Obava č. 1: Není poslanci schválený nový systém plánování lovu spárkaté zvěře přílepkem potichu prosazeným ekonátlakovými skupinami?
Jiří Janota nesouhlasí se změnami zákona o myslivosti, které poslanci schválili při novelizaci zákona o lesích. Ve snaze je dehonestovat v očích členů ČMMJ i veřejnosti používá expresivní označení „vyvlastňovací přílepek“.
Přílepkem se obecně míní návrh, který zasahuje do jiného zákona bez věcné souvislosti s řešenou problematikou. Avšak novela zákona o myslivosti přímo věcně souvisí s novelou lesního zákona, jejímž cílem bylo řešit lesní kalamitu. Legislativní odbor Senátu výslovně potvrdil, že změny v zákoně o myslivosti nejsou přílepkem. Jiří Janota to ví, takže v článku vědomě uvádí nepravdivé informace. To je škoda, protože to bourá konstruktivní věcnou debatu, která se nad novým návrhem Ministerstva zemědělství v posledních měsících vede.
Obdobně je zcela nepatřičná nálepka „vyvlastňovací“. Ani dosavadní legislativní úprava nenechává rozhodování o stavech zvěře na libovůli jednotlivých vlastníků, ba přímo znevýhodňuje postavení malých vlastníků vůči uživatelům honiteb, tedy myslivcům. Není divu, že se jim navrhované změny nelíbí. Z právního hlediska je zvěř „res nullius“ (věc ničí), není tedy majetkem vlastníků pozemků, ani uživatelů honiteb dokud ji neuloví. Je tomu právě naopak – nyní platný zákon o myslivosti vnímají sami vlastníci jako nástroj, který udržuje v oblasti myslivosti vyvlastnění jejich práv, ke kterému došlo za komunistického režimu zavedením lidové myslivosti, viz například rozhovor s Danielem Pitkem (Jak na škody z přemnožené zvěře? Musíme se zbavit komunistického pojetí myslivosti, říká Daniel Pitek).
Za velkým odporem ČMMJ proti schváleným změnám zákona o myslivosti je pocit křivdy, možná zklamání, že se diskuze o návrhu na podzim odehrála bez zapojení ČMMJ, přitom se jedná přímo o její činnost. Avšak konkrétní formulace pozměňovacího návrhu vycházely z novely zákona o myslivosti předložené do poslanecké sněmovny již předchozí vládou, která byla diskutována i za aktivní účasti ČMMJ skoro rok. Pozměňovací návrh byl navíc několik měsíců před hlasováním diskutován v Zemědělském výboru a ve Výboru pro životní prostředí. Mezi poslanci, ministerstvy a vědeckými organizacemi se řešil ještě déle – samotný princip pozměňovacích návrhů byl diskutován už při přípravě Národního lesnického programu za účasti ČMMJ. Proč se ČMMJ loni v létě do diskuze nezapojila? Protože její vedení díky svým vazbám spoléhalo, že Ministerstvo zemědělství ke změnám zákona o myslivosti nedá souhlas. Nakonec dalo a nyní se to na základě nátlaku ČMMJ zase snaží změnit.
Obava č. 2: Opravdu jsou škody způsobené zvěří na lesích sedm miliard korun?
Jiří Janota zpochybňuje údaj, že škody zvěří dosahují sedm miliard (číslem 7 000 000 000!) korun ročně, poukazuje na škody vyčíslené Lesy ČR s.p. na devatenáct milionů korun. I druhé číslo má ve statistikách své místo, avšak jedná se pouze o škodu vzniklou přímým poškozením stromků zvěří.
K tomu je ale nutné připočítat (a Jiří Janota to ví, ale v článku neuvádí):
-
1. Náklady na ochranu vysázených stromků, jako jsou oplocenky nebo individuální ochrana, bez kterých by nebylo možné lesy na mnoha místech vůbec obnovit. Ty dosahují řádově stovky milionů korun ročně.
-
2. Škody na přírůstku a kvalitě dřeva – po jejich přičtení se dostáváme k celkovým částkám pět až sedm miliard korun ročně.
-
3. Škody na přirozeném zmlazení jsou nevyčíslitelné. Většinu maličkých semenáčků zvěř spase dřív, než je evidovaná jako přirozená obnova – přitom je to škoda nejzávažnější.
Obava č. 3: Je zvěř opravdu přemnožená?
ČMMJ přiznává, že počty spárkaté zvěře jsou lokálně zvýšené a tvrdí, že zvěře u nás není víc než v okolních státech.
Porovnávat stavy zvěře v českých a v zahraničních lesích nedává příliš smysl. Pojem „přemnožení“ není možné vztahovat k číslům o početnosti zvěře či množství úlovků, ale ke stavu prostředí. Zohledníme-li ekologicky a hospodářsky podmíněnou kapacitu prostředí, tak spárkatá zvěř zcela nepochybně přemnožena je.
Mapa ukazuje průměrné poškození všech dřevin ve vysázených kulturách zjištěné při poslední inventarizaci škod, kterou dělal Ústav pro výzkum lesních ekosystémů´(IFER) a Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) v roce 2015. Vyšší je ale poškození mladých listnáčů a jedliček, které v lesích nejvíc potřebujeme a které zvěř preferuje před smrkem.
V současné době spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysazených listnáčů a jedlí. Průměrně je poškozeno 64 % mladých listnáčů a jedlí, na polovině území ČR je to více než 75 % a na čtvrtině území republiky je to 100 %. K tomu by těžko došlo, kdyby byly potřeby spárkaté zvěře rovnovážně rozdělené s potřebami ostatních zvířat a lesa samotného. Nezjištěné a nevyčíslené jsou škody na přirozeném zmlazení lesů, jehož velká část je spasená dřív, než vůbec může být inventarizačními metodami evidována.
Od poslední inventarizace škod v roce 2015 se přitom stavy spárkaté zvěře ještě zvýšily. Ministerstvo zemědělství ale aktualizaci inventarizace škod, která měla proběhnout letos, raději vůbec nezadalo.
A co novela zákona o myslivosti, kterou připravilo Ministerstvo zemědělství v úzké spolupráci s ČMMJ? Jiří Janota si ji pochvaluje a tvrdí, že plnění ustanovení schválených loni poslanci by státu způsobily značné finanční náklady a zátěž státní správy. Finanční zátěž je zanedbatelná ve srovnání se škodami, které přemnožená zvěř působí. Ve skutečnosti ale nová novela připravená ministerstvem finance ani neušetří, nebo alespoň to není z návrhu zřejmé. Zátěž státní správy skutečně sníží, ale návrh by bylo ještě vhodné upravit, aby to nebylo na úkor fungování systému rozhodování o výši lovu podle míry škod v praxi. To bude možné posoudit, až Ministerstvo zemědělství předloží prováděcí vyhlášky.
Věříme, že abychom mohli smysluplně diskutovat, je potřeba se shodnout na cíli: tou je pro nás ochrana budoucích lesů. Koneckonců ani spárkatá zvěř nemůže žít na holinách. Laně, srny či jeleni snědí nebo poškodí v průměru téměř dvě třetiny malých listnáčů a jedlí. Někde všechny. Bohužel tím v zásadě znemožňují znovuoživení a obnovu lesa.
O svůj domov tak přichází nespočet dalších druhů zvířat a rostlin, které ke svému životu les potřebují. Upřednostňovat pouze určitou skupinu zvířat – spárkatou zvěř – je krátkozraké. Pokud chceme na obrovské mýtiny po těžbě kůrovcového dřeva nebo suchu co nejrychleji vrátit stromy a s nimi život, je nutné přejít na takový systém plánování lovu, který vytvoří podmínky k životu rozmanité škále organismů. Pravidla k tomu již na podzim loňského roku a se zřetelně vysloveným souhlasem ministerstva zemědělství nastavil Parlament.
Nezapomínejme však i na další trable spojené s výkonem práva myslivosti. Minulý týden své požadavky na změnu zákona o myslivosti představily další ekologické a odborné organizace (například za ČSOP Petr Stýblo: Zařazení poštolky mezi zvěř je anachronismus, který zatěžuje státní kasu a ohrožuje lidi). Je třeba kromě výše zmíněného funkčního plánování lovu posílit práva vlastníků honebních pozemků, zfunkčnit proces vymáhání škod způsobených spárkatou zvěř a vypustit ze seznamu zvěře chráněné druhy zvířat. A ihned poté plynule přejít k vytvoření zcela nového zákonu o myslivosti.
Přečtěte si také |
Jiří Janota: Účel světí prostředky aneb Zvěř je dobrá cena za likvidaci myslivosti
Jiří Beneš
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2618660
29. dubna 2024 01:12
PRAHA (ČTK) - Ministerstvo životního prostředí chce více podporovat výstavbu energeticky úsporných dřevostaveb pomocí dotací po chystaných změnách v programu Nová zelená úsporám. Podle úřadu je dřevo materiálem budoucnosti, protože v sobě ukládá uhlík, a pomáhá tak snížit uhlíkovou stopu. Změny v dotacích by mohly začít platit od příštího roku, uvedlo ministerstvo.
(Celý text)
Plán nakládání s odpady v Jihomoravském kraji závisí na brněnské spalovně, míní opozice
29. dubna 2024 01:00
BRNO (ČTK) - Zastupitelé Jihomoravského kraje na svém posledním zasedání schválili aktualizaci plánu odpadového hospodářství s výhledem do roku 2035. Dokument musí být v souladu se strategií České republiky, počítá například s navýšením recyklace komunálních odpadů na 65 procent. Opoziční zastupitelé upozornili na to, že splnění cílů Jihomoravského kraje je závislé na rozvoji brněnské spalovny.
(Celý text)
Turista na Špicberkách dostal vysokou pokutu za to, že se moc přiblížil k mroži
29. dubna 2024 00:59
(ČTK) - Turista z Polska při návštěvě norského arktického souostroví Špicberky dostal pokutu přes 1100 dolarů (téměř 26 000 Kč) za to, že se až moc přiblížil k mroži. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Na Špicberkách platí přísný zákaz přibližovat se k volně žijící zvěři. Incident se stal nedaleko Longyearbyenu, nejseverněji položeném městečku na světě s více než 1000 stálých obyvatel. Místní uvědomili úřady, když si všimli, jak se turista snaží dostat k mroži po ledové kře.
(Celý text)
Dobrovolníci sází staré odrůdy v lokalitě U Trojice v Pardubicích
28. dubna 2024 22:42
PARDUBICE (ČTK) - Přírodní lokalitu U Trojice v Pardubicích ozvláštnily další staré odrůdy ovocných stromů. Před dvěma lety začali dobrovolníci opuštěné a zanedbané místo uklízet a proměňovat, aby se z něj stal lesní park. Dnes tam sázeli hrušně a jabloně. ČTK to řekl Vítězslav Haupt z Okrašlovacího spolku U svaté Trojice.
(Celý text)
Mráz měl negativní vliv také na lesy. Buky, duby i jedle částečně pomrzly
28. dubna 2024 19:12
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Mráz, který zasáhl Česko v minulých dnech, bude mít kromě ovocných stromů a révy vinné negativní vliv také na lesy. Čerstvě rašící pupeny buků, dubů i jedlí, tedy citlivějších dřevin, jsou spálené, řekl ČTK Petr Macháček z hořovické divize Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Vinou mrazů také nebude výrazný semenný rok, jak lesáci předpokládali, málo ploch se přirozeně obnoví. Na masivní semenné roky dubů a buků se může čekat dalších sedm let, naopak třeba smrky plodí pravidelně.
(Celý text)
Pastva skotu přinesla ptačímu parku u Dubňan pestrost, těší ornitology
28. dubna 2024 14:15
DUBŇANY (ČTK) - Do ptačího parku Kosteliska u Dubňan na Hodonínsku se díky pastvě uherského skotu začaly vracet vzácné druhy rostlin, mizí naopak náletové dřeviny či nepůvodní zlatobýl. Pastva má podle ornitologů, kteří se o lokalitu starají, také významně pozitivní efekt na druhovou pestrost.
(Celý text)
Bonobové nejsou zas tak mírumilovní, jak jsme si mysleli
28. dubna 2024 05:55
PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00
PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)
Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06
PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)
Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00
VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)
V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59
MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)
Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56
PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)
Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52
(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)
V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47
OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)
Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19
UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)
Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23
PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)
Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13
OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)
Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)
Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07
(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)
Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42
PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)