Švédští lovci už letos téměř dokázali naplnit svou kvótu, a to odstřel 27 vlků. V Norsku je momentálně v běhu plán na odstranění 51 vlků. Obnáší to praktickou likvidaci 60 % jejich stávající populace, prakticky tu budou zachovány jen tři rozmnožující se páry s mláďaty. A v přeshraničním součtu to znamená, že na území Švédska a Norska možná dohromady nezůstane víc než jen 4-6 rozmnožujících se vlčích párů. To Finsko má vlků na svém území více. Předloni se tu nacházelo v přibližně 28-30 smečkách 216-246 vlků, a počty těchto zvířat jsou momentálně na stoletém maximu. A proto je letos v plánu „početní regulace“ přibližně dvaceti zvířat, respektive likvidace 4 smeček. Vlci se přitom ve Finsku odstřelovali naposled před sedmi lety. Záměr, již schválený, pochopitelně jitří emoce. Skandinávské země totiž byly považovány za záruku zachování existence vlků v Evropě.
Vlci na odpis
Situace vykreslovaná jednostranně lovci i ochránci vlků, je ale poněkud složitější, a největší nejasnosti se tu dlouhodobě pojí se dvěma základními informacemi. A to kolik vlků na území konkrétního skandinávského státu žije, a kolik by jich tu správně být mělo. Ve Švédsku se například nachází něco mezi 289-474 vlků. Rozptyl čísel vychází z toho, že meziročně se může početní stav populace navýšit až o 25 %, v závislosti na tom, jaká bude zima a kolik mladých na svět rodiče přivedou. Jen zlomek z těchto zvířat ale žije na území rezervací a v územích, kde jsou setrvale chráněni a kam lovci vůbec nesmí. Ani mimo tyto oblasti pak vlci oficiálně nesmí být loveni, pokud tedy opakovaně nepáchají škody na majetku lidí nebo jejich hospodářských zvířatech. Protože pak se jejich odstřel stává legálním řešením.
V praxi se to ale dost těžko zajišťuje, vymáhá a kontroluje. A tak se s každou zimou populace švédských vlků sníží zhruba o třetinu až čtvrtinu.
Předloni se podle švédských ochránců přírody například „ztratilo ze záběru“ okolo 95 zvířat. Zatoulali se mimo rezervace, dělali někde problémy? Těžko říct. Ani možnost v případě konfliktu legálně ulovit vlka, který páchá škody, však místním úplně nevyhovovala. Proto tu od roku 2010 přistoupili na model pravidelné regulace početních stavů. Každou zimní sezónu je tu nastavená kvóta k odstřelu několika desítek kusů nadpočetných vlků, aby nedošlo k jejich přemnožení. Pro místní lovecká sdružení je prodej licencí k odstřelu vlků zahraničním lovcům vítaným příspěvkem do rozpočtu, vydělává jim v průměru 5,6 milionů dolarů ročně. Letos tak proti sedmadvaceti k odstřelu schváleným kusům vyrazilo okolo 2200 lovců. A pochopitelně, že při takové přesile a nedostatečné koordinaci v terénu snadno dojde i k odstřelům nad rámec dané kvóty. Výsledkem každé lovné sezóny je tak výrazná redukce švédské vlčí populace.
V Norsku to není o moc jiné. Přibližně 5 % rozlohy území je vyhlášeno chráněnou zónou, refugiem, v níž vlci být loveni nesmějí. Pokud se ale dostanou mimo toto území a dostanou se do konfliktu s člověkem a jeho zájmy, státní ochrana už se na ně nevztahuje. Vlků tu žije přibližně 109-114 kusů, přičemž polovina, zhruba 52-56 kusů, nemá své stálé teritorium a toulá se na pomezí švédské hranice. Dost dobře tak mohou být započítáni do švédské populační bilance a vytvářet zdání nějakého regionálního početního nadstavu. Letošní norský odstřel je od zavedené praxe jiný v tom, že přistupuje k regulaci počtu vlků i uvnitř území navržených pro ochranu vlka. Padnout tu má 25 zvířat, protože prý hrozí přemnožení a následná expanze vlků mimo chráněnou zónu, což by se jistě pojilo se škodami na majetku a vedlo ke kompromitaci politiky dobrých vztahů lidí s vlky. Alespoň tak to popisuje Christian Anton Smedshaug, tajemník norského Ministerstva pro klima a životní prostředí.
Populace, která si nestojí dobře
V celé Skandinávii se tedy dají vlci počítat na stovky, žije tu přibližně 430-450 exemplářů. Což vypadá vcelku slušně. Jenže zdaleka ne všichni žijí v párech a produkují mladé. Stabilních vlčích rodin je mnohem méně a citelně do nich každou sezónu zasahují lovci. Vlčí populace v Norsku je silně nestabilní a navázaná na Švédsko, kde mohou v důsledku schváleného lovu a konfliktů počty vlků meziročně klidně o třetinu nebo slabší polovinu zakolísat. Určitou záruku přežití vlků ve Švédsku a Norsku ještě představovaly vlčí populace z Finska, které teoreticky mohly dotovat zbytek Skandinávie čerstvými geny. Jenže právě na čtyři smečky, nacházející se ve Finsku poblíž hranic s Norskem a Švédskem, teď primárně cílí letošní lovecká kampaň. Severská populace vlků tedy navenek možná působí početně dobře, ale je ve své podstatě velmi křehká, závislá na provázanosti regionálních populací. Ochránci šelem (nejen ze Skandinávie ale z celé Evropy) tvrdí, že k tomu aby byly severské vlčí populace skutečně stabilní, musely by být nutně početnější.
U soudu nenašli ochránci zastání
„Disponujeme habitatem, který by byl schopný bez obtíží ustát přítomnost tisícovky vlků,“ říká Magnus Orrebrant, mluvčí švédské ochranářské neziskovky Svenska Rovdjursföreningen. „A slíbili jsme Evropské unii, že počty vlků ve Švédsku neklesnou pod 300 kusů. Pokud se ale nezmění národní pravidla, tento slib půjde těžko dodržet.“ Podobně to vidí i Siri Martinsenová z norské organizace ochránců šelem Noah. „Norsko by mohlo být domovem zdravé populace 250-300 vlků. Jenže stávající státní správa jejich populací se naprosto vymkla kontrole.“ Dokladem toho má být i ono silně kontroverzní aktuální povolení k odstřelu uvnitř zón, kde by vlci měli být ze zákona chráněni. Martinsenová hodlá toto rozhodnutí napadnout u evropského soudního dvora, s tím, že v Norsku zřetelně dochází k porušení pravidel Bernské úmluvy (o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť).
A ve Finsku? „Podle biologických modelů bychom měli mít ve Finsku alespoň 500 vlků, abychom zachovali geneticky životaschopnou populaci,“ připouští Sami Niemi, úředník Ministerstva zemědělství a lesnictví, pověřený plánem na správu vlčích populací. „Nicméně současná regulace vlčí populace cílí spíše na to, abychom schváleným odstřelem zvýšili toleranci lidí, kteří s vlky sdílí to samé prostředí.“ Což ale rozporuje například Sami Säynevirta z ochranářské charity Luonto-Liitto. „Argument, že vlci škodí zdejším pastevcům, je na stole už léta. Situace je přitom přesně opačná a pytlačení vlků tu mezitím probíhá bez jakékoliv kontroly. Nikdo z vládních činitelů se přitom nesnaží o vykreslení nezbytné úlohy vlků pro zachování zdravých ekosystémů a jejich ochrany, vše se koncentruje jen na popis škod, které působí.“ Švédští a finští ochránci šelem se obrátili na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr, aby tyto instituce prohlásily letošní odstřel za nelegální. Neúspěšně. Norští ochránci, kteří podali stížnost k výboru Bernské konvence, zatím na vyjádření čekají.
Vlci tak letos budou loveni na území tří skandinávských států.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2767238
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)
Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27
(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)
Atény opět zahalil oranžový opar, prach ze Sahary pohltil i Akropoli
24. dubna 2024 16:26
ATÉNY (ČTK) - Řecké hlavní město Atény zahalil oranžový opar způsobený prachem ze Sahary. Podle řeckých úřadů je koncentrace prachu v ovzduší jednou z nejvyšších od roku 2018. Řecko se přitom se saharským prachem potýkalo již na přelomu března a dubna, podobně jako další části jižní a střední Evropy, včetně Česka.
(Celý text)
Bezobslužná farmářská prodejna dostane jídlo z pole přímo na váš talíř
24. dubna 2024 13:54
() - V současnosti roste poptávka po lokálních farmářských produktech. Spolu s tím také vzniká potřeba najít nové cesty, které usnadní jejich přesun ke spotřebitelům. Právě na způsob, jak lokální potraviny nejlépe dostat k místním obyvatelům se zaměřil loňský Challenge Lab, pořádaný Impact Hubem. Proběhl v rámci projektu Živý region. Vítězným projektem se staly samoobslužné farmářské prodejny, které nejen podporují místní zemědělce, ale také snižují emise oxidu uhličitého díky výrazně zkrácené distribuční trase.
(Celý text)
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
24. dubna 2024 11:02
(ČTK) - Českým vědcům se podařilo z drůbežího peří vytvořit surovinu, která podporuje růst rostlin. Dosáhli toho pomocí rozkladné reakce, takzvané hydrolýzy. Při ní lze podle vědců získat z peří aminokyseliny, informovaly konsorcia Národní centrum kompetence (NCK) BIOCIRTECH a NCK BIOCIRKL společně s Technologickou agenturou ČR (TA ČR), která projekt finančně podporuje. Doteď odpad z drůbežího masa v podobě peří nenacházel uplatnění. Buď se dával na kompost, kde se dlouho rozkládal, či do spaloven.
(Celý text)
Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory pro lesníky, uvedl Výborný
24. dubna 2024 10:51
STŘÍTEŽ (ČTK) - Ministerstvo zemědělství nemá dost peněz na podpory dříve slíbené lesníkům, uvedl ministr Marek Výborný (KDU-ČSL) na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) ve Stříteži u Jihlavy. Uvedl, že chce zajistit vyplacení příspěvků na hospodaření v lesích. Peníze nejsou na slíbenou podporu adaptace lesů na klimatickou změnu. Předseda komory SVOL Richard Podstatzký ČTK řekl, že je špatné, že se stát k něčemu zaváže a nakonec peníze nejsou.
(Celý text)
Padesátka CHKO Slavkovský les v novém čísle časopisu Ochrana přírody
24. dubna 2024 10:30
PRAHA (Ochrana přírody) - Padesáti letům CHKO Slavkovský les se věnuje hned několik článků. Číslo otvírá úvodník Vzpomínky ze Slavkovského lesa od Tomáše Pačese, ve kterém se vyznává z lásky k tomuto tajemnému kraji.
(Celý text)
V Jeseníkách žije šest druhů sov. Teprve nedávno se sem rozšířil puštík bělavý
24. dubna 2024 07:07
PRAHA (Ekolist) - V polovině dubna se CHKO Jeseníky sčítaly sovy. Akci pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Moravským ornitologickým spolkem – středomoravskou pobočkou České společnosti ornitologické. Zúčastnilo se jí 18 dobrovolníků z řad profesionálních i amatérských ornitologů, kteří přijeli z různých koutů republiky. Jejich úkolem bylo zaznamenávat na předem určených trasách hlasové projevy sov.
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval snazší opravy výrobků, výrobci je musí umožnit i po záruce
24. dubna 2024 07:03
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament dal zelenou takzvanému právu spotřebitele na opravu. Směrnice vyjasňuje povinnost výrobců opravovat zboží i po uplynutí zákonné záruční lhůty za přiměřenou cenu a v přiměřeném čase. Zároveň má motivovat spotřebitele k tomu, aby si zakoupené předměty nechávali opravit, prodloužili tak jejich životnost a podpořili udržitelnější spotřebu. Cílem je rovněž snížení nákladů na nové nákupy.
(Celý text)
Zajímají vás praktická řešení adaptace města na změnu klimatu? Přijďte na konferenci Urbanscapes Praha 21. - 22. května 2024
24. dubna 2024 05:40
() - Podoba a funkčnost městské krajiny a veřejných prostranství budou hrát klíčovou roli v adaptaci našich měst na přicházející změnu klimatu. Česká asociace pro krajinářskou architekturu za podpory Magistrátu hl. m. Prahy, ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury FA ČVUT a společně s dalšími partnery proto připravila dvoudenní mezioborovou konferenci s mezinárodní účastí Urbanscapes Praha. Seznámíte se s nejnovějšími přístupy k řešení praktických problémů a výzev spojených s adaptací městské krajiny na klimatické extrémy. Dozvíte se více o naplňování strategie města na změnu klimatu a inspiraci pro vaši práci přinese řada ukázek konkrétních projektů vzniklých v Česku i zahraničí. Vybrány byly ty, na nichž pracují mezioborové týmy. Dobrou zprávou je, že bylo z čeho vybírat.
(Celý text)
Výzkum: Vzduch nejvíce znečišťuje doprava, lokální topení a stavební činnost
24. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Doprava, lokální topeniště a stavební činnost jsou nejčastějšími zdroji znečištění ovzduší. Vyplývá to z výzkumů odborníků z brněnské Masarykovy univerzity. Vědci a vědkyně sledovali od roku 2021 kvalitu ovzduší v Brně. V první fázi ji měřili pomocí speciálních vozů a v druhé prostřednictvím personálních senzorů, které u sebe měly děti. Loni v létě zahájil výzkumný tým měření ovzduší v šesti jihomoravských obcích a dvou brněnských městských částech. Součástí bylo i dotazníkové šetření zjišťující ochotu lidí přejít na ekologičtější způsob vytápění svých domovů. Novinářům to dnes řekla Dominika Tóthová z ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a Národního institutu SYRI.
(Celý text)
Analytička AMO: Evropské volby přinesou odklon od klimatických cílů
24. dubna 2024 00:43
PRAHA (ČTK) - Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na pražském briefingu na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.<
(Celý text)
Za postříkání Braniborské brány barvou padly podmíněné tresty
23. dubna 2024 23:20
BERLÍN (ČTK) - Za postříkání Braniborské brány barvou dnes třem klimatickým aktivistům soud v Berlíně vyměřil osmiměsíční podmíněné tresty. O rozsudku informovala agentura DPA, která připomíná, že trojice na jedné z nejvýznamnějších německých památek způsobila škodu ve výši přibližně 110.000 eur (2,8 milionu Kč).
(Celý text)
Nestabilní odkaliště v Kyrgyzstánu hrozí zamořit lidnaté údolí Střední Asie
23. dubna 2024 19:42
BIŠKEK (ČTK) - Nestabilní odkaliště vzniklé v Kyrgyzstánu po těžbě uranové rudy v dobách Sovětského svazu hrozí zamořit nejlidnatější oblast ve Střední Asii. S odvoláním na vědecké studie o tom informovala agentura Reuters, podle níž regionu hrozí jaderná katastrofa srovnatelná s černobylskou havárií.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)
Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi
23. dubna 2024 19:03
(ČTK) - Bývalý český ministr životního prostředí Jan Dusík se stal zástupcem generálního ředitele pro klimatickou politiku v Evropské komisi, potvrdila dnes unijní exekutiva. Stal se tak jedním z nejvýše postavených českých úředníků v unijních institucích. Výběrové řízení mělo několik kol a Dusík porazil řadu uchazečů z několika států. Na závěr v březnu absolvoval pohovor s eurokomisařem pro klima Wopke Hoekstrou a eurokomisařem pro rozpočet Johannesem Hahnem.
(Celý text)