Švédští lovci už letos téměř dokázali naplnit svou kvótu, a to odstřel 27 vlků. V Norsku je momentálně v běhu plán na odstranění 51 vlků. Obnáší to praktickou likvidaci 60 % jejich stávající populace, prakticky tu budou zachovány jen tři rozmnožující se páry s mláďaty. A v přeshraničním součtu to znamená, že na území Švédska a Norska možná dohromady nezůstane víc než jen 4-6 rozmnožujících se vlčích párů. To Finsko má vlků na svém území více. Předloni se tu nacházelo v přibližně 28-30 smečkách 216-246 vlků, a počty těchto zvířat jsou momentálně na stoletém maximu. A proto je letos v plánu „početní regulace“ přibližně dvaceti zvířat, respektive likvidace 4 smeček. Vlci se přitom ve Finsku odstřelovali naposled před sedmi lety. Záměr, již schválený, pochopitelně jitří emoce. Skandinávské země totiž byly považovány za záruku zachování existence vlků v Evropě.
Vlci na odpis
Situace vykreslovaná jednostranně lovci i ochránci vlků, je ale poněkud složitější, a největší nejasnosti se tu dlouhodobě pojí se dvěma základními informacemi. A to kolik vlků na území konkrétního skandinávského státu žije, a kolik by jich tu správně být mělo. Ve Švédsku se například nachází něco mezi 289-474 vlků. Rozptyl čísel vychází z toho, že meziročně se může početní stav populace navýšit až o 25 %, v závislosti na tom, jaká bude zima a kolik mladých na svět rodiče přivedou. Jen zlomek z těchto zvířat ale žije na území rezervací a v územích, kde jsou setrvale chráněni a kam lovci vůbec nesmí. Ani mimo tyto oblasti pak vlci oficiálně nesmí být loveni, pokud tedy opakovaně nepáchají škody na majetku lidí nebo jejich hospodářských zvířatech. Protože pak se jejich odstřel stává legálním řešením.
V praxi se to ale dost těžko zajišťuje, vymáhá a kontroluje. A tak se s každou zimou populace švédských vlků sníží zhruba o třetinu až čtvrtinu.
Předloni se podle švédských ochránců přírody například „ztratilo ze záběru“ okolo 95 zvířat. Zatoulali se mimo rezervace, dělali někde problémy? Těžko říct. Ani možnost v případě konfliktu legálně ulovit vlka, který páchá škody, však místním úplně nevyhovovala. Proto tu od roku 2010 přistoupili na model pravidelné regulace početních stavů. Každou zimní sezónu je tu nastavená kvóta k odstřelu několika desítek kusů nadpočetných vlků, aby nedošlo k jejich přemnožení. Pro místní lovecká sdružení je prodej licencí k odstřelu vlků zahraničním lovcům vítaným příspěvkem do rozpočtu, vydělává jim v průměru 5,6 milionů dolarů ročně. Letos tak proti sedmadvaceti k odstřelu schváleným kusům vyrazilo okolo 2200 lovců. A pochopitelně, že při takové přesile a nedostatečné koordinaci v terénu snadno dojde i k odstřelům nad rámec dané kvóty. Výsledkem každé lovné sezóny je tak výrazná redukce švédské vlčí populace.
V Norsku to není o moc jiné. Přibližně 5 % rozlohy území je vyhlášeno chráněnou zónou, refugiem, v níž vlci být loveni nesmějí. Pokud se ale dostanou mimo toto území a dostanou se do konfliktu s člověkem a jeho zájmy, státní ochrana už se na ně nevztahuje. Vlků tu žije přibližně 109-114 kusů, přičemž polovina, zhruba 52-56 kusů, nemá své stálé teritorium a toulá se na pomezí švédské hranice. Dost dobře tak mohou být započítáni do švédské populační bilance a vytvářet zdání nějakého regionálního početního nadstavu. Letošní norský odstřel je od zavedené praxe jiný v tom, že přistupuje k regulaci počtu vlků i uvnitř území navržených pro ochranu vlka. Padnout tu má 25 zvířat, protože prý hrozí přemnožení a následná expanze vlků mimo chráněnou zónu, což by se jistě pojilo se škodami na majetku a vedlo ke kompromitaci politiky dobrých vztahů lidí s vlky. Alespoň tak to popisuje Christian Anton Smedshaug, tajemník norského Ministerstva pro klima a životní prostředí.
Populace, která si nestojí dobře
V celé Skandinávii se tedy dají vlci počítat na stovky, žije tu přibližně 430-450 exemplářů. Což vypadá vcelku slušně. Jenže zdaleka ne všichni žijí v párech a produkují mladé. Stabilních vlčích rodin je mnohem méně a citelně do nich každou sezónu zasahují lovci. Vlčí populace v Norsku je silně nestabilní a navázaná na Švédsko, kde mohou v důsledku schváleného lovu a konfliktů počty vlků meziročně klidně o třetinu nebo slabší polovinu zakolísat. Určitou záruku přežití vlků ve Švédsku a Norsku ještě představovaly vlčí populace z Finska, které teoreticky mohly dotovat zbytek Skandinávie čerstvými geny. Jenže právě na čtyři smečky, nacházející se ve Finsku poblíž hranic s Norskem a Švédskem, teď primárně cílí letošní lovecká kampaň. Severská populace vlků tedy navenek možná působí početně dobře, ale je ve své podstatě velmi křehká, závislá na provázanosti regionálních populací. Ochránci šelem (nejen ze Skandinávie ale z celé Evropy) tvrdí, že k tomu aby byly severské vlčí populace skutečně stabilní, musely by být nutně početnější.
U soudu nenašli ochránci zastání
„Disponujeme habitatem, který by byl schopný bez obtíží ustát přítomnost tisícovky vlků,“ říká Magnus Orrebrant, mluvčí švédské ochranářské neziskovky Svenska Rovdjursföreningen. „A slíbili jsme Evropské unii, že počty vlků ve Švédsku neklesnou pod 300 kusů. Pokud se ale nezmění národní pravidla, tento slib půjde těžko dodržet.“ Podobně to vidí i Siri Martinsenová z norské organizace ochránců šelem Noah. „Norsko by mohlo být domovem zdravé populace 250-300 vlků. Jenže stávající státní správa jejich populací se naprosto vymkla kontrole.“ Dokladem toho má být i ono silně kontroverzní aktuální povolení k odstřelu uvnitř zón, kde by vlci měli být ze zákona chráněni. Martinsenová hodlá toto rozhodnutí napadnout u evropského soudního dvora, s tím, že v Norsku zřetelně dochází k porušení pravidel Bernské úmluvy (o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť).
A ve Finsku? „Podle biologických modelů bychom měli mít ve Finsku alespoň 500 vlků, abychom zachovali geneticky životaschopnou populaci,“ připouští Sami Niemi, úředník Ministerstva zemědělství a lesnictví, pověřený plánem na správu vlčích populací. „Nicméně současná regulace vlčí populace cílí spíše na to, abychom schváleným odstřelem zvýšili toleranci lidí, kteří s vlky sdílí to samé prostředí.“ Což ale rozporuje například Sami Säynevirta z ochranářské charity Luonto-Liitto. „Argument, že vlci škodí zdejším pastevcům, je na stole už léta. Situace je přitom přesně opačná a pytlačení vlků tu mezitím probíhá bez jakékoliv kontroly. Nikdo z vládních činitelů se přitom nesnaží o vykreslení nezbytné úlohy vlků pro zachování zdravých ekosystémů a jejich ochrany, vše se koncentruje jen na popis škod, které působí.“ Švédští a finští ochránci šelem se obrátili na Evropskou komisi a Evropský soudní dvůr, aby tyto instituce prohlásily letošní odstřel za nelegální. Neúspěšně. Norští ochránci, kteří podali stížnost k výboru Bernské konvence, zatím na vyjádření čekají.
Vlci tak letos budou loveni na území tří skandinávských států.
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2767238
26. dubna 2024 11:04
(ČTK) - Za více než polovinu světového znečištění plasty je zodpovědných 56 firem. Z toho šest jich ke znečištění planety přispívá z jedné čtvrtiny a s odstupem největší podíl má na tom společnost Coca-Cola. Zjistil to průzkum, jehož výsledky na svém webu zveřejnil britský deník The Guardian.
(Celý text)
Ve Skotsku bude vládnout menšinový kabinet. Kvůli sporům ohledně ochrany klimatu
26. dubna 2024 11:01
(ČTK) - Skotsko povede menšinový kabinet poté, co dnes premiér Humza Yousaf ukončil koaliční spolupráci se stranou Zelených kvůli sporu o cílech v oblasti ochrany klimatu. Krok, který je podle Yousafa v nejlepším zájmu Skotska, mu může zkomplikovat další vládnutí, píše agentura Reuters. Příští týden by se totiž mělo hlasovat o vyjádření nedůvěry Yousafovi a není vyloučené, že mu bude vyslovena.
(Celý text)
Krkonošské louky mohou dál rozkvétat
26. dubna 2024 04:45
PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)
Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58
PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)
Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31
(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)
Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11
OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)
Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44
PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)
Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49
PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)
Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41
PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)
Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38
() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)
Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44
(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)
BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30
() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)
Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29
DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)
Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26
() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)
U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59
SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)
Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51
PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)
Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51
ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43
(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)
Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59
ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)
V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43
(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)