PRAHA (Ekolist) - Zalévat zahradu pitnou vodou nám přišlo nesmyslné, vysvětlují manželé Vlčkovi, proč se pustili do zachytávání dešťové vody u svého bytového domu v Podolí. Takové opatření u bytových domů není právě obvyklé, ale ukázalo se jako potřebné pro rekonstrukci domovní zahrady. Ke dvěma dešťovým svodům ve vnitrobloku tak přibyly čtyři IBC kontejnery. Voda z nich bude základem pro plánovanou proměnu zahrady.

Neopečovávaný trávník s dožívající třešní přestal majitelům domu v ulici Nad Sokolovnou jako zahrada vyhovovat už před časem. Dvakrát se pokusili zahradu oživit svépomocí, ale nepodařilo se. „V minulosti jsme se opakovaně snažili vysadit keře a rostliny, ale skoro nic se neujalo. Půda tu není moc kvalitní,“ komentuje stav pozemku jeho majitel Michal Vlček.

Zahrada domu Vlčkových.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Bieno / Bieno

Změnu začali právě u vyřešení vody na zalévání. „Docela dlouho jsme přemýšleli, jak se k dešťové vodě postavit. Měli jsme jasno v tom, že to chceme udělat, ale zkušenosti z doslechu byly trochu neurčité. Nikdo neměl jasno v tom, jak to u bytového domu udělat,“ popisuje majitel domu.

Proč zvolili na pohled nevzhledné IBC kontejnery? „Klíčové bylo, že na našem pozemku nejde zapustit nádrže do země. Vede tu kanalizace a její přeložení nepřichází v úvahu,“ uvádí Michal Vlček. Teoreticky by se pod povrch dala umístit atypická nádrž, vyrobená na míru, ale cena za takovou instalaci byla už neúnosná. Proto se manželé Vlčkovi rozhodli pro IBC kontejnery.

„Ve chvíli, kdy toto bylo jasné, vše se zjednodušilo. Šlo už jen o to vyřešit podmínky našeho dvorku a zahrady. A na to jsme našli šikovného řemeslníka, který celé řešení vymyslel,“ popisuje Vlček.

Zkušenost řemeslníka je taková, že se nedá vymyslet jedno univerzální řešení pro pražský vnitroblok. Záleží na tom, jestli je možné zabudovat nádrž do země nebo ji dát do sklepa, kde je přístup k elektřině. Podstatné je třeba i to, jestli nádrž do vnitrobloku vůbec fyzicky dostanete. Od toho všeho se odvíjí celkové řešení.

U Vlčkových přibyly ke každému dešťovému svodu vedoucímu do dvora dva IBC kontejnery, každý o 1000 litrech.

Dvě dvojice IBC kontejnerů už zachytávají dešťovou vodu ze svodů.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Křivohlávek / Bieno

„Na webu jsme našli online kalkulačku velikosti nádrže. Protože se jedná o polovinu střechy bytového domu, vyšlo nám, že z povrchu střechy o 82 m2 nasbíráme asi 2,6 kubíků,“ vypočítává Michal Vlček.

Výpočet je myšlený na třítýdenní období. Zahrada je poměrně malá, zhruba 85 m2, střecha teoreticky poskytne vody víc, než zahrada potřebuje. Do vnitrobloku vedou dva svody, každý na jedné straně domu. „Druhá varianta byla, že bychom měli pod každým svodem jen jeden IBC kontejner, ale tím bychom nechytali všechno, co jde. A jak teď prší nárazově a mnohem míň často, je dobře zachytit vody co nejvíc, aby pak na zalévání dlouho vydržela,“ popisuje Vlček, proč pořídili rovnou čtyři IBC kontejnery.

Řemeslník, který řešení dešťové vody vymyslel a realizuje, propojil všechny čtyři nádrže, takže na využívání vody postačí jedno čerpadlo. Voda je ze svodu svedena do jedné nádrže na jedné straně, a z druhého do druhé nádrže naproti.

Svody jsou od sebe asi 14 metrů, propojovací trubka vede nad zemí, což usnadní zazimování celého systému. Před zimou se jen ručně rozpojí trubka spojující nádrže. Zbytek vody, kterou nepůjde vyčerpat čerpadlem, se na dvorku vypustí výtokem.

IBC kontejnery nejsou samy o sobě moc hezké, v Podolí je zakryje dřevěná konstrukce. Zastínění navíc přispěje k tomu, aby na nádrže nesvítilo příliš světla a netvořily se v nich sinice.

Všechny čtyři nádrže jsou propojeny, k čerpání vody stačí jedno čerpadlo.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Křivohlávek / Bieno

Kdo se o zahradu bude starat?

Vlčkovi na zahradě v podstatě zruší trávník, nahradí ho půdopokryvné dřeviny a trvalky, ve kterých budou umístěny nášlapy z betonových dlaždic nebo kamenů. Starou třešeň nahradí nový strom a keře. Přibude přistíněné místo pro setkávání, záhonek na pěstování a kompost.

Sami majitelé v domě Nad Sokolovnou nežijí. „Chtěli jsme do proměn zahrady zapojit i nájemníky, chtěli jsme, aby v zahradě viděli smysl i oni,“ říká Michal Vlček. Petra Vlčková při plánování úprav dvorku narazila na web vnitrobloky.cz a na spolek Bieno. Ti v domě uspořádali schůzku nájemníků a společně se bavili o tom, jak by kdo chtěl zahradu a dvorek využívat a zapojit se do údržby zahrady.

„Velmi příjemně nás překvapilo, jak pozitivně lidi v domě reagovali. Většina se shodla na tom, že by ocenila nějaké sezení a využívání zahrady, například aby tam byly bylinky, které by mohli používat v kuchyni a podobně,“ říká Michal Vlček.

Instalované nádrže zachytí dohromady 4 kubíky dešťové vody.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Michal Vlček / archiv autora

Zalévání zahrady si nájemníci rozdělí mezi sebe. „A pokud se ukáže, že nadšení opadne, jsme ochotní chodit tam zalévat my. Odhadujeme, že to bude stačit jednou týdně,“ komentuje Vlček.

Jak přesně se bude zahrada zalévat, ještě není definitivně rozhodnuto. „Zatím to plánujeme tak, že v nádrži bude kalové čerpadlo, spínačem se zapne a voda se povede hadicí nahoru na zahradu. Ale o tom se chceme poradit se zahradnickou firmou,“ uvažuje Michal Vlček. Druhá varianta je, že na zahradě bude rozvedená kapénková závlaha anebo trysky s rozstřikovačem. Samotné řešení zadržování dešťové vody se zaléváním hadicí by se mělo vejít do 30 000 Kč. Pokud by se závlaha řešila automaticky, náklady by narostly. Část potřebných financí pokryje grant, který Bieno dostalo od pražského magistrátu na obnovu vnitrobloků, zbytek proměny zahrady hradí majitelé domu.

„My jsme schopní to udělat poměrně jednoduše a poměrně levně. Finančně návratné je to pro nás asi v řádu mnoha desítek let, ale to jen díky grantu. Bez něj by to nikdy návratné nebylo,“ komentují manželé Vlčkovi finanční investici.

„Pro nás bylo nepřijatelné nechat u domu trávník s uschlou třešní. A už jsme měli zkušenost, že když jsme na zahradě něco sami zasadili, trochu zalili a dál se o to nestarali, tak to nefungovalo,“ vysvětluje Petra Vlčková a dodává: „I v souvislosti s tím, jak jsme byli v průběhu koronavirové situace hodně zavření v Praze, jsme si uvědomili, že každý kousek zeleně se počítá.“

A Michal Vlček doplňuje: „A zároveň si uvědomujeme, že jako lidi přírodu spíš ničíme, tak jsme chtěli udělat něco, aby se ta situace spíš zlepšovala. A že když máme možnost ovlivnit prostředí v Praze na jedné zahradě, tak bychom to měli pojmout spíš důkladněji. Když každý udělá maximum v tom, co může ovlivnit, mohl by výsledek za celou republiku být velký.“

Zdeňka Kováříková

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2611746

PRAHA (Ekolist) - Krkonošské louky nezůstanou ladem. Správa KRNAP letos navazuje v péči o krkonošské louky již třetím projektem Management sekundárního bezlesí Krkonošského národního parku. Právě začínající projekt potrvá až do roku 2029 a obnovíme díky němu druhově bohaté luční porosty na výjimečných krkonošských loukách v celém druhotném (tedy lidskou prací vzniklém a udržovaném) bezlesí Krkonošského národního parku. Značná část krkonošských luk v minulosti degradovala kvůli zániku tradičního citlivého hospodaření trvajícího více než 400 let (v důsledku vysídlení původního německého obyvatelstva po roce 1945), nebo naopak přílišnou intenzifikací hospodaření v posledních desetiletích 20. století.
(Celý text)

Podnikatelé a obce navrhují místo vracení PET lahví jejich digitální zálohování
26. dubna 2024 01:58

PRAHA (ČTK) - Podnikatelé a obce místo vracení zálohovaných PET lahví do obchodů, které navrhuje ministerstvo životního prostředí (MŽP) v novele obalového zákona, doporučují takzvaný digitální zálohový systém s využitím QR kódů. Lidé by načetli kód do svého mobilního telefonu před vhozením láhve do žluté popelnice na plasty. Podle zástupců obcí a podnikatelů jsou digitální zálohy jednodušší a pohodlnější. Na semináři to řekli zástupci Hospodářské komory, Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Svazu obchodu a cestovního ruchu. Jim oponuje Iniciativa pro zálohování, která uvádí, že digitální systém není nikde na celostátní úrovni vyzkoušený a zvýšil by cenu nápojů.
(Celý text)

Greenpeace: Lesy ČR možná pokácejí přes 15 000 starých stromů v Krušných horách
26. dubna 2024 01:31

(ČTK) - Státní podnik Lesy ČR podle organizace Greenpeace možná pokácí odhadem víc než 15 000 starých stromů v Krušných horách. K pokácení zhruba 3800 z nich dal svolení Krajský úřad Ústeckého kraje. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) později zamítlo odvolání Greenpeace a kácení starých bučin v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří tak posvětilo, uvedl mluvčí organizace Lukáš Hrábek. Mluvčí státního podniku Eva Jouklová pro ČTK sdělila, že zásahy v bučinách spočívají v jejich prosvětlení, aby se vytvořily podmínky pro jejich přirozenou obnovu.
(Celý text)

Policie uzavřela kauzu haldy Heřmanice v Ostravě, nikoho neobviní
26. dubna 2024 01:11

OSTRAVA (ČTK) - Policie uzavřela kauzu sanace prohořívající haldy Heřmanice v Ostravě, podle kriminalistů nejde o trestný čin. Případ, kterému se věnovali rok, tak končí bez obvinění, uvedl server Seznam Zprávy.
(Celý text)

Za chov koček v nevhodných podmínkách potvrdil soud ženě podmínku a zákaz chovu
25. dubna 2024 23:44

PRAHA (ČTK) - Za chov koček v nevhodných podmínkách dnes odvolací Městský soud v Praze potvrdil ženě čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a osm měsíců a zákaz chovu koček na pět let. Jejímu synovi trest zmírnil, vypustil podmíněný trest a ponechal mu pouze tříletý zákaz chovu. Zvířata podle verdiktu trpěla stresem, nedostatkem veterinární péče, špatným výživovým stavem či nedostatkem soukromí. Dnešní rozhodnutí je pravomocné. Oba obžalovaní vinu v minulosti odmítli.
(Celý text)

Zhruba 20 lidí demonstrovalo v Praze proti zřízení Národního parku Křivoklátsko
25. dubna 2024 19:49

PRAHA (ČTK) - Na pražském Malostranském náměstí demonstrovalo dnes zhruba 20 lidí proti plánovanému vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Nesouhlasili s přístupem ministerstva životního prostředí (MŽP), které podle nich tímto krokem nechrání místní lesy. Demonstrující se shromáždili po semináři uskutečněném v Poslanecké sněmovně, kde se téma probíralo. Proti vyhlášení Křivoklátska národním parkem se již dříve vymezili někteří starostové a zástupci samospráv. Naopak část vědecké obce zřízení národního parku podporuje.
(Celý text)

Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy
25. dubna 2024 19:41

PRAHA (ČTK) - Na vybraných místech Prahy budou letos opět spásat trávu ovce, kozy a krávy. V chráněných lokalitách budou konkrétně dvě stáda krav a čtyři stáda ovcí a koz. Pražané mohou nyní zvířata vidět třeba v Podbabských skalách, v Prokopském nebo Bohnickém údolí. Město se k tradičnímu způsobu údržby vybraných pozemků vrátilo v roce 2000. Zvířata si půjčuje od soukromých zemědělců, uvedl mluvčí města Vít Hofman.
(Celý text)

Průvodce výběrem tepelného čerpadla aneb vytápění a chlazení v jednom
25. dubna 2024 15:38

() - Tepelná čerpadla se stávají stále populárnější alternativou k tradičním způsobům vytápění a chlazení. Nabízí ekologické a energeticky efektivní řešení pro domy a byty ve městě i na venkově. Tento článek vám nabídne uceleného průvodce, který vám pomůže pochopit princip tepelných čerpadel a vybrat si to nejlepší pro vaše potřeby.
(Celý text)

Miliardáři by podle ministrů G20 měli platit dvouprocentní majetkovou daň. Peníze by šly na boj proti chudobě a klimatické krizi
25. dubna 2024 12:44

(ČTK) - Světoví miliardáři by podle ministrů ze zemí skupiny G20 měli platit nejméně dvouprocentní majetkovou daň. Návrh na spravedlivější daňový systém, který by přinesl 250 miliard liber (7,35 bilionu Kč) ročně navíc, podepsaly Brazílie, Německo, Španělsko a Jihoafrická republika. Vybrané prostředky by se použily na boj proti chudobě, nerovnosti a klimatické krizi. Píše o tom na svém webu britský deník The Guardian. Daň by se týkala asi 3000 lidí.
(Celý text)

BIO region v České republice? Jsme na začátku cesty, která i v zahraničí trvá deset a více let
25. dubna 2024 12:30

() - Živý region je v podstatě předstupněm BIO regionů, jaké dnes již existují zejména v Rakousku, Německu, Francii a v dalších zemích. Jedná se o území, kde významná část místních aktérů spolupracuje na udržitelném využívání místních zdrojů. Díky tomu dochází k posílení a rozvoji jednak kvality, tak i množství místní produkce a spotřeby ekologických potravin. Tento koncept byl v uplynulých dvou letech testován na území Tišnovska a Podbrněnska. Jak tento projekt hodnotí Michal Bajgart, lokální koordinátor projektu z Hnutí DUHA.
(Celý text)

Mráz poškodil většinu ovocných stromů v Čechách. Sadaři přišli o 100 procent úrody
25. dubna 2024 12:29

DAMINĚVES (ČTK) - Škoda na úrodě ovoce kvůli mrazům přesáhne podle odhadů ovocnářů miliardu korun. Poškozena je většina ovocných stromů v Čechách, mrazy zlikvidovaly téměř 100 procent úrody. Škody na Moravě jsou asi 50 procent, vlivem počasí se tam situace může zhoršit. Ministerstvo zemědělství spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce, jeho výši upřesní, sdělili ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
(Celý text)

Jak postavit udržitelnou IT strategii? Opřete se o 5 základních pilířů
25. dubna 2024 11:26

() - Technologie jsou klíčem k inovacím. Výběrem vhodně IT technologie můžeme také odemknout zelenou budoucnost naší planety a naší civilizace. Je proto velmi důležité, abychom pochopili, jak technologie vybrat a používat pro maximální přínos v oblasti udržitelnosti. Zvládnutí tohoto úkolu vyžaduje holistický přístup založený na udržitelných IT řešeních a zavádění osvědčených postupů. Ať už se jedná o otázku investic, využití, efektivity nebo všech tří oblastí dohromady, spoustu odpovědí lze nalézt právě v udržitelném IT.
(Celý text)

U Západní Austrálie uvízlo na mělčině asi 160 kulohlavců, 26 už uhynulo
25. dubna 2024 09:59

SYDNEY (ČTK) - Australští odborníci na volně žijící mořské tvory se snaží zachránit asi 140 kulohlavců, kteří dnes uvízli na mělčině v jižní části státu Západní Austrálie. Dalších 26 kytovců už uhynulo, informovala agentura Reuters.
(Celý text)

Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem v ČR je buk lesní, strádá borovice lesní
25. dubna 2024 01:51

PRAHA (ČTK) - Zdravotní stav lesů se loni ve srovnání s rokem 2022 mírně zlepšil, objem vytěženého kůrovcového dříví 3,2 milionu metrů krychlových ve smrkových porostech byl zhruba o třetinu menší než o rok dříve. Proti předchozím rokům jde sice o zlepšení, konec kůrovcové kalamity to ale neznamená. Dřevinou s nejlepším zdravotním stavem je v ČR nyní buk lesní, ke zhoršování stavu dochází u borovice lesní, řekli zástupci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
(Celý text)

Evropský parlament odhlasoval zákaz některých plastových obalů
25. dubna 2024 01:51

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci schválili nová opatření, jejichž cílem je zvýšit udržitelnost obalů a snížit množství obalového odpadu v Evropské unii. Pravidla mají rovněž podpořit opětovné použití obalů a jejich recyklaci. Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány.
(Celý text)

V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
25. dubna 2024 01:43

(ČTK) - V šestém ročníku soutěže Adapterra Awards se utkají projekty, které se zaměřují na boj proti suchu, přívalové deště, silný vítr a vlny veder. V minulosti vyhrávaly projekty na obnovu mokřadů, letos podobný projekt z Krkonoš také nechybí. Nová kategorie ocení průmyslové projekty, které šetrně hospodaří s vodou, informovala Nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Cílem je ocenit projekty podporující adaptaci na klimatickou změnu.
(Celý text)

Evropský parlament dal zelenou přísnějším pravidlům o znečištění vzduchu
25. dubna 2024 00:59

ŠTRASBURK (ČTK) - Evropský parlament odhlasoval normu o zlepšení kvality ovzduší, která zpřísňuje limity některých znečišťujících látek pro rok 2030, včetně jemných prachových částic. Členské státy budou moci za určitých podmínek požádat o posunutí tohoto termínu až o deset let.
(Celý text)

V Brdech roubují ovocné stromy odrůdami ze zaniklých obcí
24. dubna 2024 19:43

(ČTK) - Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.
(Celý text)

Europoslanci schválili revizi společné zemědělské politiky EU
24. dubna 2024 19:34

ŠTRASBURK (ČTK) - Europoslanci dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku schválili revizi společné zemědělské politiky Evropské unie. Nová pravidla mají podpořit farmáře, kteří již několik měsíců protestují v řadě unijních zemí a stěžují si na nedostatečné výdělky, byrokracii, rostoucí náklady i špatné podmínky při hospodaření na půdě.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)

Vláda schválila nový systém emisních povolenek, peníze dá na ekologické projekty
24. dubna 2024 16:27

(ČTK) - Vláda dnes napotřetí schválila novelu zákona, která upravuje systém emisních povolenek. Peníze utržené z jejich prodeje bude v budoucnu možné použít výhradně jen na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Výnosy z povolenek budou v příštím roce příjmem státního rozpočtu, od roku 2026 bude hlavním příjemcem Státní fond životního prostředí, menší část příjmů si rozdělí také ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Na tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Letošní výnosy z povolenek budou podle odhadů činit kolem 40 miliard korun.
(Celý text)