() - V poslední době se pozornost lidí obrátila ke koronaviru a problémům s ním spojených včetně nedostatečné připravenosti na pohromy tohoto typu. Do pozadí se trochu dostala klimatická změna, Greta Thunbergová, snižování emisí či uhlíková stopa a obecně dopady klimatické změny.

Patří k nim i rostoucí počet i síla přírodních katastrof a nutnost lépe jim čelit. Proto je dobré si připomenout letošní, již páté výročí Rámcové úmluvy pro snížení rizika katastrof 2015 až 2030 z japonského Sendai, kde se většina zemí světa včetně ČR zavázala omezit riziko přírodních (sucho, povodně) i technologických katastrof.

Avšak řada zemí, ČR nevyjímaje, není schopna na dostatečné úrovni plnit všechny cíle této Rámcové dohody, zejména při zařazování dostatečných investic do plánů pro snížení rizika katastrof na všech úrovních, počínaje vládami států, privátním sektorem a konče občanskou společností.

Situaci nyní zkomplikoval nedostatek financí v důsledku obrovských výdajů na opatření proti dopadům koronavirové pandemie. Je ale jisté, a občané to tak cítí, že dopady klimatické změny v podobě katastrof často ohrožují bezpečnost lidí a představují pro ně v současné době největší hrozbu.

Nejčastější přírodní katastrofy v Česku - sucho a povodně.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | dasroofless / Flickr

V posledních 5 – 6 letech je u nás touto hrozbou několikaleté sucho spojené s nedostatkem vody. Nelze však opomenout ani povodně, které se určitě opět objeví, a v připravenosti na ně je stále co zlepšovat. Svědčí o tom i řada problémů, které se např. vyskytly při zvládání ničivých povodní v západní Evropě počátkem letošního roku.

Ke snižování dopadů klimatické změny vedou v podstatě dvě cesty. Nejvíce prosazovaným způsobem je zmírnění - mitigace klimatické změny a jejích dopadů pomocí snižování emisí skleníkových plynů.

Tato důležitá, avšak nákladná, cesta má navíc globální charakter, a proto vyžaduje současné snižování emisí ve všech zemích světa a především v zemích s nejvyšší produkcí těchto emisí (Čína, Rusko, USA a další). Zatím se však nedaří právě tyto státy do efektivního snižování zapojit, i když EU se ve svých finančně velmi náročných plánech pro své členy snaží být dobrým příkladem.

Nejprosazovanějším způsobem snižování dopadů klimatické změny je její zmírnění, mitigace.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | ZV / / Ekolist.cz

Pro ochranu občanů a majetku před katastrofami je však důležitý druhý způsob snižování dopadů klimatické změny – adaptace. Tu lze, na rozdíl od mitigace, provádět i na regionální či lokální úrovni bez ohledu na úroveň opatření v jiných zemích či míru, kterou ke změně klimatu přispívá svou činností člověk. K důležitým a zároveň efektivním adaptačním opatřením patří snižování rizika katastrof, založené na připravenosti i dlouhodobém zvyšování odolnosti.

Obecně se vlivem klimatické změny na zvyšování rizika katastrof podrobněji zabýval R. Glasser. Uvádí čtyři druhy aktuálních projevů klimatické změny, platné i pro nás:

1) Klimatická změna se projevuje rostoucí prudkostí či rozsahem katastrof s rychlým náběhem. Může se tak projevit například zvýšením pravděpodobnosti povodní způsobeným vyššími teplotami a následně extrémními dešti. To má za následek i řetězení překážek v evakuaci působením výpadků elektrického proudu, nedostatkem pohonných hmot apod.

2) Rovněž četnost extrémních situací podle řady odborníků vlivem klimatické změny narůstá. Roste tak počet povodní, episod sucha, tropických dnů či větrných bouří. Problémem je i to, že několik extrémů může přijít těsně po sobě nebo současně.

3) Klimatická změna může způsobit i odlišné vlastnosti katastrof (příchod v jiném čase či na jiné oblasti než dříve). U nás se např. posunuje či mění délka ročních období a rozšiřují oblasti i intervaly vyšších teplot či sucha. Povodně mohou být prudší a mít nebezpečný přívalový charakter, způsobený extrémními dešti a zároveň neschopností tyto srážky zachytit v krajině.

4) Dalším projevem klimatické změny je i rostoucí počet katastrof s pomalým náběhem, kam patří sucho a rostoucí intervaly tropických teplot. Projevuje se to i u nás, kde suchá perioda spojená s nedostatkem vody a zvýšenými teplotami trvá déle než pět let.

Není divu, že naši občané mají z hrozby katastrof spojených s klimatem velké obavy. Proto je důležité klást si otázku, zda jsme na zvýšené riziko přírodních katastrof dostatečně připraveni. Máme dlouhodobý plán na snižování tohoto rizika a má jeho plnění dostatečnou prioritu? Domnívám se, že ne zcela.

Rostoucí riziko katastrof a cesty k jeho snižování navrhované odbornou sférou, jsou vládou a dalšími složkami veřejné správy či privátního sektoru dlouhodobě podceňovány jak z hlediska finanční podpory, tak i systematického řízení a plnění dlouhodobých plánů.

Přesto lze uvítat některá konkrétní opatření proti suchu, která v omezené míře a v menších oblastech zejména v krajině, většinou pomalu již probíhají. Zhruba 80 až 90 % rizik katastrof u nás je spojeno s vodou, především s povodněmi a suchem. Rozhodující odpovědnost za tuto oblast včetně adaptačních opatření mají dva rezorty - životního prostředí a zemědělství.

Rezort životního prostředí má dotační programy jako dešťovka, velká dešťovka, podpora přírodě blízkých opatření apod. Rezort zemědělství má dotační programy pro lepší zásobování vodou, snaží se, byť s menším úspěchem, zpřísňovat pravidla hospodaření pro lepší zadržování vody půdou, propojování vodovodů nebo zmenšování půdních bloků atd.

Přírodě blízká opatření k adaptaci na klimatickou změnu - úprava koryta Svépravického potoka v Praze.

Zdroj | Magistrát hlavního města Prahy

Problémem je vyváženost a rozdílná účinnost připravovaných opatření. Zarážející je i to, že se za posledních 30 let nepostavila žádná velká přehrada, která by umožnila zadržet vodu v dostatečném objemu. Ať se už díváme na vystupování a názory Grety Thunbergové jakkoliv, faktem je, že na rozdíl od odborníků dokázala, aby politici v řadě zemí začali dávat aktivitám v oblasti klimatické změny konečně větší prioritu.

Efektivní snižování rizika katastrof spojených s vodou u nás komplikuje odlišný, a často antagonistický pohled obou zmíněných rezortů na to, jak se na tyto extrémy připravovat a čelit jim. Obtížně se tak prosazují ať již přírodě blízká či (naopak?) technologická opatření a nacházení společného kompromisního řešení.

Příkladem může být déle než 5 let trvající příprava a schvalování nového Vodního zákona, který by měl přinést dlouho očekávanou a potřebnou novou „hlavu“ o suchu, obsahující velmi důležité a dosud chybějící postupy efektivnější ochrany před suchem a jeho důsledky. Zákon (konečně) čeká na schválení v parlamentu, ale obávám se, že jej nebude možné uplatnit na nejbližší periodu sucha, která by mohla přijít i letos.

Přečtěte si také |

Experiment pod Javorníkem. Místo lesní cesty řada tůní

Chceme-li suchu, povodním a obecně i nedostatku vody u nás dát větší prioritu a řídit tuto oblast efektivněji, musíme nalézt systémové řízení všech činností týkajících se vody a dopadů s ní spojených extrémů nadrezortním způsobem. Musí současně zahrnovat jak opatření přírodě blízká (životní prostředí), tak i technologická (zemědělství) a také kompromisy při jejich realizaci.

Pomoci, zejména v oblasti zvyšování odolnosti staveb a infrastruktury, by mohl přispět i připravovaný stavební zákon. Nový systémový, adekvátně financovaný a dlouhodobě stabilní přístup ke snižování dopadů extrémů spojených s vodou, by měl zahrnovat koordinaci a řízení všech projektů v této oblasti financovaných z různých zdrojů (eurofondy, státní rozpočet případně rozpočty krajů i obcí) včetně projektů výzkumných.

To si může vyžádat i změny uspořádání a kompetencí v této oblasti s ohledem na nadrezortní přístup. Nabízí se řada možností např. sjednocení kompetencí „ve vodě“ do jednoho řídícího centrálního orgánu pod jedním vedením (vedeného vicepremiérem nebo vládním zmocněncem podle návrhu vicepremiéra J. Hamáčka nebo vytvořením tzv. Vodního úřadu, který by měl fungovat jako nezávislý orgán a být obdobou Energetického regulačního úřadu podle návrhu ministra R. Brabce.

Centrálnímu orgánu by pomáhala Řídící rada, vytvořená z Národní koalice pro boj se suchem (cca 5 – 7 členů – ministrů či náměstků + ředitelé důležitých institucí). Odbornější podklady by mohla dávat Vědecká rada složená z vybraných členů komise VODA – SUCHO. Ale možností je samozřejmě víc.

Každopádně nalezení efektivního jednotného přístupu k řízení problematiky v oblasti vody nebude snadné. Bude třeba nalézt společné a dlouhodobé řešení všemi politickými stranami bez ohledu na to, zda patří k opozici či vládnoucí koalici. Přece jenom se jedná o otázku bezpečnosti jak všech občanů, tak i ekonomiky. Zajištění této bezpečnosti je hlavní povinností každého státu. Je jasné, že v současné době je vše zaměřeno na opatření proti koronaviru, ale o některých výše uvedených možnostech je třeba se bavit již teď.

Ivan Obrusník

URL zprávy: https://ecomonitor.cz/zprava2.shtml?x=2610158

PRAHA (Ekolist) - Ohrožený druh bonobo, lidoop ze středoafrického deštného pralesa, má pověst tak trochu hipíka. Bonobové jsou známí jako mnohem mírumilovnější než jejich bojovní příbuzní šimpanzi. Žijí v matriarchálních společnostech, provozují rekreační sex a vykazují známky spolupráce uvnitř i vně svých bezprostředních sociálních skupin. Prostě pohoda.
(Celý text)

Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
28. dubna 2024 05:00

PRAHA (Ekolist) - Nový digitální průvodce nabízí široké veřejnosti veškeré informace o klimatických opatřeních, která pomáhají zmírňovat dopady změny klimatu. Základ portálu tvoří jejich katalog, který byl sestaven pracovníky poradenských center financovaných v rámci projektu LIFE COALA. K dispozici jsou publikace, metodiky a knihy, kde lze získat bližší představu, jak opatření fungují.
(Celý text)

Jméno nově narozeného gorilího mláděte v Zoo Praha vybere bioložka Goodallová
28. dubna 2024 01:06

PRAHA (ČTK) - Jméno mláděte gorily nížinné, které se samici Kijivu narodilo předminulý týden v pražské zoologické zahradě, vybere slavná britská bioložka, znalkyně primátů a ochránkyně přírody Jane Goodallová. Jméno se lidé dozvědí v sobotu 11. května v zahradě v rezervaci Dja. Pohlaví nově narozené gorily zoo určí na základě testu DNA z trusu mláděte. ČTK to řekl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Uvedl, že podle vzhledu by nové mládě mohla být samička.
(Celý text)

Vranovskou přehradu čeká řada akcí, slaví 90 let od napuštění
28. dubna 2024 01:00

VRANOV NAD DYJÍ (ČTK) - Vranovskou přehradu na řece Dyji letos čeká řada akcí, 11. dubna totiž oslavila 90 let od napuštění. Za tu dobu se stala jednou z největších turistických destinací jižní Moravy. Kromě toho plní vodohospodářské funkce. Akce k oslavám zastřešuje destinační společnost ZnojmoRegion, která připravila s místními podnikateli i samosprávami výstavy, přednášky či exkurze do míst, kam se běžně nechodí. Přednášky se budou týkat například historie výstavby vodního díla, zániku obce Bítov či stavby nové stejnojmenné obce. Výstavy pak připomenou podobu krajiny a vesnic před stavbou, staré fotografie budou doplněné současnými.
(Celý text)

V Mladé Boleslavi budou mít na podzim první medovinu z městské včelnice
28. dubna 2024 00:59

MLADÁ BOLESLAV (ČTK) - Mladá Boleslav bude mít na podzim první medovinu z medu z městské včelnice. Loňský výnos medu byl dosud největší a činil poprvé od založení včelnice téměř 100 kilogramů. O šest včelstev v zahradě komunitního centra Klementinka se starají členové včelařského kroužku, zahajují jeho pátou sezonu. Stejně jako med i medovinu využije město k propagačním účelům, řekl ČTK Martin Weiss, který kroužek vede.
(Celý text)

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za rok 2023 šest psů
28. dubna 2024 00:56

PRAHA (ČTK) - Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů. Zasloužili si ho tím, že pomohli zachránit lidský život. Fenka velkého knírače Terezka našla po zemětřesení v Turecku v sutinách ženu, německý ovčák Ajax ze Slovenska zachránil, rovněž po zemětřesení v Turecku, sedm lidí v troskách domů a fena jorkšírského teriéra Kája zachránila život svému pánovi při epileptickém záchvatu. Čivava Diana pak pomáhá svému majiteli na invalidním vozíku se záchvaty a působí jako asistenční pes a německý ovčák Rapp našel ztraceného muže se zdravotními problémy, který byl v bezvědomí. Pořadatelé ankety dnes v Praze rozdávali ceny psím hrdinům počtrnácté.
(Celý text)

Osm jihočeských projektů se letos přihlásilo do národní ekologické soutěže Adapterra Awards
28. dubna 2024 00:52

(ČTK) - Osm projektů z jižních Čech je letos přihlášených do ekologické soutěže Adapterra Awards, kterou vyhlašuje Nadace Partnerství. Pět jich je v kategorii Krajina, tři v kategorii Sídla. Budou soupeřit s dalšími 69 projekty. Letošní novinkou je udělení Ceny Jihočeského kraje, který se stal regionálním partnerem soutěže a který tak navíc ocení jihočeské projekty, řekla mluvčí Nadace Partnerství Andrea Křivánková. Krajské i národní výsledky vyhlásí organizátoři na podzim.
(Celý text)

V olomoucké zoo se narodilo mládě hrabáče kapského, pavilon je uzavřen
28. dubna 2024 00:47

OLOMOUC (ČTK) - Mládě hrabáče kapského se na začátku dubna narodilo v zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce, která o tato zvířata pečuje od roku 2017. Zatím odchovala dvě jejich mláďata. Péče o narozeného hrabáče je náročná. Zoo dočasně uzavřela pavilon, v němž tyto africké savce chová. Samice i ošetřovatelé tak mají klid a mohou se společnými silami o potomka postarat. Pokud bude odchov úspěšný, tak malého hrabáče návštěvníci zoologické zahrady uvidí ve výběhu zhruba za tři týdny, sdělila mluvčí zoo Iveta Gronská.
(Celý text)

Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky na stavění máje a pastvu ovcí
28. dubna 2024 00:19

UHERSKÉ HRADIŠTĚ (ČTK) - Skanzen Rochus v Uherském Hradišti zve návštěvníky ve středu 1. května na stavění máje a pastvu ovcí. Tradiční prvomájový program zahrnuje také ukázky práce s pasteveckým psem, stříhání ovcí, folklorní vystoupení nebo dílničky pro děti, sdělila za organizátory Hana Maděričová.
(Celý text)

Seznam Zprávy: Precheza dostala za únik oxidu siřičitého novou pokutu
27. dubna 2024 21:23

PŘEROV (ČTK) - Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České inspekce životního prostředí (ČIŽP) novou pokutu. Uvedl to dnes server Seznam Zprávy. Podle jeho informací má Precheza zaplatit půl milionu korun. Firma se může odvolat, případ by pak řešilo ministerstvo životního prostředí (MŽP).
(Celý text)

Tažní koně předváděli lidem v brdských lesích šetrné vyvážení kmenů z lesa
27. dubna 2024 21:13

OHRAZENICE (PŘÍBRAM)/STRAŠICE (ROKYCANSKO) (ČTK) - Čtrnáct tažných koní předvádělo dnes lidem v brdských lesích šetrné vyvážení pokácených stromů z těžko dostupného lesního terénu. Vojenské lesy a statky (VLS) tak ukazovaly přírodě blízké hospodaření, které zavádějí, řekl ČTK ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Soutěžní trať vedla posádkovým cvičištěm Jince, které se mimořádně otevřelo veřejnosti.
(Celý text)

Vychuchol pyrenejský připomíná krtka i ptakopyska. Španělští experti se ho snaží zachránit před vymřením
27. dubna 2024 19:20

MADRID (ČTK) - Španělská vláda i Mezinárodní svaz ochrany přírody zintenzivnily snahy o záchranu nepříliš známého živočicha, který vypadá trochu jako krtek, trochu jako potkan a trochu jako ptakopysk a žije už jen v několika málo oblastech severu Španělska a Portugalska či jihu Francie. Jmenuje se vychuchol pyrenejský a k životu potřebuje čisté bystřiny. Právě proto mu možná už do deseti let hrozí vymření, informoval tento týden deník El País.
(Celý text)

Drony vyvinuté na ČVUT pomáhají s mapováním znečištěných vodních ploch
27. dubna 2024 13:07

(ČTK) - Drony vyvinuté na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) pomáhají s přesnějším a rychlejším mapováním znečištěných vodních ploch, hledáním sinic a odpadků. Dokážou to ve spolupráci s autonomně řízenými loděmi. Skupina multirobotických systémů (MRS) Fakulty elektrotechnické ČVUT představila v pondělí své výsledky u břehů vodní nádrže Orlík.
(Celý text)

Dotační hřebík do rakve přírodě šetrnému zemědělství
27. dubna 2024 05:42

PRAHA (Ekolist) - Evropský parlament 24. dubna podpořil návrh Evropské komise radikálně oslabit ekologické podmínky pro čerpání veřejných peněz ze zemědělských dotací v rámci Společné zemědělské politiky.
(Celý text)

Kraj Vysočina se chystá přispět ochráncům na výkup mokřadu Na Skřivánku
27. dubna 2024 01:08

JIHLAVA (ČTK) - Kraj Vysočina se chystá přispět na výkup mokřadu Na Skřivánku nedaleko Jihlavy, aby tam bylo možné zachovat podmínky pro chráněné a ohrožené živočichy a rostliny. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) potřebuje do konce května sehnat na vykoupení téměř osmi hektarů pozemků 3,5 milionu korun. Zatím podle webu sbírky dostal zhruba 2,6 milionu korun. Radní kraje tento týden doporučili krajskému zastupitelstvu, aby ochráncům schválilo dar 1,3 milionu korun. ČTK to řekl krajský radní Pavel Hájek (STAN).
(Celý text)

Hradecká záchranná služba uvede do ostrého provozu jako první v ČR elektromobil
27. dubna 2024 01:07

HRADEC KRÁLOVÉ (ČTK) - Zdravotnická záchranná služba (ZZS) Královéhradeckého kraje v květnu nasadí do ostrého provozu nový elektromobil Volkswagen ID.4 GTX. Vozidlo pro výjezdovou skupinu rychlé lékařské pomoci ve složení lékař a zdravotnický záchranář v systému tzv. rendez-vous bude vyjíždět ze základny v Hradecké ulici v Hradci Králové. Půjde o první elektromobil ve službách Zdravotnické záchranné služby v ČR, řekli zástupci záchranářů a kraje. Cena vozidla je okolo dvou milionů korun, na další zhruba 1,2 milionu korun vyšlo zdravotnické vybavení a informační technologie.
(Celý text)

Nejvýznamnější objev učinili loni speleologové v ČR v systému Amatérské jeskyně
27. dubna 2024 01:00

SLOUP (ČTK) - Cenu předsednictva České speleologické společnosti za loňský nejvýznamnější objev v Česku získali jeskyňáři za objevy v jeskyni Lipovecká ventarola, která je součástí Amatérské jeskyně jako nejrozsáhlejšího jeskynního systému v Česku. Cenu za objev českých speleologů v zahraničí získala Expedice Sokotra za objevy na stejnojmenném ostrově, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti Jan Lenart.
(Celý text)

Svaz včelařů: Výnos medu může být letos oproti loňsku poloviční až třetinový
27. dubna 2024 00:14

(ČTK) - Výnos medu může letos podle Českého svazu včelařů klesnout oproti loňskému roku na polovinu až třetinu. Můžou za to teplotní výkyvy, se snížením teplot a jarními mrazy totiž zůstávají včelstva v úlech a spotřebovávají své zásoby, uvedl svaz. Včelařská společnost Medokomerc naopak tvrdí, že ochlazení poskytne včelám čas na zesílení a produkci dalších dělnic.
(Celý text)

Prase nakažené africkým morem ulovili u Hrádku nad Nisou, ochranná pásma se rozšíří
27. dubna 2024 00:12

HRÁDEK NAD NISOU (ČTK) - Ochranná pásma vytyčená kvůli africkému moru prasat se na Liberecku opět rozšíří. Je to kvůli nakaženému divočákovi, kterého myslivci ulovili v katastru Oldřichova na Hranicích u Hrádku nad Nisou. ČTK o tom informoval mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Petr Majer.
(Celý text)

Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12

JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)

Čestným občanem Jihlavy se stal první ředitel tamní zoo Vladislav Jiroušek
27. dubna 2024 00:12

JIHLAVA (ČTK) - Čestným občanem Jihlavy se stal Vladislav Jiroušek, první a nejdéle sloužící ředitel jihlavské zoologické zahrady. Z někdejšího zookoutku za 39 let ve funkci vybudoval renomovanou zoologickou zahradu. Dvě volební období byl také jihlavským zastupitelem. Udělení čestného občanství na dnešním jednání schválili zastupitelé města, nikdo nebyl proti.
(Celý text)