Takzvaní „ochránci přírody, ekologové, zelení aj.“, prakticky bohatá městská elita, využívají všech výdobytků moderní civilizace, a přitom dělají jakože oni za nic nemůžou. Oni hlásí, že těžký průmysl a doprava zatěžuje přírodu, a přitom každý má auto a na dovolenou si letí na druhou stranu zeměkoule lehnout na pláž. Oni produkují odpad, ale nikdo nechce ve svém okolí ani třídírnu odpadu, natož spalovnu. Každý chce dálnice, ale proboha, ať nevede tudy. A podobný přístup mají i k zemědělství. My chceme zdravé a levné potraviny, ale když vidí postřikovač, tak z toho dostávají hysterický záchvat. Snaží se veřejnost přesvědčit, že všechno, co je přírodní, je zdravé a čisté.
To, že se za posledních zhruba padesát let prodloužil lidský život téměř o dvacet let, je důsledek z velké míry toho, že všichni mají přístup k těmto zdravým potravinám. Zemědělci nejezdí postřikovačem po poli z dlouhé chvíle a každý zásah stojí velké peníze, ale je to vždy proto, aby se rostlina udržela zdravá a následné plody neobsahovaly různé plísně, toxiny a intoxiny. Tyto jsou sice přírodního původu, ale jsou prokazatelně rakovinotvorné. Zatímco všechny chemické látky, které se používají na polích, prochází podobnými testy a schvalovacími procesy jako léky.
Je to podobné, jako kdyby se odmítala antibiotika, že nejsou přírodní, zatímco ta bakterie přírodní je.
Moderní zemědělství se v Evropě vyvíjí více než 200 let na základě vnějších vlivů. Prakticky neustále dochází k odchodu lidí za lepším. S každou další generací je zemědělců míň a míň. V Čechách to ještě umocnila kolektivizace v padesátých letech. A jestli si někdo myslí, že se lidi vrátí z klimatizovaných kanceláří do tvrdé práce, tak je naivka. Za posledních 30 let se farmy zdvojnásobily ve všech okolních státech, včetně tolik zmiňovaného Rakouska. A tento trend pokračuje. Zemědělská technika, vybavení farem a i lidská síla jsou tak drahé, že musíte mít nějaký minimální počet hektarů nebo počet dobytka, aby jste to byl schopen splácet.
To, co zemědělci pěstují, to si neurčují oni sami, oni se nemohou rozhodnout pěstovat kytičky, oni musí pěstovat to, co je uživí, to, co prodají a samozřejmě s nějakým ziskem. I oni mají právo mít rodiny, jezdit na dovolenou a dávat děti na studia.
Argumentuje se tady tím, že je v Evropě nadbytek potravin a že zemědělci dostávají státní podporu – dotace a že si tudíž za to můžete objednat, co chcete. Ano, vyrobíme více potravin, než v Evropě potřebujeme, ale aut vyrobíme více a určitě více škodí přírodě a nikdo to direktivně neomezuje. A tyto dotace nikdy nebyly určeny k nějakému zakládání remízků a budování tůněk. Tyto dotace měly zajistit sociální rozdíl mezi venkovem a městem. Neboť na základě různých mezinárodních smluv, abychom mohli vyvážet auta, tak se sem mohly dovážet levné potraviny ze zemí, kde se neplatí daň z pozemku, kde nejsou restrikce na různé postřiky a pod.
Tito „ochránci přírody“ se snaží veřejnost přesvědčit, že když tady rozšíříme státem podporované, ale jinak absolutně neživotaschopné zahradničení – ekozemědělství, tak zachráníme planetu. Současná pandemie ukazuje, jak křehká ta naše civilizace je. Půl bilionu deficit ve státním rozpočtu a nikdo neví, kdy to skončí. Nikdo neví, kolik peněz a na co bude za rok. A to se odehrálo za tři měsíce. Na zemi žije cca 7 miliard lidí a ty mohly vzniknout pouze na základě dostatku potravin z moderních odrůd obilovin, které mají podstatně větší výnosy než tradiční, ale potřebují podporu. Příroda není perpetuum mobile ani na vodu, ani na živiny. Když chcete, aby byly výnosy, tak se o to musíte zasloužit, ať už přihnojováním, nebo chemickým ošetřením. To takzvané ekozemědělství sice zatěžuje méně půdu na 1 ha, ale když to přepočítáte na 1 tunu výrobku, tak zatěžuje tuto planetu skoro dvojnásobně. To znamená, že abyste uživili všechny lidi, potřebovaly byste dvakrát tolik plochy.
V Evropě, prakticky ve všech státech, došlo v minulosti k odchodu lidí z oblastí, kde se nevyplatilo hospodařit. Tyto byly následně zalesněny, to znamená, že se tady obhospodařuje méně půdy než před 100 lety a jenom ta, kde to má ekonomický smysl. Je spočítáno, že každé další procento utlumení zemědělské výroby v Evropě znamená 1 milion ha vypáleného pralesa, protože po potravinách je ve světě poptávka a díru na trhu okamžitě vyplní.
Samozřejmě, že v zemědělství lze dělat změny, ale musí to být na základě odborné diskuze, z které nejde vyjmout klasické zemědělce. Zatím tam převažují ti, jejichž odborná způsobilost je, že poznají zelenou od žluté a nebo ti, kteří jsou dlouhodobě na vysokých ekodotací závislí nebo je jinak využívají. Nelze zakázat chemickou látku a pak ,oslavovat jak jsme to těm zemědělcům nandali. Vždy se musíme ptát, jak nebo čím to nahradíme.
Zářný příklad bylo zakázání moření látkou neonikotinoidy, která chránila malou rostlinu před napadením škůdcem. Této látky se dává pár gramů na 1 ha a zahubí pouze toho brouka, který kousne do rostliny. Kdežto dnes, když je nálet škůdců, tak musíte nalít litry insekticidu a postříkat a zahubit všechny, kteří na poli jsou. Když je sucho a rostliny vzchází nepravidelně, tak se to musí opakovat. Když to neuděláte, tak můžete mít až 100 % ztráty právě v suším období, kdy ta rostlinka nemá šancí škůdci urůst. Pak jsou tu cesty pomocí GMO plodin, kde lze také dosáhnout k výrazné úspoře pesticidů.
Dále se snaží autoři dopisu (jako mnoho jiných) hodit na zemědělce změnu klimatu a ubývání biodiversity. Ke klimatickým změnám dochází a na tom se snad shodnem vlivem skleníkových plynů. Na tom se zemědělství samozřejmě také podílí. Země je zamořená lidmi a ti potřebují každý den potravu. Zatímco zrušení 70 procent cest osobních aut a letadel by se nějak vyřešilo (jiný druh dopravy, nebo jsou cesty zbytečné – lidé jezdí jenom proto, že se nudí), tak zrušení 30 procent zemědělské výroby by byla katastrofa. Samozřejmě můžeme diskutovat, jestli musí mít všichni maso a kolik, protože největším zdrojem skleníkových plynů v zemědělství je živočišná výroba. Ovšem to už jde proti zvyšování vaší místní biodiverzitě, tak se o tom moc nemluví. Nikde není dokázáno, že úbytek ptáků a brouků mají na svědomí zemědělci a ta jejich „velká pole“. Stejné problémy mají i v Rakousku nebo ve Švýcarsku a tam na horských loukách určitě nepoužívají insekticidy. Vůbec tady chybí jakékoliv srovnávací studie se sousedy. Ono by se totiž přišlo na to, že tam mají stejné sucho nebo stejné záplavy jako my a to se moc do ideologických argumentů nehodí. To, jestli u nás bude pršet nebo bude vedro, se nerozhoduje nad našimi „velkými poli“, ale nad hladinou oceánů, kde vlivem ohřívání dochází ke tvorbě vzdušných proudů. A jsme zase u skleníkových plynů. Autoři hlásají, že když se pole rozdělí na menší celky, tak že na tom budeme lépe. Z hlediska skleníkových plynů jsme na tom podstatně lépe než třeba zmiňovaní rakouští kolegové. Díky větším polím máme menší spotřebu na 1 ha, menší spotřebu chemických látek (menší přehozy a přestřiky, výrazně lepší vybavení větších farem počítači řízenou technikou), dokonce si troufnu tvrdit, když se to dělá pořádně, tak dokážeme udržet menší utužení půdy (díky menšímu procentu souvratí) a tím pádem lepší schopnost jímat vodu. Pak dokážeme na větších polích lépe orat po vrstevnici a tím pádem nejenom omezovat erozi, ale i stěhovat půdu zpět na kopec
Závěrem bych chtěl shrnout můj pocit, že z ochrany přírody se stala alibistická ideologie, kde se vina svalí pokud možno na někoho jiného. A když ten problém přesuneme někam jinam, do sousední vesnice, do jiného státu nebo na jiný kontinent, tak je vyřešen. Nemá cenu honit mnoho zajíců najednou, pak z toho vznikají úplně nesmyslná protichůdná opatření, která ale po nás úředníci vyžadují. Výsledkem toho je, že nehospodaříte podle svého citu a umu, ale podle tabulek, vytvořených lidmi kdesi na ministerstvu, kteří v životě nevypěstovali ani ředkvičku.
Přečtěte si také |
Martin Rexa: Cesty k udržitelnému zemědělství je třeba hledat se zemědělci, ne proti nim
Petr Blažek
URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2618170
6. května 2024 05:15
PRAHA (Ekolist) - Odhalit člověka, který ve volné krajině klade otrávené návnady, není jednoduché. Nedávno se díky spolupráci Policie ČR a psí jednotky České společnosti ornitologické povedlo jednoho traviče odhalit. O práci a výcviku psí jednotky jsme hovořili s Klárou Hlubockou, psovodkou České společnosti ornitologické.
(Celý text)
Původní druhy rostlin z české krajiny mizí, šíří se teplomilné, potvrdila studie
6. května 2024 02:00
BRNO (ČTK) - Původní druhy rostlin z české přírody mizí, krajinou se šíří teplomilné a nepůvodní druhy. Potvrdila to studie, která vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR a dalšími univerzitami. Masarykova univerzita o tom informovala na svém webu.
(Celý text)
Ministr životního prostředí Hladík není proti výstavbě dostupného bydlení na zemědělské půdě
6. května 2024 01:20
(ČTK) - Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) není proti výstavbě dostupného nájemního bydlení na zemědělské půdě, stavět by na ní ale měly obce, nikoli soukromí developeři. Hladík to uvedl v rozhovoru s ČTK. Vládní novelu omezující výstavbu na nejkvalitnější zemědělské půdě v pátek schválila Sněmovna. Právnické osoby, tedy právě soukromí developeři, mohou za určitých podmínek na stavbu dostupného bydlení získat i státní dotaci.
(Celý text)
Účinnost přípravků proti škůdcům klesá, uvedl výzkumník ze zemědělské univerzity
6. května 2024 01:15
PRAHA (ČTK) - Účinnost přípravků proti škůdcům se snižuje, může za to omezování počtu povolených účinných látek v přípravcích na ochranu rostlin, upozornil Jan Kazda z Katedry ochrany rostlin České zemědělské univerzity v Praze. Vzniká tak populace odolných škůdců a zemědělci musejí používat méně šetrné přípravky a jejich aplikaci opakovat, dodal. V Česku se i tak pesticidy využívají v menším množství, než je evropský průměr.
(Celý text)
U Brniště plánují postavit šest větrných elektráren, ne všichni v obci jsou pro
6. května 2024 00:27
BRNIŠTĚ (ČTK) - V Brništi na Českolipsku plánují postavit šest větrných elektráren, každou o výšce kolem 150 metrů a instalovaném výkonu sedm megawattů (MW). O záměru vedení obce minulý týden diskutovalo s obyvateli. Původně se mluvilo o 14 až 15 elektrárnách, to ale obec odmítla. Šest je maximum, řekl na jednání starosta Michal Vinš (NEZ). Impulzem k záměru byl zájem společnosti ČEZ Obnovitelné zdroje postavit v Brništi větrný park, teď má obec na stole dalších pět nabídek.
(Celý text)
Vědci objevili na souostroví Galapágy možnou školku kladivounů
5. května 2024 19:51
QUITO (ČTK) - Tým vědců objevil u jednoho z ostrovů ekvádorského souostroví Galapágy potenciální místo pro rozmnožování kladivounů obecných. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na prohlášení národního parku, podle kterého se jedná o velice vzácný nález. Pokud by se existence takzvané školky potvrdila, jednalo by se o první místo na Galapágách, kde se tento druh rozmnožuje.
(Celý text)
Hasiči odstraňují roje včel jen z veřejných prostranstvích či v případě ohrožení
5. května 2024 18:58
PARDUBICE (ČTK) - V posledních dnech evidují hasiči zvýšený počet telefonátů na tísňovou linku se žádostí o odstranění rojů včel či jiného bodavého hmyzu. Opakovaně upozorňují, že v takových situacích zasahují jen tehdy, pokud jde o veřejné prostranství nebo akutně hrozí ohrožení zdraví lidí, například alergiků. Na webu to uvedla mluvčí hasičů Pardubického kraje Vendula Horáková. Někdy stačí počkat, až včely odletí, jindy je třeba zavolat specializovanou firmu.
(Celý text)
Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární jógu se štěňaty
5. května 2024 18:56
ŘÍM (ČTK) - Italské ministerstvo zdravotnictví zakázalo populární cvičení jógy za přítomnosti štěňat. Tento týden vydalo směrnici, podle které by se lekce "puppy yogy" měly konat jen s dospělými psy, píše server stanice CNN a italská média. Cílem opatření je podle úřadů chránit zdraví zvířat a bezpečnost cvičících. Rozhodnutí uvítali ochránci zvířat, kteří módní formu cvičení jógy kritizovali.
(Celý text)
Lepra se ve středověku přenášela mezi veverkami a lidmi, tvrdí studie
5. května 2024 13:00
LONDÝN (ČTK) - Lepra se ve středověké Anglii přenášela mezi lidmi a veverkami. Zjištění podporuje teorii, že při šíření této nemoci mohl hrát roli obchod s kožešinami, uvedla studie, o které informoval list The Guardian.
(Celý text)
Jaký je aktuální zdravotní stav našich lesů?
5. května 2024 05:23
PRAHA (Ekolist) - Zdravotní stav lesů je výrazně rozdílný u „mladých“ a „starých“ porostů. Například u smrku je průměrná defoliace porostů do 60 let věku pouze 13 %, zatímco u porostů nad 120 let je to více než 37 %. U buku je průměrná defoliace porostů do 60 let 11 % a průměrná defoliace porostů nad 120 let je dvojnásobná. Je však nutné rozlišovat mezi „starými lesy“, které se dlouhodobě vyvíjely bez zásahu člověka, a monokulturními porosty nad 120 let, které mají obvykle sníženou vitalitu. Přitom stáří hospodářských lesů v posledním století výrazně narůstá – zatímco lesy starší 100 let se v roce 1920 vyskytovaly pouze na 3 % porostní půdy, v současné době je to již více než 20 %.
(Celý text)
Výborný: Přísnější ochrana půdy pomůže navrátit do krajiny aleje a remízky
5. května 2024 01:54
PRAHA (ČTK) - Přísnější ochrana nejlepší zemědělské půdy, kterou tento týden schválili poslanci, pomůže do krajiny navrátit původní krajinné prvky, jako jsou stromořadí, remízky nebo mokřady. Více je také zajištěno zachování půdy dalším generacím, řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Agrovoltaiky, které budou moci pěstitelé stavět například v ovocných sadech, pak mohou podle ministra snížit škody na úrodě způsobené mrazem. Výborný nicméně připustil, že by novela mohla být v některých parametrech ambicióznější.
(Celý text)
Ochránci rozšiřují péči o suché skalnaté svahy u Vladislavi, pasou tam i ovce
5. května 2024 01:05
VLADISLAV (ČTK) - Ochránci přírody rozšiřují péči o suché skalnaté svahy okolo Vladislavi na Třebíčsku. Dřívější pastviny minulá desetiletí zarůstaly, odstranit bylo potřeba náletové dřeviny, například trnky. Trávu tam tento týden začalo spásat i malé stádo ovcí. V dlouhodobé aktivitě teď základní organizaci Českého svazu ochránců přírody (ČSOP) v Kněžicích pomohlo zapojení do širšího projektu dotovaného z takzvaných norských fondů, řekl Václav Křivan z této organizace.
(Celý text)
Nové zavlažovací vaky podpoří rozvoj kořenů u vzrostlých stromů v Brně
5. května 2024 00:50
BRNO (ČTK) - Vitalitu i odolnost vůči vyvrácení a suchu mají u velkých a významných stromů v Brně zajistit zavlažovací vaky. Veřejná zeleň města Brna technologii poprvé vyzkoušela koncem března u jasanu na Moravském náměstí, jenž je jedním z mála vzrostlých stromů v okolí a má vliv na jeho ochlazování. Příspěvková organizace města pořídila čtyři vaky dohromady za 100 000 korun, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Filip Chvátal (KDU-ČSL).
(Celý text)
Královéhradecký útulek pro zvířata by se měl stát i centrem lesní pedagogiky
5. května 2024 00:49
HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Útulek pro opuštěná zvířata v Hradci Králové by se měl v budoucnu stát také centrem lesní pedagogiky. Děti by v něm měly vedle chovu psů a koček poznat i život v lese, seznámit se s dravci a dalšími lesními zvířaty. Plánují to Městské lesy Hradec Králové, které útulek od letošního února provozují. Útulek, který nově nese jméno Azyl pro zvířata, již začal zavádět programy pro veřejnost. ČTK to řekl ředitel Městských lesů Milan Zerzán.
(Celý text)
Děčínská zoo chce ke svému 75. výročí vytvořit český rekord
5. května 2024 00:42
DĚČÍN (ČTK) - Děčínská zoologická zahrada si chce k 75. výročí vzniku nadělit vytvoření českého rekordu. Žádá proto návštěvníky, aby v den velkolepé oslavy, 11. května, dorazili v jakémkoliv tričku, na němž bude vyobrazený medvěd. Může jít o obrázek, fotografii, nášivku i vlastnoručně vytvořenou podobiznu, uvedla mluvčí zoo Alena Houšková. Zoo má medvěda ve svém znaku. Její ikonou je medvěd kamčatský Bruno, který byl inspirací k rekordu a bude i hlavní hvězdou oslavy.
(Celý text)
Olomoucká zoo má po 14 letech mládě kondora královského, vylíhlo se v Liberci
4. května 2024 23:22
LIBEREC (ČTK) - Velkého úspěchu dosáhla liberecká zoo ve své speciální líhni dravých ptáků. Před několika týdny se v ní vyklubalo mládě kondora královského z vejce, které pocházelo od páru ze Zoo Olomouc. Nyní je mládě již zpět v této zahradě. Naposledy se mládě kondora v Olomouci podařilo odchovat před 14 lety.
(Celý text)
Španělské ministerstvo se rozhodlo zrušit cenu býčích zápasů a vyvolalo kritiku
4. května 2024 19:20
MADRID (ČTK) - Španělské ministerstvo kultury se rozhodlo zrušit národní cenu býčích zápasů. Informoval o tom španělský tisk. Rozhodnutí vyvolalo kritiku od konzervativních stran i části vládních socialistů. Ministerstvo kultury odůvodnilo svůj krok tím, že ve španělské společnosti rostou obavy o osud zvířat a že býčí zápasy jsou relativně málo navštěvovaným představením.
(Celý text)
Enormní návštěvnost Adršpašských skal je výzvou, říká místostarosta Adršpachu
4. května 2024 13:34
(ČTK) - Enormní návštěvnost Adršpašských skal na Náchodsku je pro obec Adršpach s pěti sty obyvateli pozitivem, ale zároveň velkou výzvou. ČTK to řekl místostarosta Tomáš Dimter (Máme rádi Adršpach). Národní přírodní rezervace Adršpašské skály je menší částí Adršpašsko-teplických skal, které jsou největším celistvým skalním městem v ČR.
(Celý text)
Vědci zachraňují cenné genetické populace smrku ztepilého
4. května 2024 05:51
PRAHA (Ekolist) - V posledních letech dochází k oslabení populací smrku ztepilého dlouhodobými vysokými teplotami a následně v důsledku kůrovcové kalamity. K oslabení zastoupení smrku v předchozím období minulého století došlo i v důsledku poškození průmyslovými imisemi. Proto se vědci snaží zachránit a zachovat alespoň některé vybrané nejcennější zbytkové populace a získat více informací o přeživších jedincích či porostech smrku. Přes určité vznikající averze k pěstování smrku ztepilého zůstává tato dřevina naší nejrozšířenější jehličnatou dřevinou, která na svá přirozená stanoviště z lesnického hlediska patří, ať již jako hlavní dřevina nebo dřevina přimíšená.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)
Hladík: Novela vodního zákona by měla zabránit možnému vzniku havárií
4. května 2024 01:44
PRAHA (ČTK) - Novela vodního zákona má pomoct předcházet dalším haváriím a případně urychlit a zjednodušit jejich řešení, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela je odpovědí na otravu Bečvy v roce 2020. Legislativně definuje jasná a striktní pravidla k vyšetřování budoucích havárií a zavádí kontinuální sledování největších znečišťovatelů. Včera novelu schválila Sněmovna, nyní míří do Senátu.
(Celý text)