11,3 miliardy korun
28. března 2024 17:35

(ČTK) - Obrat společností, které podnikají v biopotravinách, předloni v Česku vzrostl na 11,3 miliardy korun z 10,22 miliardy korun v roce 2021. Z celkové spotřeby potravin ty v bio kvalitě tvořily 1,65 procenta. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě. Hodnota spotřebovaných biopotravin podle úřadu předloni v Česku dosáhla 6,95 miliardy korun. K produktům, o které byl největší zájem, patřila káva, čaj, hotové pokrmy včetně dětské výživy nebo doplňky stravy.
(Celý text)

V Mexiku se šíří lesní požáry, vyžádaly si nejméně čtyři mrtvé
28. března 2024 12:08

(ČTK) - Nejméně čtyři mrtvé si vyžádala vlna lesních požárů, které se šíří Mexikem. Novinářům to sdělil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador, kterého citovala agentura Reuters. Všechny hlášené oběti jsou ze státu México, který obklopuje hlavní město a je nejlidnatějším státem v zemi.
(Celý text)

Mezi auty v jihokorejském městě kličkoval pštros, který utekl ze zoo
28. března 2024 11:59

(ČTK) - Dopravu v jihokorejském městě Songnam zkomplikoval pštros, který utekl z místní zoologické zahrady. Jak informoval zpravodajský server Fox News, pštros jménem Tadori utekl ze svého výběhu v zoo nazvané Bug City patrně proto, že se cítil osamělý.
(Celý text)

Ergonomické židle: Krok k udržitelnějšímu pracovnímu prostředí
28. března 2024 10:26

() - Udržitelnost je důležitým tématem, které se prolíná do mnoha oblastí našeho života. Významnou součástí je práce – tvoří velkou část našeho života, i v tomto ohledu bychom proto měli myslet na udržitelnost. Jednou z možností, kde začít, je výběr správné židle.
(Celý text)

Kdo vyhraje, když dojde ke střetu pasteveckého psa a vlka?
28. března 2024 05:36

PRAHA (Ekolist) - To je častý dotaz, který vzbuzuje velké vášně. Odpověď není jednoduchá a není ani jednoznačná. Bavíme se o přírodě, o vlcích, a tak jsou možné nejrůznější scénáře. Vždy záleží na konkrétní situaci, a hlavně na samotných účastnících případného střetu.
(Celý text)

OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla
28. března 2024 01:43

(ČTK) - Každý den se na světě vyhodí více než miliarda porcí jídla, vyplývá podle deníku The Guardian ze zprávy OSN, která každoročně vypracovává takzvaný Index plýtvání jídlem. Na světě přitom podle posledních dat z roku 2022 hladoví asi 783 milionů lidí, uvádí také zpráva.
(Celý text)

Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy Bečva začne u vsetínského soudu v dubnu
28. března 2024 01:10

VSETÍN (ČTK) - Hlavní líčení ve vedlejší větvi kauzy otravy řeky Bečvy začne u vsetínského okresního soudu 10. dubna. ČTK to řekl soudce Aleš Matura. Za nečinnost v den havárie je v případu obžalovaný velitel hasičů, z důvodu vydání nezákonného správního rozhodnutí pracovnice odboru životního prostředí a výstavby radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. Muži hrozí za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti až roční vězení, ženě za stejný trestný čin až tři roky vězení, uvedl soudce.
(Celý text)

Slovenská vláda navrhla omezit právo veřejnosti připomínkovat stavební záměry
28. března 2024 01:07

GALANTA (ČTK) - Slovenská vláda chce výrazně omezit současné právo veřejnosti zapojit se do posuzování možných dopadů připravované výstavby různých projektů na přírodu (EIA). Vyplývá to z návrhu novely příslušného zákona, který kabinet premiéra Roberta Fica schválil na svém výjezdním zasedání.
(Celý text)

ČT: Státní podnik DIAMO plánuje, že propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců
27. března 2024 23:13

STRÁŽ POD RALSKEM (ČTK) - Státní podnik DIAMO Stráž pod Ralskem na Českolipsku plánuje, že letos propustí zhruba 12 procent z 3450 zaměstnanců, propouštění chystá ve všech sedmi odštěpných závodech v republice, uvedla Česká televize (ČT). O práci by do konce srpna mělo přijít 430 lidí, dalších 150 neobsazených míst státní podnik zruší. V plánu je také sloučení některých závodů. Ročně by to mělo přinést úsporu 400 až 500 milionů korun, které bude možné použít na sanaci po těžbě.
(Celý text)

ČR dostane z EU dalších 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy
27. března 2024 19:21

(ČTK) - Česká republika dostane z Modernizačního fondu EU dalších téměř 73 miliard korun na investice do energetiky či dopravy. Stát peníze využije na financování obnovitelných zdrojů, modernizaci teplárenství nebo ekologizaci veřejné dopravy, informovalo ministerstvo životního prostředí (MŽP). Dotace pro Česko nyní schválila Evropská investiční banka s Evropskou komisí. Dosud tak ČR z fondu získala 267 miliard korun.
(Celý text)

Výborný: MZe chystá soubor opatření, který farmářům sníží administrativu
27. března 2024 19:13

PRAHA (ČTK) - Ministerstvo zemědělství (MZe) připravuje soubor opatření, který farmářům sníží administrativu, takzvaný antibyrokratický balíček. Na dnešní schůzi senátního podvýboru pro zemědělství v Praze to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Nevylučuje to, že balíček předloží k přímému projednání v Poslanecké sněmovně. Právě na vysokou byrokratickou zátěž si čeští zemědělci, kteří letos už několikrát protestovali proti národní i evropské agrární politice, dlouhodobě stěžují.
(Celý text)

Japonsko chce do roku 2035 uvést na trh osobní letadlo nové generace
27. března 2024 13:42

(ČTK) - Japonsko uvede na trh své první osobní letadlo nové generace přibližně do roku 2035. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Kjódó. Předchozí neúspěšný vývoj prvního japonského osobního letadla vedla společnost Mitsubishi Heavy Industries. Nový stroj nebude pohánět klasické letecké palivo, zvažuje se mimo jiné vodík. Očekává se, že letecký průmysl bude pro Japonsko hnací silou růstu, z kterého bude těžit řada domácích dodavatelů komponentů.
(Celý text)

Aktivisté upozorňují na špatné podmínky chovu kuřat, která prodává Albert v ČR
27. března 2024 13:35

PRAHA (ČTK) - Obránci zvířat poukazují na špatné podmínky chovu kuřat, která do svých obchodů odebírá řetězec Albert v Česku. Přitom v Belgii a Nizozemsku podle nich prodává kuřata odchovaná v lepších podmínkách. Ve svých reklamách tak není Albert vůči spotřebitelům transparentní, řekl ČTK Radim Trojan ze spolku obránců zvířat Obraz. Na problém dnes aktivisté upozorňovali i příchozí na pražskou konferenci obchodníků a výrobců, Retail Summit. Obchodní řetězec Albert ČTK sdělil, že farma, ze které mají aktivisté záběry, zásobuje kuřaty většinu velkých obchodů v Česku. Minimální standardy požadované od dodavatelů má řetězec podle mluvčího Jiřího Marečka na webu.
(Celý text)

Koniklec v kleci. V Českém středohoří kvetou vzácné rostliny, chrání je speciální klícky
27. března 2024 12:06

PRAHA (Ekolist) - Právě v těchto dnech kvete koniklec otevřený, ale už jen na zhruba na dvacítce míst, především v severních a severozápadních Čechách. Aby z naší přírody úplně nezmizel, připravila pro něj Agentura ochrany přírody a krajiny ČR záchranný program. V posledních desetiletích konikleců ubylo natolik, že se na některých místech chrání i jednotlivé rostliny.
(Celý text)

Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales
27. března 2024 10:32

RIO DE JANEIRO (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron a brazilská hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva oznámili v noci na dnešek SEČ nový plán investic za jednu miliardu eur (25 miliard korun) pro udržitelnost amazonského pralesa. Cílem je skloubit hospodářský rozvoj v oblasti pralesa a ochranu životního prostředí, píše agentura AFP. Lula chce výrazně snížit ničení amazonského pralesa, a proto hledá finanční podporu v zahraničí.
(Celý text)

Lula a Macron ohlásili plán za jednu miliardu eur pro amazonský prales
27. března 2024 10:32

RIO DE JANEIRO (ČTK) - Francouzský prezident Emmanuel Macron a brazilská hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva oznámili v noci na dnešek SEČ nový plán investic za jednu miliardu eur (25 miliard korun) pro udržitelnost amazonského pralesa. Cílem je skloubit hospodářský rozvoj v oblasti pralesa a ochranu životního prostředí, píše agentura AFP. Lula chce výrazně snížit ničení amazonského pralesa, a proto hledá finanční podporu v zahraničí.
(Celý text)

1 | 2 | 3 | 4 | .. | 2118 | Další